Druhý – učebního oboru „Karosář“ Název školy Integrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto, Mládežnická 380 Číslo a název projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0374 Inovace vzdělávacích metod EU - OP VK Číslo a název klíčové aktivity III/2 INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Autor Ing. Ladislav Khorel Číslo materiálu VY_32_INOVACE_TEC_2U_KH_14_10 Název Řezání kyslíkem Druh učebního materiálu Prezentace, *.pdf soubor Předmět Technologie Ročník Druhý – učebního oboru „Karosář“ Tématický celek Základní kurz svařování plamenem a řezání kyslíkem Z – G 1 Anotace Materiál udává základní poznatky z oblasti řezání a drážkování kyslíkem. Metodický pokyn Materiál slouží pro výklad nové látky. Časová dotace pro výklad je 45 minut. Klíčová slova Princip řezání kyslíkem, podmínky řezatelnosti, plyny pro řezání kyslíkem, zařízení pro řezání kyslíkem, seřízení plamene, řezání pomocí prášků, drážkování kyslíkem. Očekávaný výstup Žák získá základní poznatky z oblasti řezání kyslíkem. Datum vytvoření 1.12.2013
ŘEZÁNÍ KYSLÍKEM PRINCIP METODY PODMÍNKY ŘEZATELNOSTI PLYNY PRO ŘEZÁNÍ KYSLÍKEM ZAŘÍZENÍ PRO ŘEZÁNÍ KYSLÍKEM SEŘÍZENÍ PLAMENE ŘEZÁNÍ POMOCÍ PRÁŠKŮ DRÁŽKOVÁNÍ KYSLÍKEM
PRINCIP ŘEZÁNÍ KYSLÍKEM Princip řezání kyslíkem spočívá v předehřátí řezaného materiálu na zápalnou teplotu a následném přivedení kyslíku pod tlakem. Předehřátá ocel bouřlivě reaguje s přiváděným kyslíkem, kov oxiduje, vzniká reakční teplo, které podporuje proces. Kyslík proudící otvorem řezací hubice spaluje předehřátý kov a svým tlakem vyfukuje zplodiny hoření ze spáry.
PODMÍNKY ŘEZATELNOSTI Zápalná teplota řezaného materiálu musí být nižší než jeho teplota tavení. U ocelí se zápalná teplota mění v závislosti na obsahu uhlíku v oceli. Pro nelegovanou nízkouhlíkovou ocel: Zápalná teplota asi 1 100 0 C – červené zbarvení. Teplota tavení této oceli je asi 1 500 0 C . Při hoření kovu se musí vyvinout dostatečné množství tepla k ohřátí řezaného materiálu, aby reakce mohla samovolně pokračovat. Materiál se musí během řezání plynule předehřívat v celé řezané tloušťce, a to nejméně na zápalnou teplotu. Struska musí být snadno tekutá. Teplota tavení strusky musí být nižší než teplota tavení řezaného kovu.
PLYNY PRO ŘEZÁNÍ KYSLÍKEM Nejčastěji ACETYLEN VÝHODY: Nejvyšší teplota plamene – až 3 200 0C Nejvyšší rychlost hoření topného plynu Nejvyšší výkon plamene Nejnižší spotřeba kyslíku Acetylen je lehčí než vzduch Vysoká kvalita řezu Nejvyšší řezná rychlost Vysoká úspora výrobních nákladů Snadné nastavení plamene Dále: Propan MAPP (stabilizovaný methylacetylen-propadien) – až 2 927 0C Zemní plyn Butan Vodík Benzín
ZAŘÍZENÍ PRO ŘEZÁNÍ KYSLÍKEM RUČNÍ ŘEZACÍ HOŘÁKY se směšováním plynů pro předehřívací plamen ve špici hořáku hořáky s injektorovou konstrukcí
ZAŘÍZENÍ PRO ŘEZÁNÍ KYSLÍKEM LEHKÉ PŘENOSNÉ KYSLÍKOVÉ ŘEZACÍ STROJE Vyrábí je řada firem. Jsou to jednoduchá účelová zařízení, která umožňují řezat libovolné jednoduché tvary. STABILNÍ PÁLÍCÍ STROJE A SYSTÉMY Většinou jde o univerzální portálové stroje s několika suporty umístěnými na příčníku, na kterém jsou upnuty hořáky. Obsluha je většinou automatizovaná.
ZAŘÍZENÍ PRO ŘEZÁNÍ KYSLÍKEM
SEŘÍZENÍ PLAMENE POSTUP: Seřídíme neutrální plamen. Otevřeme ventilek řezacího kyslíku – dochází k poklesu kyslíku (v plameni vznikne mlhavý závoj). Snížíme průtok acetylenu a opět seřídíme NEUTRÁLNÍ PLAMEN. Tlak plynů volíme podle tloušťky řezaného materiálu a podle průměru otvoru v řezací hubici:
ŘEZÁNÍ POMOCÍ PRÁŠKŮ Význam: Pro řezání obtížně dělitelných materiálů – např. šedá litina, vysokolegované oceli apod. Princip: Prášek se přivádí do místa řezu stlačeným vzduchem samostatnou hubicí. Spalováním prášku v proudu kyslíku se zvyšuje reakční teplo, tekutost kysličníků i objem strusky. Struska je řidší. Část prášku působí na kysličníky v místě řezu i mechanicky (silou). Pro řezání vysokolegované oceli používáme železný prášek. Pro řezání šedé litiny používáme křemičitý prášek.
DRÁŽKOVÁNÍ KYSLÍKEM Význam: Odstranění vad svarových spojů a kořenových vrstev svarů namísto mechanického obrábění. Princip: Je to obdoba řezání kyslíkem. Zvláštním hořákem vypálíme do materiálu půlkruhovou drážku. Velikost hubice i tlak plynů volíme podle požadované šířky drážky. Hloubka drážky podle sklonu hořáku, max. do 5 mm. Sklon hořáku vůči materiálu: na počátku práce 700 až 800, během drážkování max. 300 .
Použité zdroje BERNASOVÁ, E. Svařování. 2. vyd. Praha: SNTL, 1989. Zdroje obrázků Vlastní fotoarchív