II. světová válka (1. část) Vypuknutí 2. sv. války Západní tažení Bitva o Británii

Preludium přípravy na dobytí Polska – „Fall Weiss“ základní myšlenka plánu: „Předpokládáme, že konflikt s Polskem bude lokalizován. Anglie a Francie nebudou kvůli Varšavě válčit. Jestliže Poláky porazíme v krátké době, pak Anglie bude demonstrovat pouze na moři a Francie se stáhne na Maginotovu linii. Jestliže však proti očekávání vypukne evropská válka, budeme bojovat se vší rozhodností.“ (A. Hitler) 15. března 1939 obsazeny Čechy a Morava za čtrnáct dní Klajpeda v dubnu okupuje Itálie Albánii

Polské obavy polská vláda znepokojena → spojenecká dohoda s Británií, záhy i s Francií Hitler reaguje vypovězením smlouvy o neútočení nárůst německých provokací na hranicích Goebbelsův tisk zahajuje rozsáhlou kampaň (ohledně „utiskovaných“ soukmenovců v Polsku) Hitler žádá od SN sporný přístav Gdaňsk

Pakt Molotov-Ribbentrop snaha zatáhnout do hry Stalinův SSSR 23. srpna 1939 podepsán ministry zahraničních věcí (Ribbentrop a Molotov) základní myšlenka: dohoda o neútočení tajný dodatek: dohoda o parcelaci Polska a Pobaltí rozvrácení dosavadní rovnováhy sil bývalí protivníci rázem na stejné lodi (viz Španělská občanská válka)

Tajný dodatek paktu

Vypuknutí 2. sv. války 1. září 1939 3. září 1939 časně obsazen Gdaňsk jako odveta za údajné provokace (zinscenované přepadení něm. vysílače v Gliwici) 3. září 1939 vyhlašují Británie a Francie na základě smluv s Polskem (a díky nátlaku veřejného mínění) válku Německu => začíná 2. světová válka o agresorovi není pochyb (viz 1. sv. válka)

Čtvrté dělení Polska německá taktika bleskové války → za 25 dní kapitulace Varšavy 17. září překračují sovětské jednotky hranici vysvětlení: ochrana běloruské a ukrajin. populace (před kým?) 28. září společná přehlídka německých a sovětských vojsk v Brestu Litevském → dohodnuto definitivní rozdělení Polska

Setkání sovětských a německých vojáků

Okupace polského území okamžitě po anexi etnické čistky Slované jako méněcenná rasa (nutnost pracovat) 12. října zřízen Generální gouvernement (Krakov) „odpadní jáma“ říše a finální stanice pro vysídlené Židy

Sovětská expanze Z. Ukrajina a Z. Bělorusko násilně připojeny Pobaltí obsazeno v září 1939 (anektováno v červnu 1940) útok na Finsko → zahájení tzv. zimní války (listopad 1939 – březen 1940) důvod: Leningrad příliš blízko hranic nečekaně houževnatý odpor Finů (ztráty 26 000 × 200 000) výsledek zisky minimální (Karelská šíje) Finsko na straně Německa SSSR vyloučen ze SN

Katyňský masakr

Katyňský masakr při útoku SSSR na Polsko zajato mnoho vojáků a civilního obyvatelstva (inteligence) deportace do východního Ruska, Běloruska a na Ukrajinu na doporučení („není žádoucí držet prominentní válečné zajatce nepřátelsky smýšlející proti SSSR a komunismu“) a na příkaz NKVD (sovětská tajná policie) povražděni

Příkazy k vraždě Beriův přímý rozkaz

Katyňský masakr popravy provedeny v Katyni, Ostaškovu a Starobělsku (dnes Bělorusko) celkově povražděno 25 000 mužů (15 000 důstojníků a 10 000 příslušníků polské inteligence)

Rozluštění masakru o vraždách prakticky nikdo nevěděl v dubnu 1943 odhaleny první hroby (spoutaní zajatci stříleni do týla) polská exilová vláda podezřívá SSSR (záhadné zmizení polských důstojníků na začátku války) vyšetřováním pověřen Mezinárodní červený kříž snaha využít pro německou propagandu

Propaganda

Mlčení SSSR vše popírá → za vše zodpovědné nacist. Německo (dokonce i během Norimberského procesu) materiály však jasně průkazné (korespondence, deníky, noviny, ...) Spojenci důkazy záměrně zamlčí (již během války) SSSR vinu popírá až do r. 1990, poté vydány usvědčující spisy

Západní tažení Blitzkrieg v praxi

Podivná válka (příp. „válka vsedě“) francouzská představa o dokonalé pevnosti (Maginotova linie) britské zájmy ochránit především metropoli výsledek: nikdo neválčí a každý čeká 4. září ovšem zahájena bitva o Atlantik Německo získává čas na realizaci „Fall Gelb“ (dobytí Francie, Belgie a Nizozemí)

Severské země nutnost zajistit dodávky žel. rudy ze Švédska obsazení Dánska (za jediný den!) a Norska (tvrdé boje se Spojenci o Narvik) v Norsku symbolem kolaborace Vidkun Quisling

Pád Francie 10. května 1940 zahájení útoku na Nizozemí, Belgii a Lucembursko, hlavním cílem → Francie dokonalý „blitzkrieg“ → obchvat Mag. linie izolace britského expedičního sboru u Dunkerque → nutnost evakuace (operace Dynamo) 22. června 1940 podepsána kapitulace v Compiégne

Compiégne

Pokořená Francie rozdělení státu na dvě části: sever okupován Němci na jihu ustavena tzv. „vichystická Francie“ (hl. město ve Vichy) pod vedením generála Pétaina gen. Charles de Gaulle v londýnském exilu organizátor odporu → tzv. Svobodná Francie Británie potápí franc. loďstvo, aby se nedostalo k nepříteli Pétain a Hitler

Churchill a de Gaulle

Bitva o Británii (srpen – říjen 1940) největší letecká bitva všech dob

Přípravy květen 1940 – premiérem Velké Británie Winston Spencer Churchill (tvrdý zastánce bezpodmínečné kapitulace Německa: „Nemohu vám slíbit nic než krev, dřinu, slzy a pot.“) 19. července nabízí Hitler osamocené Británii mír (!) → odmítnuto 8. srpna spuštěna operace Seelöwe (invaze) zahájeny nálety (snaha zlomit britský odpor)

Letecká bitva o Británii britské síly – RAF (Royal Air Force): značně slabé, ale výkonné letadla typu Spitfire a Hurricane radar dešifrovací zařízení Enigma německé síly – Luftwaffe (Hermann Göring) velké a výkonné letadla typu Messerschmitt 109 a 110, Heinkel 111 značný problém – palivo

Hermann Göring

Bombardování útoky proti letištím, továrnám a dalším strategickým cílům nálety taktéž na samotný Londýn (kulminace útoků 15. září – souběžně až 500 letadel!) britská morálka nezlomena (Churchill)

Střety ve vzduchu na britské straně mnoho legionářů, mezi nimi i Čechoslováci (František Fajtl, František Peřina) nesčetné vzdušné souboje mezi německými a britskými stíhači (tzv. „rytíři nebes“)

František Peřina („Generál nebe“)

František Fajtl

Konec bitvy do konce října 1940 ztratí Luftwaffe 1733 strojů a nedokáže odvrátit porážku karta se obrací a tentokrát britské RAF začíná útočit na říšská města

The finest hour „Vytrváme až do konce! Budeme bojovat ve Francii, budeme bojovat na mořích a oceánech, budeme bojovat ve vzduchu, stále sebevědoměji a silněji. Budeme bránit svůj ostrov a to za každou cenu. Budeme bojovat na pobřeží, budeme bojovat v přístavištích. Budeme bojovat na polích a na ulicích, budeme bojovat v horách. Nikdy se nevzdáme. Hitler ví, že nás na tomto ostrově musí porazit, jinak válku prohraje. Když mu dokážeme vzdorovat, celá Evropa může být svobodná a život světa se může pozvednout k širokým, sluncem prozářeným výšinám. A nyní nám je souzeno nést hlavní tíhu boje a statečně se postavit tomu nejhoršímu, co může způsobit tyranova moc a nepřátelství. Vzchopme se tedy! A i kdyby Britské impérium a jeho společenství národů přetrvalo dalších tisíc let, lidé si pak řeknou: toto byla jejich nejskvělejší hodina.“ - sir Winston Spencer Churchill