BAROKO Zámek Hořovice

HLAVNÍ ZNAKY Baroko znamená popření renesance, protože v sobě obsahuje komponentu vycházející ze středověkého křesťanského myšlení. Tato komponenta se výrazně projevila především po Tridentském koncilu. Vznik baroka je překonáním tohoto stavu, protože byl (právě Tridentským koncilem) formulován jasný a srozumitelný myšlenkový program, jímž je v podstatě obroda křesťanství.

PŮVOD NÁZVU Slovo baroko pochází z portugalštiny. Ve středověké logice se tak označovalo vše nabubřelé, nesprávné a směšné. V sedmnáctém století je zaznamenáno užití termínu „barokní“ ve významu „tordovaný“ (kroucený). v devatenáctém století bylo pro baroko často používáno také hanlivého označení: „sloh copový“, případně „sloh parukový“.

VÝSKYT V průběhu 17. a 18. století se baroko rozšířilo do celé Evropy. Proniklo do všech uměleckých a životních projevů (architektura, výtvarné umění, literatura, divadlo, hudba). Byl to poslední univerzální a jednotný umělecký styl celé Evropy. Většina tvůrčích podnětů vyšla z Itálie, následovalo Německo, Rakousko, Francie a Nizozemí.

Barokní stavbu, sochu, kašnu atp je nutné vnímat v pohybu - obcházet. Barokní kašna v Olomouci

HLAVNÍ PŘESTAVITELÉ BAROKNÍHO UMĚNÍ Giacomo della Porta 1532 - 1602 Carlo Maderno 1556 - 1629 Oratorio del SS. Crocifisso Il Gesù Fontány u Palazzo Borghese Palazzo della Sapienza Palazzo Capizucchi Kupole baziliky sv. Petra Fontány na Piazza di S. Maria in Campitelli Fontány u SS. Venanzio e Ansovino Fontana della Terrina Palazzo Fani San Paolo alle Tre Fontane San Nicola in Carcere Kaple Aldobrandini v Santa Maria sopra Minerva Santa Susanna, Sv. Petra a Sant'Andrea della Valle Castel Gandolfo paláci Barberini Navrhuje převážně fasády

BAROKNÍ STAVBY Raně barokní basilistická stavba v Mostě. Chrám nalezení sv. Kříže v Litomyšli

POZDNÍ BAROKO A VYZNÍVÁNÍ SLOHU Podle některých výkladů baroko končí již na přelomu 17. a 18. století. V Českých zemích po roce 1721 a 1729 nejvýznamnější český barokní světec byl Jan Nepomucký. Burcující baroko se tak mění v „usměvavé“ rokoko, které už se spíše než nebeskými věcmi zabývá vlastními prožitky. Nejvýznamněji k této proměně došlo ve Francii, kde jsou také projevy poživačného rokoka nevýraznější. Tato nesmírně silná a ještě stále velmi barokní kultura svou sílu definitivně ztrácí až hluboko po polovině osmnáctého století, kdy pozdní baroko postupně nahrazuje strohý vídeňský klasicismus.

ARCHITEKTURA projev monumentality: snaha ohromit člověka, důraz na citovost až exaltovanost, vnitřní napětí, patos, nadsázka kostely měly působit jako obraz nebe přenesený na zem paláce a zámky reprezentovaly bohatství a moc půdorysem staveb byla elipsa nebo průniky elips (nekonečno)

BAROKNÍ KÁZÁNÍ Barokní kázání se vyznačuje květnatou mluvou. Nejčastějšími stylovými prostředky jsou opakování (repetitio) a hromadění epitet, symbolů a emblémů, alegorií a metafor. Na konci 16. století se z kázání stává určitý hromadný sdělovací prostředek, který pomocí vynalezeného knihtisku ovlivňovat veřejné mínění. Mění se také záměr kazatelův, k teologickému poselství se v kázání druží také poselství politické. Církve tohoto potenciálu kázání využívaly; katolická církev zavedla pro kněze závazek kázat jako povinnost na Tridentském koncilu. Spektrum témat bylo velmi široké.

Zápis Baroko znamená popření renesance Slovo baroko pochází z portugalštiny-označovalo vše nabubřelé, nesprávné a směšné. V průběhu 17. a 18. století se baroko rozšířilo do celé Evropy. Prunik do: architektury, výtvarného umění, literatury, divadla a hudby Stavitele,návrháři,architekti:Giamoco Della Porta,Carlo Maderno Baroko končí v Českých zemích po roce 1721 a 1729 projev monumentality: snaha ohromit člověka, důraz na citovost až exaltovanost, vnitřní napětí, patos, nadsázka kostely měly působit jako obraz nebe přenesený na zem paláce a zámky reprezentovaly bohatství a moc půdorysem staveb byla elipsa nebo průniky elips (nekonečno)