Spektrum záření gama, jeho získávání a analýza

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Interakce ionizujícího záření s látkou
Advertisements

COMPTONŮV JEV aneb O důkazu Einsteinovy teorie fotoelektrického jevu
Hloubka průniku pozitronů
Polovodičové počítače
Radiační příprava práškových scintilátorů Jakub Kliment Katedra Jaderné chemie FJFI ČVUT Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti.
Kvantové fotodetektory a optoelektronické přijímače X34 SOS 2009
Vybrané kapitoly z obecné a teoretické fyziky
Fyzika atomového obalu
ELEKTRONOVÁ PARAMAGNETICKÁ (SPINOVÁ) REZONANCE
Detektorové systémy 1) Anticomptonovské spektrometry 2) Párové spektrometry 3) Krystalové koule, stěny, komplexní soustavy polovodičových a scintilačních.
Detektory záření gama 1) Srovnávací charakteristiky detektorů
Fotoelektrický jev Jeden z mechanizmů přeměny primárního záření (elektromagnetické) na sekundární (elektronové = beta) Dopadající foton způsobí ionizaci.
Optické metody.
KEE/SOES 6. přednáška Fotoelektrický jev
Fyzikální aspekty zátěží životního prostředí
Jaderné reakce 1) Úvod 2) Výtěžek jaderných reakcí 3) Zákony zachování 4) Mechanismy a modely jaderných reakcí 5) Pružný rozptyl 6) Princip detailní rovnováhy.
Interakce záření gama s hmotou
FOTON tepelná energie chemická energie změna el. veličin mechanická
2.2. Pravděpodobnost srážky
Uplatnění spektroskopie elektronů
Aktivační měření účinných průřezů prahových reakcí neutronů
Stanovení přítomnosti methanolu v alkoholických nápojích pomocí Ramanovy spektroskopie Lukáš Kusýn.
Spektrometrie vysokoenergetického záření gama Vhodné využít anorganické scintilátory: BGO, BaF 2, PbWO 4 Elektromagnetická sprška E γ >> 1 MeV fotoefekt.
Studium struktury amorfních látek
Měření dosahu elektronů radioterapeutického urychlovače Měření dosahu elektronů radioterapeutického urychlovače Helena Maňáková David Nešpor František.
Detektory a spektrometry neutronů 1) Komplikované reakce → silná závislost účinnosti na energii 2) Malá účinnost → nutnost velkých objemů 3) Ztrácí jen.
Interakce lehkých nabitých částic s hmotou Ionizační ztráty – elektron ztrácí energii tím jak ionizuje a excituje atomy Rozptyl – rozptyl v Coulombovském.
Využití ionizujícího záření při měření vlastností materiálů.
Senzory.
: - prověření zachování C parity v elektromagnetických interakcích - prověření hypotézy, že anifermiony mají opačnou paritu než fermiony energetické hladiny.
Charakteristiky Dolet R
Polovodičová spektroskopie
N. Hlaváčová, Gymnázium Olomouc, Čajkovského 9 P. Vanický, Gymnázium Broumov.
Měkké rentgenové záření a jeho uplatnění
Zdeněk Švancara Martin Pavlů Petr Marek Školitel: Bc. Miroslav Krůs
Fyzikální metody a technika v biomedicíně
Gama záření z přírodních zdrojů Pavel Popp, Martina Vaváčková
Vybrané kapitoly z fyziky Radiologická fyzika
Využití radionuklidové rentgenfluorescenční analýzy při studiu památek
Detektory nabitých částic a jader
Studium tříštivých reakcí, produkce a transportu neutronů v terčích vhodných pro produkci neutronů k transmutacím Filip Křížek Vedoucí diplomové práce:
Fotodetektory pro informatiku X34 SOS semináře 2008
Využití moderních laboratorních metod v metalografii a fraktografii
Hadronový kalorimetr TILECAL je část detektoru ATLAS, která měří energii nabitých i neutrálních částic. Do kalori- metru částice vstupují až poté, co proletěly.
Radiologická fyzika Rentgenové a γ záření 22. října 2012.
Modifikace a šíření dokumentu podléhá licenci GNU (
Cu: fcc lifetime  B = 114 ps (001) plane Záchyt pozitronu.
1 Spektroskopie záření  a  Autoři: Mencl Jakub Pekař Radek Przeczek Tomáš Štyndlová Kateřina Žďárská Romana Asistenti:Jakubek Jan, Ing. Kohout Zdeněk,
Spektrometrie záření gama Autoři: K. Procházková, J. Grepl, J. Michelfeit, P. Svačina.
Termalizace pozitronu doba termalizace: rychlost ztráty energie při pronikání do materiálu (stopping power):
ZF2/5 Polovodičové optické prvky
Spektrometrie gama záření
Spektrometrie záření gama
Denzitometrie Reflexní fotometrie
Fotonásobič vstupní okno zesílení typicky:
Elektronová absorpční spektra
Analýza stříbrných mincí pomocí ionizujícího záření
Co bude? Rentgenfluorescenční analýza Můj experiment
Identifikace neznámého zářiče použitím gama spektroskopie
Aplikace rentgenfluorescenční analýzy při studiu památek Z.Ferda, T.Kulatá, L.Bandas Rentgenfluorescenční analýza je fyzikální metoda, pomocí které snadno,
Spektrometrie gama záření a rentgen-fluorescenční analýza
Nadbytek elektronů a pozitronů v kosmickém záření Radomír Šmída Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.
INSTRUMENTÁLNÍ METODY. Instrumentální metody využití přístrojů.
Částicový charakter světla
Spektrometrie záření gama
Radiologická fyzika Rentgenové a γ záření 4. listopadu 2013.
Radioaktivní záření, detekce a jeho vlastnosti
Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.
Gama záření z přírodních zdrojů
Radiologická fyzika Rentgenové a γ záření podzim 2008, osmá přednáška.
Transkript prezentace:

Spektrum záření gama, jeho získávání a analýza a) Obecné vlastnosti b) Pík plného pohlcení c) Comptonovy hrany, Comptonovo kontinuum d) Pík jednoduchého a dvojného výletu, anihilační pík e) „Pile-up“ pozadí a sumační píky f) Vliv okolního materiálu - pík zpětného rozptylu 2) Analýza spektra záření gama a) Obecné charakteristiky b) Proložení tvaru píku c) Proložení spektra d) Energetická kalibrace e) Kalibrace efektivity f) Opravy na absorpci ve zdroji g) Oprava na tloušťku zdroje h) Oprava na koincidence

Ideální detektor – nemá mrtvé vrstvy, ... Limita malého detektoru – po jedné interakci všechny sekundární fotony (z Comptonova rozptylu a anihilační) vyletí ven Eγ < 2·mec2 Eγ >> 2·mec2 střední volná dráha sekundárních fotonů >> rozměr detektoru Poměr ploch fotopíku a Comptonova pozadí: SF/SC =σF/σC Při dobrém rozlišení (polovodiče) se ještě objevují píky výletu rentgenů materiálu detektoru 2) Limita velkého detektoru – všechny sekundární fotony jsou pohlceny (velmi velký detektor, fotony prvně interagují ve středu) střední volná dráha sekundárních fotonů << rozměr detektoru Všechna energie je nakonec pohlcena v detektoru

Pík úplného pohlcení (fotopík) Gama kvanta interagující fotoefektem Mnohonásobný Comptonův rozptyl Produkce párů a následné pohlcení anihilačních fotonů Spektrum zdroje 241Am Spektrum zdroje 60Co Comptonovy hrany Jeden Comptonův rozptyl do úhlu 180O: Dva Comptonovy rozptyly do úhlu 180O:

Spektrum mezi Comptonovými hranami a píkem úplného pohlcení: Mnohonásobný comptonův rozptyl Comptonův rozptyl v „mrtvé části“ před detektorem Anihilační fotony se rozptýlí Comptonovým rozptylem Neúplný sběr náboje Únik charakteristických KX - fotonů Comptonovo kontinuum Po hranu se comptonovské pozadí příliš nemění Řada linek → zvolna se měnící comptonovské pozadí Spektrum s jednou linkou – 137Cs Spektrum s řadou linek – 152Eu

Pík jednoduchého a dvojného výletu Produkce páru elektronu a pozitronu → anihilace pozitronu → dva fotony 511 keV → jeden nebo dva z nich uniknou ESE = E – EA EDE = E – 2·EA kde EA = 511 keV Anihilační pík – 511 keV – rozšířený (elektron a pozitron nejsou úplně v klidu) Charakteristické KX záření materiálu detektoru Široký pík – řada různých přechodů na slupku K Významné pro nízké energie (významný fotoefekt) Linky výletu rentgenu Uplatňuje se u nižších energií a malých objemů detektoru EVR = E – EK EKα(Ge) = 9.885 keV EKβ(Ge) = 10.981 keV

„Pile-up efekty“ - sumace 1) Nekorelované sumy - falešné koincidence (nejsou ze stejného rozpadu (reakce)) τ – „zpracování signálu“ τN – „vytváření signálu“ První člen – zůstane na energii E Druhý člen – přibude na energii E („pile-up“ spektrum) ze součtu Jedna linka → plocha sumačního píku za jednotku času: NSP = 2·τ·N2 2) Korelované sumy - pravé koincidence (ze stejného rozpadu (reakce)) Závisí na rozpadovém schématu zdroje

Vliv okolního materiálu – pík zpětného rozptylu Comptonův rozptyl v hmotě okolo aktivního objemu detektoru – pozadí výraznější pík: Spektrum záření gama ze zdroje 60Co s píkem zpětného rozptylu a sumačními píky 1) Píky plného pohlcení se přičítají na poměrně pomalu se měnící pozadí 2) Dobré energetické rozlišení (zvláště polovodičové) → jednotlivé píky zaujímají malý prostor Rozlišení slabých linek mezi intenzivními ↔ poměr píku ku Comptonovu pozadí

Obecné charakteristiky Pozorované spektrum ( S(E’) ) se převede na: E ≤ E´ Digitalizace analogového signálu: kde Wk = Wk1 – Wk0 je šířka kanálu – předpokládáme konstantní F(E,E´) = G(E,E´) + B(E,E´) kde G(E,E´) – pohlcení veškeré energie B(E,E´) – neúplné převedení energie Pozadí se mění většinou zvolna (výjimkou jsou comptonovské hrany) Oddělí se tak pozadí a píky úplné absorpce

Máme diskrétní spektrum monoenergetických linek: kde aj, Ej jsou intensity a energie j-té komponenty Naměřené spektrum: Po digitalizaci: Pro určení intenzit a energií využijeme analýzu píků úplného pohlcení. Aproximace Gaussovou křivkou (zanedbání vlivu přirozené šířky linky) Případně se přidávají různé typy skokové funkce nebo chvostu k nižším energiím (viz. dop. literatura) U rentgenu nelze přirozenou šířku zanedbat → její popis Lorentzovou křivkou Celkově: konvoluce Gaussovy a Lorentzovy křivky Pozadí se aproximuje lineární funkcí nebo vyšším polynomem, případně skokem

Energetická kalibrace Kalibrační linky (etalony,standardy) měřené krystaldifrakčním spektrometrem: Primární standard: 198Au 411,8044(11) keV λ = 3010,7788(11) fm Stejně měřeny i 192Ir, 169Yb a 170Tm – primární kalibrační zdroje Eγ = f(k) polynom, většinou do druhého stupně Společné měření kalibračního zdroje a měřeného zdroje Využití kaskád v rozpadovém schématu Určení účinnosti detektoru Celková účinnost εT Účinnost do píku úplného pohlcení εF Čistota spektra R = NF/N0 NF - počet registrací v píku úplného pohlcení N0 – celkový počet zaregistrovaných fotonů platí εF = R·εT Certifikované kalibrační zdroje Zobrazení log-log: log εF = f(log Eγ) Podrobnosti viz. doporučená literatura Příklad kalibrační křivky HPGe detektoru

Určení absolutní aktivity Předpoklady – každý rozpad jedno beta a jedno gama konverzní koeficient zanedbatelný jeden detektor čistě pro elektrony (plynový) do druhého se dostanou jen fotony gama Počet zachycených elektronů: nβ = Aεβ 4π proporciální čítač NaI(Tl) Fotonásobič Zdroj nβ nγ nc Počet zachycených fotonů gama: nγ = Aεγ Počet koincidencí zachycení elektronu a fotonu: nc = A·εβεγ Pak absolutní aktivita zdroje je:

Oprava na nepřesnost v poloze a tloušťku zdroje: Vztah pro tělesný úhel: A tedy: Podrobnosti viz doporučená literatura Oprava na samoabsorpci ve zdroji: Pokles intenzity gama vlivem absorpce (μ – linearní koeficient absorpce): Předpokládáme vzorek s homogenní tloušťkou D: korekční koeficient je: Oprava na koincidence: Podrobnosti viz doporučená literatura a cvičení