SLOVINSKO SLOVENIA SLOVINSKÁ REPUBLIKA

Základní údaje Rozloha: 20 251 km² Počet obyvatel: 1 978 485 (142. na světě, červenec 2005) Hustota zalidnění: 95 / km² (99. na světě) Jazyk: slovinština, italština-v občinách s národnostními menšinami a maďarština Státní zřízení: pluralitní republika s dvoukomorovým parlamentem Hlavní město: Lublaň (325 000 ob.) (slovinsky Ljubljana, italsky Lubiana, německy Laibach) Měna: tolar (SIT) = 100stotinek= 18 Kč

POLOHA: Rakousko 324 km Slovinsko Maďarsko 102 km Itálie 235 km Chorvatsko 546 km

Slovinsko je členem OSN, Evropské Unie a NATO. Prezident: Janez Drnovšek Předseda vlády: Janez Janša Hymna: Zdravljica Nejvyšší bod: Triglav (2 864 m. n.m.) HDP: 10.078 USD (1999) Největší města: Ljubljana (325 000), Maribor (150 000), Kranj (72 000), Ptuj (67 000), Celje (65 000) Slovinsko se člení na osm tradičních regionů: Gorenjska, Štajerska, Prekmurje, Koroška, Notranjska, Dolenjska, Primorska (někdy dělena dále na oblasti Goriška a Slovenska Istra) Bela krajina (někdy zahrnována do oblasti Dolenjska)

HISTORIE: 2. tis. př. n. l. - osídleno kmeny Ilyrů 2.-1. st. př. n.l. - ovládnuto Římany 6. století – po vpádech Hunů, Ostrogótů a Avarů se zde usídlili Slované 9. st. – Karel Veliký připojil Slovinsko k Francké říši 15. A 16. St. – Slovinsko uniklo turecké okupaci (součástí Habsburské monarchie) 1584 - Jurij Dalmatin překládá Bibli do slovinštiny. Adam Bohorič píše slovinskou gramatiku. 1918 - Slovinsko rozděleno mezi historické země: vévodství kraňské, okněžněné hrabství Gorice a Gradiška, markrabství Istrie, vévodství štýrské, vévodství korutanské a království uherské. 29. října 1918 Po rozpadu Rakousko-Uherska se většina Kraňska a Jižní Štýrsko začlenilo do Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů, 1.prosince 1918 jenž se stal součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Království SHS) (od 3. října 1929 Království Jugoslávie) 12. srpna 1919 se součástí Království SHS stala i převážně Slovinci obývaná část jihozápadního Uherska Prekmurje

fašistickou Itálií a Německem. 10. října 1920 byla ke Království SHS připojena i jihovýchodní část Korutanska 1929 Král Alexandr provedl státní převrat, rozpustil parlament a nastolil osobní diktaturu. Název státu se mění na Království Jugoslávie (3.10.) Za druhé světové války bylo území dnešního Slovinska okupováno fašistickou Itálií a Německem. Po skončení války bylo Slovinsko znovu začleněno do obnovené Jugoslávie. 2.prosince 1945 pak v rámci federalizované socialistické Jugoslávie vzniká Lidová republika Slovinsko. po roce 1945 bylo Slovinsko nejrozvinutější částí Jugoslávie a její průmyslovou základnou, a celá léta doplácelo na chudší části. 1948 - Titova roztržka se Stalinem. V Jugoslávii probíhají čistky nespolehlivých kádrů. Zřízeny jsou koncentrační tábory pro politické vězně (Goli Otok). 7. července1963 přejmenovaná na Socialistickou republiku Slovinsko. Součástí této republiky se stala i území získaná od Itálie (severní část Istrie, východní část bývalého hrabství Gorice a Gradišky a západního Kraňska.)

1980 - 4. května umírá v lublaňské nemocnici Josip Broz Tito v 80. letech po smrti jugoslávského vůdce Tita (1892-1980) se oživily separatistické tendence. 1989 - přijal slovinský parlament prohlášení o suverenitě, které vyvolalo konflikt se Srbskem. 20. ledna 1990 - Slovinská delegace se naposledy zúčastňuje sjezdu Svazu komunistů Jugoslávie 23. prosince 1990 - V referendu se 88% hlasů Slovinci rozhodli pro nezávislost své země. 25. června 1991 Slovinci mobilizovali armádu a vyhlásili nezávislost na Jugoslávii. Ke konci roku 1991 už byla země uznána všemi mezinárodními společenstvími. 15. ledna 1992 - Evropská unie oficiálně uznává Slovinsko. 6. prosince 1992 - První svobodné volby 22. května 1992 - Slovinsko se stává řádným členem OSN.

Politický systém republika v čele s prezidentem voleným na pět let. Výkonná moc je představována vládou v čele s premiérem. Legislativní moc vykonává dvoukomorový parlament. Národní shromáždění (Državni zbor) je voleno přímo - 90 členů (po jednom místě má rezervována italská a maďarská menšina.) - volební období: čtyřleté Horní komora Národní rada (Državni svet) je složena z nepřímo volených zástupců společenských, hospodářských, profesních a místních zájmových skupin. - 40 členů - volební období: pětileté

Prezident Janez Drnovšek

Geografické údaje Setkávají se zde čtyři hlavní evropské geografické regiony: Alpy, Dinárská oblast, Panonská nížina a Středomoří. Větší část pokrývají hory vápencové Alpy – nejvyšší pohoří : Julské Alpy -masiv Triglav (2864 m.n.m.) Karavanky – sever ( 2554 m.n.m.) masiv Pohorje – východ (Črni Vrh 1543 m.n.m.) Kras – jih (krasová území – Postojna, Škocjan) Javorniki (1796 m.n.m.) V oblasti řek se rozkládají malé nížiny: Panonská nížina

POHORJE KARAVANKY KRAS

Triglav 2864 m.n.m.

Postojna jeskyně

VODSTVO Mura-> Dráva->Černé Soča->Jaderské Maribor Dráva->Černé moře Kranj Soča->Jaderské moře Sáva -> Černé moře Panonská nížina Ljubljana Krka Terstský záliv

Ledovcové jezero Bled vévodí mu barokní zámek na vrcholu vápencové skály

v Julských Alpách, lyžařské středisko-na severním břehu

Rafting na řece Soča

Podnebí: středozemní na pobřeží, alpské v severních pohořích a kontinentální na východě. suchá teplá léta a vlhké mírné zimy - Průměrná teplota: v lednu: -2°C v červenci: 21°C. Průměrné srážky: - dosahují 1000 mm na pobřeží - až 3500 mm v Alpách - 800 mm na jihovýchodě země - 1400 mm ve středním Slovinsku. Zalesnění:- kolem poloviny Slovinska (10 124 km²) - po Finsku a Švédsku 3.nejzalesněnější stát Evropy Kočevja- největší původní lesy Zatravněné porosty: 5 593 km², pole a zahrady: 2 471 km², sady: 363 km² a vinohrady: 216 km².

Obyvatelstvo - Celkový počet obyvatel: 1 978 485 (červenec 2005). - 54,16% městského obyvatelstva Etnicky téměř homogenní: 83,06% Slovinci 1,98% Srbů 1,81% Chorvatů 1,10% Bosňáků 0,53% Muslimů, 0,32% Maďarů 0,20% Makedonců - minimální zbytek české a slovenské menšiny z přelomu 19. a 20. století (udává se 323 Čechů a 141 Slováků) - Náboženství: 57,8% katolíci 10,1% ateisté 2,4% islám 2,3% ortodoxní křesťanství - muži: 69,2 roku, ženy: 77,1 roku

Tradiční kostým

Hospodářství - před rozpadem Jugoslávie nejvyspělejší republikou - turistika: 5 % HDP Zemědělství: - chov skotu a prasat - produkce brambor, kukuřice, pšenice, cukrovky a ovoce - tradiční je pěstování vinné révy v povodí Drávy Elektřina: 43% jaderná el. Krško 1/3 tepelné el. zbytek vodní el. Těžba: hnědé uhlí, lignit, olovnato-zinková ruda, rtuť Doprava: spoje do Rakouska ( tunely), italského Terstu přístav Koper

montáž automobilů Renault (Novo Město) - výroba elektrospotřebičů ( ledničky Gorenje, telefony) ocelárny v Jesenici a Lublani, výroba Al, cementu, papíru,kyseliny sírové, pracích prostředků, sportovního zboží ( Elan), textilu a bot Krka (léčiva, Septolete), Radenska (minerálky), nově k nám přišla pojišťovna Triglav Export: např. plemeno lipicánů, které pochází ze slovinské obce Lipica (všechny ostatní chovy v Itálii a Rakousku jsou jen důsledkem rozkradení chovu za války),

Lipica kůň

Štajerska vinice

Slovinské speciality

Vztahy s ČR Diplomatické styky mezi Českou republikou a Republikou Slovinsko byly navázány k 1. 1. 1993 Bilaterální dohody s Republikou Slovinsko (Dohoda o volném obchodu /04.12.1993Dohoda o mezinárodní silniční přepravě /21.03.1997 Dohoda mezi vládou ČR a vládou RS o péči o válečné hroby /27. 11 .2003) Kdysi inspirativní vztahy mezi Čechami a Slovinci dokládá i činnost hudebního skladatele Jakoba Petelina Galla zvaného Händl (1550-1591), který prožil velkou část svého života v Čechách a na Moravě

Lubljana Lublaň (slovinsky Ljubljana, italsky Lubiana, německy Laibach) je hlavní a největší město Slovinska. Zaujímá plochu 275 km² a čítá 265 881 obyvatel (2002). Městem protéká řeka Ljubljanica Hlavním bulvárem je Slovenska Cesta Nachází se zde hrad, za války zničený a nově přestavěný v moderním stylu, z jeho věží, které jsou poválečné, je výhled přes celé město až k Alpám. Uprostřed města na břehu Ljubljanice je hlavní Prešerenovo náměstí (Prešernov trg) se sochou básníka Franceho Prešerena a renesančním kostelem, který je symbolem města. Nachází se zde i lázeňská kolonáda.

Pohled z hradu

Novo mesto

Maribor

Krvavec - ski areál

www.wikipedia.cz Encyklopedie Zeměpis světa www.slovenia.si www.quick/slovinsko.cz