Dej 1 Vývoj na Zemi Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/
Advertisements

PRAVĚK Mgr. Lenka Venclová 2009.
Vývoj člověka Australopithecus Homo habilis Homo erectus Homo sapiens
Historie Země.
PŮVOD A VÝVOJ ČLOVĚKA.
Základy přírodních věd
Vývoj člověka dle anglického badatele Charlese Darwina.
Historický vývoj organismů
ČESKÉ ZEMĚ V PRAVĚKU.
(FOSILNÍ ZÁZNAM) HISTORIE PLANETY ZEMĚ STÁŘÍ ZEMĚ – 4,6 MILIARD LET
Vznik a vývoj Země a života
Země.
VY_32_INOVACE_Dj.6.02-Pravěk-prezentace
DUM Téma: Pravěk (vývoj člověka) Vyučovací předmět: Dějepis Ročník: 6.
VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA NA ZEMI
(FOSILNÍ ZÁZNAM) HISTORIE PLANETY ZEMĚ STÁŘÍ ZEMĚ – 4,6 MILIARD LET
VÝVOJ ČLOVĚKA Během čtvrtohor vyvrcholil vývojový proces, který začal u primitivních primátů a skončil vznikem moderního člověka. Člověk vyvinut z úzkonosých.
Přírodopis 9.ročník Mgr. Daniela Ponertová
Vznik a vývoj života na Zemi
Vývoj nejstarších lidských společenství
Člověk zručný (Homo habilis) Starší doba kamenná
Periodizace dějin 6. ročník.
VÝVOJOVÉ ETAPY.
ŘEKNI, KAM PATŘÍM Autorem materiálu, není-li uvedeno jinak, je Jitka Dvořáková.
VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA NA ZEMI
Geologický vývoj České republiky
Paleolit 6. ročník.
Život člověka v době kamenné
PŘEDCHŮDCI ČLOVĚKA STARŠÍ DOBA KAMENNÁ (PALEOLIT)
Původ a vývoj člověka.
6. ročník Pravěk.
DRUHOHORY ÉRA PLAZŮ ROZPAD PANGEY LAURASIE GONDWANA
TESTTEST Dějiny života na Zemi Kvarta B 24. října 2006.
Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20 Autor: Mgr. Eva Damborská Anotace: Učební text pro ZŠ – Homo sapiens (člověk rozumný), Homo sapiens sapiens (člověk dnešního.
PRVOUKA 3. ROČNÍK Mgr. Kamila Homoláková ZŠ MUDr. E. Lukášové
Čtvrtohory Éry Země vypracovala: Mgr. Monika Štrejbarová.
8. ročník, biologie člověka CO DĚLÁME V PŘÍRODOPISE.
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/ Šablona:III/2 Inovace a zkvalitnění výuky.
Paleolit - největší, nejdelší a nejméně prozkoumané období Vznik a vývoj člověka, střídání dob ledových a meziledových Lidé byli ovlivněni dobami ledovými.
Čtvrtohory vývoj člověka
Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace, Pražská 2817, Mělník tel.: EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický.
Změř na mapě ČR přímé vzdálenosti:
Život jako leporelo, registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/
EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: VÝVOJ ZEMĚ ŽIVOTA A ČLOVĚKA
EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: VÝVOJ ZEMĚ ŽIVOTA A ČLOVĚKA
Pravěk.
Mgr. Milan Šimek Dějepis
Riskuj Éry Země vypracovala Mgr. Monika Štrejbarová.
Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název sady materiálů Dějepis 6. ročník
Dějepis 6. ročníku Člověk rozumný.
STARŠÍ DOBA KAMENNÁ – př.n.l..
Pravěk uč. 21.
Název : VY_32_INOVACE_01_13B_19_Paleontologie
Vznik a vývoj života na Zemi
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Dolní Benešov, příspěvková organizace
Geologické éry.
VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA NA ZEMI
ZÁKLADNÍ ŠKOLA, JIČÍN, HUSOVA 170 Číslo projektu
Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název sady materiálů Dějepis 6. ročník
Dějepis 6. ročníku Člověk vzpřímený.
Sada:Přírodopis,2. stupeň Autor: Mgr. Zbyněk Němec
Změř na mapě ČR přímé vzdálenosti:
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
NÁZEV ŠKOLY: Masarykova základní škola a mateřská škola Melč, okres Opava, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/ AUTOR: Mgr. Vladimír.
GEOLOGICKÉ ÉRY - PRVOHORY
Lovci mamutů. Lovci mamutů Obsah Období lovců mamutů – doba kamenná Archeologická naleziště v ČR Zdroje.
Geologické éry.
VY_32_INOVACE_01_PR_VÝVOJ ČLOVĚKA
PŘEDCHŮDCI ČLOVĚKA l. O čem bude řeč? Antropogeneze – vývoj člověka. Předchůdci člověka: o Australopithecus o Homo habilis – člověk zručný o Homo erectus.
Transkript prezentace:

Dej 1 Vývoj na Zemi Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Vývoj Země 1 – vznik pevnin 2 – prahory 3 – starohory 4 – prvohory 5 – druhohory 6 – třetihory 7 – čtvrtohory

Starohory a prahory Země jako kosmické těleso vznikla v procesu vývoje sluneční soustavy podle měření a propočtů před 4,7 mld. let, nejstarší horniny jsou 3,8 mld. let staré. Prekambrium (prahory+starohory) trvalo asi 4 mld. let, tj. přibližně 88 % stáří Země. Na počátku velmi často pronikalo na povrch Země horké magma,vznikala postupně horstva. Z mohutných horkých dešťů vznikly první praoceány. Kyslík se začal kumulovat v atmosféře a hydrosféře. Vítr, voda a změny teploty způsobují erozi. V moři se objevují jednobuněčné organismy, mnohobuněčné organismy asi před 1 mld. let. Hlavní skupiny rostlin: sinice, řasy. Hlavní skupiny živočichů: prvoci, láčkovci, kroužkovci, členovci.

Kontinenty Po dalších mnoha milionech let už bylo vidět bouřící oceán a také i velkou pevninskou desku, kterou dnes vědci nazývají Pangea. Vše dále chladlo a v důsledku mohutné tektonické činnosti se pevninská deska začala trhat. Tak vznikly dva samostatné prakontinenty Laurasie a Gondvana. A uplynulo ještě mnoho dalších stovek milionů let, než tvář kontinentů získala dnešní podobu. Země se ještě více zhustila a zmenšila tak svůj průměr na dnešní velikost. Zformovala se atmosféra.

Rozmístění kontinentů před 250 mil. lety (prvohory) 150 mil. lety (druhohory) Rozmístění kontinentů před 20 mil. lety (třetihory)

570 - 225 mil. kambrium, ordovik, silur, devon, karbon, perm Prvohory 570 - 225 mil. kambrium, ordovik, silur, devon, karbon, perm Nejdůležitější a nejběžnější skupinou kambria jsou trilobiti. Tvoří asi 60 % všech živočichů na mořském dně.

Silurské moře bohaté na plže, mlže, hlavonožce

V devonském moři se velmi daří živočichům i rostlinám, poprvé se objevují moderní ryby, daří se suchozemským rostlinám (kapradiny, přesličky), bezobratlí živočichové úspěšně kolonizují Zemi a objevují se první obojživelníci.

Křídlatý hmyz dosahuje během karbonu prvního maxima svého rozvoje (švábi, pravážky s rozpětím křídel až 75 cm, pavouci, první jepice), rozvíjejí se stonožky a na suchou zem vystupují různorodí obojživelníci, ze kterých se ve svrchním karbonu vyvíjejí první plazi.

Na Zemi rostou i více organizované nahosemenné rostliny a ve svrchním karbonu se objevují první jehličnaté rostliny. Na Zemi vznikají v močálech a zarostlých pánvích obrovská ložiska uhlí

Druhohory 225 - 65 mil. trias, jura, křída Pangea se rozpadá na menší celky. Po velkém vymírání na konci permu nastává nová etapa vývoje organismů. Začínají se vyvíjet velice úspěšné skupiny plazů nazývané dinosauři. Z rostlin cykasy a jinany. Tyrranosaurus rex Melanorosaurus

Pteranodon přes 8 m v rozpětí

Koncem křídy zasahuje druhohorní faunu rána v podobě rozsáhlého vymírání. Vysoká koncentrace iridia svědčí o dopadu velkého mimozemského tělesa na Zem, přibližně do oblasti Yucatánského poloostrova (Karibská oblast). Dopadem vymrštěný mrak zastínil zemský povrch na velkém území, důsledkem čeho došlo k značnému ochlazení. Postiženi byli nejenom dinosauři. Stále víc se prosazují zástupci krytosemenných rostlin.

Třetihory Rozdělení kontinentálních desek zhruba souhlasí s dnešním, pouze vzdálenost mezi nimi je menší. Obratlovci jsou jak v moři, tak i pevninách zastoupeni relativně hojnými želvami, sladké vody obývají staré skupiny krokodýlů. Počátkem třetihor se rychle rozvíjí ptáci a savci. 65 - 2 mil. Archaeopteryx je možným spojovacím článkem mezi plazy a ptáky. Předpokládá se, že s výbavou ostrých zubů a dlouhých nohou nemohl být býložravcem.

Brontotherium, býložravec asi před 35 mil. let Hyracotherium, 60 cm, předstupeň koně Deinotherium, 3 m vysoký Fauna savců se skládá nejčastěji z koňů, chobotnatců, nosorožců, vepřů a hrochů. Z počátku třetihor už známe mnoho skupin primátů (opice) a začínají se už objevovat i první předkové člověka. Na našem území rostou v této době palmy, magnólie, fíkusy, skořicovníky aj. Mírná pásma pak obývají vrby, topoly, břízy, duby a javory. Phorusrhacos, 3 m vysoký dravec

Předchůdci člověka Australopithecus je hojně rozšířený převážně v Africe. Nejstarší jedinec je starý asi 3,8 mil. let. Byl sběračem a lovcem. Při těchto činnostech používal primitivní kamenné nástroje, ale nijak je neupravoval ani neopracovával. O něco mladší je Homo habilis (člověk zručný), nejstarší primát rodu Homo. Chodil již vzpřímeně, měl větší obsah mozkovny a používal vědomě opracované nástroje.

Čtvrtohory 2 mil. - dosud V dobách ledových jsou u nás hojní koně, mamuti, nosorožci, pižmoni, sobi, bizoni, polární lišky a medvědi. V meziledových dobách se daří především slonům, jelenům, srncům, daňkům, medvědům, vepřům, šavlozubým tygrům a primátům. Do čtvrtohor zasahuje nejstarší forma rodu Homo - Homo habilis (člověk zručný). Umí si již vyrábět primitivní kamenné nástroje. Pokročilejší je Homo erectus (člověk vzpřímený), který vyrábí charakteristické kamenné nástroje a umí již používat oheň. Zachovávají se i jejich trvalejší sídliště. V průběhu čtvrtohor nastupuje do konkurenčního boje Homo sapiens (člověk rozumný) a to ve dvou variantách - Homo sapiens neanderthalensis a Homo sapiens sapiens. Vyrábí dokonalé kamenné a kostěné nástroje, dokáže rozdělat oheň, rozvíjí se jeho řeč a loví již ve vysoce organizovaných tlupách. Sapientní varianta nakonec vyšla z konkurenční soutěže vítězně díky dalšímu rozvoji intelektu. Charakteristické je střídání dob ledových a meziledových. Probíhá tělesný a duševní rozvoj člověka. Složení fauny ale i flóry se mění podle klimatu ovlivněného rozšiřováním nebo ústupem kontinentálních ledovců.

Jeskynní medvěd Cervus macroceros Lebka šavlozubého tygra

Homo sapiens neanderthalensis

Hominizace a sapientace Hlavními projevy změny, při kterých se podstatně změnila stavba těla:  vzpřimování těla a změny v tvaru nohou a pánve  zdokonalování stavby horních končetin a jejich uvolňování na práci  zplošťování tváře, zvětšování mozku, vyklenutí mozkové části lebky, změny v tvaru chrupu Sapientace Většina změn se týká lebky a mozku  rozvoj mozkových polokoulí (hlavně jejich kůry) a předního mozku  zvýšení čela  zkrácení zubních oblouků  zmenšení nadočnicového valu  dokonalé vzpřímení těla

NEJBLIŽŠÍ NALEZIŠTĚ V ČR ROD: HOMO VZHLED NÁSTROJE A ZBRANĚ, OBYDLÍ OBŽIVA A ZPŮSOB SOUŽITÍ NEJBLIŽŠÍ NALEZIŠTĚ V ČR DRUH: HOMO HABILIS Malá mozkovna Kamenný sekáč Dočasné úkryty: převisy skal, větve stromů Sběr Lov menších zvířat Malé tlupy Nejsou HOMO ERECTUS Mnohem větší postava Větší mozkovna Nadočnicové oblouky Pěstní klín Dřevěný oštěp Využíval oheň Převisy skal a jeskyně Lov větších zvířat Větší tlupy (20 – 30) Stránská skála u Brna HOMO SAPIENS Mozkovna jako my Kamenné a kostěné hroty Dokonalejší nástroje: škrabadla, drásadla, nože Rozdělával oheň Jeskyně a jednoduché přístřešky z větví a kůží Lovil určitý druh zvěře: sobi, mamuti, srstnatí nosorožci Stravu doplňoval sběr Početnější tlupy Šipka u Štramberka Předmostí u Přerova Kůlna v Moravském krasu Ochoz u Brna PODDRUH: Člověk neandrtálský Vzhledem se přizpůsobil podmínkám doby ledové: nižší postava, mohutnější kostra, krátké končetiny, mohutné nadočnicové oblouky Zčásti vyhynul, zčásti splynul s člověkem rozumným HOMO SAPIENS SAPIENS Neliší se od nás Vznikly lidské rasy Luk a šípy Čepele z pazourku Jednoduchá obydlí z kostí a kůlů pokrytá kůžemi Lov velkých zvířat: mamuti, sobi, jeskynní medvědi Maso sušili a udili Vznikaly rody Pavlov Dolní Věstonice Brno

Domestikace Druh Doba Místo chovu Použití sob 10 000 př. n. l. severní Euroasie tah, maso koza 7000 Persie,Anatolie maso, mléko, kůže, srst ovce 6500 stepi u Kaspického moře maso, mléko, vlna kráva 6000 Anatolie (údolí Indu 2500 př. n. l. ) maso, mléko, tah prase Anatolie maso, kůže osel 4000 Egypt tah, jízda, mléko mezek 3000 Sumer tah   Domestikovaní savci mezi 10 000 až 3 000 lety př. n. l. (podle Fredericka Everarda Zeunera, 1963)

Dej 1 Vývoj na Zemi Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Použity materiály, obrázky z www stránek: Burian Z., Špinar V. Z.: Velká kniha o pravěku. Artia, Praha 1983 Burian Z., Záruba B.: Svět vymřelých zvířat. Artia, Praha 1983 Beneš J., Berger Z.: Pravěká zvířata. SPN, Praha 1992 Kronika Země 1999 Kronika lidstva 1998 rvp.cz bioweb.genezis.eu yoohoo.euweb.cz/cantor2004/aktual/aktual9-07/9paleo.html