Buněčné organely.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
BOTANIKA ORGANELY ROSTLINNÝCH BUNĚK
Advertisements

Rostlinná buňka Josef Převor (Oktáva).
Prokaryotická a eukaryotická
Prokaryotická buňka VY-32-INOVACE-BIO-120
1.E Biologie.
AUTOR: Ing. Helena Zapletalová
STRUKTURA BUŇKY.
BUŇKA JAKO ZÁKLAD VŠEHO ŽIVÉHO
BUŇKA 1 Učební materiál vznikl v rámci projektu INFORMACE – INSPIRACE – INOVACE, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem.
EUKARYOTA.
Systém organismů.
BUNĚČNÉ SOUSTAVY EUKARYOTNÍHO TYPU
Chemická stavba buněk Září 2009.
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
Prokaryota.
EUKARYOTICKÁ BUŇKA Velikost – v mikrometrech (10–100, i větší)
Biologie E
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/
Buňka.
Základy přírodních věd
Tamara Komárová, Kristýna Hajíčková
Eukaryota – buněčná stavba
Eukaryotická buňka.
Srovnání prokaryotických a eukaryotických buněk
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona III/2VY_32_INOVACE_527.
ZÁKLAD VŠECH ORGANISMŮ
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona III/2VY_32_INOVACE_526.
FUNKCE PROTEINŮ.
Buňka - cellula Olga Bürgerová.
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
EUKARYOTA.
Buňka - test Milada Roštejnská Helena Klímová Obr. 1. Různé typy buněk
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
VY_32_INOVACE_03-01 Živočišná buňka
Buňka - základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu
Aktivita č.4: Biologie pod mikroskopem
Základní struktura živých organismů
BUNĚČNÉ SOUSTAVY EUKARYOTNÍHO TYPU
BUŇKA.
Prosím, vypněte mobilní telefony
BUNĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ
Základní struktura živých organismů
Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková
Semiautonomní organely a cytoskelet
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA.
Buňka - základní stavební a funkční jednotka živých organismů.
VY_32_INOVACE_07_Rostlinná buňka
EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: GENETIKA Téma: BUŇKA
Porovnání eukaryotické a prokaryotické buňky
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor: Mgr. Šárka Svobodová Název materiálu:
Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Pardubice – Spořilov
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Živočišná Buňka.
VY_52_INOVACE_24_Buňka rostlinná a živočišná
Název materiálu: VY_32_INOVACE_06_BUŇKA 3_P1-2
Morfologie živočišných buněk
Bi1BK_ZNP2 Živá a neživá příroda II Buněčná stavba živých organismů
4. Buňky.
Prokaryotická buňka.
Botanika Rostlinná Buňka.
Eukaryotická buňka Vnitřní ORGANELY.
Eukaryotní buňka Marcela Petrová 3.B
Biologie.
Transkript prezentace:

buněčné organely

prokaryota součástí každé buňky: součástí některých buněk: buněčná stěna, cytoplazmatická membrána, cytoplazma, nukleoid, ribozómy součástí některých buněk: pouzdro, bičík, fimbrie, chromatofory, inkluze, mesozomy, glykokalyx

eukaryota jádro, ER, GA, mitochondrie, plastidy, lyzosomy, peroxizomy, vakuoly, cytoskelet

buněčné organely BS: pevná, permeabilní, peptidoglykany (polysacharidy = dlouhé řetězce a peptidy = kratší příčné řetězce) a lipidy Grampozitivní a Gramnegativní bakterie

G+ a G- bakterie

buněčné organely CM: fosfolipidy, bílkoviny, iontové kanály a pumpy, cholesterol, semipermeabilní, fluidní, plastická, metabolické děje https://www.youtube.com/watch?v=S7-VFJHd0uA https://www.youtube.com/watch?v=yJ7UzGqqhwI

buněčné organely cytoplazma (cytosol)

buněčné organely nukleoid: 1 cirkulární molekula DNA jádro: NA + proteiny (histony) → chromozom nukleozom = 200 bp solenoid = 30 nm většinou ve formě solenoidu mitóza → další kondenzace → 50 000 x kratší molekula DNA nukleozom solenoid chromozom histony

chromozom chromatida centromera telomera gen, znak, alela, lokus, genom, genofond, genotyp, fenotyp

terminace replikace lineární DNA telomeráza (RNA a protein), TG repetice

buněčné organely jadérko jaderný obal = oblast jádra (chromozomů) kódující rRNA jaderný obal dvojitá membrána → ER, jaderná lamina jaderné póry proteiny a vlákna → jaderný koš spotřeba GTP nukleoplasma

jaderné póry

buněčné organely ribozomy: velká a malá podjednotka, rRNA a protein, proteosyntéza, na ER nebo volně rRNA proteiny podjednotky ribozóm + 23S rRNA 5S rRNA 31 50S 30S 70S 16S rRNA 21 28S + 5,8S 50 18S 33 40S 60S 80S prokaryota eukaryota

glykogenové inkluze v hepatocytu krysy buněčné organely inkluze (granula) zásobní látky uložené v cytoplazmě glykogen, β-hydroxymáselná kyselina volutin (zásoba fosfátu) síra (u sirných bakterií) odpadní látky, konečné produkty metabolismu živočišná b.: glykogen, zrna, kapénky, krystaly, chromatofory rostlinná b.: škrob (amyloplasty), krystaly, obsah vakuol glykogenové inkluze v hepatocytu krysy

buněčné organely plasmidy cirkulární molekula DNA asi 1% celkové genetické informace: resistence na antibiotika a chemoterapeutika resistence na těžké kovy - degradace a oxidace produkce antibiotik a baktericidních látek mutualismus hlízkových bakterií a další konjugace (F-plasmid)

buněčné organely mesozom vchlípenina cytoplazmatické membrány funkce není dostatečně známa štěpení přijatých látek účast při respiraci a při dělení buňky

buněčné organely bičík z flagelinů (bílkoviny podobné myozinu) → duté vlákno stočené do šroubovice delší než buňka zakotven bazálním tělískem umožňuje pohyb (20-500 μm/s) 1 nebo i více, různě rozmístěných atricha, monotricha, lofotricha, amfitricha, peritricha živočišné b.: 9 + 1 pár mikrotubulů v kruhu

buněčné organely fimbrie = pili (pilus) brvy = cilie křehká vlákna na povrchu buňky z bílkovin uspořádaných do šroubovice pohyb přilnutí k povrchu brvy = cilie krátké bičíky eukaryot

pouzdro a glykokalyx kapsula nad buněčnou stěnou hydratovaná vrstva lipidů, bílkovin a polysacharidů zvyšuje odolnost buňky vnější obal složen z polysacharidů umožňuje buňce, aby se mohla přichytit k podkladu

buněčné organely endoplazmatické retikulum propojené ploché váčky vybíhající z vnější jaderné membrány až ½ buněčných membrán metabolismus drsné ER - ribozomy - syntéza a úprava proteinů hladké ER - bez ribozomů - syntéza lipidů (membrány) - odškrcování transportních váčků reakce na vnější podněty svalové buňky → sarkoplazmatické retikulum

buněčné organely Golgiho komplex (G. aparát) ploché měchýřky, váčky a trubičky → diktyozom navazuje na ER (cis strana) chemická úprava lipidů a proteinů, membránové obaly transportní váčky do buňky (trans strana) → lyzosom

buněčné organely cytoskelet opěrné a pohybové struktury → pohyb buňky (bičíky, řasinky), vyztužení buňky, buněčné dělení, pohyb v buňce tubuliny, aktin, myozin mikrotubuly mikrofilamenta intermediální filamenta

cytoskelet mikrotubuly nejtlustší (24 nm) polarizované, dynamické struktury bičíky, řasinky centrozom = 2 centrioly → cytoplazmatická síť, dělící vřeténko molekulární motory → přesun molekul

cytoskelet 10 nm síť ukotvená do membrány jaderná lamina pevné v tahu → kostra buňky, zpevnění

cytoskelet mikrofilamenta nejtenčí (7 nm) pod cytoplazmatickou membránou → pohyb cytokineze endocytóza, exocytóza

buněčné organely mitochondrie výroba energie 2 membrány matrix oxidace Krebsův cyklus, β-oxidace mastných kyselin, úprava pyruvátu 2 membrány vnější – relativně propustná (poriny) vnitřní → krysta, proteiny matrix cirkulární molekula DNA (enzymy chem. reakcí) informačně závislá na jad. genomu → semiautonomní organela RNA, ribosomy

buněčné organely plastidy pouze u rostlin, řas a prvoků 3 membrány vnější propustná vnitřní nepropustná, stroma thylakoidální → grana, barviva barviva → chloroplasty (chlorofyl → fotosyntéza) → chromoplasty (xantofyly, karoteny - květy, plody) → leukoplasty (bez barviv - zásoba škrobu) cirkulární molekula DNA (barviva) → semiautonomní organela

buněčné organely vznik semiautonomních organel - mitochondrií a plastidů teorie endosymbiózy: mitochondrie = pohlcená aerobní bakterie plastid = pohlcená autotrofní sinice

buněčné organely vakuola úprava látek – z ER nebo GA, vchlípeniny 1 membrána = tonoplast produkty metabolismu zásoba vody, nebo cukrů nebo bílkovin osmoticky aktivní látky → turgor vylučovací vakuoly

buněčné organely lyzosom vakuola živočišných buněk hydrolytické enzymy, kyselé pH endosom, fagosom, autofagosom

buněčné organely peroxisom drobné váčky různé reakce – oxidace, rozklad H2O2, detoxifikace (játra, ledviny)

Eukaryotní buňka živočišná buňka chybí plastidy chybí vakuoly chybí b. stěna má organely pohybu má lysozomy má peroxisomy má více mitochondrií

Eukaryotní buňka rostlinná buňka chybí organely pohybu chybí lysozomy chbí peroxisomy má vakuoly má plastidy má méně mitochondrií má b. stěnu (plasmodesmata)

Eukaryotní buňka buňka hub společné s živočišnou: chybí plastidy zásobní látka je glykogen (ne škrob) společné s rostlinnou má vakuoly má b. stěnu (chitinovou, ne celulózní)