VY_32_INOVACE_2C7 HUDEBNÍ SMĚRY 2. POL. 20. STOLETÍ

1) Elektronická hudba od r. 1951: vzniklo studio pro elektronickou hudbu v Kolíně nad Rýnem (Herbert Eimert) experimenty s elektronickými nástroji (Martenotovy vlny, Hamondovy varhany, syntezátor) a možnostmi zvukového studia Hudba tvořena ryze elektronickými prostředky bez spolupráce interpreta nebo elektronické zvuky mixovány s lidskými hlasy a tóny hudebních nástrojů

Martenotovy vlny – přirozené vibrato, glisando 800px-Ondes_Martenot_(1960), andrew garton, http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ondes_Martenot_(1960).jpg?uselang=cs

složitý zápis hudby → skladbu vytvářel tandem skladatel – technik DÍLA Edgar Varèse: Poème elektronique ♫http://www.youtube.com/watch?v=WQKyYmU2tPg Karlheinz Stockhausen: Zpěv mladíků Kontakty ♫http://www.youtube.com/watch?v=ZZyFXbb8izM

2) Konkrétní hudba zvuk vyrobený hudebním nástrojem, lidským hlasem nebo předměty kolem nás je zpracován a upraven elektroakustickými přístroji od r. 1948: založeno studio konkrétní hudby v pařížském rozhlase (Pierre Schaeffer) DÍLO P. Schaeffer: Mexická flétna P. Schaeffer, P. Henry: Symfonie osamělého člověka ♫http://www.youtube.com/watch?v=5D7_tQ42M8s

3) Music for tape hudba pro magnetofonový pásek vznikla v Americe používá syntézu konkrétních a elektronických zvuků zakladatel: V. Ussachewsky Pokus využít magnetofon jako orchetrální nástroj DÍLO Ussachewsky: Piece for tape recorder (1956) ♫http://www.youtube.com/watch?v=E47Zk8riCO4

Elektroakustická hudba společný název pro směry 1), 2) a 3)

4) Aleatorní hudba lat. alea = kostka, jejíž vrhání vede k náhodným výsledkům vnáší do hudby prvek náhody, který se projevuje ve skladbě více či méně → skladba nikdy nemá finálí tvar, má otevřenou formu, která je naplňována v procesu realizace (při každém provedení je výsledek realizace jiný) znaky: svoboda, náhodnost, mnohoznačnost

2 druhy malá: mění se strukturní detaily a materiál (pevná melodická linie s volným rytmem, volná práce s horizontálním průběhem, simultánní průběh několika pásem ve svobodně zvoleném pohybu, polyfonie s libovolným odstupem hlasů) velká: mění se celek (řazení částí za sebou)

John Cage – ovlivnila ho východní filosofie a DÍLO John Cage – ovlivnila ho východní filosofie a zen-budhismus Music of changes ♫http://www.youtube.com/watch?v=B_8-B2rNw7s John_Cage_and_Michael_Bach_in_Assissi_1992, Renate Hoffleit, http://commons.wikimedia.org/wiki/File:John_Cage_and_Michael_Bach_in_Assissi_1992.jpg

- kontrolovaná aleatorika Tři poemy Witold Lutoslawski – mistr aleatoriky - kontrolovaná aleatorika Tři poemy ♫http://www.youtube.com/watch?v=oGAd4t94IrY 3. symfonie 395px-Lutoslawski3, Karol Langner, http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lutoslawski3.jpg

Karlheinz Stockhausen Míry času Zvěrokruh 535px-St._März_2005, Kathinka Pasveer, http://commons.wikimedia.org/wiki/File:St._M%C3%A4rz_2005.jpg

5) Témbrová hudba základní výrazové prostředky hudby jsou: melodie, rytmus, harmonie, dynamika, barva → témbrová h. pracuje pouze s BARVOU a DYNAMIKOU netradiční hra na hudební nástroje: hra na hranicích tónového rozsahu, využívání glisanda, flažoletů, hra dřevěnou částí smyčce, nové bicí nástroje (kovadliny, kolejnice, sirény,…), do klavíru na struny se hází kovové předměty, i živé ryby ve sboru se křičí, šeptá, syčí

používá déletrvající plochy – poskytují posluchači čas pro vnímání hudby smysly klastr – nový prostředek - nahuštěný souzvuk několika tónů s minimálními intervaly, takže připomíná šum

Pierre Boulez: Kladivo bez mistra - zárodky témbrové h. Michel_Tabachnik_-_Pierre_Boulez, Loufi45, http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Michel_Tabachnik_-_Pierre_Boulez.jpg

Györg Ligeti: Atmosphères - Použito v Kubrickově filmu Vesmírná odysea ♫http://www.youtube.com/watch?v=fXh07JJeA28 From left to right: György Ligeti, Lucas Ligeti, Mrs. György Ligeti, Conlon Nancarrow, and Michael Daugherty at the ISCM World Music Days in Graz, Austria, 1982 Michael_Daugherty_et_al_at_ISCM_World_Music_Days_1982, M. Daugherty, http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Michael_Daugherty_et_al_at_ISCM_World_Music_Days_1982.jpg?uselang=cs

Krysztof Penderecki – čelní představitel Obětem Hirošimi věnováno až zpětně ♫http://www.youtube.com/watch?v=HilGthRhwP8 400px-Krzysztof_Penderecki_20080706, Akumiszcza, http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Krzysztof_Penderecki_20080706.jpg

6) Minimalismus pojmově odvozeno od výtvarného umění minimal art počátky v Americe v 60. letech 20. stol. U hudebníků, kteří byli propojeni s avantgardní výtvarnou, divadelní a hudební scénou myšlenkově souvisel s východní filosofií ZNAKY dlouhé meditativní plochy bez příkrých kontrastů a dramatických změn

Skladatel používá jednoduché prostředky: prodlužování tónů do dlouhých čaasových úseků Mnohonásobné opakování jednoduchých motivů

INSPIRAČNÍ ZDROJE africká hudba – černošské rytmy indická hudba – nepravidelné rytmy renesanční polyfonie tvorba rockových skupin The Police, King Crimson, Talking Heads – překrývání opakovaných motivů jamajské reggae, elektroakustická hudba, seriální hudba, … ZAKLADATELÉ skladatelé svázaní s avantgardní jazzovou a rockovou scénou, s asijskou a africkou h.

Philipp Glass: Einstein na pláži 6-ti hodinová opera DÍLA Philipp Glass: Einstein na pláži 6-ti hodinová opera příklad jedné ze scén: z levého rohu jeviště do pravého se přesunuje vlak (45 minut) ♫http://www.youtube.com/watch?v=sMb2f_-m7iM Composer Philip Glass, Pasquale Salerno, http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Philip_Glass_018.jpg

Tery Riley Terry_Riley_85, Brianmcmillen, http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Terry_Riley_85.jpg?uselang=cs

Steve Reich Steve_Reich, Ian Oliver, http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Steve_Reich.jpg

Different trains 1. věta: Amerika před válkou - zachycuje vzpomínky na jízdu vlakem po Americe mezi New Yorkem a Kalifornií v letech 1939 - 1841 2. věta: Evropa během války – vlaky transportující děti do koncentračních táborů (obsahuje autentické nahrávky cestujících – od nich jsou odvozeny melodické linky) 3. věta: Po válce – vzpomínky těch, kteří přežili holocaust ♫http://www.youtube.com/watch?v=pCBB491kDZY

ZDROJE SMOLKA, J. a kol. Dějiny hudby. 1. vyd. Praha: TOGGA 2003. ISBN 80-902912-0-1.

Gymnázium a Střední odborná škola, Lužická 423, 551 23 Jaroměř Projekt: Škola v digitálním světě aneb Uchop svoji šanci Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0210 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_2C7 Jméno autora: Mgr. Kateřina Bajnárková Název práce: Hudební směry 2. pol. 20. století Předmět: Hudební výchova Ročník: 2. ročník čtyřletého gymnázia Časová dotace: 20 minut Vzdělávací cíl: seznámení studentů s novými poznatky týkajících se Hudebních směrů 2. pol. 20. století Pomůcky: prezentace vytvořená v programu Powerpoint, PC, dataprojektor Poznámka: - Inovace: využití výpočetní techniky při prezentování a tvorbě nových poznatků Datum vytvoření: 3.2.2012