Koncentrační tábory I. www.zlinskedumy.cz Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0484 Název projektu Rozvoj žákovských kompetencí pro 21. století Název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUM Koncentrační tábory I. Označení DUM VY_32_INOVACE_10_2_06 Autor Mgr. Ivana Mišurcová Datum 20.01.2013 Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Dějepis Tematický okruh 2.světová válka a dějiny Třetí říše Ročník kvarta, 3. ročník, septima www.zlinskedumy.cz

Koncentrační tábory první koncentrační tábory vznikly na území Německa po nástupu nacistů k moci – 1933 tyto tábory nebyly až do vypuknutí války likvidační - dle propagandy měly sloužit k převýchově protistátních živlů a asociálů – ( bezdomovci, tuláci, homosexuálové, Romové, Svědci Jehovovi ) tábory zpočátku plnily zastrašovací úlohu – vězňové byli zadržováni bez soudu, jen na základě vyhlášení výjimečného stavu (1933 – 1945), vězni především osoby německé národnosti v továrny na smrt se koncentrační tábory změnily až v roce 1941 Dachau nedaleko Mnichova – 1. koncentrační tábor (březen 1933 – duben 1945), v Dachau byli před válkou vězněni němečtí komunisté, sociální demokraté, asociálové, Židé se jako národnostní skupina dostali do Dachau až v listopadu 1938 – po křišťálové noci po obsazení Rakouska (1938) a vypuknutí 2. sv. války se síť koncentračních táborů začala rychle rozrůstat – budovány zejména na okupovaných východních územích Dachau a Sachsenhausen se staly školícími středisky pro nacisty a velitele koncentračních táborů, modelové koncentrační tábory Dachau – 35 000 obětí Dachau nepatřil mezi vyhlazovací tábory, i když měl 1 plynovou komoru

Dachau [1]

Koncentrační tábory [2]

Pracovní koncentrační tábory mezi nejvýznamnější pracovní koncentrační tábory patřily : Mauthausen, Dachau, Buchenwald, Sachsenhausen, Ravensbrück, Flossenbürg , Majdanek, Bergen – Belsen, Neuengamme, Gross – Rosen, Stutthof Mauthausen – Gusen - rakouský koncentrační tábor nedaleko Lince – (1938 – 1945) velitelem tábora Carl Ziereis ( na konci války postřelen na útěku, zemřel ) vězni ničeni prací - 12 až 20 hodin práce v kamenolomu po „schodech smrti“ (168 m ) vynášeli těžké kameny oblíbená zábava nacistů - shazování vězňů ze skály do jezírka – tzv. parašutistické lety vězni dále likvidováni v plynové komoře a mobilní plynové komoře – mauthausenský autobus na zámečku Hartheim, nedaleko Lince, probíhaly masové vraždy nevyléčitelných a duševně chorých vězňů z Mauthausenu, Dachau a Buchenwaldu 565 vězňů zastřeleno na útěku oběti : z 200 000 vězňů 120 000 zemřelo v táboře, 4 473 vězňů z ČSR Mauthausen osvobozen americkou 11. obrněnou divizí

Mauthausen – schody smrti [3]

Mauthausen – památník čs. vězňům [4] [5]

Mauthausen – památník holocaustu [6]

Sachsenhausen koncentrační tábor Sachsenhausen byl pracovním táborem, v letech 1942 – 1945 se zde rozběhla padělatelská akce s krycím názvem Bernhard šlo zejména o padělání anglických liber a amerických dolarů, také padělali anglické poštovní známky padělatelské dílny byly na blocích baráků č. 18 a 19, od ostatního tábora byli odděleni ostnatým drátem, pracovalo zde asi 142 židovských vězňů – tiskaři, grafici, sazeči, rytci, malíři a bankovní úředníci, od ostatního tábora byli odděleni ostnatým drátem, nikdo nesměl blok opustit vězni měli oproti jiným velké výhody – měli k dispozici rozhlas a noviny, každý svou postel, své hygienické potřeby, dostatek jídla, mohli se opalovat, hrát karty, šachy, stolní tenis, mohli psát domů k padělatelům, kteří přežili válku, patřil Salmon Sorwitsch, pravým jménem Smoljanov, který byl údajně nejlepším padělatelem v Evropě, a také Slovák Adolf Burger, původem z Popradu přežili díky rychlému postupu fronty, nacisté je nestihli včas postřílet byla napsána kniha a natočen film Ďáblova dílna

Ravensbrück koncentrační tábor pro ženské vězenkyně, později zřízen i malý pobočný tábor pro muže založen v listopadu 1938, nacházel se na severu Německa - asi 90 km od Berlína měl asi 70 pobočných táborů, kam byli vězni posíláni na práci lékařské pokusy na ženách, sterilizace, většinou pak zastřeleny v červnu 1942, po vyhlazení Lidic, sem přijel transport se 196 lidickými ženami byly umístěny na dvou blocích – A a B, pracovaly na dvě směny – denní a noční, starší ženy pletly punčochy, ostatní pracovaly pro akciovou společnost Dachau Betriebe – šily na elektrických šicích strojích vojenské uniformy a také oblečení pro vězně, jiné pracovaly pro pobočný závod Siemens, další stavěly baráky až do konce války byly lidické ženy přesvědčeny, že jejich muži žijí v letech 1939 – 1945 prošlo táborem asi 130 000 vězenkyň, jen 40 000 se dožilo konce války plynová komora byla zřízena až před koncem roku 1944, začaly selekce 27. a 28. duben 1945 – nacisté poslali ženy na pochod smrti v Ravensbrücku a na pochodech smrti zahynulo 53 lidických žen pro české vězenkyně poslány autobusy z Kladna, 1.6.1945 ženy na hranicích po válce stát postavil novou obec

Úkoly pro studenty – doplň : Prvním koncentračním táborem na území Německa byl ………………………………………. Uveď další pracovní koncentrační tábory (4) - …………………………………………………………………. …………………………………………………………………………. Nejhorším pracovním táborem na území Rakouska byl ………………………………….. Jak těžkou práci vězni vykonávali ? …………………………………………………………………………….. Co to byly tzv. parašutistické lety ? ……………………………………………………………………………….. K čemu sloužil zámeček Hartheim ? ………………………………………………………………………………… Pracovním koncentračním táborem na území Německa, kde Němci ve velkém padělali měnu Spojenců, byl ……………………………………………………. Do jakého koncentračního tábora byly po vypálení Lidic odvezeny lidické ženy ? …………………………………………………… Kolik z nich přežilo válku ? …………………………

Řešení Prvním koncentračním táborem na území Německa byl Dachau. Uveď další pracovní koncentrační tábory (4) – Mauthausen, Buchenwald, Sachsenhausen, Ravensbrück, Flossenbürg , Majdanek, Bergen – Belsen, Neuengamme, Gross – Rosen, Stutthof. Nejhorším pracovním táborem na území Rakouska byl Mauthausen. Jak těžkou práci vězni vykonávali ? Práce v kamenolomu, schody smrti. Co to byly tzv. parašutistické lety ? Nacisté shazovali vězně ze skály do jezírka. K čemu sloužil zámeček Hartheim ? K likvidaci duševně nemocných a postižených. Pracovním koncentračním táborem na území Německa, kde Němci ve velkém padělali měnu Spojenců, byl Sachsenhausen. Do jakého koncentračního tábora byly po vypálení Lidic odvezeny lidické ženy ? Do Ravensbrücku. Kolik z nich zde zahynulo ? Ze 196 zahynulo 53 žen.

Knižní a internetové zdroje EMMERT, František. Holocaust. 1. vydání. Brno : Computer Press, 2006. 64 s. ISBN 80-251- 1204 – 7 MOULIS, Miloslav. Průvodce po nacistických koncentračních táborech. Praha: Český svaz bojovníků za svobodu, 1999. 78 s. ISBN NEUVEDENO. NOVOTNÝ, Radovan. Padělání bankovek jako nástroj války [online]. [cit. 20.01.2013]. Dostupný na WWW: http://www.investujeme.cz/padelani-bankovek-jako-nastroj-valky/ SMRTIHLAV. Kniha, film : Ďáblova dílna [online]. [cit. 20.01.2013]. Dostupný na WWW: http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2011030603 KALIBOVÁ, Miloslava. Zpověď ženy z Lidic [online]. [cit. 20.01.2013]. Dostupný na WWW: http://ona.idnes.cz/spolecnost.aspx?c=A081202_122821_ona_ony_jup

Zdroj – citace obrázků ROSE, Michael. commons.wikimedia.org [online]. [cit.20.01.2013]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Dachau-skulptur.JPG MARIUSZR. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 20.01.2013]. Dostupný pod licencí Free Art License na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:WW2_Holocaust_Europe_N-E_map-fr.svg AUTOR NEUVEDEN. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 20.01.2013]. Dostupný pod licencí CC-BY-SA na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bundesarchiv_Bild_192-120,_KZ_Mauthausen,_Steinbruch_Wiener_Graben.jpg MORAVEC, Hynek. commons.wikimedia.org [online]. [cit.20.01.2013]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Czechoslovak_monument_Mauthausen_Nykl_1273.JPG KENYH. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 20.01.2013]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Czechoslovak_plaque_Mauthausen_1178.JPG

Zdroj – citace obrázků KENYH. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 20.01.2013]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jewish_memorial_Mauthausen_1247.JPG