Středověká česká literatura 7. ročník

Středověká česká literatura Vypracovala: Mgr. V. Sýkorová Použitá literatura: A. Bauer: Čeština na dlani – přehled světové a české literatury/ český jazyk, nakladatelství Rubico, 2005. J. Soukal: Literární výchova pro II. stupeň základní školy a odpovídající ročníky víceletých gymnázií, SPN Praha, 1998. J. Košťák: Literatura 1. díl, Fortuna Praha, 1994. R. Bláhová a kol.: LITERATURA pro 1. ROČNÍK STŘEDNÍCH škol, Didaktis, 2008. M. Sochrová: KOMPLETNÍ PŘEHLED české a světové LITERATURY, Fragment, 2007.

Obsah: Společensko-historické pozadí Gotika Žánrová pestrost české středověké literatury Rozvoj latinsky psané literatury – osobnost Karla IV. Vita Caroli Sociální satira – žákovská poezie Podkoní a žák Staročeská zábavná literatura - Trojanská kronika Rytířská epika – Tristram a Izalda Světská lyrika – svítáníčka, písně, písně satirické Závišova píseň Rozvoj dramatu – počátky českého dramatu Drama Mastičkář První úplný český překlad bible, překlad cestopisu Milion

Společensko-historické pozadí Období jeho vlády přineslo českému státu: rozkvět vzdělanosti a kultury (založení pražské univerzity, povýšení biskupství na arcibiskupství) řadu změn a reforem (vznik zemí Koruny české, Zlatá bula Karla IV.) Karel IV. český a německý král, římský císař

Od poloviny 13. století k nám pronikal z Francie nový sloh - GOTIKA Matyáš z Arrasu Petr Parléř katedrála sv. Víta Karlštejn Karlův most Karlova univerzita Korunovační klenoty

Karlštejn kaple sv. Kříže s malbami Mistra Theodorika Mistr třeboňského oltáře

Velislavova bible z poloviny 14. století je dokladem mistrovství v oblasti knižní malby.

Velký rozvoj slovní zásoby češtiny Česká středověká literatura – žánrově pestrá česky psaná drama (do té doby pouze latinsky) světská lyrika (milostné písně - svítáníčka) sociální satira (kritika nepořádků v tehdejší společnosti) latinsky psaná naučná literatura (právní spisy, pokusy o slovníky, dějepisná literatura) legendy (náboženské vzdělání, ale i jako zábavná četba) Velký rozvoj slovní zásoby češtiny kostel (z latiny), říše, rychtář (z němčiny)

Karel IV. – syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny úspěšný český král a římský císař velmi vzdělaný, měl jazykové a literární nadání všemožně podporoval vzdělanost a kulturu

Karel IV. – císař z Boží milosti doba jeho vlády je dnes považována za jeden z vrcholů ve vývoji české literatury (souvisí se založením univerzity v Praze r. 1348) vzrůstá vzdělanost rozšiřuje se okruh autorů i čtenářů (církevní hodnostáři, ale i šlechtici, měšťané) vedle církevních témat se objevují i náměty světské literatura nevzniká jen v klášterech a při chrámech

autorem životopisu je osobnost sama je autorem vlastního životopisu Vita Caroli (Život Karlův) a legendy o svatém Václavu spolupracoval na latinsky psané kronice Přibíka Pulkavy z Radenína jeho jméno je spjato také se vznikem korunovačního řádu a sbírky právních norem zvané Karlův Majestát Autobiografie – autorem životopisu je osobnost sama Biografie – zachycuje události a fakta ze života jednoho člověka

Vita Caroli latinsky psaná autobiografie panovníka Karel IV. v ní zachytil zážitky z mládí, kdy žil v cizině, a počátky pobytu v Čechách do roku 1340. Osobní zážitky se prolínají s Karlovým veřejným působením, značný prostor zabírají i náboženské a morální úvahy události dalších let (do roku 1345) zachytil jiný autor svému synovi Václavovi IV. ukázal, jak se má panovník chovat a jak má správně jednat text byl přeložen do češtiny ještě ve 14. století

Papežská milost píše Karlu IV. V roce 1348 napsal papež dopis římskému císaři a českému králi Karlu IV., ve kterém mu vyčítal, že nosí příliš krátké a těsné šaty, což se neshoduje s úřadem panovníka. Důrazně ho nabádal, aby se oblékal do šatů dlouhých a volných a především, aby se aktivně neúčastnil životu nebezpečných turnajů. Karel však jeho rady nedbal…… Pouhé 2 roky po nabádavém papežově dopise se stala hrozná nehoda. Karel se zranil při turnaji, na čtyřikrát si zlomil čelist a deformoval krční páteř a ochrnul na celé tělo. Měl výborného chirurga, přesto mu nadosmrti zůstaly následky. V pouhých 34 letech byl shrbený, hlavu měl nakloněnou na levou stranu a nemohl jí otáčet. Dlouhou rekonvalescenci Karel diplomaticky vysvětloval jako otravu a v tom smyslu napsal dopis i papeži.

Sociální satira představovaná žákovskou poezií Satira – báseň, próza, drama vysmívající se nedostatkům ve společnosti nebo lidským pokleskům Žákovská poezie – verše středověkých studentů i absolventů univerzity - vznikala v Evropě od 12. století - dochovala se v podobě popěvků, básní a satir - bývá plná veselí a rozmarů, napadá privilegované vrstvy, ale dovede se vysmát i vlastní bídě a nouzi - psaná latinsky i česky

Podkoní a žák (konec 14. století) světská satirická báseň psána latinsky, veršovaná (490 veršů, většinou osmislabičné, rým sdružený) řadíme ji k žákovské poezii autor neznámý (asi potulný žák = vagant = dobře znalý žákovského prostředí - má pobavit - žák i podkoní používají obecnou a vulgární mluvu Zobrazuje velmi živě výjev z krčmy. Skladba je napsaná formou sporu mezi podkoním (panským sluhou) a žákem (středověkým studentem), kteří se utkají v hádce o přednosti svého stavu. Z celého sporu, který nakonec vyvrcholí rvačkou, vidíme neutěšenou situaci obou. Autor se nepřiklání ani k jedné straně, snad aby ukázal bezvýchodnost celé situace.

Trojanská kronika (2. polovina 14. století) představuje staročeskou zábavnou literaturu česky psaná, prózou vypráví příběh zpracovaný již ve starověkém Řecku Homérem (o trojské válce a jejích hrdinech) byla 1. tištěnou knihou u nás (pravděpod. v Plzni 1468) Koncem 15. st. se k nám začal šířit vynález knihtisku Jana Gutenberga. Knihy vytištěné do roku 1500 se označují jako inkunábule (prvotisky).

Tristram a Izalda (2. polovina 14. století) nejznámější dílo staročeské rytířské epiky námět není původní (k nám z Německa) takřka 9000 veršů vypráví o osudové moci lásky anglického rytíře Tristrama a irské princezny Izaldy nadané uměním léčit = jejich láska byla sice probuzena nevědomým vypitím kouzelného nápoje, ale přetrvala i po době působení nápoje a pak byla silnější než cokoli jiného.

Příběh začíná tím, že starý král Marek z Cornwalu se má oženit, a posílá proto svého synovce a rytíře Tristrama, aby mu přivezl nevěstu, kterou pozná podle jejího zlatého vlasu. Kouzelný nápoj, připravený Izaldinou matkou pro krále Marka a Izaldu, však omylem cestou vypijí Tristram a Izalda. Ta se ale musí stát Markovou manželkou. Láska silnější než všechny konvence vede oba milence k podvádění Marka. Když je Tristram smrtelně zraněn, přichází k němu jeho milá příliš pozdě na to, aby ho mohla uzdravit. Smutek však nedokáže překonat a u mrtvého Tristrama umírá sama zoufalstvím.

- rozvíjí se od 60. let 14. století Světská lyrika - rozvíjí se od 60. let 14. století milostná poezie Svítáníčka (alba) = vyjadřují loučení milenců za ranního rozbřesku Milý jasný dni Písně Stratilať jsem milého Závišova píseň písně satirické spojené především s univerzitním životem, tedy tzv. žákovská poezie Píseň veselé chudiny

Závišova píseň (2. pol. 14. století) vyspělé dílo staročeské světské lyriky autorem: asi český hudební skladatel Záviš ze Zap dvorské pojetí lásky (láska jako nemoc, utrpení) Jižť mne vše radost ostává, jižť mé vše útěchy stanú. Srdce v túžebné krvi plavá: to vše pro mú milú žadnú. Svýma zraky skrzě očko silněť střielé v mé srdéčko, bydlímť u plamennéj túze. Muoj život v túhách nemáhá: to vše jejie krása drahá silněť mě k tomu připúzie. (….) Srdce bolí, silně ve krvi plavaje, žádaje, žádná, tvé milosti, ač sě móže státi. Jáť nikoli živ nebudu na dlúzě v té túzě, kdyžť sě zmilitká neráčí smilovati. Túhat mě po nie, kdyžť na ni zpomenu, div, žeť kdy nesplanu, omdleje v túhách stanu: já pro ni v mé mladosti žalostivě zahynu.

Rozvoj dramatu (40. léta 14. století) Vznik čes. středověkého dramatu: kořeny do 12. století vyvíjelo se v rámci velikonočních církevních obřadů (texty měly náboženský charakter a hrávaly se v kostele při velikonočních obřadech = představovaly události při Kristově vzkříšení) přednášeli je kněží, ale časem se scény rozšiřovaly o nové výjevy, proto si brali na pomoc učitele a žáky. S nimi se do vážných scén dostávaly i komické prvky, které postupně nabývaly takových rozměrů, že zastínily původní text. Církev tato vystoupení pro jejich nevázanost z kostelů nakonec vykázala (hrálo se pak na náměstí, tržišti). Tak vznikly v průběhu 14. století latinsko-české hry tří Marií o tom, jak tři zbožné Marie jdou ke Kristovu hrobu, aby pomazaly jeho tělo vonnými mastmi, ale najdou hrob prázdný. Zjeví se jim anděl a oznámí jim, že Kristus vstal z mrtvých.

Drama Mastičkář Vznik: 40. léta 14. století Autor: neznámý (zřejmě žákovské prostředí) O díle: dochováno ve zlomcích (431 veršů) česky psaná fraška psáno hovorovým jazykem (i vulgarismy) určeno pro předvádění lidovému publiku autor v ní použil motiv tří Marií, které chtěly balzamovat Kristovo tělo. Celý děj se však odvíjí kolem nabízení mastí na středověkém trhu a při tom jsou zesměšňovány praktiky prodavačů, kteří se vydávají za lékaře. Následuje „zázračné“ oživení židovského chlapce Izáka (parodie na Kristovo zmrtvýchvstání).

do této doby spadá také český překlad středověkého cestopisu Marka Pola Milion v 60. letech 14. století byl pořízen první úplný český překlad bible (Bible leskovecko-drážďanská)

Téma: Středověká česká literatura – 7. ročník Použitý software: držitel licence - ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. Windows XP Professional SMART Notebook Zoner - České kliparty 1, 2, 3 Autor: Mgr. Věra Sýkorová ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. (www.zsrozmital.cz)