Střední odborné učiliště Liběchov Boží Voda Liběchov Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: Fotoelektrický jev Předmět: Fyzika Název materiálu: Výuková prezentace Autor: Ing. Bohumil Krajča Ověřeno ve výuce dne: , číslo hodiny 25 Třída: 2.O (11 žáků) Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_F.2.25
FOTOELEKTRICKÝ JEV VY_32_INOVACE_F.2.25
Fotoelektrický jev V roce 1887 pozoroval německý fyzik Heinrich HERTZ, že izolovaný vodič se může při ozáření ultrafialovým světlem nabíjet kladně, přičemž existence tohoto efektu závisí na frekvenci použitého světla. Zjištěný jev byl nazván fotoelektrickým jevem (resp. fotoefektem). VY_32_INOVACE_F.2.25
Fotoelektrický jev Fotoelektrický jev či fotoefekt je fyzikální jev, při němž jsou elektrony uvolňovány (vyzařovány, emitovány) z látky (nejčastěji z kovu) v důsledku absorpce elektromagnetického záření (např. rentgenové záření nebo viditelného světla) látkou. Emitované elektrony jsou pak označovány jako fotoelektrony a jejich uvolňování se označuje jako fotoelektrická emise (fotoemise). VY_32_INOVACE_F.2.25
Fotoelektrický jev Pokud jev probíhá na povrchu látky, tzn. působením vnějšího elektromagnetického záření se elektrony uvolňují do okolí látky, hovoří se o vnějším fotoelektrickém jevu. Fotoelektrický jev však může probíhat i uvnitř látky, kdy uvolněné elektrony látku neopouští, ale zůstávají v ní jako vodivostní elektrony. V takovém případě se hovoří o vnitřním fotoelektrickém jevu. VY_32_INOVACE_F.2.25
Fotoelektrický jev Pokud na látku dopadají elektrony, které způsobují vyzařování fotonů, mluví se o inverzním (obráceném) fotoelektrickém jevu. Studium fotoelektrického jevu mělo vliv na pochopení duality vln a částic. VY_32_INOVACE_F.2.25
Použitá literatura: Fyzika 2 pro střední školy, Prometheus, VY_32_INOVACE_F.2.25