Autor: Mgr. Zdeňka Krmášková Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. PROCESY V LITOSFÉŘE Z_058_Planeta Země_ Procesy v litosféře Autor: Mgr. Zdeňka Krmášková Škola: Základní škola a Mateřská škola Kašava, příspěvková organizace

Anotace: Digitální učební materiál je určen pro seznámení s litosférou Materiál rozvíjí a podporuje nově získané vědomosti a dovednosti žáků Je určen pro předmět zeměpis a ročník 6. Tento materiál vznikl jako doplňující materiál k učebnici BRYCHTOVÁ, Šárka, Josef BRINKE a Josef HERINK. Planeta Země: Zeměpis pro 6. a 7. ročník základní školy. Praha 1: Fortuna, 2001. ISBN 80-7168-475-9.

Zemětřesení Zemětřesení jsou otřesy zemského povrchu. Souvisejí s pohyby litosférických desek, při nichž dochází ke stlačování nebo roztahování hornin zemské kůry. V horninách vzniká napětí. Náhlé uvolnění napětí nebo náraz litosférických desek o sebe vyvolávají chvění a otřesy zemského povrchu – zemětřesení. Nejčastěji k zemětřesení dochází tehdy, když se dvě části zemské kůry náhle začnou pohybovat proti sobě po puklině zvané zlom. Bod, ve kterém pohyb vzniká, se nazývá ohnisko. Z ohniska se šíří zemětřesné vlny. Zajímavé video: https://www.youtube.com/watch?v=SFC_qJ_8LnM

Sopečná činnost Horniny svrchního pláště jsou v plastickém stavu. Litosférické desky se po tomto plastickém podkladu pohybují. Tam, kde se přibližují nebo se pod sebe podsouvají, dochází k přemísťování roztavených hornin. Tyto roztavené horniny zemského pláště a zemské kůry se přesouvají z hlubin zemského nitra na povrch Země. Tam dochází ke vzniku sopek, k výlevům roztavené zemské hmoty- magmatu. Magma je roztavená zemská hmota. Sopečnými komíny stoupá na povrch Země. Magmatu rozlévajícímu se z kráteru sopky říkáme láva.

Další projevy sopečné činnosti Sopka dokáže chrlit proudy žhavé lávy, vymršťovat do obrovské výšky kameny i celé velké kusy hornin a vyvrhovat plyny. Je- li v blízkosti činné sopky podzemní voda, vysokou teplotou magmatu se ohřívá a puklinami vystupuje na povrch Země. Výrony této horké vody nazýváme gejzíry. Sopečnou činností vznikala na Zemi celá pohoří. https://www.youtube.com/watch?v=GjFhMdP8W5E Vulkány:

Sopečná pohoří Pohoří sopečného původu v ČR: Doupovské hory České středohoří

Řez sopkou Popel Lávové jezero Kráter Fumarol Lávová fontána Lávový proud Vrstvy lávy a popela Jednotlivé vrstvy Práh Hráz Sopečná komora Magma

Vznik vrásového pohoří V místech, kde se dvě litosférické desky pohybují proti sobě, vzniká tlak. Tlak a napětí v zemské kůře zprohýbají vrstvy do vln, které nazýváme vrásy. Ději, při kterém vznikají vrásy, říkáme vrásnění. Vrásněním vzniká vrásové pohoří. Vrása je tvořena: sedlem ( část vyklenutá nahoru) korytem (část prohnutá dolů)

Příklady vrásových pohoří: Kordillery Najdi v atlase toto pohoří a pokus se určit, srážkou kterých litosférických desek toto pohoří vzniklo.

Takto vznikly Alpy a Himaláje. Vznik kerného pohoří Zvýší – li se tlak a horniny se nemohou ohýbat, lámou se a v zemské kůře vznikají praskliny. Těmto prasklinám říkáme zlomy. Těmi je zemská kůra rozlámána na velké kry. Kry se podél zlomů vysouvají do výšky nebo klesají. Takto vzniká kerné pohoří. Většina pohoří vznikla vrásněním a zlomy zároveň. Takto vznikly Alpy a Himaláje.

Himálaj – vzniklo srážkou australsko-indické a eurasijské Himálaj – vzniklo srážkou australsko-indické a eurasijské litosférické desky Alpy

Příklady kerných pohoří v ČR: Krkonoše Hrubý Jeseník Krušné Hory Vyhledej tato pohoří na mapě a zapiš názvy nejvyšších hor.

Zlomy Vrása horizontální posun posun dolů posun nahoru

Zajímavá videa: Názorná ukázka podsouvání litosférických desek: https://www.youtube.com/watch?v=wkc4lbhhSRs https://www.youtube.com/watch?feature=fvwp&NR=1&v=ANeH9W-HMPc Oddalování litosférických desek: https://www.youtube.com/watch?v=t-ctk4KR-KU

Kteří přírodní činitelé rozrušují povrch Země? Voda proniká do hornin, které zvlhnou, ztrácejí postupně svoji pevnost a pomalu se rozpadají. dešťová voda Teplota vzduchu se mění během dne i roku. Teplem se horniny roztahují, v chladu se smršťují. teplota vzduchu Voda, která se dostane do puklin, v nich zmrzne. Led má větší objem než voda, a proto tlak ledu rozšiřuje skalní pukliny. led kořeny rostlin Kořeny rostlin pronikají do trhlin skal a velkou silou je rozšiřují. Vítr unáší písek s prachem a obrušuje jím přízemní části skal a balvanů. Unášený prach a písek se na jiných místech ukládá. Vznikají tak přesypy. vítr

Působení povrchové tekoucí vody Potoční nebo říční voda protéká žlabem, kterému říkáme koryto. Úlomky hornin narážejí na dno koryta, drobí se, hrany se obrušují a vznikají valouny. Řeka své valouny přenáší. Ty se rozmělňují na písek, který voda na některých místech ukládá. Vznikají tak říční nánosy. Tok řeky se dělí na části: Horní tok – voda teče velmi prudce, unáší i velké kameny. Střední tok – voda již teče pomaleji, ale stále přenáší písek a drobné kamínky. Dolní tok – voda teče pomalu ukládá písek. Vytváří nánosy, které rozdělují řeku do několika ramen. delta. Náplavová rovina, která má tvar trojúhelníku, se nazývá

Členění povrchu podle nadmořské výšky Členění povrchu podle výškových rozdílů v krajině (Rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším místem v krajině) Roviny - mírně zvlněný povrch, rozdíly do 30 m Pahorkatiny - mírné svahy a mělká údolí, rozdíly do 150 m Vrchoviny - příkré svahy, hluboká údolí, rozdíly do 300 m Hornatiny - strmé svahy, hlubší údolí, rozdíly do 600 m Velehory - strmé skalnaté svahy a hluboká údolí, vrcholy tvoří ostré skalní štíty, rozdíly přesahují 600 m Členění povrchu podle nadmořské výšky Nížiny - krajiny o nadmořské výšce do 200 m Vysočiny - krajiny o nadmořské výšce nad 200 m

Opakuj: Co je zemětřesení? Kde nejčastěji dochází k zemětřesení? Jak se nazývá místo, odkud zemětřesení vychází? Dochází i v České republice k zemětřesení? Jaké jsou projevy sopečné činnosti? Kde nejčastěji dochází k sopečné činnosti? Popiš činnost sopky. Jsou na našem území sopky? Jak vzniká pohoří? Jaké druhy pohoří znáš?

Kteří přírodní činitelé rozrušují povrch Země? Jak působí povrchová tekoucí voda na zemský povrch? Na které části se dělí tok řeky? Kdy vznikají valouny? Když úlomky hornin narážejí na dno koryta, drobí se a hrany se obrušují. Jak členíme povrch podle výškových rozdílů v krajině? Jak členíme povrch podle nadmořské výšky? Dešťová voda, teplota vzduchu, led, kořeny rostlin a vítr. Řeka protéká korytem, přenáší valouny, které se rozmělňují na písek a ukládá jej v některých místech. Horní, střední a dolní tok. Roviny, pahorkatiny, vrchoviny, hornatiny a velehory. Nížiny a vysočiny.

Doplň křížovku. Úlomky hornin narážející na dno koryta jejichž hrany se obrušují Strmé svahy, hlubší údolí, rozdíl do 600 m označuje Děj, při kterém vznikají vrásy Vrása, která je tvořena částí vyklenutou nahoru, se nazývá Žlab, kterým protéká potoční nebo říční voda A Á O

ŘEŠENÍ: Tajenka zní: vrásy Úlomky hornin narážející na dno koryta jejichž hrany se obrušují Strmé svahy, hlubší údolí, rozdíl do 600 m označuje Děj, při kterém vznikají vrásy Vrása, která je tvořena částí vyklenutou nahoru, se nazývá Žlab, kterým protéká potoční nebo říční voda V A L O U N Y H R T I Á S Ě Í E D K

Zdroje citací: Soubor:Syncline and anticline norw.jpg. In: Wikipedie [online]. 2006, 24.9.2006 [cit. 2013-01-04]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Syncline_and_anticline_norw.jpg File:Hawaiian Eruption-numbers.svg. Wikimedia commons [online]. 2007, 4.11.2007 [cit. 2013-01-08]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=File:Hawaiian_Eruption-numbers.svg&page=1 Soubor:Fault types.png. Wikipedie [online]. 16.12.2005 [cit. 2013-01-04]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Fault_types.png Vznik pohoří [online]. 2009, 12.1.2009 [cit. 2014-08-21]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=wkc4lbhhSRs Posouvání litosférických desek [online]. 2008, 11.1.2008 [cit. 2014-08-21]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?feature=fvwp&NR=1&v=ANeH9W-HMPc Zemětřesení: krátký školní film [online]. České Budějovice: Žáci ZŠ Kubátova, 2012, 27.11.2012 [cit. 2014-08-21]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=SFC_qJ_8LnM Zeměpis světa - Vulkány: Dokument [online]. 2013, 14.6.2013 [cit. 2014-08-21]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=GjFhMdP8W5E Oddalování litosférických desek: animace [online]. 2009, 3.2.2009 [cit. 2014-08-21]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=t-ctk4KR-KU Himaláj. Wikipedia [online]. 2004, 12.2.2004 [cit. 2014-08-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Him%C3%A1laj#mediaviewer/Soubor:Himalayas.jpg Grossglockner. Wikipedia [online]. 2003, 30.7.2003 [cit. 2014-08-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Alpy#mediaviewer/Soubor:Grossglockner_from_SW.jpg Cuernos del Paine from Lake Pehoé. MIGUEL VIEIRA. Wikipedie [online]. 2004, 20.12.2004 [cit. 2014-08-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kordillery#mediaviewer/Soubor:Cuernos_del_Paine_from Lake_Peho%C3%A9.jpg

Zdroje citací: Krkonoše: Pohled ze Sněžky na Studniční horu. Wikipedie [online]. 2006, 1.7.2006 [cit. 2014-08-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Krkono%C5%A1e#mediaviewer/Soubor:Studnicni.JPG Hrubý Jeseník. Wikipedie: pohled z Uhlířského vrchu [online]. 2004, 19.3.2005 [cit. 2014-08-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hrub%C3%BD_Jesen%C3%ADk#mediaviewer/Soubor:Hrub%C3%BD_Jesen%C3%ADk,_pohled_z_Uhl%C3%AD%C5%99sk%C3%A9ho_vrchu.jpg Krušné Hory. THOMAS RICHTER. Wikipedie [online]. 2005, 9.2.2005 [cit. 2014-08-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kru%C5%A1n%C3%A9_hory#mediaviewer/Soubor:Verschneites_Erzgebirge.JPG Doupovské hory. Wikipedie [online]. 2007, 7.11.2007 [cit. 2014-08-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Doupovsk%C3%A9_hory#mediaviewer/Soubor:Lestkov7.11.JPG České středohoří. LUCIE BERANOVÁ. Wikipedie [online]. 2011, 12.6.2011 [cit. 2014-08-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_st%C5%99edoho%C5%99%C3%AD#mediaviewer/Soubor:%C4%8Cesk%C3%A9_st%C5%99edoho%C5%99%C3%AD_z_vrchu_Vysok%C3%BD_Ostr%C3%BD.jpeg