Škola Střední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č. Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací oblast Odborné vzdělávání Vzdělávací obor Architektura Tematický okruh Architektura 20.století Téma Architektura 20.století Tematická oblast Architektura 20.století Název Umělecké směry v evropské architektuře dvacátých let I., secese, kubismus, novoklasicismus, expresionismus AutorIng. arch. Jiří Šobáň Vytvořeno, pro obor, ročníkříjen 2013, stavebnictví, 3. ročník Anotacesoudobá architektura – Umělecké směry v evropské architektuře dvacátých let I. Přínos/cílové kompetenceseznámit žáky s architekturou 20. století VY_32_INOVACE_39_06

 CÍLE KAPITOLY  je to moderní architektonický styl.  k hlavním tvůrcům patří Le Corbusier,  architekt tím reagoval na přílišnou jednotvárnost funkcionalistických staveb.

 RYCHLÝ NÁHLED A OBSAH TÉTO KAPITOLY  Charakterizuje ji zodpovědnost vůči okolnímu prostředí a snaha o adaptaci lidským potřebám; navrhování od půdorysu, od funkce, z níž se odvodí vnější vzhled.

 ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU  na tuto kapitolu si rezervujte dvě vyučovací hodiny.  KLÍČOVÁ SLOVA  Secese,

 RYCHLÝ NÁHLED A OBSAH TÉTO KAPITOLY  Charakterizuje ji zodpovědnost vůči okolnímu prostředí a snaha o adaptaci lidským potřebám; navrhování od půdorysu, od funkce, z níž se odvodí vnější vzhled.

 Secese (Secession, Art nouveau, Jugendstil, Wiener Sezession), vznikla na přelomu 19. a 20. století. Roku 1897 byla ve Vídni založena skupina Secession, která splynula se symbolismem v nové umělecké hnutí, které postupně ovládlo evropské umění, především užité a dekorativní umění, umělecká řemesla, sochařství, malířství a architekturu. Secesesymbolismemužitédekorativní umění

 Secese (Secession, Art nouveau, Jugendstil, Wiener Sezession), vznikla na přelomu 19. a 20. století. Roku 1897 byla ve Vídni založena skupina Secession, která splynula se symbolismem v nové umělecké hnutí, které postupně ovládlo evropské umění, především užité a dekorativní umění, umělecká řemesla, sochařství, malířství a architekturu. Secesesymbolismemužitédekorativní umění

 Hlavní znaky: vyvážení harmonie a kontrastu, průhlednost, dekorativnost a ornamentálnost s vlnícími se křivkami, záliba v neobyčejných barevných odstínech a v estetickém využití přírodních tvarů (listů, květů, lidských a zvířecích těl) i nových materiálů (železa, oceli, betonu a skla).  Sochařství: Stanislav Sucharda - pomník Františka Palackého v Praze, Ladislav Šaloun - sousoší Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí,Bohumil Kafka - Žižkův pomník v Praze a František Bílek - řada dřevěných soch a reliéfů.Stanislav SuchardaLadislav ŠalounBohumil KafkaFrantišek Bílek

 Architektura: Victor Horta - Dům Tasselových v Bruselu, Hector Guimard - vstupy do pařížského metra, Antonín Balšánek a Osvald Polívka - Obecní dům v Praze. Těžiště secese však nespočívalo ani tak v sochařství a v malbě, ale především v dekoraci a v užitém umění.Victor HortaHector GuimardAntonín BalšánekOsvald Polívka  Výtvarné umění: Alfons Mucha - plakáty, cyklus obrazů Slovanská epopej, návrhy šperků a nábytku, Gustav Klimt - dekorativní malby, plakáty.Alfons MuchaGustav Klimt  Užité umění: Émile Gallé - skleněné vázy, Charles Rennie Mackintosh - bytová zařízení.Émile GalléCharles Rennie Mackintosh

 Kubismus jako avantgardní umělecké hnutí, chápající výtvarné umění novým revolučním způsobem, vznikl po roce 1907 v Paříži, kde se tehdy shromáždili mladí umělci z celého světa. Impulzem k vzniku kubismu byly práce dvou malířů, Španěla Pabla Picassa a Francouze Georga Braque, kteří kolem roku 1906, během svých studií v Paříži, vytvořili několik kubistických plastik. Zpočátku pracovali nezávisle na sobě. Oba ovlivnil Paul Cézanne a africké domorodé umění. Roku 1907 začali pracovat společně a zůstali spolu až do vypuknutí první světové války. KubismuskubismuPabla PicassaGeorga BraquePaul Cézanne

 Hlavní znaky: Kubistické prostorové koncepce díla spočívaly v rozkladu zobrazovaného předmětu na jednoduché geometrické tvary (především krychle - latinsky cubus) a v jejich opětovném skládání do obrazu. Zobrazené předměty pak působily dojmem, že jsou deformované a objevovaly se zároveň z několika pohledů. V jejich vzájemném vztahu pak vznikalo mnoho průhledů s neobvyklými úhly pohledu. Hlavy a figury byly utvářeny tak, aby se navzájem prolínaly jak v pohledu zepředu, tak i z boků. U soch komponovaných ze zjednodušených, téměř geometrických tvarů se tak uplatnily linie nápadně vystupujících hran a hlubokých prohlubní, které rozrušovaly celistvý dojem.

 Vývoj kubismu prošel několika etapami: Pre-cubismem (1906– 1909) se vznikem a objevováním kubistické perspektivy, analytickým kubismem(1909–1912) s přechodem k abstrakci s rozkladem a opětovným skládáním předmětů, Syntetickým kubismem (1912 – 1914) kdy se kubismus přiblížil abstrakci s předměty skládanými z linií a ploch a z Orfismu, kdy již došlo k úplné abstrakci a využití barev a kdy se jednotlivé malířské prvky staly zcela nezávislými na realitě.analytickým kubismemOrfismu  Sochařství: Po roce 1910 se kubistické hnutí rychle rozšířilo. K nové tvůrčí metodě se brzy hlásili noví sochaři: Francouz Henri Laurens, litevský umělec Jacques Lipchitz, Rusové Alexander Archipenko, Ossip Zadkine, český sochařOtto Gutfreund a další, kteří v té době byli v Paříži.Alexander ArchipenkoOssip ZadkineOtto Gutfreund

 Po první světové válce vznikl opět nový zájem o obnovení dávných sochařských tradic. Umělci hledali v dílech minulosti klid a novou jistotu. Vraceli se k idealizovaným figurám, aktům i k jasným, vyváženým tvarům.  Hlavní znaky: Stylová a tvarová kázeň a jednota, kompoziční vyváženost, přesnost a preciznost vyjádření, důraz na intelekt a svébytný tvar uměleckého díla.

 Sochařství: V sochařství znamenal návrat ke klasicismu (po roce 1920 nazýván neoklasicismem) a k znovuobjevení antických námětů a harmonických forem. Přední osobností novoklasicismu byl francouzský sochař Aristide Maillol, dále Věra Muchinová - sousoší Dělník a kolchoznicea Ivan Dimitrijevič ŠadraAristide MaillolVěra MuchinováDělník a kolchozniceIvan Dimitrijevič Šadra  České sochařství: Velký vliv měli Josef Václav Myslbek, Jan Štursa, Karel Lidický, Marta Jirásková.Josef Václav MyslbekJan ŠtursaKarel LidickýMarta Jirásková

 Název expresionismus (francouzsky expression=výraz) vznikl kolem roku 1910 v Německu, kdy se lidé intenzivně začínali zabývat společenskou a sociální kritikou.expresionismus  Leoš Kubíček – Zoufalství  Hlavní znaky: Expresionismus byl protikladem k mělkému, tvarově neurčitému impresionismu. Podporoval vyjádření prudkých duševních hnutí a představoval uměleckou tendenci, snažící se co nejvěrněji zobrazit pochody v lidské mysli, emoce, city, vášně a pudy. Zabýval se otázkami ceny a důstojnosti lidského života v dobách těžkého pokoření národa. Projevoval rozhodný nesouhlas s ignorancí a bezcitností a hledal nové morálních hodnoty.

 Umění: Expresionismus byl uměleckým směrem, který se projevoval zejména v umění výtvarném, v literatuře a v dramatické tvorbě. Odrážel společenskou dobovou krizi plnou sociálních rozporů. Do popředí se dostala technika dřevořezu a akvarelu v tvorbě skupin Die Brűcke a Der blaue Reiter. Druhou skupinu tvořili výtvarníci Vasilij Kandinskij a Paul Klee. Působili na Bauhausu a vzájemně se ovlivňovali. Za hlavního představitele Expresionismu byl považován norský malíř Edvard Munch.

 Sochařství: Toho, čeho bylo v malířství dosahováno barvou, mělo být v sochařství dosaženo klenutým objemem, napětím tvarů, nadsázkami i deformacemi. Najdeme to v dílech Rodinovasoučasníka i odpůrce Francouze Antoine Bourdelle - Hérakles-lučištník v majetku Národní galerie, i v dílech Käthe Kollwitzové, která byla vynikající grafičkou, a zejména v tvorbě sochaře Ernsta Barlacha – sociální kritika.RodinovaAntoine BourdelleKäthe KollwitzovéErnsta Barlacha

 České sochařství mělo dvě podoby. První zdůrazňovala výrazuplný tvar, druhá pak sociálně kritické zaměření. Pod Bourdellovým vlivem pracovala řada českých umělců, na předním místě Jan Štursa, jehož práce se vyznačovaly nadsázkou i snahou o silný účinek formy. Přímým žákem Bourdellovým byl Otto Gutfreund. Sociální hledisko (Barlach) proniklo i do tvorby bratří Leoše aJosefa Kubíčkových, sochařů pracujících hlavně s dřevem.Jan ŠtursaOtto GutfreundLeošeJosefa Kubíčkových

 RYCHLÝ NÁHLED A OBSAH TÉTO KAPITOLY  Charakterizuje ji zodpovědnost vůči okolnímu prostředí a snaha o adaptaci lidským potřebám; navrhování od půdorysu, od funkce, z níž se odvodí vnější vzhled.

SAMOSTATNÝ ÚKOL vyjmenujte nejvýznamnější tvůrce kubismu vyjmenujte nejvýznamnější tvůrce secese co víte o expresionismu u každého architekta napište alespoň jedno jeho dílo

 SHRNUTÍ KAPITOLY  zodpovědnost vůči okolnímu prostředí a snaha o adaptaci lidským potřebám;  navrhování od půdorysu, od funkce, z níž se odvodí vnější vzhled.  velké mostní stavby se přizpůsobily přírodním liniím  hor.  plasticismus spojovala s brutalismem materiálová věrnost, nicméně architektonické pojetí bylo zcela protichůdné.  na fantazijní až sochařskou architekturu z univerzálně tvarovaného stavebního materiálu, jakým je surový beton, navazoval plasticizmus

 KRESBY A FOTOGRAFIE:  HAAS, Felix. Architektura 20. století. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, n.p., ISBN S  GÖSSEL, Peter; LEUTHÄUSER, Gabriele. Architektura 20. století. Praha : Slovart, ISBN ISBN  KRIER, Léon. James Stirling: Buildings and projects [s.l.] : Verlag Gerd Hatje,  GIROUARD, Mark. Big Jim - The Life and Work of James Stirling. London : Verlag Gerd Hatje, 1998.