Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant Bělíkova 1387, příspěvková organizace Šablona:III/2 Sada:VY_32_INOVACE_ČjL.2.39 Vytvořeno: Ověřeno: Třída:2. OA, 2. VE

Vzdělávací oblast:Jazyk a jazyková komunikace. Předmět:Český jazyk a literatura Ročník:2. Autor:Mgr. Martina Sedlářová Časový rozsah:1 vyučovací hodina Pomůcky:žádné Klíčová slova: Karel Poláček, Lidové noviny, soudničky, Židovská náboženská obec, Terezín, Osvětim, satirické sci-fi, Muži v ofsajdu, Dům na předměstí, Hlavní přelíčení, románová pentalogie Okresní město, Hrdinové táhnou do boje, Podzemní město, Vyprodáno, maloměšťáctví, Bylo nás pět, sarkasmus, Edudant a Francimor, Michelup a motocykl, Povídky pana Kočkodana, Židovské anekdoty Anotace: Žák se z prezentace dozví o spisovateli židovského původu Karlu Poláčkovi a jeho díle pro dospělé a děti a jeho celkovém přínosu pro literaturu. V závěru prezentace se nachází test pro zopakování látky formou otevřených otázek.

Karel Poláček

prozaik (kritik a humorista), novinář (Lidové noviny) *Rychnov nad Kněžnou, z židovské kupecké rodiny zájem o malé město a život českých Židů; 1914 na frontě; za okupace zahynul v koncentračním táboře Osvětim Úspěšný soudničkář a fejetonista v pražských Lidových novinách, kam ho dovedli bratři Čapkové Za okupace pracoval jako zaměstnanec Židovské náboženské obce při registraci zabavených knihoven, dcera Jiřina přežila – včasná emigrace 1943 transport do Terezína, pak do Osvětimi – smrt v plynové komoře

v redakci Lidových novin psal soudničky a sloupky - vtipně glosoval události postřeh a úspornost výrazu Patřil k nejvýznamnějším českým humoristům (často používal satiru i sarkasmus) orientaci v jeho díle komplikuje fakt, že některá jeho díla byla vydána pod jménem některého z jeho přátel (např. Vlastimil Rada) Řada jeho povídek patří do literatury sci-fi

s humorem zobrazit „malého člověka“ v každodenním životě častým námětem jeho děl je lidská malost. Je tvůrcem mnoha vtipných novotvarů, např. „ten mně může být ukradenej“ – z knihy Muži v ofsajdu Dvě povídky Na prahu neznáma a Kouzelná šunka, vydal F.Borový 1925, patří do satirické sci-fi

satirický obraz českého maloměšťáka v období kolem 1. světové války – maloměšťáctví ohrožuje lidstvo (není směšné, ale nebezpečné) román Muži v ofsajdu (1931) o osudech otce a syna Habáskových – stoupenci žižkovské Viktorky a pana Načeradce, majitele obchodu, přívržence Slávie; psychologie a vášnivost klubových fanoušků

román Hostinec U kamenného stolu (1941) humoristická próza o venkovských lázních, letních hostech; za okupace vyšel pod jménem malíře Vlastimila Rady Odlehčený román o venkovských lázních, mozaika různých svérázných figurek, jejichž vzájemné střetávání navozuje úsměvné situace

román Dům na předměstí (1928) společenská kritika a satira – o majiteli činžovního domu (hrůzovláda i ve vlastní rodině) a nájemnících Tupý a nesnášenlivý nadstrážník Faktor, vlastní dům na pražské periferii, snaží se z nájemníků co nejvíce „vyždímat“, ale současně si z nich udělá objekt své touhy po moci Nájemník Syrový – toho Faktor pronásleduje, nakonec Syrový zdědil dům a Kč. Nakonec byl Faktorův dům prodán v dražbě, protože se Faktor s každým soudil…

Román Hlavní přelíčení (1932) příběh podvodníka a nakonec i loupežného vraha Maršíka, jehož scestné myšlení a absence morálky přivedou až na šibenici

románová pentalogie: Okresní město (1936), Hrdinové táhnou do boje (1936), Podzemní město (1937), Vyprodáno (1939) (5. díl je nezvěstný) vrchol tvorby; obraz provinciálního města před 1. světovou válkou, Poláčkovo rodiště, maloměstský svět; bez ústředního hrdiny; množství figurek – obchodník Štědrý, synové Kamil (obch. příručí), montér Viktor (opovrhovaný), nejmladší Jaroslav (zhýčkaný student), žebrák Chleboun, poslanec Fábera aj.

Zobrazil své rodné maloměsto před a během 1. sv. války, hlavně rodiče a bratry mladého Jaroslava Štědrého Mnoho postav – vojáci, žebráci, obchodníci, městská honorace, žádná hlavní postava Panoptikum figurek Zatuchlá atmosféra města, lidé zde nevládnou přirozenou řečí, ale jazyková klišé vládnou lidmi Stereotypní opakování přívlastků, celých vět i odstavců – neměnnost, duševní lenost a myšlenková nehybnost života v okresním městě

strnulost života, gesta a opakované fráze, malichernost, banalita, nuda a prázdnota; změna a rozruch způsobila válka – vliv na učitele Krále - pocit pýchy, moci; surový správce chudobince Wagenknecht – postrach vojáků; zákopový život forma: publicistické prvky, charakterizační funkce jazyka: stereotypní opakování slov, formulí, komika s tragikou varování: duševní lhostejnost maloměšťáka je nejvhodnější pro totalitní systém

Bylo nás pět (1946) úsměvná próza (vznik za protektorátu, vydáno posmrtně) – svět maloměsta viděný očima dětí – 5 členná klukovská parta: vypravěč Péťa Bajza (autor), Bejval Antonín, Jirsák Čeněk, Éda Kemlink, Zilvar z chudobince; pes Pajda svět dospělých – rodina obchodníka, lékárna, chudobinec situační komika (dobrodružství, ”vynálezy”, klukovské boje, střetnutí se sousedy) a slovní humor jazyk: spojení zcela spisovných, až knižních výrazů – vliv školy a řeči dospělých (pravil, jelikož, odvětil) se slovy expresivními (kulit vočadla), nářečními (nýčko, prauda) a z obecné češtiny (abysem, dolejzá)

Vypravěčem – Péťa Bajza, syn místního obchodníka, normální kluk, rošťák, ale poslušný ve vztahu k rodičům, inteligentní, má velikou představivost, komický - snaží se líčit příhody spisovnou češtinou, ale jsou v kontrastu s klukovskými příhodami Péťa Bajza neustále míchá přirozené chlapecké vyjadřování s naučenou a nepřirozenou školskou češtinou Hlavně slovosled a kostrbaté větné konstrukce = originální jazykový klenot

Bejval Antonín jeho nejlepší přítel, spolužák Péti, jediný vážnější konflikt měli o slečnu Evu, „vynálezce“, má různé bláznivé nápady, hodně si o sobě myslí, lakomý „Duchovní útěchu“ všem poskytoval ministrant v kostele Čeněk Jirsák, nábožný, jeho koníčkem je sbírání hříchů ke svaté zpovědi, rovněž je velice ješitný Éda Kemlink – mírnil nápady kluků, byl přísně veden k poslušnosti v rodině

Pepa Zilvar – z chudobince, kouří, vede dospělé řeči, statečný, semtam se spustí s Habrováky, všechny převyšoval pouze výškou a stářím tatínek Bajza – majitel obchodu se smíšeným zbožím, přísný, ale zároveň i laskavý, sem tam poněkud opatrný na peníze maminka Bajzová – hodná, rozumná, často zmírňuje tatínkovu přísnost

Kristýna – služka, pochází z horské vesnice Rampuše (odtud Rampepurda), bláznivá holka, všemu se směje, ale má veliký strach z myší Eva Svobodová – dcera cukráře, Petrova favoritka pan Fajst – místní občan, starý mládenec, zapšklý moralista a milovník starých mravů Vařekovi – lakomci, závistivci, nikomu nic nepřejí pan Zilvar – otec Pepy Zilvara, bojoval ve válce a přišel o nohu, žije v chudobinci

V popředí stojí vlastnosti dětí, které dospělým scházejí – např. přímost charakteru Vyprávění v 1. osobě – záznam zážitků jednoho z členů party kluků Groteskní situace, opakování, stereotypy ve způsobu řeči, výrazová a situační komika

On a jeho čtyři kamarádi prožívají různá klukovská dobrodružství…Hoši se perou s nepřátelskými Ješiňáky a Habrováky… Dělají si legraci z pana Fajsta… Petr se často z legrace pere se služkou Kristýnou… Petr byl také několikrát navštívit Otakárka, syn továrníka…Chlapci si také chtějí ochočit vosy …do města přijede cirkus, Péťa touží vidět cizokrajná zvířata, proto je velmi hodný, pozorný, poslušný, nápomocný a vzorný, až to rodičům připadá podezřelé a myslí si, že onemocněl. Učí se, hraje na housle, nechodí ven s ostatními, hlídá Mančinku a nepere se s Rampepurdou… Petr onemocní spálou. Zdají se mu dobrodružné sny… - jakoby samostatný příběh…

Autorův záměr: Jemná karikatura konvenčního světa dospělých (drobných živnostníků – obchodníků apod.) Obraz maloměsta Shovívavý úsměv nad slabostmi lidiček malého světa

K reáliím Poláčkova příběhu Bylo nás pět patří Palackého ulice - je z poloviny zbourána. V domě na rohu Starého náměstí, kde stával krámek rodiny Péti Bajzy, dnes sídlí banka. V roce 2003 přidal akademický sochař Michal Moravec k pamětihodnostem města ( Rychnov nad Kněžnou) sousoší pěti klukovských hrdinů.

Okolnosti vzniku díla: Inspirace svými dětskými zážitky Důvěrná znalost maloměstského prostředí (Rychnov nad Kněžnou) P. v době, kdy psal tuto knihu, byl zbaven jako Žid místa v Lidových novinách a během války deportován do konc. tábora Vliv díla – na J. Škvoreckého (Ze života lepší společnosti) a k humoru prózy má nejblíže novela Hrdý Budžes (1998) I. Douskové

Pro děti ještě napsal: Edudant a Francimor (1933) Humoristické knihy: Povídky pana Kočkodana (1922) – karikatura lidských figurek z byrokracie a městské společnosti obecně Mariáš a jiné živnosti (1924) Povídky izraelského vyznání (1926) Michelup a motocykl (1935)

umění zobrazit typ malého českého tyrana přesně odpozorované detaily chování, psychologie i jazyka maloměšťáka jazyková, situační a charakterová komika přechází z humorné polohy v pranýřující satiru, kritika maloměšťáctví Vynikající vypravěč, inteligentní humor

Satirik, až sarkastický Poláček je považován za tvůrce sloupku – prý přinesl do redakce článek na pomezí fejetonu a povídky, s nímž si redakce nevěděla rady, ale stál za otištění, vysadili text kurzívou a umístili ho do pravého krajního sloupce na první straně Proslavil se soudničkami S oblibou vyprávěl vtipy o Židech – Židovské anekdoty (1933) Měl možnost mnohokrát emigrovat – odmítl, do transportu měla jít jeho družka – šel proto dobrovolně s ní

Co víte o Karlu Poláčkovi? prozaik (kritik a humorista), novinář (Lidové noviny) narozen v Rychnově nad Kněžnou pocházel z židovské kupecké rodiny zajímal se o malé město a život českých Židů za okupace zahynul v koncentračním táboře Osvětim Patřil k nejvýznamnějším českým humoristům (často používal satiru i sarkasmus) Úspěšný soudničkář a fejetonista v pražských Lidových novinách, kam ho dovedli bratři Čapkové Co je jeho nejčastějším námětem v prózách? Maloměšťáctví, lidská malost a omezenost

Jak se jmenují povídky, které patří do žánru satirické sci-fi? Kouzelná šunka Na prahu neznáma Jak se jmenuje román, ve kterém je přesně vystižena psychologie sportovního fanouška? Muži v ofsajdu Jak se jmenuje román o majiteli činžovního domu, který tyranizuje své nájemníky? Dům na předměstí

Vyjmenujte názvy Poláčkovy románové pentalogie? Okresní město Hrdinové táhnou do boje Podzemní město Vyprodáno 5. díl je nezvěstný Jak vystihl Poláček podstatu maloměšťáctví? strnulost života, gesta a opakované fráze, malichernost, banalita, nuda a prázdnota duševní lhostejnost maloměšťáka je nejvhodnější pro totalitní systém

Jak se jmenuje próza, ve které je maloměsto viděno očima dětí? Bylo nás pět Jaký je Poláčkův literární přínos? přesně odpozorované detaily chování, psychologie i jazyka maloměšťáka jazyková, situační a charakterová komika přechází z humorné polohy v pranýřující satiru kritik maloměšťáctví Vynikající vypravěč, inteligentní humor Proslavil se soudničkami Je považován za tvůrce sloupku

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité objekty vlastní originální tvorbou autora. Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. Veškerá vlastní díla autora (fotografie, videa) lze bezplatně dále používat i šířit při uvedení autorova jména.