Zevní faktory poškození zdraví ©J. Málek
Popáleniny
Popálenina Je jedno z nejzávažnějších poranění, které vzniká účinkem tepla na organismus. Funkce kůže: Udržuje tělesnou teplotu Zabraňuje ztrátám tekutin Je exkreční orgán Senzorický orgán Zajišťuje obranu proti infekci Určuje identitu jedince Kůže je největší orgán těla- 1,8 m2 tělesného povrchu u dospělého.
Závažnost úrazu je dána několika faktory l. Mechanismus úrazu 2. Okolnosti úrazu 3. Rozsah popálení 4. Stupeň popálení 5. Sdružená poranění 6. Věk + přidružené choroby 7. První pomoc 8. Způsob transportu 9. Doba do zahájení léčby
Mechanismus úrazu Vždy jde o přenos tepelné energie buď přímým vedením nebo elektromagnetickým zářením.Na konečné poškození má vliv řada faktorů např. vodivost tkání, pigmentace, ochlupení, prokrvení tkání, celkový obsah vody v tkáních apod. A. Hoření - v uzavřeném prostoru / vždy podezření na inhalační postižení !!! / - v otevřeném prostoru B. Opaření - politím - pádem do horké tekutiny C. Působení kyselin a louhů D. Účinek elektrického proudu E. Působení nízkých teplot F. Působení jiných energií / atomová , rtg , radiové apod./
Okolnosti úrazu Jakákoliv tělesná námaha často spojená s hašením,stěhováním, útěk, pobíhání, panika velmi stupňuje šokové mechanismy. Pracující svaly totiž ubírají ještě část hroutícího se oběhu pro svou činnost .Proto zajištění fyzického klidu je základní požadavek první pomoci.
Sdružená poranění Jsou častá při výbuších ,dopravních nehodách, při úrazech elektrickým proudem , kde při odhození nebo pádu může dojít i k zlomeninám kostí, kraniocerebrálnímu poranění apod. Tato sdružená poranění komplikují samozřejmě následnou léčbu popálenin i sdružených poranění.
Věk a přidružené choroby Rizikovou skupinu představují děti do 1,5 roku a dospělí nad 60 let. Vzhledem k tomu, že rozsáhlé popálení a jeho léčení zatěžuje dlouhodobě všechny paranchymatosní orgány, všechna anamnestická onemocnění srdce, plic, cév, jater, ledvin, trávicího systému a diabetes mellitus jsou od začátku léčby komplikacemi a limitují prognosu onemocnění.
Popáleniny – rozdělení dle hloubky 1. stupeň – kůže je zarudlá, pálí postižena je vrchní vrstva kůže 2. stupeň – charakteristická je tvorba puchýřů prudká bolest ztráta plazmy možnost vzniku infekce při protržení puchýřů 3. stupeň – kůže a podkoží jsou zničeny, postiženy jsou i hluboké vrstvy (svaly, kosti) obvykle nebolí dochází k velkým ztrátám plazmy Rozsah popálení odhadujeme podle ruky nebo pravidla „devíti“
Nové dělení Povrchní Hluboké zhojí se spontánně sklon ke tvorbě granulací, keloidních jizev nutná chirurgická léčba autotransplantace
ROZSAH
Kritické lokalizace obličej krk ruce nohy perineum genitálie
Popáleniny závažné, rozsáhlé, těžké – vedou k rozvoji popáleninového šoku děti + dospělí inhalační trauma elektrotrauma chemické radiační trauma popálení závažných lokalizací obličej krk ruce nohy perineum genitálie věk 2.st 3.st 0-3 roky > 5% vždy 3-15 let > 10% Nad 15 let > 20%
První pomoc obecně Technická: (uhašení hořícího oděvu, vyproštění pacienta, přenesení ze zamořeného prostředí) Zdravotnická: zabránit jakémukoliv vyčerpání jak fyzickému tak duševnímu Přerušit působení tepla nasáklým oděvem Při popálení chemikáliemi oplachovat vodou event. neutralizovat, horké masy např. asfalt neodstraňovat jen ochlazovat, odstranit prsteny a náramky Zajistit analgézii: chlazení ploch začít co nejdříve po úraze vodou cca. 4° C teplou nebo chladícími rouškami. Chladíme pouze plochy na rukou nohou a obličeji nebo menší plochy v jiné lokalizaci. Nesmí dojít k celkovému podchlazení organismu. K popáleným plochám nutno přistupovat asepticky
Popáleniny malého rozsahu – PP Chladit studenou, čistou vodou (ne ledovou) Ihned odstranit šperky, hodinky apod. Krýt sterilním obinadlem (bez tlaku) Analgetika – ibuprofen, paracetamol Vyhledat lékaře při poranění: velkého rozsahu (nad 3 %) novorozenců, kojenců, malých dětí, nebo naopak velmi starých osob obličeje genitálu, hýždí rukou, nohou v případě potřeby vakcinace TAT
Popáleniny velkého rozsahu – PP Postiženého odtáhneme od zdroje požáru Vyneseme ho z prostoru působení vysoké teploty Uhasíme hořící oděv (při vzplanutí benzinu a jiných hořlavin ponoření do vody nebo přitisknutí více vrstev textilií) – zastavit, povalit, koulet Voláme ZZS Popálené plochy ochladíme studenou vodou jen na akrálních částech
Popáleniny velkého rozsahu – PP 2 Ihned odstranit šperky, hodinky apod. Hluboké popáleniny s vyvinutými rozsáhlými puchýři až odúmrtí tkáně ošetříme suchým sterilním obvazem se silnější odsávací vrstvou Popálené prsty proložit Imobilizace a elevace popálených končetin Kontrola vitálních funkcí event. zahájení KPR Protišoková opatření nepodáváme tekutiny, žízeň hasíme vytíráním dutiny ústní vlhkým mulem
Indikace k přijetí na specializovaná popáleninová pracoviště Rozsáhle popálený pacient jeví kvalitativní i kvantitativní změny v chování zmatenost bezvědomí psychomotorický neklid Indikace k přijetí na specializovaná popáleninová pracoviště Klinika popáleninové medicíny v Praze Centrum popálenin a plastické chirurgie v Brně Popáleninové centrum v Ostravě Transport urychlený před rozvojem šoku ihned nebo do několika hodin nejčastěji vrtulníkem
Popálení přilnavou látkou Umělá hmota, tekutý asfalt apod. PP: Okamžitě zlikvidujeme zdroj tepla ponořením do studené vody, kvalita a čistota vody není rozhodující, přednost má rychlé zchlazení Lpí pevně – nikdy strhávat – při svlékání poraněného oděv rozstřihneme Protišoková opatření Zajistíme příjezd ZZS
Popálení dýchacích cest Hoření v uzavřeném prostoru, vdechnutí horkých par Projevy: popálení v okolí úst rozvíjející se otok měkkých tkání škrábání v krku, vlhký kašel obtížné dýchání bezvědomí
PP U postižených při vědomí volíme polohu vsedě s pohodlným opřením zad a hlavy Při bezvědomí uložíme postiženého do stabilizované polohy se zvýšením horní poloviny těla Chladíme obličej Snažíme se postiženého udržet v naprostém tělesném klidu Soustavně kontrolujeme dostatečnost volného dýchání Při zhoršení průchodnosti dýchacích cest nebo při poruchách dýchání neodkladně zahájíme umělé nebo podpůrné dýchání Protišoková opatření Neprodleně zajistíme ZZS
Léčba Důležitou součástí léčby Dostatečná a regulovaná objemová náhrada. Smyslem je udržet iontovou rovnováhu, systémový a onkotický tlak spolu se zachováním mikrocirkulace Normalizace vitálních funkcí a zachování diuresy aspoň 1ml/kg tělesné hmotnosti/hodinu
Pro základní potřebu platí stále : Brookeova formule pro dospělé pacienty : 3 - 4 x těl. hmotnost v kg x % popálení Konstanta 3 u popálenin III.stupně, kde nedochází k velké secernaci tekutin z plochy. Konstanta 4 u popálenin II stupně , které secernují více tekutin. % popálení se počítá nejvíce 50 . Podáváme krystaloidy H 1/1 , R 1/1. Z vypočteného množství tekutin se 2/3 podá v prvních 8 hodinách. Základní formule k orientačnímu výpočtu přívodu tekutin u popálených dětí: 140 - věk v letech + 10 x hmotnost v kg + 2 x hmotnost v kg x % popál. fysiologická potřeba dítěte Vzorec určuje objem krystaloidů v ml / 24 hod . Podáváme plné roztoky H1/1 R1/1 . U dětí do 2 let používáme roztoky 2/3 .Polovinu vypočteného množství v prvních 8 hodinách. Pokud je možno udržet systémový tlak krystaloidy , koloidy nepodáváme. Ne-li ,podáme skupinovou plasmu v 50% zastoupení.
Poleptání
Poleptání kůže a sliznic – obecně Odstraníme oděv a prádlo potřísněné žíravinou Okamžitě zahájíme oplachování dostatečným množstvím tekoucí vody minimálně 30 minut i déle (neutralizace) Na kůži přiložíme sterilní obvaz Protišoková opatření ZZS – zejména u poleptání většího rozsahu, u dětí a při celkových příznacích poleptání nebezpečnými látkami – jedy
Poleptání rohovky a spojivky Okamžitě vyplachujeme oko větším množstvím tekoucí vody nejméně 30 minut, oční víčka je nutné otevřít násilím, směr vyplachování je od vnitřního koutku k zevnímu Přiložíme sterilní obvaz na obě oči Protišoková opatření ZZS
Poleptání dutiny ústní Okamžitě zahájíme opakovaný výplach dutiny ústní studenou vodou Protišoková opatření ZZS – v případech poleptání větší plochy, vždy u malých dětí, při vzniku potíží s polykáním a volným dýcháním
Poleptání jícnu a žaludku Příznaky: bolest, nevolnost, křeče, zrychlený puls, rozvoj šoku NIKDY nevyvoláme zvracení, nesnažíme se o výplach žaludku (hrozí jeho perforace) Podle stavu vědomí ukládáme postiženého do polosedu nebo do stabilizované polohy Sledujeme vitální funkce Protišoková opatření Zjistit, jakou látku postižený požil ZZS
Poranění chladem
Omrzliny Převážně prsty horních i dolních končetin, uši, nos, tváře Příznaky 1. stupeň – kůže je bledá fialově mramorovaná, postižený má pocit svírání, při zahřívání pociťuje bodavou bolest „píchání jehličkami“ 2. stupeň – bílá až našedlá měkká tkáň, bolest, po ohřátí puchýře a otoky 3. stupeň – voskově bílá, tvrdá, necitlivá ložiska, hrozí odumírání tkáně
Omrzliny – první pomoc Nikdy netřít sněhem! Přerušíme účinek chladu a vlhka zajistíme teplé prostředí v místnosti vytopené přibližně na 25°C Svlékáme a zouváme postiženého velice opatrně hrozí nebezpečí stržení puchýřů, následná infekce Postižený provádí aktivní (není-li možné, pak pasivní) pohyby postiženými končetinami Postiženou oblast bez puchýřů můžeme na 30 minut ponořit do 37 až 40°C teplé vody Plochu s puchýři ihned kryjeme lehkým aseptickým obvazem a udržujeme v teple Podávání teplého čaje s vitaminem C Protišoková opatření ZZS
Podchlazení Delší pobyt v chladném prostředí často potencováno alkoholem Snížení teploty tělesného jádra pod 35 oC.
Mírné podchlazení Tělesná teplota 34 - 36,5 oC PP: třes z chladu bolesti v končetinách modravě bledá kůže tachykardie PP: transport do suchého, chráněného prostředí (závětří) převléknout z mokrého oblečení pohyb aktivní, pasivní teplé, slazené nápoje NIKDY NE ALKOHOL!! pomalé zahřívání pomocí přikrývek, teplou vodou, improvizovaně i tělesné teplo zvyšování teploty postupně
Střední podchlazení Tělesná teplota 30-34o C ústup pocitu bolesti a svalového třesu bradykardie, poruchy srdečního rytmu nepravidelné dýchání PP: jako u mírného podchlazení +: nic jíst, nic pít poloha na zádech při bezvědomí stabilizovaná poloha v případě potřeby KPR ZSS
Těžké podchlazení Tělesná teplota 27-30 oC hluboké bezvědomí, široké zornice oslabený tep nepravidelné dýchání PP: jako u středního podchlazení, ale ZÁKAZ POHYBU (pasivního) v případě potřeby KPR ZZS
Úpal, úžeh
Úpal – celkové přehřátí uzavřená, přehřátá místnost přeplněný dopravní prostředek vlhké a horké prostředí (prádelny) větší fyzická námaha postiženého v nevětrané místnosti nedostatek podávání tekutin v horku Příznaky pocit horka žízeň celková slabost nauzea až zvracení křeče dezorientace až ztráta vědomí kůže postiženého je většinou opocená, horká, v obličeji zarudlá puls a dech se po počátečním zrychlení zpomalují až dochází k zástavě tělesná teplota přesahuje 42°C
PP Postiženého uložíme v chladnějším prostředí, nejlépe v proudícím čerstvém vzduchu, ve stínu bez přikrývání Snažíme se o co nejrychlejší snížení tělesné teploty – studený zábal celého těla, sprcha, koupel ve vodě 25°C U postižených při vědomí volíme polohu se zvýšením horní poloviny trupu a hlavy – přiložíme studený obklad na hlavu, přední plochu krku, krajinu srdeční, jaterní a do třísel Pokud postižený nezvrací, je při vědomí a nejsou přítomny křeče – podáváme chladné minerálky nebo iontové nápoje, nejsou-li, pak tekutiny po lžičkách s trochou kuchyňské solí a vitaminem C, studenou černou kávu nebo čaj, optimálně Při zástavě dýchání a krevního oběhu zahájíme neprodleně nepřímou srdeční masáž a umělé dýchání Neprodleně zajistíme ZZS zejména u malých dětí, starých lidí a u osob s vážnější přidruženou chorobou
Úžeh – popálení sluncem Přímý kontakt se slunečními paprsky Příznaky bolesti hlavy hučení v uších nauzea až zvracení tělesná teplota kolem 40°C puls zrychlený dýchání povrchní křeče
Úžeh – první pomoc Odneseme postiženého ze slunce Postiženého při vědomí ošetřujeme v polosedu s oporou hlavy a zad nebo vleže na zádech s podloženou hlavou Přiložíme studený obklad na čelo, krk a končetiny Na bolest hlavy nejlépe Paralen Podáváme chladné tekutiny – pokud postižený nezvrací V případě bezvědomí postupujeme stejně jako u úpalu
Úraz el. proudem
Úrazy el. proudem – nízké napětí (do 1000 V) Vypneme proud a přerušíme dotek s vodičem Kontrola základních životních funkcí POZOR: hrozí fibrilace komor Ošetřit popáleniny Ošetřit ostatní poranění Protišoková opatření Včasný transport
Úrazy el. proudem – vysoké napětí (nad 1000 V) Zajistíme vypnutí proudu odborníkem, vyproštění HZS Do této doby se zdržujeme v bezpečné vzdálenosti Po vyproštění kontrola vitálních funkcí – event. KPR Minimálně a šetrně měníme polohu postiženého Chladíme a sterilně kryjeme popáleniny Ošetříme ostatní poranění – např. znehybnění zlomenin, ošetření pneumotoraxu apod. Protišoková opatření Neodkladně zajistíme příjezd ZZS
Bezpečnost zachránce Příkladem je úraz, který se stal na pracovišti Pozemních staveb Bratislava v roce 1986 - Jeřábník se při manipulaci dotkl ramenem jeřábu vedení 110 kV. Po zjištění, že u jeřábu začaly hořet pneumatiky, z kabiny vyskočil. Bohužel se při výskoku kabiny přidržoval, a tak byl zasažen protékajícím proudem. Při pokusu o jeho záchranu zahynulo dalších šest přihlížejících pracovníků, kteří byli při přiblížení k jeřábu zasaženi krokovým napětím. zdroj: http://www.edunet.souepl.cz/~weisz/dilna/bp/prvpom.php
Zasažení bleskem Na zasažení bleskem usuzujeme podle okolností – bouřka, postižený má dvě popáleniny, leží pod stromem a má zástavu základních životních funkcí – krevního oběhu a dechu V podstatě postupujeme obdobně, jako u zasažení proudem s vysokým napětím nad 1000 V
Tonutí
Tonutí Tzv. suché – reflexní sevření laryngu, tj. nedojde k vdechnutí vody (cca 15%) Vdechnutí vody sladká voda rychlé vstřebání do oběhu, možný rozvoj edému mozku slaná voda hyperosmolalní stav – přestup vody z IC do EC prostoru NIKDY NEZACHRAŇUJTE TONOUCÍHO, POKUD NEUMÍTE SAMI DOBŘE PLAVAT!! Podchlazení zvyšuje pravděpodobnost záchrany, ale tělesná teplota pod 28 oC – riziko fibrilace komor!, po vytažení zabránit dalšímu prochlazení
Tonutí Včas zahájit umělé dýchání – ještě ve vodě (tam, kde se zachránce již může postavit) NIKDY vylévat vodu z postiženého (ztráta účinného času) Vyčištění dutiny ústní, záklon hlavy Neodkladná resuscitace Po obnovení fyziologických funkcí – opětovné vyšetření stavu postiženého Uložení postiženého do stabilizované polohy na boku Protišoková opatření Sledování vitálních funkcí Vždy ZZS!
Další neodkladné stavy u dětí
Neodkladné stavy u dětí – 1 Subglotický edém při akutní laryngitidě – ohroženy děti do 6 let inspirační stridor, namáhavé dýchání kokrhavý, drsný, namáhavý kašel, bez nápadné salivace rychlá progrese stavu (minuty) PP: ihned ZZS, do příjezdu studený vlhký vzduch! Akutní epiglotitis nejčastěji děti 1-4 roky Haemophilus influenzae náhle z plného zdraví, vyšší teplota, bolest v krku, polykací obtíže, nadměrná salivace, bledost, ortopnoe, někdy laryngeální stridor dítě sedí v předklonu (nepokládat!) rozvoj stavu v řádech hodin ZZS
Neodkladné stavy u dětí – 2 Astmatický záchvat hvízdavé dýchání hlavně při výdechu, suchý kašel, krátký dech, promodrání rtů a obličeje posadit, klid, inhalační bronchodilatancia první záchvat či neúčinná léčba – ZZS febrilní křeče při horečce nad 38 oC, častěji při 40 oC, tělo prohnuté do oblouku, dlaně v pěst, třes, záškuby končetin, oči v sloup, chvíli nedýchá, pak promodralé předejít: antipyretika – paracetamol, ibuprofen + studené zábaly NIKDY ne Acylpyrin PP: kontrola vitálních funkcí, ZZS
Neodkladné stavy u dětí – 3 Epileptický záchvat absence až grand mal prevence sekundárního poranění kontrola vitálních funkcí, event. KPR podání SOS terapie – např. per rectum ZZS: první záchvat, trvá déle než 3 min, status epilepticus
Závěr
Co se nesmí provádět při PP Svlékat šaty poraněného (výjimkou je kontaminace louhy a kyselinami) Vracet vyhřezlé útroby do dutiny břišní U otevřených zlomenin zatlačovat obnažené kostní úlomky zpět do rány Odstraňovat z ran vyčnívající cizí tělesa (mohou tamponovat poraněné cévy nebo dutiny) Násilně měnit polohu postiženého (pokud není KI – dušení), je-li při vědomí, nevnucujeme mu polohu, kterou odmítá
Co se nesmí provádět při PP - 2 Do ran nebo na popálené plochy sypat prášky s ATB, aplikovat masti nebo polévat rány desinfekčními roztoky Podávat tekutinu ústy Sondovat rány za účelem zjištění jejich hloubky apod. Ponechat poraněného bez účinného dohledu