Jizerské hory 5.-8.květen 2012 Vrbenští turisté

1. den – 5. květen Cestou na Špičák a na Poledník Čeká nás dobrodružná cesta kolem Skalního hradu na skalnatý vrchol Špičáku a okolo Lysých skal zpět do Oldřichovského sedla. V další části výletu zdoláme vrchol Poledníku. Zpočátku slunečno a teplo, poslední hodinu bouřka a déšť. 20 km s převýšením 900 m

7 2,4 3 1,5 6

Vycházíme za teplého slunečného počasí (20°C) z Oldřichovského sedla (475 m) a po zelené se vydáváme krásně zelenou bučinou uprostřed skal. Naše kroky dále směřují po zelené značce směr Skalní hrad 0,5 km, přičemž střídavě stoupáme a klesáme. Skalní hrad je mohutný členitý skalní monument se zaniklým strážním hrádkem opředeným pověstmi, z jehož vrcholu lze vidět široko do kraje. Rozc. Hřebencový buk se nachází na malé mýtince s mohutným bukem a turistickou odpočívkou.

Odbočíme zde vlevo na žlutou značku, která nás po 1 km zavede na Špičák. Cestou převážně stoupáme přes jeden menší bezejmenný skalnatý vrchol až pod strmý vrchol Špičáku, k jehož zdolání musíme použít kovové žebříky vedené úzkým skalnatým kaňonem. Z vrcholu se přes špičky stromů nabízí pěkné výhledy. Špičák opouštíme skalním oknem a po 0,5 km klesání dorazíme k rozc. Pod Špičákem. Zde přejdeme ze žluté značky na zelenou a vracíme se 2 km kolem Guttenbergových skal, přes skalní Bránu, kolem Temné věže k rozc. Hřebencový buk

Z Oldřichovského sedla, kde se můžeme občerstvit v motorestu (Kozel), se vydáváme za silnicí do lesa stále po zelené značce směr rozc. Bílá kuchyně 6 km. Hustým lesem střídavě stoupáme kolem několika dalších skalisek, až vyjdeme po necelých 3 km na zpevněnou cestu, kde musíme odbočit vlevo. Po zdolání tohoto kopce si na své konto můžeme připsat další vrchol - vrchol Poledníku (850 m). Pak již vrstevnici na Bílou kuchyni. Tady nás zastihla bouřka a silný déšť. Ze zalesněného vrchu klesáme po modré Poutní stezkou okolo potoka se zastávkou u vodopádu Malý Štolpich za deště do Hejnic.

Svijanské pivo bylo odměnou Výlet : 11.00-18.00 hod 20 km převýšení 600 m

Frýdlantské cimbuří a Štolpichy 2. den – 6. květen Skály Jizerských hor Frýdlantské cimbuří a Štolpichy Krásný turistický okruh kolem vodopádu Černého potoka přes skalnaté vyhlídky Frýdlantského cimbuří k Stolpišskému vodopádu a kolem Stolpišských skal přes vyhlídku na Ořešníku. Je okolo 10 stupňů, velká mlha, která se místy rozstupuje a podhaluje na vyhlídkách výhledy. Ujdeme 20 km.

Výchozím bodem je kemp Bílý potok Výchozím bodem je kemp Bílý potok. Napojíme se na zelenou značku a postupujeme dále přes les do kopce. V druhé polovině tohoto úseku už jdeme kolem Černého potoka.  Na vodopád na Černém potoce se podíváme, když od rozcestníku Odbočka k vodopádu pokračujeme kolem potoka 250 m nahoru kamenitou stezkou. Je to namáhavější, ale ta podívaná stojí za to.

Stejnou cestou se vrátíme zpět k rozcestníku a půjdeme dál po naší cestě až k dalšímu rozcestníku s názvem Odbočka na skalní vyhlídku Hajní kostel.   Na žebříkem zpřístupněnou skalní vyhlídku dojdeme po 250 m prudkého stoupání.

Pokračujeme ve stoupání po zelené značce 1,5 km až k rozcestníku Pod Frýdlantským cimbuřím. Vpravo pod cestou můžeme mezi stromy vidět další velkolepý vodopád Černého potoka.  Dál pokračujeme prudce do kopce po žluté značce, která nás dovede po 500 m už k rozcestníku na vyhlídku Frýdlantskému cimbuří, od něhož dojdeme vlevo po 200 m přes oblé skalnaté monumenty na vyhlídku - jednu z nejkrásnějších v Jizerských horách. Na samotný vrchol, ozdobený dřevěným křížem, vystoupáme pomocí kovového žebříku. Pak se můžeme do sytosti pokochat výhledem na údolí Černého potoka, skaliska Dolních Poledních kamenů a za dobré viditelnosti na celé Frýdlantsko. 

Nyní již po hřebeni procházíme kolem dalších různorodých skalních útvarů 1 km po žluté k vyhlídce Polední kameny (1006 m), je vzdálená 50 m vlevo od rozcestníku. 

Jdeme po vrcholu panelovou cestou k Tetřeví boudě, kde odbočíme vpravo. Po červené začneme klesat mezi skalnaté srázy kolem potoka Velký Štolpich. Půjdeme hustým bukovým lesem až k 30 m vysokému vodopádu Velký Štolpich. Vodopád si můžeme pěkně prohlídnout ze spodní části, když asi po 200 m k němu kamenitou pěšinkou sejdeme.

Dále pokračujeme po červené 1,3 km chvíli do kopce a pak po hřebeni bukovým lesem k rozcestníku Ořešník-vyhlídka vyhlídka je 250 m vzdálená od rozcestníku a patří také k těm nejpěknějším v okolí

Zpět od rozcestníku dolů po červené zpočátku ještě pěkným bukovým lesem a v závěru již po loukách s výhledem na Hejnice - vyhlášené poutní městečko s nádherným chrámem Navštívení Panny Marie z 18. stol.. Velká večeře s aperitivem od magistrů nás čeká v Dělnickém domě. Výlet : 10.00-17.00 hod 20 km převýšení 700 m

Střední hřeben Jizerský 3. den – 7. květen Střední hřeben Jizerský Přestože je dnes Jizerka ponejvíce rekreační obcí, uchovala si historický ráz a nezaměnitelnou atmosféru dávných časů, která spolu s tajemností okolních rašelinišť zanechá v každém návštěvníkovi nesmazatelný dojem. Pytlácké kameny a další skaliska Středního hřebene jen umocní Váš zážitek. slunečno a teplo, okolo 15°C 30 km s převýšením 600 m a klesáním 1100 m

3 2,4 6 5 1

Výchozí bod je parkoviště u Chaty pod Bukovcem. Ráno autobusem nás veze Milan na Jizerku. V 9.30 vyrážíme na dlouhý pochod, který skončí až v 19.30. Výchozí bod je parkoviště u Chaty pod Bukovcem. Vyjdeme po červené směr osada Jizerka. Po pravé ruce se tyčí strmý kužel Bukovce a před námi rozlehlé údolí s umně roztroušenými starobylými chalupami, kterým se klikatí řeka Jizerka. Najednou máme pocit, že se zde již před 150 lety musel zastavit čas... Následuje klesání, pak mírné stoupání přes celou osadu.

Osada Jizerka - je poprvé zmiňována k r. 1539 jako sídlo čihařů Osada Jizerka - je poprvé zmiňována k r. 1539 jako sídlo čihařů. Později ji osídlili dřevorubci a sběrači drahých kamenů, které se nacházely v náplavech Safírového potoka. V roce 1828 zde založil továrník Riedel sklárnu, kde se vyráběly skleněné tyče, duté sklo a flakony. V okolí osady Jizerka se nachází naučná stezka „Rašeliniště Jizerky" v délce 1,2 km. Toto rozlehlé rašeliniště s původním názvem Malá Jizerská louka leží v úvalu Jizerky. Nejzachovalejší je část na pravém břehu Jizerky mezi Safírovým potokem a silnicí Jizerka-Smědava. Jsou tu ve větší míře jezírka v různém stadiu zarůstání i četná třasoviska s výskytem rašelinné flóry, zejména rosnatky okrouhlolisté.

Po červené odbočíme doleva směr Předěl . (s Jardou jsme si udělali 5km kufrovací kolečko k polským hranicím jako bonus – hned napodruhé sme odbočku našli  ) Pro chůzi přes rašeliniště je vhodnější mít pevnou, nejlépe nepromokavou obuv. Trasa vede po zelené směr Pytlácké kameny. Stoupáme kolem Věžních skal k výrazné dominantě nazývané Pytlácké kameny. Jedná se o skupinu skalisek zdálky připomínající zříceninu hradu, ke které se vážou různé pověsti a legendy o pytlácích a čarostřelcích. Po jejich prohlídce putujeme raěšeliništi na 6km vzdálený Předěl. Po celou cestu máme příležitost se kochat krásnými výhledy zejména na Rašeliniště Jizery, které je nejen magnetem pro oči, ale i nejcennějším rašeliništěm Jizerských hor.

Po červené pokračujeme až k Nebeskému žebříku. Jak nazvat 1 km dlouhé stoupání s převýšením 200 m ? Odměnou je vrchol SMRK s 1124 m a rozhledna (kovová). A hodovací stůl, kde jsme se setkali skupinka asi 10 turistů. Tak jsme pojedli, popili a jdeme dál. Klesání po Nebeském žebříku je prvním dnešním, ale ne posledním. Vracíme se kousek po červené a pak po modré stoupání na Klínový vrch, kde opět kufrujeme a natahujem trasu o 2 km. Žlutou odbočku na Paličník jsme však našli a opravdu stála za to – výhledy na Bílý potok byly ohromné.

Po žluté klesáme z koty 944 prudce na kotu okolo 500 klesáním v délce 2 km – to bylo finále 70 km putování. Pak romantické putování okolo Hájeného potoka, opět kamenitého a malými vodopády až do Bílého potoka Žula, mechy, voda , vodopády byly okouzlující …..

Tentokrát byla odměnou Kofola Výlet : 9.30-19.30 hod 30 km převýšení 400 m, klesání 900 m

Před cestou domů vyjedeme autobusem 1 km pod vrchol Ještědu 4. den – 8. květen Ještěd Před cestou domů vyjedeme autobusem 1 km pod vrchol Ještědu slunečno a teplo 2 km vycházka