Jaroslav Foglar Český jazyk 6. ročník ZŠ Základní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod Třemšínem Efektivní výuka pro rozvoj potenciálu žáka projekt v rámci Operačního programu VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST Jaroslav Foglar Český jazyk 6. ročník ZŠ

Jaroslav Foglar (6. 7. 1907 - 23. 1. 1999) Jaroslav Foglar byl český prozaik, publicista, redaktor mládežnických časopisů a významná osobnost českého skautského hnutí.

Život Jaroslava Foglara 17. července 1911, když mu byly 4 roky, ztratil otce Jindřicha, kterému bylo pouze 39 let. Od té doby žil jen s matkou a starším bratrem. V roce 1914 se přestěhovali z Nuslí ma Vinohrady. Jako třináctiletému mu v roce 1920 vychází literární pokus, báseň Měsíční noci. V roce 1923 vychází Foglarovi časopisecky povídka Vítězství, která byla vlastně prvním krůčkem ke spisovatelské dráze Jaroslava Foglara.

Jaroslav Foglar studoval Veřejnou obchodní školu. Zaměstnán byl po třináct let jako úředník, potom jako pedagogický pracovník v domově mládeže. Pracoval také jako odpovědný redaktor časopisů Mladý hlasatel, Junák a Vpřed. Pod přezdívkou Jestřáb vedl po celý život skautské oddíly.

Kromě zaměstnání se Foglar velmi intenzivně věnoval skautingu Kromě zaměstnání se Foglar velmi intenzivně věnoval skautingu. Již během svých studií se díky svému staršímu bratrovi seznamuje se skautským hnutím. V roce 1924 se stává členem 34. skautského oddílu, kde dostává přezdívku Jestřáb. Ta ho pak provází celý život. V roce 1925 se Foglar stává zástupcem vedoucího tzv. Dvojky a o dva roky později stojí v jejím čele.

V roce 1935 začíná Foglarova spolupráce s časopisem Mladý hlasatel, ve kterém v roce 1938 začíná vycházet Foglarův a Fischerův komiks Rychlé šípy. V roce 1941 je časopis německou správou zakázán.

Po skončení 2. světové války působí Jaroslav Foglar krátce v časopisu Junák, později začíná vydávat časopis Vpřed. Po komunistickém převratu v roce 1948 časopis zaniká. V letech 1948 - 53 a pak od roku 1964 je Jaroslav Foglar spisovatelem z povolání. Přitom vede svůj skautský oddíl pod jménem Městská stanice mladých turistů, protože skauting je zakázán.

Po nástupu komunistů je Foglar jako spisovatel nežádoucí, jeho knihy nesmějí vycházet. Teprve v roce 1965, v době částečného uvolnění politické situace, mu vychází další kniha Tajemná Řásnovka. O dva roky později vychází Foglarovy knihy Poklad černého delfína a Kronika Ztracené stopy. V obnoveném časopisu Junák vycházejí obnovené díly komiksu Rychlé šípy, vzniká televizní seriál Záhada hlavolamu.

Na počátku sedmdesátých let znamená nástup tzv Na počátku sedmdesátých let znamená nástup tzv. normalizace pro Foglara opět zákaz publikování. 17.2.1981 umírá Foglarova maminka ve věku 102 let. Po roce 1989 se Foglarovy knihy opět vrací ke svým čtenářům. Jméno Jaroslav Foglar a jeho přezdívka Jestřáb se stávají pro český skauting symbolem. Jaroslav Foglar zemřel po dlouhé nemoci v pražské Thomayerově nemocnici.

Tvorba Jaroslava Foglara Dvaadvacet knih pro mládež, které Jaroslav Foglar napsal, má dva společné jmenovatele: jednoznačnou oblibu u několika generací čtenářů a neproměnnou ideovou linii spočívající ve výchově lásky k přírodě, k čestnosti, obětavému přátelství, pracovitosti a odpovědnosti v životě - tedy k ideálům skautingu. Foglar měl pochopení pro psychiku mladého čtenáře a jeho výrazové prostředky, které v dlouhodobém styku s dospívajícími odpozoroval.

Dílo Jaroslava Foglara Knihy: Přístav volá – 1934 Boj o první místo - 1936 Hoši od Bobří řeky - 1937, vyprávění o prvním seznámení se chlapců z městské čtvrti s přírodou, o jejich prvním stanovém táboře a o plnění bobříků. Čtenář je svědkem toho, jak se z městských, stále se nudících kluků stávají pod vedením Rikitana čestní a slušní chlapci, kteří stále prahnou po nových a nových dobrodružstvích. Tábor smůly - 1938 Chata v Jezerní kotlině - 1939 Historie Svorné sedmy - 1940 Pod junáckou vlajkou - 1940

Knihy - pokračování Záhada hlavolamu - 1941, v roce 1969 vznikl televizní seriál pod vedením režiséra Hynka Bočana a zfilmováno v roce 1993 režisérem Petrem Kotkem. Známými rekvizitami jsou např. záhadný hlavolam Ježek v kleci, Tleskačovo létající kolo nebo tajemný Em, bezeslovná píseň Vontů nebo temné uličky Stínadel. Když duben přichází - 1944 Stínadla se bouří - 1965 Poklad Černého delfína - 1966 Kronika Ztracené stopy - 1967 Dobrodružství v Zemi nikoho - 1968

Knihy – pokračování Tajemství velkého Vonta - 1986 Život v poklusu - 1990 Nováček Bubáček píše deník - 1990 Jestřábe, vypravuj ....... I., II. - 1990 Výprava na Yucatan - 1990 Strach nad Bobří řekou - 1990, do životů hochů od Bobří řeky zasáhne německá okupace

Knihy - dokončení Dobrodružství v temných uličkách - 1990, souborné vydání trilogie Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta. Hlavními postavami jsou Rychlé šípy. Příběhy Rychlých šípů - 1992, příběhy Rychlých šípů převedené do prózy. Rychlé šípy je název fiktivního klubu pěti hochů, jimiž byli Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka Náš oddíl – 1992 Závod o modřínový srub – 1993 Modrá rokle - 1994, podle kreslených seriálů Kronika Hochů od Bobří řeky I., II. - 1996 Z Bobří hráze - 1999

Divadelní hry Tábor ve Sluneční zátoce – 1939 Tajemství Jezerní kotliny - 1970

Kreslené seriály Příběhy Medvědí družiny - 1945 - 46 Pim a Red - 1947 - 48 Za poklady starých Inků - 1948 K pramenům neznámé řeky - 1964 - 65 Rychlé šípy - 1969 – 71 Kulišáci - 1963 - 66 Váhy života a smrti - 1968 - 69, převedená povídka

Kreslené seriály - pokračování Záhada hlavolamu - 1970, převedený román Stínadla se bouří - 1970, převedený román Expedice Borneo Modrá rokle - 1984, 1987, 1991 Ztracený kamarád - 1987, převedený román Svorní gambusíni - 1943 - 44 Chata v Jezerní kotlině - 1969 - 70, převedený román Příběh ze tmy - 1990, převedená povídka

Kreslené seriály - dokončení Lov na netvora - 1990, převedená povídka Jeskyně Saturn - 1990 Nyam, nejlepší z dobrých - 1993, převedená povídka Nikdy nevzdávej - 1994, převedená povídka Rychlé šípy - 1998, kompletní vydání všech příběhů Svorní gambusíni a jiné příběhy - 1999

Příručky pro práci s mládeží Zápisník 13 bobříků – 1941 Můj turistický zápisník - 1985

Z jaké knihy je tento úryvek? „A ještě tam byly nějaké papíry! Nebyly potištěny. Mirek je zvedl a oklepával z nich prach. Hoši si Mirka povšimli, až když jim bylo nápadné jeho dlouhé mlčení. Svítil baterkou těsně u papírů a přibližoval si je až k očím. „Mirku“ zavolal znepokojeně Jarka. „Co máš? Co jsi našel? Stojíš tam jako zkamenělý!“ Vrhli se k němu, ale Mirek zůstával dále němý. Oči měl rozšířeny, tváře pobledlé rozčilením. Vypadá to --- hleďte – tady jsem --- našel jsem asi Tleskačův deník - - - víte?““

Otázky k textu Záhada hlavolamu Jaké tajemství lákalo chlapce? Co všechno tu bylo tajemné a neobvyklé? Poslední větu přečtěte tak, jak ji asi vyslovil Mirek.

O čem je kniha Záhada hlavolamu? Záhada hlavolamu je dobrodružná kniha Jaroslava Foglara. Hlavní roli v knize hraje chlapecký klub Rychlé šípy, již dříve čtenářům známý z komiksů. Foglar v knize poprvé představuje záhadnou čtvrť Stínadla a organizaci Vontů, hlavolam zvaný „ježek v kleci“ a ztraceného vynálezce Jana Tleskače, motivy později využité v dalších knihách, které se následně staly téměř kultovní součástí české kultury. Rychlé šípy začnou vydávat časopis Tam-Tam, do kterého začnou později shánět zajímavé informace. Z toho důvodu se vydávají do Stínadel, kde objeví starého kostelníka, který si pamatuje na Jana Tleskače a od něj se dozví o Ježkovi v kleci. Později se jim podaří objevit část Tleskačova deníku, ze kterého se dozví, že Jan Tleskač pracoval na nějakém vynálezu.

O čem je kniha Záhada hlavolamu? - pokračování Po té do Stínadel chodí Rychlé šípy častěji a v kostele svatého Jakuba hledají další část Deníku Jana Tleskače. Samozřejmě naleznou i další část. Z další části se dozvědí, že tajemný vynález je létací kolo a že jeho plánek schoval do ježka v kleci. Během svých výprav se seznámí i s jedním z kandidátů na Velkého Vonta, Otou Losnou, se kterým se spřátelí a podělí o některá svá tajemství. Za to jim Losna slíbí, že jim půjčí ježka, který je symbolem Velkého Vontsví, až volby vyhraje. Po volbě se však ježka zmocní otec druhého kandidáta, Mažňák, který, jak se ukázalo, byl zároveň mistrem zámečnického učně Jana Tleskače, kdysi před lety. I s Ježkem však spadne do stoky a Ježka utopí... A starý Mažňák zemře na otravu krve.

Hlavní postavy z Rychlých šípů Rychlé šípy vznikly ve vypjaté době mezi Mnichovem a nacistickou okupací. V prvním příběhu vstoupil do historie 17. prosince 1938 blonďáček, který o týden později dostal jméno Mirek Dušín. S ním spatřil světlo světa Jarka Metelka. Jindra Hojer se "narodil" na Štědrý den stejného roku a Červenáček s Rychlonožkou v pátém pokračování seriálu 14. ledna 1939.

Záporní hrdinové – Bratrstvo kočičí pracky Dlouhé Bidlo - Zakladatel a vůdce bratrstva. Je o dvě hlavy vyšší než ostatní. Nosí brýle a je to zbabělec. Se Štětináčem se seznámil tak, že chtěl s jeho pomocí získat kočičí pracku, aby s ní mohl přivolat na Rychlé šípy různá neštěstí. Bohouš - je nejmladší člen Bratrstva. Je podlý a zbabělý. Pro cokoli je schopen zradit Bratrstvo kočičí pracky, což také několikrát udělal. Když se dostane do zajetí, brečí a chová se jako pětiletý. Jakmile je však na svobodě, začne se posmívat svým věznitelům. Nosí kapuci a je prolezlý všemi špatnostmi. Štětináč - Štětináčova záliba je chov krys a myší. Stará se o ně ve svém dřevníku, kde se Bratrstvo schází. Je na sto honů cítit myšinou. Bydlí v čísle 13 a jednu dobu byl i hlavou Bratrstva (po prohře s Rychlými šípy). V jednom příběhu ho rodiče vyhnali z domu.

Záporní hrdinové – ze Stínadel Otakar Losna Mažňák Em Jan Tleskač Široko

Jaroslav Foglar 6. ročník ZŠ Použitý software: držitel licence - ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. Windows XP Professional Internet obrázky z internetu Autor: Mgr. Květa Jeníčková ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. (www.zsrozmital.cz)