Využívání počítače a Internetu Zpráva z výzkumu – Kolesárová, Tomek Sběr data – STEM/MARK, a.s. Prosinec 2012 1 1.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Fakta o vývoji vlastnictví bytů v ČR za posledních 10 let Stanislav Drápal, Český statistický úřad Praha, 18. září 2012.
Advertisements

NĚKTERÉ TENDENCE MÉDIÍ doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.
Vyhodnocení dotazníku – Barcamp Brno 2013 Magdaléna Katolická magdalena [at] marketingovevyzkumy.cz
Stodůlky 1977 a 2007 foto Václav Vančura, 1977 foto Jan Vančura, 2007.
Vyhodnocení dotazníku – Barcamp Brno 2011 Magdaléna Katolická magdalena [at] marketingovevyzkumy.cz
PRŮZKUM NA TÉMA: „Dopady finanční krize“ eficia .
Vyhodnocení dotazníku – Barcamp Brno 2012 Magdaléna Katolická magdalena [at] marketingovevyzkumy.cz
DIAL – UP ISDN ADSL kabelová televize bezdrátové (WiFi) mobilní
Měření úrovně finanční gramotnosti dospělých
Český Internet po (uši v?) krizi Marek Antoš. snímek |datum |dokument | 1. Internetové prostředí 2.
U ŽIVATELÉ F ACEBOOKU ČTOU ZPRÁVY, I KDYŽ NECHTĚJÍ Střední škola Kostka, s.r.o. Mgr. Libor Čada |
Aktuální informace o vyšetřování c-erb-2 genu v referenční laboratoři a návrh změny v indikačních kritériích Hajdúch M., Petráková K., Kolář Z., Trojanec.
Jak hodnotíte služby Univerzitní knihovny ZČU? Porovnání výsledků z hlediska akademických pracovníků a z hlediska studentů.
Prezentace k semináři „ePraha – výzvy a příklady řešení“ ANALÝZA INFORMAČNÍCH POTŘEB (V PRAZE) Březen 2006 / Petr ŽIŽKA / STEM/MARK, a.s.
Přehled základních výsledků šetření Rušiče spánku a nykturie Březen 2009/ Tisková informace k výsledkům šetření / STEM/MARK a.s.
Průzkum: Čeští zákazníci neznají rizika nákupu spotřebního zboží.
Kdo chce být milionářem ?
10 let výzkumu informačních potřeb veřejnosti Ing. Jaroslav Svoboda MV ČR.
Výzkumy volebních preferencí za ČR a kraje od
NÁSOBENÍ ČÍSLEM 10 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ
Téma: SČÍTÁNÍ A ODČÍTÁNÍ CELÝCH ČÍSEL 2
Jak měřit transparentnost NNO?
Dělitelnost přirozených čísel
VY_32_INOVACE_INF_RO_12 Digitální učební materiál
Respond & Co, Masná 3A, Ostrava 1, , telfax : , Anketní výzkum u uživatelů přípravku Urinal.
VY_32_INOVACE_ 14_ sčítání a odčítání do 100 (SADA ČÍSLO 5)
ANALÝZA POTŘEB, MOTIVACE A FIREMNÍ PÉČE O ZAMĚSTNANCE VE VYBRANÝCH NZDM PARDUBICKÉHO KRAJE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Bc. Kejzlarová Šárka, DiS. Sběr dat:
Zábavná matematika.
V rámci všech serverů společnosti Aliaweb, spol. s r.o. oslovíte přes uživatelů Kurzy.cz finanční portál pro laiky i odborníky, tj. investice a.
Dělení se zbytkem 6 MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA
Jak hodnotíte služby Univerzitní knihovny ZČU? Porovnání provozů dílčích knihoven.
Letokruhy Projekt žáků Střední lesnické školy a střední odborné školy sociální ve Šluknově.
Stav studie „Seroprevalence VHC u injekčních uživatelů drog“ k Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti Úřad vlády ČR tel.
Čtení myšlenek Je to až neuvěřitelné, ale skutečně je to tak. Dokážu číst myšlenky.Pokud mne chceš vyzkoušet – prosím.
ODČÍTÁNÍ DO 100 S PŘECHODEM DESÍTKY
Únorové počítání.
Jaroslav Jíra, GfK Czech Quo vadis PR? Public Relations Summit 2009 GfK CzechPR Summit
Názor veřejnosti na téma DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ (vyhodnocení dotazníkového šetření) Pardubický kraj Ing. Jarmila Halouzková
Dělení se zbytkem 8 MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA
Náhoda, generátory náhodných čísel
Sexuální život u pacientů s mentálním postižením v ÚSP
Zásady pozorování a vyjednávání Soustředění – zaznamenat (podívat se) – udržet (zobrazit) v povědomí – představit si – (opakovat, pokud se nezdaří /doma/)
Rozvojový plán statutárního města České Budějovice v oblasti sociálních služeb na období Ing. Martina Kučerová.
SČÍTÁNÍ A ODČÍTÁNÍ V OBORU DO 100
Památky 11/ Obsah Obsahstrana 2 Metodologiestrana 3 Cíle projektustrana 5 Památky – vyhodnocení 11/2011strana 7.
Neber úplatky… …nebo se z toho zblázníš
Cvičná hodnotící prezentace Hodnocení vybraného projektu 1.
DĚLENÍ ČÍSLEM 7 HLAVOLAM DOPLŇOVAČKA PROCVIČOVÁNÍ
Nobody’s Unpredictable Ipsos Tambor pro Město Opava Názory na budovu Slezanka v centru Opavy Kvantitativní výzkumu Leden 2009.
Analýza knihovnických standardů za rok 2006 knihovny Jmk Provozní doba Nákup knihovního fondu Kč na 1 obyvatele Roční přírůstek Počet studijních míst Veřejně.
Pojmy a interpretace.
VÝZKUM POSLECHOVOSTI ROZHLASOVÝCH STANIC (Výsledky II/ III/2006)
1 Celostátní konference ředitelů gymnázií ČR AŘG ČR P ř e r o v Mezikrajová komparace ekonomiky gymnázií.
THEME 7 Social Security Welfare State Types of Social Security Systems.
Prezentace VOLNÝ.cz. Internetový portál, který byl založen v roce 1999 jako vstupní brána do internetu pro uživatele dial-up připojení. V současné době.
1 © Mediaresearch, a.s., 2008 NetMonitor a AdMonitoring Výsledky za říjen 2008.
Respond & Co, Masná 3A, Ostrava 1, , telfax : , Průzkum u uživatelů výrobku Prostenal s PERFECT.
Přednost početních operací
KONTROLNÍ PRÁCE.
Porovnání výroby a prodejů vozidel ve světě
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, Praha 10 Využívání služeb e-governmentu jednotlivci ISSS 2007, Hradec Králové Andrej.
ISSS 2008 VÝZKUM INFORMAČNÍCH ZDROJŮ Duben 2008 / Prezentace syndikovaného výzkumu pro vybrané Krajské úřady / Jan Tuček / STEM/MARK, a.s.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiáluVY_32_INOVACE_245 Název školyGymnázium, Tachov, Pionýrská 1370 Autor Ing. Roman Bartoš Předmět Informatika.
Čtenáři a čtení v ČR (2007) společný projekt Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., a Národní knihovny ČR s finanční podporou Ministerstva kultury.
Názor veřejnosti na téma DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ (vyhodnocení dotazníkového šetření) Královéhradecký kraj Ing. Jarmila Halouzková
Hasiči a veřejnost Tisková konference 24. července 2008.
Typy připojení k internetu
UŽIVATELÉ SOCIÁLNÍCH SÍTÍ V ČR
Hospodaření obcí v roce 2016
leden 2010 ZNAČKY Z PORTFOLIA VINAŘSKÉHO FONDU POHLEDEM OBYVATEL ČR
Transkript prezentace:

Využívání počítače a Internetu Zpráva z výzkumu – Kolesárová, Tomek Sběr data – STEM/MARK, a.s. Prosinec 2012 1 1

Obsah 1. Využívání počítače 2. Využívání Internetu 3. Využívání Internetu pro práci z domova 4. Internetové připojení 5. Mobilní připojení k Internetu 6. Internet a změny v životě lidí 7. Televize a její nové možnosti 8. Vybavenost domácnosti 2 2

Hlavní údaje o výzkumu 3 Realizátor sběru dat: STEM/MARK, a.s. Typ výzkumu: kvantitativní Termín sběru dat: I. Vlna 15.5. – 29.5.2008 II. Vlna 21.11. – 10. 12.2008 III. Vlna 22. 5. – 10. 6. 2009 IV. Vlna 13. 11. – 9. 12. 2009 V. Vlna 19. 5. – 10. 6. 2010 VI. Vlna 20.11. – 12. 12.2010 VII. Vlna 18.5. – 5.6. 2011 VIII. Vlna 16.11. – 5.12.2011 IX. Vlna 25.5. – 12.6.2012 X. Vlna 28.11. – 16.12.2012 Metoda sběru dat: CAPI – osobní dotazování s pomocí notebooků Cílová skupina: populace starší 15-ti let Vzorek: I. Vlna 1 859 kompletních rozhovorů II. Vlna 1 809 kompletních rozhovorů III. Vlna 1 834 kompletních rozhovorů IV. Vlna 1797 kompletních rozhovorů V. Vlna 1810 kompletních rozhovorů VI. Vlna 1704 kompletních rozhovorů VII. Vlna 1813 kompletních rozhovorů VIII. Vlna 1834 kompletních rozhovorů IX. Vlna 1799 kompletních rozhovorů X. Vlna 1261 kompletních rozhovorů Metoda výběru vzorku: kvótní výběr dle parametrů 5 kvótních znaků: region, věk, pohlaví, vzdělání, velikost obce 3 3 3

1. Využívání počítače Počítač využívá již 79 % respondentů. Podíl uživatelů počítače se mírně zvyšuje s růstem velikosti místa bydliště. Tomuto trendu se ovšem vymykají nejmenší obce s počtem obyvatel do 999. V těchto obcích je mírně vyšší počet uživatelů než v obcích větších. Nadále klesá využívání počítače se zvyšujícím se věkem. Nejvíce uživatelů počítače je mezi vysokoškoláky a dále mezi nejmladší věkovou skupinou. Počítač využívá téměř shodný podíl mužů i žen. U mužů ovšem stále ještě nalezneme o něco více každodenních uživatelů. Počítači uživatelé věnují v průměru 20 hodin týdně. Více než třetina uživatelů s počítačem stráví týdně v průměru „21 a více hodin“. V této vlně výzkumu nalezneme největší rozdíly v množství času věnovaného počítači mezi příjmovými skupinami. Zatímco respondenti z nejnižší příjmové skupiny (příjem domácnosti 5 000,- Kč až 20 000,- Kč) se v průměru počítači věnují 15 hodin týdně, „nejbohatší respondenti (příjem domácnosti 30 001,- Kč a více)“ se svým počítačem v průměru stráví 27 hodin. Ze sledovaných sociodemografických skupin tak na počítači tráví nejvíce času. Na druhém místě jsou vysokoškoláci, kteří jsou na počítači v průměru 26 hodin týdně. Nejmladší respondenti (15 až 29 let) jsou u počítače v průměru 25 hodin týdně.

Frekvence využívání počítače - 2008 Otázka: Jak často využíváte počítač? pohlaví věkové skupiny nejvyšší ukončené vzdělání 5 Všichni respondenti N = 1859

Frekvence využívání počítače - 2009 Otázka: Jak často využíváte počítač? pohlaví věkové skupiny nejvyšší ukončené vzdělání 6 Všichni respondenti N = 1834

Frekvence využívání počítače - V. vlna 2010 Otázka: Jak často využíváte počítač? pohlaví věkové skupiny nejvyšší ukončené vzdělání počet obyvatel 7 Všichni respondenti N = 1810

Frekvence využívání počítače - VI. vlna 2010 Otázka: Jak často využíváte počítač? pohlaví věkové skupiny nejvyšší ukončené vzdělání počet obyvatel 8 Všichni respondenti N = 1704

Frekvence využívání počítače – VII. vlna 2011 Otázka: Jak často využíváte počítač? pohlaví věkové skupiny nejvyšší ukončené vzdělání počet obyvatel 9 Všichni respondenti N = 1813

Frekvence využívání počítače – VIII. vlna 2011 Otázka: Jak často využíváte počítač? pohlaví věkové skupiny nejvyšší ukončené vzdělání počet obyvatel 10 Všichni respondenti N = 1834

Frekvence využívání počítače – IX. vlna 2012 Otázka: Jak často využíváte počítač? pohlaví věkové skupiny nejvyšší ukončené vzdělání počet obyvatel 11 Všichni respondenti N = 1799

Frekvence využívání počítače – X. vlna 2012 Otázka: Jak často využíváte počítač? pohlaví věkové skupiny nejvyšší ukončené vzdělání počet obyvatel 12 Všichni respondenti N = 1261

Počet hodin věnovaných týdně počítači – 2008, 2009, 2010, 2011 a 2012 Otázka: Kolik hodin týdně průměrně využíváte počítač? Průměrný počet hodin týdně: Počítač 2008 16 hodin Počítač 2009 16 hodin Počítač V. vlna 2010 15 hodin Počítač VI. vlna 2010 16 hodin Počítač VII. vlna 2011 16 hodin Počítač VIII. vlna 2011 17 hodin Počítač IX. vlna 2012 18 hodin Počítač X. vlna 2012 20 hodin Respondenti kteří využívají počítač 2008 N = 1121 2009 N = 1170 V. vlna 2010 N = 1302 VI. vlna 2010 N = 1233 VII. vlna 2011 N = 1293 VIII. vlna 2011 N = 1316 IX. vlna 2012 N = 1255 X. vlna 2012 N = 1000 13

Průměrný počet hodin věnovaných týdně počítači Otázka: Kolik hodin týdně průměrně využíváte počítač? Počítači nejvíce hodin týdně věnují uživatelé s nejvyšším příjmem domácnosti. Naopak nejméně stráví s počítačem nejstarší uživatelé. pohlaví věkové skupiny nejvyšší ukončené příjmové počet vzdělání skupiny domácnosti obyvatel Respondenti kteří využívají počítač V. vlna 2010 N = 1302 VI. vlna 2010 N = 1233 VII. vlna 2011 N = 1293 VIII. vlna 2011 N = 1316 IX. vlna 2012 N = 1255 X. vlna 2012 N = 1000 14

2. Využívání Internetu Internet využívá 76 % respondentů, 61% s pravidelnou (denní či téměř denní) frekvencí. Využívání Internetu klesá se zvyšujícím se věkem. Nejvíce uživatelů Internetu je v nejmladší věkové skupině. Na druhém místě z hlediska počtu uživatelů jsou respondenti s vysokoškolským vzděláním. Podíl uživatelů Internetu roste se zvětšujícím se místem bydliště. Stejně jako u uživatelů počítače, i zde představují nejmenší obce výjimku z tohoto trendu. V obcích do 999 obyvatel využívá Internet mírně vyšší počet respondentů než v obcích nad 999 obyvatel. Internetu se jeho uživatelé věnují v průměru 17 hodin týdně. Počet hodin věnovaných Internetu klesá přímo úměrně se zvyšujícím se věkem. Zatímco v nejmladší věkové skupině (15 až 29 let) stráví na Internetu v průměru 23 hodin, v nejstarší věkové skupině je to pouhých 10 hodin. Nejčastěji je Internet využíván doma (72 %). V práci využívá Internet 29 %. Ostatní místa jsou již využívána výrazně méně (mezi 4 % až 11 %). Respondentů, kteří využívají Internet na více místech, jsme se zeptali, zda některé z míst, na kterých Internet používají, je pro ně hlavní, nejdůležitější. Jednoznačně nejdůležitějším místem je domov. 77 % udává toto místo jako nejdůležitější. Využívání Internetu doma je nejdůležitější pro nejstarší respondenty, ale i pro respondenty jejichž nejvyšší ukončené vzdělání je „vyučen bez maturity“. Pro respondenty s vysokoškolským vzděláním je důležitější než pro ostatní skupiny respondentů využívání Internetu v práci, nejdůležitější je zde pro 41 %. Jako nejdůležitější označuje využívání Internetu v práci i 37 % respondentů z nejvyšší příjmové skupiny domácností. Ostatní místa využívání Internetu nejsou ve srovnání s domovem zdaleka tak významná. 15 15

Nyní se zaměřme na aktivity, kterým se uživatelé na Internetu věnují Nyní se zaměřme na aktivity, kterým se uživatelé na Internetu věnují. Nevyužívanější je e-mail, který využívá 96 % uživatelů Internetu, z toho téměř dvě třetiny s (denní či téměř denní) frekvencí. Druhou, nejrozšířenější činností je vyhledávání informací. Informace jsou vyhledávány o něco častěji prostřednictvím portálů (92 %) než prostřednictvím fulltextových vyhledávačů (89 %). Zpravodajské portály sleduje 81 %. I když jde o aktivity, kterým se věnuje velký podíl respondentů, respondenti se jim nevěnují s takovou frekvencí jako e-mailu. Máme na mysli „denní, či téměř denní“ frekvenci. Sociální sítě se velmi rychle probojovaly na páté místo (při řazení podle součtu pravidelně a často). Ze struktury odpovědí je vidět, že jde o aktivitu, kterou se uživatelé zabývají buď poměrně často nebo se jí nevěnují vůbec. Naopak nakupování je aktivitou, které se věnuje velký počet respondentů, ale s nižší frekvencí. Pouhá necelá čtvrtina na Internetu vůbec nenakupuje. Nejméně rozšířenou aktivitou je sázení on-line po Internetu. Uživatelé se příliš nevěnuji ani tvorbě internetových stránek. Touto aktivitou se zabývá pouze 15 %. Na sociálních sítích tráví uživatelé pouze malý podíl ze svého času stráveného na Internetu. Jen 5 % respondentů je na sociálních sítích většinu z času stráveného na Internetu a 59 % je na sociálních sítích méně než 10 % z času stráveného na Internetu. Sociálním sítím se věnují především nejmladší respondenti mezi 15 až 29 lety. 15 % z těchto nejmladších respondentů stráví na sociálních sítích většinu ze svého času věnovaného Internetu. K připojení na sociální sítě používají respondenti především pevné připojení (65 %). Mobil k připojení na sociální síť využívá 21 % a tablet 5 %. Zájem sdílet vlastní videa na sociálních sítích přes mobil má necelých deset procent uživatelů Internetu. Podle očekávání je vyšší zájem sdílet video na sociálních sítích mezi mladými, ale i u nich jej uvádí jen 22 %. 16 16 16

Jakým způsobem zabezpečují uživatelé své počítače Jakým způsobem zabezpečují uživatelé své počítače? Nejčastěji prostřednictvím časté aktualizace antiviru (78 %). Druhou nejrozšířenější obranou (60 %) je „neplatit na Internetu kreditní kartou“. 55 % uživatelů používá k různým účtům různá hesla. 53 % využívá firewall. Většinu jednotlivých možností obrany počítače využívají častěji muži. Mladí respondenti častěji jako obranu volí používání více e-mailových účtů, více identit, používání různých hesel, k různým účtům. Nejstarší uživatelé se naopak častěji brání tím, že nenakupují prostřednictvím Internetu. Využívání většiny uvedených, především technických, zabezpečení počítače vzrostlo. Pouze podíl respondentů, kteří nenakupují na Internetu, zůstal na stejné úrovni jako v minulé vlně výzkumu. Život bez Internetu si neumí představit 63 % jeho uživatelů. Podíl respondentů, kteří si umí představit život bez Internetu, roste se zvyšujícím se věkem. V nejmladší věkové skupině 15 až 29 let si bez Internetu neumí představit život více než tři čtvrtiny uživatelů. Přestože podíl uživatelů, kteří si neumí představit život bez Internetu s věkem klesá, ve věkové skupině nad šedesát let stále nalezneme více než polovinu uživatelů, kteří si svůj život bez Internetu představit neumí. Internet by postrádaly více ženy než muži. Pokud by uživatelé Internet neměli, nejvíce by postrádali informace. Ve všech vlnách výzkumu respondenti uvádějí informace jako to, co by jim nejvíce chybělo, pokud by neměli Internet. V této vlně by informace postrádalo 54 % uživatelů. Na druhém místě by uživatelům bez Internetu chyběla komunikace. Tu by postrádalo 43 %. 11 % by bez Internetu chybělo zpravodajství. Zatímco informace by postrádali více nejstarší respondenti, komunikace by chyběla častěji nejmladším respondentům. Více než polovina respondentů, kteří nevyužívají Internet, uvádí, že Internet nevyužívá, protože „to nepotřebuji, nechci, nezajímá mě to, nemám čas“. Druhým, nejčastěji uváděným důvodem (17 %) je neznalost „neznám, neumím, je to složité“. 16 % říká, že Internet nevyužívá, protože Internet nemá a neví, jak ho získat. 17 17 17

Frekvence využívání Internetu - 2008 Otázka: Jak často využíváte Internet? pohlaví věkové skupiny nejvyšší ukončené vzdělání 18 Všichni respondenti N = 1859

Frekvence využívání Internetu - 2009 Otázka: Jak často využíváte Internet? pohlaví věkové skupiny nejvyšší ukončené vzdělání 19 Všichni respondenti N = 1834

Frekvence využívání Internetu - V. vlna 2010 Otázka: Jak často využíváte Internet? pohlaví věkové skupiny nejvyšší ukončené vzdělání počet obyvatel 20 Všichni respondenti N = 1810

Frekvence využívání Internetu - VI. vlna 2010 Otázka: Jak často využíváte Internet? pohlaví věkové skupiny nejvyšší ukončené vzdělání počet obyvatel 21 Všichni respondenti N = 1704

Frekvence využívání Internetu - VII. vlna 2011 Otázka: Jak často využíváte Internet? pohlaví věkové skupiny nejvyšší ukončené vzdělání počet obyvatel 22 Všichni respondenti N = 1813

Frekvence využívání Internetu - VIII. vlna 2011 Otázka: Jak často využíváte Internet? pohlaví věkové skupiny nejvyšší ukončené vzdělání počet obyvatel 23 Všichni respondenti N = 1834

Frekvence využívání Internetu - IX. vlna 2012 Otázka: Jak často využíváte Internet? pohlaví věkové skupiny nejvyšší ukončené vzdělání počet obyvatel 24 Všichni respondenti N = 1799

Frekvence využívání Internetu - X. vlna 2012 Otázka: Jak často využíváte Internet? pohlaví věkové skupiny nejvyšší ukončené vzdělání počet obyvatel 25 Všichni respondenti N = 1261

Počet hodin věnovaných týdně Internetu – 2008, 2009, 2010, 2011 a 2012 Otázka: Kolik hodin týdně průměrně využíváte Internet? Průměrný počet hodin týdně: Internet 2008 11 hodin Internet 2009 12 hodin Internet V. vlna 2010 12 hodin Internet VI. vlna 2010 14 hodin Internet VII. vlna 2011 13 hodin Internet VII. vlna 2011 14 hodin Internet IX. vlna 2012 15 hodin Internet X. vlna 2012 17 hodin Respondenti kteří využívají Internet 2008 N = 1071 2009 N = 1135 V. vlna 2010 N = 1278 VI. vlna 2010 N = 1213 VII. vlna 2010 N = 1270 VIII. vlna 2010 N = 1301 IX. Vlna 2012 N = 1245 X. Vlna 2012 N = 954 26

Průměrný počet hodin věnovaných týdně Internetu Otázka: Kolik hodin týdně průměrně využíváte Internet? Na Internetu nejvíce času tráví nejmladší uživatelé. Nejstarší uživatelé jsou naopak na Internetu nejméně hodin týdně. pohlaví věkové skupiny nejvyšší ukončené příjmové počet vzdělání skupiny domácnosti obyvatel Respondenti kteří využívají Internet V. vlna 2010 N = 1278 VI. vlna 2010 N = 1213 VII. vlna 2010 N = 1270 VIII. vlna 2010 N = 1301 IX. Vlna 2012 N = 1245 X. Vlna 2012 N = 941 27

Internet, svoboda, regulace 2009 Využívání Internetu I. Otázka: „Který z následujících výroků nejlépe vyjadřuje Vaše využívání Internetu? VI. Vlna 2010 N = 1704 V. Vlna 2010 N = 1810 Internet, svoboda, regulace 2009 N = 922 pohlaví věkové skupiny nejvyšší ukončené vzdělání počet obyvatel 28 Všichni respondenti

Využívání Internetu II. Internet, svoboda, regulace 2009 Otázka: „Který z následujících výroků nejlépe vyjadřuje Vaše využívání Internetu? VIII. Vlna 2011 N = 1834 VI. Vlna 2010 N = 1704 Internet, svoboda, regulace 2009 N = 922 pohlaví věkové skupiny nejvyšší ukončené vzdělání počet obyvatel 29 Všichni respondenti

Využívání Internetu III. Internet, svoboda, regulace 2009 Otázka: „Který z následujících výroků nejlépe vyjadřuje Vaše využívání Internetu? X. Vlna 2012 N = 1261 IX. Vlna 2012 N = 1799 Internet, svoboda, regulace 2009 N = 922 pohlaví věkové skupiny nejvyšší ukončené vzdělání počet obyvatel 30 Všichni respondenti

Využívání Internetu na jednotlivých místech Otázka: Na kterém z následujících míst využíváte Internet? Internet je nejčastěji využíván doma. Na druhém místě je využívání Internetu v práci. V. vlna 2010 VI. vlna 2010 VIII. vlna 2011 IX. vlna 2012 X. vlna 2012 Všichni respondenti V. Vlna 2010 N = 1810 VI. Vlna 2010 N = 1704 VIII. Vlna 2011 N = 1834 IX. Vlna 2012 N = 1799 X. Vlna 2012 N = 1261

Využívání Internetu na jednotlivých místech Otázka: Na kterém z následujících míst využíváte Internet? Doma má přístup k Internetu téměř každý jeho uživatel. Podle očekávání přístup k Internetu v zaměstnání silně ovlivňuje charakter zaměstnání a vzdělání. V. vlna 2010 VI. vlna 2010 VIII. vlna 2011 IX. vlna 2012 X. vlna 2012 Respondenti kteří využívají Internet V. Vlna 2010 N = 1278 VI. Vlna 2010 N = 1213 VIII. Vlna 2011 N = 1301 IX. Vlna 2012 N = 1245 X. Vlna 2012 N = 954

Nejdůležitější místo pro využívání Internetu - X. vlna 2012 Otázka: Na kterém z následujících míst využíváte připojení k Internetu? Pokud využíváte více míst, je některé z nich pro vás hlavní, nejdůležitější? pohlaví věkové skupiny nejvyšší ukončené příjmové počet vzdělání skupiny domácnosti obyvatel Respondenti kteří využívají Internet X. Vlna 2012 N = 954

Využívání jednotlivých možností Internetu I. Řazeno podle součtu pravidelně a často E-mail je nejvyužívanější službou Internetu. Téměř dvě třetiny e-mail využívají pravidelně. Pouhá 4 % uživatelů e-mail nevyužívají. Velká část uživatelů se věnuje vyhledávání informací. Více než 80 % uživatelů sleduje zpravodajské portály. Sociální sítě využívá 70 % uživatelů Internetu. 34 Respondenti kteří využívají Internet N = 957

Využívání jednotlivých možností Internetu II. Řazeno podle součtu pravidelně a často Počítačové hry hraje téměř polovina uživatelů Internetu. Většinou se ovšem uživatelé hraní her věnují s menší frekvencí. Častěji hrají muži a mladší respondenti. Prostřednictvím Internetu nakupují více než tři čtvrtiny uživatelů. Uživatelé nakupují nejčastěji „občas“, případně „vyjímečně“. Nejméně uživatelé sází on-line po Internetu a vytváří internetové stránky. 35 Respondenti kteří využívají Internet N = 957

Čas strávený na sociálních sítích - X. Vlna 2012 Otázka: Kolik asi z celkového času, který trávíte na Internetu, jste na sociálních sítích, jako je Facebook, Lidé.cz, Spolužáci, Líbím se ti atd.? Využívání sociálních sítí s věkem výrazně klesá. pohlaví věkové skupiny nejvyšší ukončené příjmové počet vzdělání skupiny domácnosti obyvatel 36 Respondenti kteří využívají Internet X. Vlna 2012 N = 957

Připojování na sociální sítě Otázka: Jak často se připojujete na sociální sítě z následujích zařízení? Rozhodující je pevné připojení, mobilní je doplňkové, v denním využívání čtvrtinové. Mladí se připojují z mobilu častěji – 17 % denně, ale z pevného je to i u nich skoro 4násobek - 57 %. Všichni kdo využívají Internet N = 957

Zájem o sdílení vlastních videí na sociálních sítích přes mobil Otázka: A máte zájem sdílet vlastní videa na sociálních sítích přes mobil? Podle očekávání je vyšší zájem mezi mladými, ale i u nich jej uvádí jen 22,4 %. Je vyšší u manažerů, neroste ale výrazně s příjmy, je jen mírně vyšší ve velkých městech (10,2 %) Všichni kdo využívají připojení N = 957

K čemu lidé využívají Internet v roce 2012? Otázka: Po Internetu je možné mít přístup k mnohým službám, institucím, zábavě, nákupu i komunikaci. Zajímalo by nás, jestli je již využíváte nebo byste měli zájem v budoucnu využívat? Pokud využíváte nebo byste měl(a) zájem využívat, jakou formu přístupu k internetu byste asi využíval(a)? Internetové vyhledání v jízdních řádech, předpovědi počasí, turistických informací apod. je převažující formou a je zde jen poměrně malý nevyužitý potenciál zájemců. Největší nevyužitý potenciál je u přístupu k účtům zdravotního pojištění, u ostatních prvků e-governmentu je polovina i více lidí, kteří o ně nemají zájem. Větší zájem mají lidé mladší, vzdělanější, bohatší a z velkých měst. 39 Všichni respondenti IX. Vlna 2012 N = 1810, X. Vlna 2012 N = 1261 39 39 39

Zásadně diferencuje věk. Využívání Internetu 2012 z hlediska náročnosti na rychlost připojení - pevné připojení Otázka: Jak často využíváte následující možnosti Internetu na pevném a jak na mobilním připojení (pokud je využívá)? Jsou vybrány z hlediska toho, jak náročné na rychlost přenosu a připojení jsou. Běžná, nenáročná komunikace je dnes naprosto běžnou, v zásadě každodenní záležitostí. Na druhém místě je Skype a obdobné aktivity, už na třetím je streamování videa, nejnáročnější aktivita. Zásadně diferencuje věk. Všichni kdo využívají pevné připojení N = 1062 40 40 40 40

Využívání Internetu 2012 z hlediska náročnosti na rychlost připojení – pevné připojení a mladí lidé do 29 let Otázka: Jak často využíváte následující možnosti Internetu na pevném a jak na mobilním připojení (pokud je využívá)? Jsou vybrány z hlediska toho, jak náročné na rychlost přenosu a připojení jsou. Běžná, nenáročná komunikace je dnes naprosto běžnou, v zásadě každodenní záležitostí. Na druhém místě streamování videa, nejnáročnější aktivita. Potom Skype a obdobné aktivity Všichni kdo využívají pevné připojení N = 241 41 41 41 41

Všichni kdo využívají mobilní připojení N = 137 Využívání Internetu 2012 z hlediska náročnosti na rychlost připojení - mobilní připojení Otázka: Jak často využíváte následující možnosti internetu na pevném a jak na mobilním připojení (pokud je využívá)? Jsou vybrány z hlediska toho, jak náročné na rychlost přenosu a připojení jsou. I u mobilního připojení je nenáročná komunikace a vyhledávání většinou každodenní záležitostí. Všechny oblasti jsou ale na mobilu využívány o něco méně než na pevném připojení Na druhém místě je Skype, dále poslech a radia a jiné středně náročné aktivity, pak streamování videa, nejnáročnější aktivita. 42 Všichni kdo využívají mobilní připojení N = 137 42 42 42

Jen mírně také narostlo využívání Internetu pro vzdělávání. Otázka: Po Internetu je možné mít přístup k mnohým službám, institucím, zábavě, nákupu i komunikaci. Zajímalo by nás, jestli je již využíváte nebo byste měli zájem v budoucnu využívat? Pokud využíváte nebo byste měl(a) zájem využívat, jakou formu přístupu k internetu byste asi využíval(a)? Internetové vyhledání v jízdních řádech, předpovědi počasí, turistických informací apod. se stalo převažující formou. Výrazně narostlo i přistupování ke katastru a stránkám obecních úřadů, ale ostatní formy e-governmentu se z hlediska využívání moc nezměnily. Jen mírně také narostlo využívání Internetu pro vzdělávání. 43 Všichni respondenti N = 1261 43 43 43

Zájem o sledování videí v mobilu a tabletu relativně malý Otázka: Máte zájem o on-line sledování videa do mobilu nebo tabletu? Zájem o sledování v mobilu Zájem o sledování v tabletu Všichni respondenti N = 957

Zájem o sledování v mobilu Zájem o sledování v tabletu Zájem o sledování videí v mobilu a tabletu mezi mladými je cca dvojnásobný Otázka: Máte zájem o on-line sledování videa do mobilu nebo tabletu? Zájem o sledování v mobilu Zájem o sledování v tabletu Všichni ve věku 15 - 29 let N = 278

Bezpečnost na Internetu Výzkum „Internet, svoboda, regulace“ 2009 Otázka: Co děláte pro svou ochranu na Internetu? Výzkum „Internet, svoboda, regulace“ 2009 VII. vlna 2011 IX. vlna 2012 X. vlna 2012 Respondenti z domácností s Internetovým připojením N = 636 N = 1154 N = 1152 N = 957

Život bez Internetu Otázka: Umíte si představit život bez Internetu? Život bez Internetu si nedokáže představit 63 % jeho uživatelů. Internet by nejvíce postrádali uživatelé s vysokoškolským vzděláním a nejmladší respondenti. Výzkum „Internet, svoboda, regulace“ 2009 VII. vlna 2011 VIII. vlna 2011 IX. vlna 2012 X. vlna 2012 Respondenti kteří využívají Internet N = 636 N = 1268 N = 1299 N = 1245 N = 954 47 47

Život bez Internetu – co by lidem chybělo Otázka: Umíte si představit život bez Internetu? Co by Vám zejména chybělo? Prosím popište co nejpodrobněji Výzkum „Internet, svoboda, regulace“ 2009 VII. vlna 2011 VIII. vlna 2011 IX. vlna 2012 X. vlna 2012 47 % informace různé, rychlé hledání, jízdní řády, mapy, ceny 43 % komunikace, kontakt s přáteli, školou, prací, e-mail, sms 15 % zprávy, novinky, aktuality, info o dění, blogy 13 % nic 7 % hry, zábava 6 % nákupy přes Internet 6 % potřebuji k práci, ke studiu 5 % hudba, filmy, rádia, tv 3 % internetbanking 3 % vše 1 % erotika, porno 1 % neví 1 % jiné 48 % informace, aktuality, dostupnost informací 39 % komunikace (e-mail, chat, facebook,skype, icq...) 17 % nic 15 % zpravodajství 6 % stahování, sledování hudby, filmů 6 % e-shopy, slevomaty 4 % vše, co internet poskytuje 4 % materiály ke studiu, práci 4 % hry 2 % inzeráty, aukce, aukro, bazary 2 % e-banking 1 % zábava, zvyk 1 % slovníky, překladače 1 % recepty 1 % neví 1 % jízdní řády 1 % erotika, porno 56 % informace, aktuality, dostupnost informací 37 % komunikace (e-mail, chat, facebook, skype, icq...) 15 % nic 12 % zpravodajství 6 % stahování, sledování hudby, filmů, tv 6 % materiály ke studiu, práci 5 % e-shopy, slevomaty 3 % e-banking 4 % hry 1 % inzeráty, aukce, aukro, bazary 1 % zábava, zvyk 1 % jízdní řády 0 % slovníky, překladače 1 % erotika, porno 0 % recepty 3 % vše, co internet poskytuje 0 % jiné 1 % neví 50 % informace, aktuality, dostupnost informací 37 % komunikace (e-mail, chat, facebook, skype, icq...) 15 % nic 15 % zpravodajství 7 % materiály ke studiu, práci 5 % stahování, sledování hudby, filmů,tv 4 % e-shopy, slevomaty 3 % vše, co internet poskytuje 3 % hry 3 % e-banking 2 % zábava, zvyk 2 % neví 2 % jízdní řády 2 % inzeráty, aukce, aukro, bazary 1 % recepty 1 % jiné 1 % erotika, porno 0 % slovníky, překladače 54 % informace, aktuality, dostupnost informací 43 % komunikace (e-mail, chat, facebook, skype, icq...) 11 % zpravodajství 11 % nic 7 % materiály ke studiu, práci 4 % e-banking 5 % stahování, sledování hudby, filmů,tv 3 % e-shopy, slevomaty 2 % vše, co internet poskytuje 2 % hry 2 % jízdní řády 2 % neví 1 % zábava, zvyk 0 % on-line knihy, časopisy 1 % inzeráty, aukce, aukro, bazary 1 % recepty 1 % erotika, porno 0 % jiné Respondenti kteří využívají Internet N = 636 N = 1268 N = 1299 N = 1245 N = 954

Důvody nevyužívání Internetu Otázka: Proč nepoužíváte Internet? 2009 V. vlna 2010 VI. vlna 2010 VIII. vlna 2011 IX. vlna 2012 X. vlna 2012 34 % nepotřebuji, nechci, nezajímá mě to, nemám čas 25 % neznám, neumím, je to složité 15 % nemám počítač 40 % nemám, nevím jak získat 4 % je drahý 9 % jsem na to starý-á 0,3 % jiné 0,3 % neví 51 % nepotřebuji, nechci, nezajímá mě to, nemám čas 19 % neznám, neumím, je to složité 15 % nemám počítač 14 % nemám, nevím jak získat 9 % je drahý 6 % jsem na to starý-á 6 % neví 3 % jiné 56 % nepotřebuji, nechci, nezajímá mě to, nemám čas 13 % neznám, neumím, je to složité 16 % nemám počítač 15 % nemám, nevím jak získat 9 % je drahý 8 % jsem na to starý-á 1 % jiné 0,4 % neví 55 % nepotřebuji, nechci,nezajímá mě to, nemám čas 15 % neznám, neumím, je to složité 12 % nemám počítač 18 % nemám, nevím jak získat 10 % je drahý 9 % jsem na to starý-á 2 % jiné 0 % neví 48 % nepotřebuji, nechci, nezajímá mě to, nemám čas 13 % neznám, neumím, je to složité 13 % nemám počítač 20 % nemám, nevím jak získat 8 % je drahý 8 % jsem na to starý-á 5 % jiné 2 % neví 53 % nepotřebuji, nechci, nezajímá mě to, nemám čas 17 % neznám, neumím, je to složité 9 % nemám počítač 16 % nemám, nevím jak získat 10 % je drahý 10 % jsem na to starý-á 2 % jiné Respondenti kteří nevyužívají Internet N = 286 N = 527 N = 491 N = 533 N = 553 N = 304 49

3. Využívání Internetu pro práci z domova Jde o výpovědi za celou domácnost, ne individuální, kdežto identifikace jsou za osobu. Mezi muži a ženami (tedy mezi domácnostmi, z nichž odpovídal muž nebo žena) není rozdíl Věkové rozdíly jsou nevýznamné, jen po 60 roce věku podíl klesá na 25 % Se vzděláním využívání Internetu pro práci roste, nejvyšší uvádějí lidé s vyšším odborným vzděláním, tam jde až o dvě třetiny, mezi vysokoškolsky vzdělanými necelá polovina. S příjmy využívání Internetu pro práci výrazně roste S velikostí místa bydliště toto využívání roste jen velmi mírně

Využívání Internetu doma i pro pracovní účely 2010 Otázka: Někteří lidé používají domácí připojení k Internetu i pro pracovní účely, dělají to živnostníci, někteří účetní, jiní podnikatelé, ale i některé firmy umožňují svým zaměstnancům občas práci z domova. Využívá takto Internet někdo u Vás doma? Využívání Internetu pro pracovní účely Frekvence využívání Internetu pro pracovní účely Všichni respondenti N = 1813 Respondenti kteří využívají Internet pro pracovní účely N = 401

Využívání Internetu doma i pro pracovní účely 2012 Internet pro pracovní účely využívá 34 %, z této třetiny je čtvrtina využívá prakticky denně Otázka: Někteří lidé používají domácí připojení k Internetu i pro pracovní účely, dělají to živnostníci, někteří účetní, jiní podnikatelé, ale i některé firmy umožňují svým zaměstnancům občas práci z domova. Využívá takto Internet někdo u Vás doma? Využívání Internetu pro pracovní účely Frekvence využívání Internetu pro pracovní účely Respondenti kteří využívají Internet N = 935 Respondenti kteří využívají Internet pro pracovní účely N = 319

4. Internetové připojení Uživatelé v průměru za připojení domácnosti k Internetu utratí 430,- Kč měsíčně. Ve srovnání s minulou vlnou výzkumu došlo k minimálnímu finančnímu nárůstu. V předchozí vlně uživatelé za Internet zaplatili 415,- Kč měsíčně. Do 300,- Kč za Internetové připojení utratí 31 % domácností. 30 % za Internetové připojení utratí mezi 301,- Kč až 400,- Kč. V rodinách s vyšším příjmem vydávají vyšší částky za Internetové připojení. Většina uživatelů je se svým připojením spokojená. 77 % uživatelů Internetu je spokojeno s rychlostí svého připojení a 81 % s jeho kvalitou. Menší spokojenost s rychlostí je v nejmenších obcích do 999 obyvatel. Podle 65 % cena Internetového připojení domácnosti odpovídá jeho rychlosti. 67 % se domnívá, že cena Internetového připojení domácnosti odpovídá jeho kvalitě. Za rychlejší Internetové připojení by bylo ochotno připlatit pouze 14 %. Častěji by si byli ochotni připlatit nejmladší respondenti. Během posledních dvou let změnilo poskytovatele Internetového připojení 13 % uživatelů, z toho 1 % změnilo poskytovatele více než jedenkrát. Nejméně měnili Internetového poskytovatele nejstarší uživatelé. Uživatele nejčastěji ke změně vede lepší cena. Ta byla důvodem změny téměř pro polovinu uživatelů, kteří změnili providera. Více než čtvrtina uvádí jako důvod změny nespokojenost se službami poskytovatele a necelá pětina uvádí vyšší spolehlivost.

Jaké parametry jsou pro respondenty důležité při výběru Internetového připojení? Nejdůležitější je cena. 70 % ji považuje za rozhodně důležitou. Spolehlivost je ovšem podobně významná jako cena. Za rozhodně důležitou ji považuje 69 %. Rychlost uvádí jako rozhodně důležitou polovina uživatelů. Rychlost je nejdůležitější pro nejmladší uživatele. Pojem FUP, tedy Fair User Policy, zná jen malá část uživatelů (11 %). Stejný počet respondentů o něm sice slyšel, ale neví, co to znamená. Uživatelé mají pocit, že FUP je především cesta k vyšším ziskům, cca půl na půl je to snaha vytvořit stejné podmínky uživatelům. Jen menší část ji považuje za užitečnou. 30 % uživatelů říká, že FUP nijak nepocítili.

Připojení k Internetu konec roku 2012 Otázka: Jaký způsob připojení k Internetu využívá Vaše domácnost? Všichni občané, N = 1261 Součet přesahuje 100 %, někdo využívá více připojení 55 55 55 55 55 55

Měsíční výdaje za Internetové připojení domácnosti Otázka: Kolik přibližně měsíčně utratíte za Internetové připojení ve Vaší domácnosti? Průměrný výdaj První kvartil – hodnota, pod kterou je 25 % souboru Median – hodnota, pod kterou je polovina souboru Třetí kvartil – hodnota, nad kterou je jen 25 % souboru (pod ní 75 %) je IX. Vlna 2012 X. vlna 2012 415 Kč 430 Kč měsíčně. 300 Kč 300 Kč měsíčně. 400 Kč 400 Kč měsíčně. 500 Kč 500 Kč měsíčně. IX. vlna 2012 N = 1122, X. vlna 2012 N = 906 56 56 56 56 56

Měsíční výdaje za Internetové připojení domácnosti Otázka: Kolik přibližně měsíčně utratíte za Internetové připojení ve Vaší domácnosti? 31 % uživatelů za internetové připojení domácnosti utratí do 300,- Kč měsíčně. Domácnosti s vyšším příjmem vydávají za Internetové připojení vyšší částky. pohlaví věkové skupiny nejvyšší ukončené příjmové počet vzdělání skupiny domácnosti obyvatel 57 Respondenti kteří využívají Internet X. Vlna 2012 N = 906

Otázky k internetovému připojení – VI. vlna 2010 Otázka: Nyní bych Vám rád(a) položila ještě několik otázek týkajících se Internetového připojení Vaší domácnosti. 3/4 lidí je spokojena s kvalitou svého připojení, i s jeho rychlostí. 58 Respondenti z domácností s Internetovým připojením N = 1112 58 58 58

Otázky k internetovému připojení – VII. vlna 2011 Otázka: Nyní bych Vám rád(a) položila ještě několik otázek týkajících se Internetového připojení Vaší domácnosti. 3/4 lidí je spokojena s kvalitou svého připojení, i s jeho rychlostí. Zájem si připlatit se snížil. 59 Respondenti z domácností s Internetovým připojením N = 1154 59 59 59

Otázky k internetovému připojení – IX. vlna 2012 Otázka: Nyní bych Vám rád(a) položila ještě několik otázek týkajících se Internetového připojení Vaší domácnosti. 75 % uživatelů Internetu je spokojeno s rychlostí svého připojení a 80 % s jeho kvalitou. Zájem připlatit si se opět snížil. 60 Respondenti z domácností s Internetovým připojením N = 1152 60 60 60

Otázky k internetovému připojení – X. vlna 2012 Otázka: Nyní bych Vám rád(a) položila ještě několik otázek týkajících se Internetového připojení Vaší domácnosti. 77 % uživatelů Internetu je spokojeno s rychlostí svého připojení a 81 % s jeho kvalitou. 61 Respondenti z domácností s Internetovým připojením N = 935 61 61 61

Změna Internetového providera Otázka: Změnil(a) jste v posledních 2 letech poskytovatele připojení k síti Internet? Pouze 13 % respondentů změnilo internetového poskytovatele. Meziročně není významná změna. Srovnání let 2010 až 2012 X. vlna 2012 Respondenti, kteří mají Internet VI. Vlna 2010 N = 1154, VII. vlna 2011 N = 1112, IX. Vlna 2012 N = 1152, X. Vlna 2012 N = 935 62 62 62 62

Důvody změny Internetového providera Otázka: Proč změnil poskytovatele Internetu? Lepší cena je nejuváděnějším důvodem změny providera. Dalšími častěji zmiňovanými důvody pro změnu, je nespokojenost se službami poskytovatele a vyšší spolehlivost. Respondenti, kteří změnili poskytovatele VI. Vlna 2010 N = 110, VII. vlna 2011 N = 112, IX. Vlna 2012 N = 138, X. Vlna 2012 N = 124 63 63 63 63

Jak je při výběru Internetového připojení domácnosti důležité: Cena Otázka: Jak je při výběru Internetového připojení domácnosti důležité: Cena Cena je podstatná pro 94 %, pro 70 % dokonce velmi významná. Význam ceny (rozhodně ano) ve srovnání s předchozí vlnou mírně narostl. Všichni respondenti, kteří mají doma Internet IX. vlna N = 1152 X. vlna N = 935 64 64 64 64 64

Jak je při výběru Internetového připojení domácnosti důležité: Spolehlivost Otázka: Jak je při výběru Internetového připojení domácnosti důležité: Spolehlivost Spolehlivost je podstatná pro 96 %, pro více než dvě třetiny dokonce velmi významná. Všichni respondenti, kteří mají doma Internet IX. vlna N = 1152 X. vlna N = 935 65 65 65 65 65

Jak je při výběru Internetového připojení domácnosti důležité: Rychlost Otázka: Jak je při výběru Internetového připojení domácnosti důležité: Rychlost Rychlost je podstatná pro 87 %, pro polovinu je velmi významná. Cena a spolehlivost jsou ale důležitější. Všichni respondenti, kteří mají doma Internet IX. vlna N = 1152 X. vlna N = 1151 66 66 66 66 66

Jen malá část lidí jej zná - desetina Znáte pojem FUP, tedy Fair User Policy? Jen malá část lidí jej zná - desetina Otázka: V souvislosti s Internetem se používá pojem FUP, tedy Fair User Policy. Znáte jej? 67 Všichni kdo využívají Internet N = 957 67 67 67

Všichni kdo vědí, co je FUP N = 107 Názor na FUP Otázka: A myslíte, že FUP je … Lidé mají pocit, že FUP je především cesta k vyšším ziskům, cca půl na půl je to snaha vytvořit stejné podmínky uživatelům. Jen menší část ji považuje za užitečnou. Všichni kdo vědí, co je FUP N = 107

5. Mobilní připojení k Internetu Tři čtvrtiny uživatelů mobilního připojení využívají paušál. Tarif pro dočasný přístup k Internetu využívá 11 %. 14 % neví, zda používá k připojení paušál či tarif. Mobilní připojení většinou není využíváno jako hlavní připojení, ale spíše jako doplňkové připojení. Jako doplňkové mobilní připojení využívá 42 % uživatelů. 16 % využívá mobilní připojení jako hlavní připojení. Mobilní připojení je nejčastěji využíváno doma (41 %), dále potom na cestách (35 %) a v práci (17%). Uživatelé, kteří se připojují prostřednictvím tarifu, využívají mobilní připojení nejčastěji na cestách (46 %). Průměrný měsíční výdaj za mobilní připojení je nižší než výdaj za pevné připojení domácnosti. Uživatelé za mobilní připojení v průměru utratí 293,- Kč měsíčně (jde o průměr z uživatelů, kteří uvedli měsíční výdaj za mobilní připojení). 23 % uživatelů mobilního připojení uvádí, že nemá s mobilním připojením žádný výdaj. Velká část uživatelů, kteří uvedli, že za mobilní Internetové připojení nic neutratí, platí za mobilní připojení prostřednictvím paušálu. Lze tedy předpokládat, že někteří uživatelé, kteří mají Internet v rámci „balíčku služeb“, nejsou schopni stanovit cenu mobilního připojení, případně mají mobilní připojení k hlasovým službám „zdarma“. 60 % uživatelů je víceméně spokojeno s rychlostí mobilního připojení. Poněkud překvapivě (Češi si stěžují na většinu cen) přes 60 % lidí považuje rychlost mobilního připojení úměrnou ceně. Třetina cenu za úměrnou rychlosti nepovažuje. Využívání mobilního připojení v zahraničí je velmi ojedinělé. Jen málo, jeden z osmi, odpovídá kladně, šestina mírně negativně a 70 % „rozhodně ne“. Pouze necelá třetina sleduje, k jaké síti (GSM, UMTS) se připojuje. Pětina to sleduje málokdy a skoro polovina vůbec ne. Přes 40 % lidí neví, jaké množství dat (v MB/GB) stáhne průměrně za měsíc, nesleduje tuto informaci. Dalších 40 % stahuje do 300 Mb, jen necelá pětina více. 69 69 69 69 69

Přes 40 % lidí neví, jaký datový limit mají v tarifu, nesledují tuto informaci. Asi šestina má neomezený tarif. Po vyčerpání tarifu si uživatelé kupují dodatečné datové balíčky pouze výjimečně. Jaký měsíční limit přenesených dat v rámci mobilního připojení by byl pro uživatele optimální? Skoro 35 % lidí neví, asi pětina by chtěla neomezený tarif, většina ale chce jen mírné navýšení ve srovnání se současným stavem. Respondentů, kteří mobilní připojení k Internetu nepoužívají jsme se zeptali, proč ho nevyužívají. Přes polovinu respondentů mobilní Internet nepoužívá prostě proto, že ho „nepotřebuje“. 16 % nevyužívá mobilní připojení, protože je příliš drahé. 70 70 70 70 70

Využití mobilního připojení Otázka: Využíváte pro Internet do mobilu nebo mobilní internet do notebooku/pc tarify pro trvalou dostupnost k síti Internet na celý měsíc (paušál) nebo tarify pro dočasný přístup k síti Internet? Nejčastěji se respondenti připojují pomocí paušálu. Respondenti, kteří používají mobilní Internet, VI. vlna 2010 N = 98, VII. vlna 2011 N = 115, IX. Vlna 2012 N = 69, X. Vlna 2012 N = 137 71 71 71 71

Využití mobilního připojení Otázka: Jaký je ve vašem případě podíl využití mobilního připojení? Jde o čas, který trávíte na mobilním připojení nebo na jiném typu? Nejčastěji se respondenti připojují pomocí mobilního připojení jen jako doplněk. Respondenti, kteří používají mobilní Internet, VI. vlna 2010 N = 98, VII. vlna 2011 N = 115, IX. Vlna 2012 N = 69, X. Vlna 2012 N = 137 72 72 72 72

Využívání mobilního připojení - X. vlna 2012 Otázka: Kde nejčastěji mobilní připojení využíváte? Doma/Na chalupě/V práci/Na cestách (venku-mimo domov a zaměstnání)/V zahraničí Doma a pak na cestách jsou nejčastější odpovědi. Respondenti kteří využívají mobilní připojení N = 137

Výdaje za mobilní internetové připojení Otázka: Kolik přibližně měsíčně utratíte za mobilní Internetové připojení ? Průměrný výdaj První kvartil – hodnota, pod kterou je 25 % souboru Median – hodnota, pod kterou je polovina souboru Třetí kvartil – hodnota, nad kterou je jen 25 % souboru (pod ní 75 %) je IX. Vlna 2012 X. vlna 2012 383 Kč 293 Kč měsíčně. 150 Kč 150 Kč měsíčně. 300 Kč 208 Kč měsíčně. 500 Kč 366 Kč měsíčně. 74 Respondenti kteří využívají mobilní připojení N = 137 74 74 74 74

Jakou rychlost připojení lidé mají? Na pevném připojení má většina lidí rychlost větší než 2Mb, u mobilního je tomu naopak a většina lidí má nižší rychlost připojení Otázka: Jaká je rychlost Vašeho pevného internetového připojení? Pokud máte v domácnosti více internetových připojení, řekněte nám prosím rychlost Vašeho nejrychlejšího připojení. Uveďte rychlost stahování (download). Vyšší rychlosti pevného připojení deklarují muži, středního věku (starší mívají pomalejší, ale mladí nemají nejrychlejší), vzdělanější, výrazně častěji ti s vyššími příjmy, a z měst. U mobilního připojení je tomu podobně 75 Uživatelé pevného a mobilního připojení 75 75

Mobilní připojení: Je podle Vás rychlost Vašeho mobilního připojení dostačující? Otázka: Mobilní připojení: Je podle Vás rychlost Vašeho mobilního připojení dostačující? 60 % uživatelů je víceméně spokojeno, třetina nikoli – totéž bylo vidět z otázky na navýšení rychlosti. Respondenti, kteří využívají mobilní Internet IX. vlna 2012 N = 69 X. vlna 2012 N = 137 76 76 76 76 76 76

Mobilní připojení: Je podle Vás rychlost Vašeho mobilního připojení úměrná ceně? Otázka: Mobilní připojení: Je podle Vás rychlost Vašeho mobilního připojení úměrná ceně? Poněkud překvapivě (Češi si stěžují na většinu cen) i u této otázky je přes 60 % lidí spokojeno, třetina nikoli. Respondenti, kteří využívají mobilní Internet IX. vlna 2012 N = 69 X. vlna 2012 N = 137 77 77 77 77 77 77

Mobilní připojení: Využíváte mobilní připojení v zahraničí? Otázka: Mobilní připojení: Využíváte mobilní připojení v zahraničí? Jen málo, jeden z osmi, odpovídá kladně, šestina mírně negativně a 70 % „rozhodně ne“. Respondenti, kteří využívají mobilní Internet IX. vlna 2012 N = 69 X. vlna 2012 N = 156 78 78 78 78 78 78

Mobilní připojení: Sledujete jaké síti (GSM, UMTS) se připojujete? Otázka: Mobilní připojení: Sledujete k jaké síti (GSM, UMTS) se připojujete? Jen necelá třetina ano, pětina málokdy, skoro polovina vůbec ne Respondenti, kteří využívají mobilní Internet IX. vlna 2012 N = 69 X. vlna 2012 N = 137 79 79 79 79 79 79

Jaké množství dat lidé stahují přes mobilní připojení ? Přes 40 % lidí neví, nesleduje tuto informaci, dalších 40 % stahuje do 300 Mb, jen necelá pětina více Otázka: Jaké množství dat (v MB/GB) stáhnete průměrně za měsíc prostřednictvím mobilního připojení 80 Všichni kdo využívají mobilní připojení N = 137 80 80 80

Jaký datový limit mají lidé v tarifu? Přes 40 % lidí neví, nesleduje tuto informaci, asi šestina má neomezený tarif Otázka: Jaký měsíční datový limit (v MB/GB) máte k dispozici v rámci Vašeho tarifu mobilního připojení? 81 Všichni kdo využívají mobilní připojení N = 137 81 81 81

Dokupují si lidé dodatečné datové balíčky po vyčerpání limitu? Je to zcela výjimečný jev Otázka: Přikupujete si dodatečné datové balíčky po vyčerpání Vašeho datového limitu mobilního připojení? 82 Všichni kdo využívají mobilní připojení N = 137 82 82 82

Jaký měsíční limit by lidé chtěli? Skoro 35 % lidí neví, asi pětina by chtěla neomezený tarif, většina ale chce jen mírné navýšení ve srovnání se současným stavem. Otázka: Jaký měsíční limit přenesených dat v MB/GB (FUP) by byl pro Vás dostatečný/optimální pro Vaše mobilní připojení? 83 Všichni kdo využívají mobilní připojení N = 137 83 83 83

Proč respondenti nevyužívají mobilní připojení Otázka: Mobilní připojení přes mobilní telefon ani datový modem do notebooku nevyužíváte, důvodem je: Přes polovinu respondentů mobilní Internet nepoužívá prostě proto, že ho „nepotřebuje“. 16 % nevyužívá mobilní připojení, protože je příliš drahé. Respondenti, kteří nevyužívají mobilní Internet X. Vlna 2012 N = 1124 84 84 84 84 84

6. Internet a změny v životě lidí Emaily (a SMS) vytlačily klasické dopisy, většina lidí přesunula na web většinou i hledání v jízdních řádech, domácích mapách, slovnících, encyklopediích, i předpovědi počasí. V klasické podobě pro většinu lidí zůstává TV a rozhlasový program i sledování těchto médií, čtení zpráv, zájmových časopisů, seznamování se s novými přáteli i partnery, hledání v telefonních seznamech. U mladých lidí je to ale už jen hledání v telefonních seznamech, čtení hobby časopisů, hledání v rozhlasových programech (ale poslech radia už ne), sledování TV, velmi těsně seznamování se s novými přáteli a ze dvou třetin i hledání partnera.

Jak Internet mění lidem život? Otázka: Jak se Vám změnil život v souvislosti s Internetem? Někdo přenesl řadu vyhledávání a podobných aktivit na Internet, někdo ne, jak jste na tom Vy? Emaily (a SMS) vytlačily klasické dopisy, většina lidí přesunula na web většinou i hledání v jízdních řádech, domácích mapách, slovnících, encyklopediích, i předpovědi počasí. Všichni, kdo používají Internet N = 1173

Jak Internet mění lidem život – mladí lidé Otázka: Jak se Vám změnil život v souvislosti s Internetem? Někdo přenesl řadu vyhledávání a podobných aktivit na Internet, někdo ne, jak jste na tom Vy? Kromě e-mailů, jízdních řádů, slovníků, encyklopedií, domácích map a předpovědí počasí, přesunula většina mladých lidí na web i většinu hledání v zahraničních mapách, podkladů pro studium i poslech radia. Všichni 15 – 29 let N = 278