Fylogeneze a diverzita řas a hub: řasy a sinice

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
ŘASY V LESÍCH.
Advertisements

NIŽŠÍ ROSTLINY (Thallobionta)
Název Řasy Předmět, ročník Biologie, 1. ročník Tematická oblast
BUŇKA JAKO ZÁKLAD VŠEHO ŽIVÉHO
BUŇKA 1 Učební materiál vznikl v rámci projektu INFORMACE – INSPIRACE – INOVACE, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem.
EUKARYOTA.
Systém organismů.
Základní vzdělávání - Člověk a příroda – Přírodopis - Biologie rostlin
NIŽŠÍ ROSTLINY Jytka, Veronyka, Wendi By Veronyka.
ORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY
Buňka.
Oddělení: CHLOROPHYTA – zelené řasy
BUŇKA PŘÍRODOPIS 6. TŘÍDA.
Srovnání prokaryotických a eukaryotických buněk
Řasy zelené.
BOTANIKA ŘASY.
Nižší rostliny Řasy.
Autor výukového materiálu: Petra Majerčáková Datum vytvoření výukového materiálu: prosinec 2012 Ročník, pro který je výukový materiál určen: VI Vzdělávací.
B U Ň K A.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA SINICE
Řasy červené a hnědé zdroj:www. cs.wikipedia.org/wiki/Ruduchy
Název dokumentu: Ročník: Autor: Gymnázium Vítězslava Nováka Husova 333/II, Jindřichův Hradec Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Datum vytvoření: VY_32_INOVACE_BIO.S6.18.
Fylogeneze a diverzita rostlin: řasy a sinice
Buňka - základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Sinice I.
  Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
JEDNOBUNĚČNÉ ROSTLINY SINICE
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona:III/2č. materiálu: VY_32_INOVACE_383.
Fotosyntéza Jiří Šantrůček Fyziologie rostlin_malá
BUŇKA.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Podříše: Nižší rostliny
Sinice a řasy malých nádrží v kostce
BUNĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ
SYSTÉM VYŠŠÍCH VÝTRUSNÝCH ROSTLIN
2014 Výukový materiál MB Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
Nižší rostliny (Thallobionta).
Živočichové rybníka a jeho okolí
Tvůrce: Mgr. Alena Výborná
CHLOROPHYTA – zelené řasy
SINICE fotosyntetizující bakterie
HYDROBOTANIKA Prezentace sinic, řas a makrofyt Kapitola II. Cyanophyta (Sinice) Nostocales ŘÁD: Nostocales přímá vlákna nebo s nepravým větvením, akinety.
NEJJEDNODUŠŠÍ ROSTLINY
„NIŽŠÍ ROSTLINY“ ŘASY.
Zkvalitnění výuky na GSOŠ prostřednictvím inovace CZ.1.07/1.5.00/ Gymnázium a Střední odborná škola, Klášterec nad Ohří, Chomutovská 459, příspěvková.
Základní informace o patří mezi nižší rostliny - mají chloroplasty s chlorofylem - z vody, minerálních látek a CO 2 vyrábějí organické látky - uvolňují.
CYANOBACTERIA. Cyanobacteria/Cyanophyta Prokaryotické rostliny Pravděpodobný vznik – před 3-3,8 mld lety Autotrofní ( nejčastěji fototrofní ) Jednobuněčné.
Dinophyta obrněnky (Dinozoa, Dinoflagellata ). Dinophyta Jednobuněční bičíkovci Stáří asi 600 mil. let povrch bičíkovců pokrývá obal (amfiesma, téka)
LICHENES. LICHENIZOVANÉ HOUBY § ekologická skupina NE TAXONOMICKÁ ! §KOMPLEXNÍ ASOCIACE 2 ORGANIZMŮ § MYKOBIONT - houbová složka § FOTOBIONT - rostlinná.
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt LITERACY Řasy - systém.
Chromista. Říše: Chromista ● Různorodá skupina, zahrnuje bičíkovce, jednobuněčné i mnohobuněčné organismy. ● Rozmanitý způsob výživy – saprofyti, paraziti,
Řasy Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními informacemi o sytému a stavbě řas. Materiál je plně funkční.
EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: RYBNÍK
BOTANIKA = VĚDA O ROSTLINÁCH
EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: GENETIKA Téma: BUŇKA
DIDAKTICKÁ HRA PRO 6. ROČNÍK
Eukarya Monofyletická skupina vzniklá endosymbiosou s protomitochondrií Prvoci - jednobuněční chemoheterotrofové chromista - fotoautotrofové s velkým podílem.
Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
VY_52_INOVACE_53_Řasy – učební text
Fylogeneze a diverzita řas a hub: 2
SINICE A ŘASY - PŘEHLED SYSTÉMU
Sinice.
Fylogeneze a diverzita řas a hub: řasy a sinice
Fylogeneze a diverzita řas a hub: řasy a sinice
Cyanophyta, Euglenophyta, Dinophyta
Cvičení 01 Cyanophyta - Sinice
Řasy zelené.
Bi1BK_ZNP2 Živá a neživá příroda II Buněčná stavba živých organismů
4. Buňky.
Řasy zařazení do systému organismů stavba prostředí a význam v přírodě
Transkript prezentace:

Fylogeneze a diverzita řas a hub: řasy a sinice Barbora Chattová

Řasy Euglenophyta (krásnoočka) Cryptophyta (skrytěnky) Dinophyta (obrněnky) Chromophyta (hnědé řasy) Rhodophyta (ruduchy) Chlorophyta (zelené řasy) Charophyta (chary)

Systém

Využití řas Potrava, krmivo, léčiva a potravinové doplňky (Porphyra, Chlorella) Kosmetika (mořské chaluhy) Akvaristika (např. Chara) Výroba agaru (Gelidium) a karagenu (zahušťovadlo, emulgátor a stabilizátor) Talasoterapie- lázeňství Výroba biopaliv, biotechnologie Modelové organismy (nanomateriálové testy) Bioindikace, kriminalistika…

Cyanobacteria, Cyanophyta – Sinice Prokaryota/G- bakterie Cyanos = modrý (sinný) Evolučně staré (3,5 miliard let) Nemají jádro ani vakuoly Chybí membránové struktury (ER, Golgiho aparát) Oxygenní fotosyntéza: vznik před 2,7 miliardami let Rostlinný typ fotosyntézy – chlorofyl a Heterocyty (N2-asimilace) Akinety/Arthrocyty Aerotopy Nepohlavní rozmnožování Hormogonie Téměř všechny biotopy

Stavba buňky Volně uložená kruhová DNA Sinicový škrob Thylakoidy: membránové váčky s fotosyntetickým aparátem- chlorofyl a (+ betakaroten, xantofyly) Fykobilizómy s fykobiliproteiny Karboxyzomy: fixace uhlíku (RUBISCO) analogie pyrenoidů u eukaryot Ribozomy: translace (syntéza polypeptidů z řetězce RNA) tvorba bílkovin

Stavba buňky

Aerotopy Starý název gasvezikuly Specializované válcovité struktury Pro plyny propustná glykoproteinová stěna Regulace polohy ve vodním sloupci Jejich počet je pohyblivý, sinice si je tvoří v závislosti na abiotických faktorech

Heterocyty Tlustostěnné buňky Větší než vegetativní buňky Vznikají z vegetativních buněk Fixace vzdušného dusíku (enzym nitrogenáza)

Akinety Starší název arthrospory Větší než heterocyty Trvale odpočívající buňky Přežití nepříznivých podmínek Vznik z vegetativních buněk

Chromatická adaptace Fykobiliny: modré c- fykocyanin, allofykocyanin, červený c- fykoerythrin- fce světlo sběrné antény Citlivost tohoto typu světlo sběrné antény umožnuje fotosyntézu sinic při velmi nízké hladině osvětlení (hluboko pod hladinou vody, v půdě, uvnitř kamenů, v jeskyních) Struktura fykobilisomu dle Pankratz & Bowen 1963

Typy stélek Jednobuněčné: často obalené slizem, sdružování do kolonií (Chroococcus, Merismopedia, Microcystis) Vláknité: Vláknité nevětvené (Oscillatoria, Phormidium, Leptolyngbya) Vláknité s nepravým větvením (Scytonema) Vláknité s pravým větvením (Stigonema, Mastigocladus) Pravé větvení: vzniká fyziologicky, při nepravém větvení jsou vlákna spojená jen slizovou pochvou

Rozmnožování Pouze vegetativní (nepohlavní) Pohlavní rozmnožování není známo Rozmnožovací útvary: hormogonie

Ekologie Téměř všechny biotopy – i extrémní Pionýrské organismy Eutrofizace- vodní květ Cyanotoxiny Symbióza Stromatolity: útvary vzniklé usazováním uhličitanu vápenatého v slizových pochvách sinic

Symbiotické vztahy Cyanobiont ve stélkách lišejníků- rody Nostoc, Gloeocapsa, Chroococcus, Stigonema Další symbióza s: játrovkami (rod Blasia), hlevíky (Anthoceros), kapradinami (Azolla), nahosemennými (Cycas) Sinice Nostoc v symbióze s houbou Geosiphon pyriforme + primární endosymbióza: vznik chloroplastů!

Systém Problematická taxonomie Molekulární metody popsáno víc než 320 rodů s  2700 druhy

Systém Třída : Cyanobacteria 1. řád Chroococcales - jednobuněční zástupci, kteří žijí buď samostatně nebo se sdružují do kolonií 2. řád Oscillatoriales – jednoduché vláknité sinice 3. řád Nostocales – vláknité sinice s heterocyty, občas s nepravým, ale nikdy s pravým větvením 4. řád Stigonematales – vláknité sinice s heterocyty a s pravým větvením

Keep on smiling 