Evoluce genů
Obsah materielní substrát genů vnitřní periodicita genů původ exonů a intronů
Obsah materielní substrát genů vnitřní periodicita genů původ exonů a intronů
Každý gen vzniká z genu genealogické vztahy mezi geny genové rodiny a nadrodiny – eukaryota asi 750 rodin (650-10000), každá v průměru 50 členů, 90 % velmi vzácných motivy a moduly
Mechanismy vzniku nových genů postupná transformace a změna (nebo obohacení) funkce genové fúze otevírání nových čtecích rámců mezidruhový přenos (transformace, hybridizace, syngenese) Přenos organelové DNA (promiskuitní DNA) genová duplikace (vymizení 3-7 mil. let, změna funkce) vznik z nadbytečné kopie u diploidů
Vznik novéhu genu u diploida mutace genová duplikace crossing over
Mechanismy vzniku nových genů postupná transformace a změna (nebo obohacení) funkce genové fůze otevírání nových čtecích rámců mezidruhový přenos (transformace, hybridizace, syngenese) Přenos organelové DNA (promiskuitní DNA) genová duplikace vznik z nadbytečné kopie u diploidů genomová duplikace
Obsah materielní substrát genů vnitřní periodicita genů původ exonů a intronů
TACACGATACAAAAAACATGAAGATCACTGTTCTCTTTACAGTTACTGAGCACACAGGACCTCACCATGGGATGGAGCTGTATCATGCTCTTCTTGGCAGCAACAGCTACAGGTAAGGGGCTCACAGTAGCAGGCTTGAGGTCTGGACATATACATGGGTGACAATGACAATGACATCCACTTTGCCTTTCTCTCCACAGGTGTCCACTCCCAGGTCCAACTGCAGCAGCCTGGGGCTGAGCTTGTGAAGCCTGGGGCTTCAGTGAAGCTGTCCTGCAAGGCTTCTGGCTACACCTTCACCAGCTACTGGATGCACTGGGTGAAGCAGAGGCCTGGGCGAGGCCTTGAGTGGATTGGAAGGATTGATCCTAATAGTGGTGGTACTAAGTACAATGAGAAGTTCAAGAGCAAGGCCACACTGACTGTAGACAAACCCTCCAGCACAGCCTACATGCAGCTCAGCAGCCTGACATCTGAGGACTCTGCGGTCTATTATTGTGCAAGACACAGTGTTGCAACCACATCCTGAGAGTGTCAGAAAACCTGGA
Původ periodicity mechanismus protoreplikace podporuje vznik pravidelné terciální struktury adaptivní vlastnost genů související s vlastnostmi genetického kódu vedlejší produkt genetického tahu
Mechanismus protoreplikace
Adaptivní vlastnost genů související s vlastnostmi genetického kódu Větší odolnost proti posunové mutaci Delší otevřené čtecí rámce u protogenů Obrana proti náhodnému zahajování transkribce
Větší odolnost proti posunové mutaci AATGCCAT A AAT GCC ATA ATG CCA TAA TGC CAT AAT GCC ATA... AAA TGC CAT AAT GCC ATA ATG CCA TAA TGC CAT...
Adaptivní vlastnost genů související s vlastnostmi genetického kódu Větší odolnost proti posunové mutaci Delší otevřené čtecí rámce u protogenů Obrana proti náhodnému zahajování transkribce
Delší otevřené čtecí rámce u protogenů náhodné 300 nukleotidů dlouhé nukleotidové řetězce, potom jen 0,82 % z nich nebude obsahovat žádný terminační kodón a bude tak kódovat souvislý protein délky 100 aminokyselin (30x 10NK – 60%) vznik nového proteinu posunem čtecího rámce více čtecích rámců ve stejném úseku DNA Snadnější vznik uspořádané terciální struktury
Adaptivní vlastnost genů související s vlastnostmi genetického kódu Větší odolnost proti posunové mutaci Delší otevřené čtecí rámce u protogenů Obrana proti náhodnému zahajování transkripce
Obrana proti náhodnému zahajování transkripce V lidském genomu o délce 3000 Mb je přibližně 30-40 tisíc genů. To znamená, že zde jsou jednotlivé geny od sebe v průměru odděleny nekódujícími úseky DNA o délce řádově 100 tisíc nukleotidů. častý motiv nekodujících úseků: AGCTG AGCTG AGCTG GGGTG. Cílové místo pro RNA polymerázu II: TATAAATA
Původ periodicity mechanismus protoreplikace adaptivní vlastnost genů související s vlastnostmi genetického kódu vedlejší produkt genetického tahu (přesah do oblasti intronů)
TACACGATACAAAAAACATGAAGATCACTGTTCTCTTTACAGTTACTGAGCACACAGGACCTCACCATGGGATGGAGCTGTATCATGCTCTTCTTGGCAGCAACAGCTACAGGTAAGGGGCTCACAGTAGCAGGCTTGAGGTCTGGACATATACATGGGTGACAATGACAATGACATCCACTTTGCCTTTCTCTCCACAGGTGTCCACTCCCAGGTCCAACTGCAGCAGCCTGGGGCTGAGCTTGTGAAGCCTGGGGCTTCAGTGAAGCTGTCCTGCAAGGCTTCTGGCTACACCTTCACCAGCTACTGGATGCACTGGGTGAAGCAGAGGCCTGGGCGAGGCCTTGAGTGGATTGGAAGGATTGATCCTAATAGTGGTGGTACTAAGTACAATGAGAAGTTCAAGAGCAAGGCCACACTGACTGTAGACAAACCCTCCAGCACAGCCTACATGCAGCTCAGCAGCCTGACATCTGAGGACTCTGCGGTCTATTATTGTGCAAGACACAGTGTTGCAACCACATCCTGAGAGTGTCAGAAAACCTGGA Jeden z možných důsledků existence periodicity – nerovnoměrnost v používání synonymních kodonů
Obsah materielní substrát genů vnitřní periodicita genů původ exonů a intronů
celková délka intronů (kbp) 100 10 celková délka intronů (kbp) 1,0 0,1 0,3 3 30 celková délka exonů (kbp)
obratlovci Caenorhabditis Drosophila Neurospora Saccharomyces Coprinus mikrosporidie Distiostelium Physarum Acanthamoeba zelené rostliny Chlamydomonas ruduchy Paramecium Tetrahymena Plasmodium Toxoplasma Phytopthora Naegleria Entamoeba Leishmania Trypanosoma trichomonády diplomonády Archaebacteria Eubacteria 1 intron/kb proteinového genu
Původ intronů Hypotéza časných intronů Hypotéza pozdních intronů funkční význam intronů introny jakožto tolerovaní paraziti
Původ intronů Hypotéza časných intronů vystřihování úseků se stop kodony geny jakožto lego koincidence exonů s moduly, předpovězené introny (leghemoglobin, Culex) fáze intronů (faze 0 introny korelují s moduly) staré a mladé introny (lepší korelace u starých)
Zastoupení jednotlivých typů intronů pozice vůči kodónům
Původ intronů II Hypotéza pozdních intronů fylogenetický předek často neměl (přibývání intronů ve fylogenezi), ale neplatí pro metazoa parsimonie – opakovaný vznik chabá koincidence s moduly, třídění z hlediska funkčnosti (přesun části modulu nefunkční)
Funkční význam intronů Evoluční potenciál druhu (vznik nových genů) Přepis více typů mRNA z jednoho genu Regulace exprese (posuny na nukleosomu)
Posun pozice regulačních elementů na nukleosomu b)
Funkční význam intronů Evoluční potenciál druhu (vznik nových genů) Přepis více typů mRNA z jednoho genu Regulace exprese (posuny na nukleosomu) Obrana proti nelegitimní rekombinaci
Obrana proti nelegitimní rekombinaci paralogy s vysokým stupněm homologie výrazná homologie - dochází k rekombinaci nefunkční produkty nehomologické rekombinace b) paralogy s vysokým stupněm homologie v oblasti exonů slabá homologie - rekombinace neprobíhá funkční nerekombinované geny
Funkční význam intronů Evoluční potenciál druhu (vznik nových genů) Přepis více typů mRNA z jednoho genu Regulace exprese (posuny na nukleosomu) Obrana proti nelegitimní rekombinaci Detekce či odstraňování chyb Žádná funkce – parazitická DNA
Shrnutí Každý gen vzniká z genu Geny lze uspořádat do genových rodin Protein je vytvářen z modulů, ty z motivů Geny často vykazují vnitřní periodicitu Existence této periodicity má řadu důsledků Moderní geny eukaryot jsou vytvářeny introny a exony Není jasné, kdy a proč vznikl splicing, většina autorů však předpokládá, že původní geny introny neobsahovaly