Difrakce světla O difrakci mluvíme samozřejmě tehdy, když vlnění se setká s překážkou a postupuje v jiných směrech,než ve směrech předvídaných zákony přímočarého šíření v akustice ( 1 m) v optice ( 1 nm) Difrakci světla lze objasnit Huygensovým – Fresnelovým principem
Rozdělení ohybových jevů A.) Fresnelovy ohybové jevy – tzv.ohybové jevy v konečné vzdálenosti
Fresnelovy ohybové jevy Ohyb na kruhovém otvoru
Ohyb na hraně
B.) Fraunhoferovy ohybové jevy – tzv.ohybové jevy v nekonečnu
d.sin = d.sin = 2k. Ohyb světla na optické mřížce kde je ohybový úhel k maximu k-tého řádu
Je-li světlo dopadající na optickou mřížku monochromatické, pak mají maxima stejnou barvu jako je barva světla.
Jestliže mřížku osvětlíme bílým světlem, bude maximum nultého řádu bílé a maxima vyšších řádů jsou duhově zbarvená, přičemž nejvíce se ohýbá světlo barvy červené a nejméně světlo fialové. Barva ohybových minim nezávisí na vlnové délce použitého světla – všechna jsou tmavá
V závislosti na počtu štěrbin optické mřížky nemusí být všechna interferenční minima patrná – mřížková spektra některých vyšších řádů se mohou překrývat. Jako ohybová mřížka může sloužit také CD disk nebo DVD disk: Ohyb světla má opět využití ve spektrální analýze látek (ve spektroskopu nahradíme rozkladný hranol ohybovou mřížkou), v optické holografii (trojrozměrná metoda zaznamenání obrazu).