Struktura a vlastnosti bílkovin.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Aminokyseliny.
Advertisements

BÍLKOVINY (ROZDĚLENÍ)
Aminokyseliny.
Bílkoviny Proteiny SŠZePř Rožnov p. R PaedDr
BÍLKOVINY IV Rozdělení bílkovin
Nukleové kyseliny AZ-kvíz
PROTEINY - přítomny ve všech buňkách - podíl proteinů až 80%
VY_32_INOVACE_05_PVP_243_Hol
Organické a anorganické sloučeniny lidského těla
aminokyseliny a proteiny
GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271
Chemická stavba buněk Září 2009.
Peptidy.
Chemické složení organismů
Biologie buňky chemické složení.
BÍLKOVINY (STRUKTURA)
Bílkoviny - proteiny.
Zpracoval Martin Zeman 5.C
Opakování sacharidy, tuky, bílkoviny
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_CHK MK Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Rozvoj.
Bílkoviny - proteiny.
PaedDr. Ivana Töpferová
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_KUB_09.
valin izoleucin leucin methionin
Chemická stavba bílkovin
Sloučeniny v organismech
FUNKCE PROTEINŮ.
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_KUB_08.
GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271 Autor Mgr. Eva Vojířová Číslo materiálu 4_2_CH_13 Datum vytvoření Druh učebního materiálu prezentace Ročník 4.ročník.
Chemické složení extracelulární matrix
úlohy proteinů Proteiny (bílkoviny) stavební katalytická
BÍLKOVINY Proteiny.
Bílkoviny a jejich metabolismus. Charakteristika Makromolekulární látky biopolymery Makromolekulární látky biopolymery Stavební jednotkou jsou  - AMK:
Autor výukového materiálu: Petra Majerčáková Datum vytvoření výukového materiálu: červen 2013 Ročník, pro který je výukový materiál určen: IX Vzdělávací.
Aminokyseliny substituční deriváty karboxylových kyselin
Přírodní látky Bílkoviny = Proteiny –přírodní látky složené ze 100 – 2000 molekul aminokyselin (AK) → makromolekuly –obsah – C, H, N, O, S, P –vazby mezi.
Příjemce podpory – škola: Hotelová škola, Obchodní akademie a Střední průmyslová škola Teplice, Benešovo náměstí 1, p.o. Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/
(aminokyseliny, peptidy…)
SOŠO a SOUŘ v Moravském Krumlově
Elektronické učební materiály – II. stupeň Chemie 9 Autor: Mgr. Radek Martinák Bílkoviny.
BÍLKOVINY ( PROTEINY ) biomakromolekulární látky.
Bílkoviny. Obsah Význam a vlastnosti bílkovin Složení bílkovin – aminokyseliny Struktura bílkovin Přehled bílkovin - fibrilární a globulární bílkoviny.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Bílkoviny-Proteiny Přírodovědný seminář – chemie 9. ročník Základní škola Benešov, Jiráskova 888 Ing. Bc. Jitka Moosová.
PROTEINY Řec. „proteios“=prvořadý Sloučeniny polypeptidového charakteru, které se nalézají ve tkáních všech živých organizmů syntéza: Rostliny + některé.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Alexandra Hoňková. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál.
BÍLKOVINY. DEFINICE Odborně proteiny, z řeckého PROTEIN=PRVNÍ. Jsou to přírodní makromolekulární látky vznikající z aminokyselin. Obsahují vázané atomy.
Funkce bílkovin Ch_059_Přírodní látky_Funkce bílkovin Autor: Ing. Mariana Mrázková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace.
Název školy: Základní škola Městec Králové Autor: Ing. Hana Zmrhalová Název: VY_32_INOVACE_18 CH 9 Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Téma: PŘÍRODNÍ.
Aminokyseliny Proteiny upraveno v rámci projektu OPPA Tento projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu a rozpočtu hl. města Prahy v.
Název školy:Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace Autor: Datum tvorby: Mgr. Daniela Čapounová Název:VY_32_INOVACE_06C_16_Charakteristika.
1 PROTEINY © Biochemický ústav LF MU (H.P.)
Z LEPŠOVÁNÍ PODMÍNEK PRO VÝUKU TECHNICKÝCH OBORŮ A ŘEMESEL Š VEHLOVY STŘEDNÍ ŠKOLY POLYTECHNICKÉ P ROSTĚJOV REGISTRAČNÍ ČÍSLO CZ.1.07/1.1.26/
Proteiny Bílkoviny. Bílkoviny jsou makromolekulární přírodní látky složené ze sta a více molekul aminokyselin. Při tvorbě bílkovin se aminokyseliny peptidickou.
PROTEINY-BÍLKOVINY LUCIE VÁŇOVÁ. ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ JEDNOTKA.
VY_32_INOVACE_461 Základní škola Luhačovice, příspěvková organizace
Název školy: Základní škola Karla Klíče Hostinné
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Výukový materiál VY_52_INOVACE_25_ Bílkoviny-vlastnosti
α- aminokyseliny a bílkoviny
Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech
Lékařská chemie Aminokyseliny Peptidy, proteiny Primární, sekundární, terciární a kvartérní struktura proteinů.
Chemická struktura aminokyselin
C5720 Biochemie 03- Fibrilární bílkovin Petr Zbořil 9/17/2018.
Sacharidy Lipidy Bílkoviny Nukleové kyseliny Buňka
Bílkoviny.
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
BÍLKOVINY=PROTEINY.
Bílkoviny = Proteiny Přírodní látky
Transkript prezentace:

Struktura a vlastnosti bílkovin. Důležité bílkoviny

Primární struktura Sled AMK zbytků Souvisí s biologickou funkcí, specifické pořadí zakódováno v DNA Zápis od N konce k C konci Poprvé zjištěno u inzulínu, dnes RTG krystalografie Cytochrom c slouží k přenosu elektronů, u člka 105 AMK, o kolik se liší: Šimpanz 0, osel 1, králík 9, pes 12, slepice 13, želva 15, skokan 18, masařka 27, mol 31, droždí 45, pšenice 43 Záměna AMK – mutace může být nebezpečná, části molekul bílkovin nedůležité, ale části velmi důležité, podobné organismy podobné AMK

Význam sekvence aminokyselin v bílkovinách Primární struktura podmiňuji biologickou funkci bílkovin. Například pokud zaměníme kyselinu glutamovou za valín v malé molekule hemoglobinu vznikne patologický hemoglobin s, který se vyskytuje u lidí trpících srpkovitou anémií.  normální hemoglobin    Leu - Thr - Pro - Glu - Lys - ... hemoglobin S                 Leu - Thr - Pro - Val - Lys - ...

SRPKOVITÁ ANÉMIE Glu  Val

Sekundární struktura Sbalení řetězce, stabilizace Prostorová orientace 2 následujících peptidových vazeb Existují α – helix, β – list a ohyby

nejběžnější šroubovice 3,6 AMK/1 závit R ven Vodíkové můstky α – helix nejběžnější šroubovice 3,6 AMK/1 závit R ven Vodíkové můstky Ruší prolin (nemá H) Nepravidelné Hojné v proteinech buněčných membrán (transportní, receptory).

Skládaný list (beta list) Stabilizace vodíkovými vazbami jen mezi různými řetězci

Terciární struktura Prostorové uspořádání makromolekuly jako celku Fibrilární, globulární tvar Stabilizace vodíkovými můstky, disulfidovými můstky, iontovými a hydrofóbními interakcemi Dána primární strukturou

Myoglobin

Kvartérní struktura Vzájemná orientace bílkovinných vláken vůči sobě (jen pokud bílkovina z několika řetězců) Kovalentní charakter sil

Hemoglobin – 4 jednotky

Rentgenová krystalografie Studium struktury bílkovin Difrakce rentgenového záření na krystalech Ohyb záření – podobné rozměry jako obal, difrakční skvrny Nutné protein krystalizovat a připravit na ohyb

albumin kolagen

Vlastnosti bílkovin Denaturace Hnití Koagulace Rozrušení prostorového uspořádání teplo, alkálie, kyselina, záření soli Ztráta biologických funkcí Reverzibilní, ireverzibilní Q, pH, t Význam – sterilizace, strava Hnití mikrobiální rozklad, vznik zapáchajících produktů Koagulace Srážení bílkovin z roztoku, ireverzibilní denaturace, například teplem

Vlastnosti bílkovin Rozpustnost Dialýza Elektroforéza Různá, fce tvaru, funkčních skupin, pH Bílek, krevní plazma x bílkoviny vlasů, nehtů Dialýza Dělení bílkovin od solí za použití membrán malé póry nepropustí bílkoviny Elektroforéza Dělení v elektrickém poli dle izoelektrického bodu Hydrolýza – štěpení na AMK, kyselá, zásaditá, enzymatická

Přehled bílkovin A) jednoduché B) složené 1) fibrilární, vláknité, skleroproteiny (skleros = řecky pevný, tuhý) – vláknitá struktura, stavební materiál, podpůrné tkáně 2) globulární bílkoviny, sferoproteiny (řec. sfaira = koule) – v krevním séru, bílku

Kolageny Kůže, šlachy, kosti, zuby, chrupavky, cévy, Pojivová a podpůrná tkáň, vaziva, potravinové doplňky Nejčastější bílkovina (1/3) (27 typů kolagenů) Pro tvorbu nutný vitamín C – kurděje Hydrolýza – varem v želatinu – lepkavý roztok, sušením klih – lepidlo (colagené = řecky klihodárný)

Kolagen Struktura trojité šroubovice z 3 helixů, mezi vlákna fosforečnan vápenatý Až 1/3 prolinu a 1/3 glycinu, hydroxyprolin

Elastin Hlavní extracelulární proteinová vlákna (s kolagenem) Plíce, tepny, cévy Pružné, struktura nahodilého klubka

Keratin (rohovina) Vlasy, nehty, peří, vlna, kopyta, srst, želvovina Vrchní vrstva epidermu Tvrdý, nerozpustný (Cys , - S – S - ) Dříve stransport léčiv Bobtnáním – prodloužení o 1 až 2 %

Vlasy Vlasy - především keratin. Chemické vazby spojují atomy síry jedné proteinové molekuly s atomy síry vedlejší molekuly, tyto chemické můstky drží molekuly keratinu ve struktuře, která dává každému vlasu jeho charakteristický tvar. Vodová – tvarování vodou, vytvoření vodíkových vazeb, dlouho nevydrží Trvalá – natočení vlasů na natáčky, provlhčení chemickou látkou - redukce, rušení disulfidových vazeb, tvarování, poté nanesení na vlasy ustalovače, které vytvoří nové spoje. Oxidace – ustálení, nový tvar, nové disulfidické vazby.

Keratin

Myosin Ve svalech, hojně zastoupený (40 % m svalů) Strukturní role, katalyzuje štěpení ATP Silná vlákna + myosinová hlavička – globulární, posuv po aktinu

Myosin a aktin

Globulární bílkoviny Albuminy rozpustné ve vodě a v zředěných roztocích Globuliny – rozpustné ve zředěných roztocích, ne ve vodě Mléko, bílek, krevní sérum

Histony – v buněčných jádrech, zásadité (vazba na NK)

Fibrinogen rozpustný, v krvi, při srážení na fibrin (pletivo)

Složené bílkoviny Metaloproteiny ferritin hemoglobin, myoglobin cytochromy, například ferritin – přenos elektronů ferritin

Hemoglobin

Lipoproteiny složka buněčných membrán, přenos lipidů v krvi LDL

Nukleoproteiny Fosfoproteiny Glykoproteiny Ribosom – protein + r-RNA, elektrostatická vazba na bazické bílkoviny Fosfoproteiny Kasein (kyselina fosforečná esterově na OH serinu) V mléce, zdroj P pro syntézu NK Glykoproteiny Sekret sliznic, chrupavky

Procvičování Je uvedené uspořádání L, nebo D?

Charakterizujte strukturu bílkovin. Které vazby se podílejí na strukturách? Co je denaturace? Zůstává zachována primární struktura (terciární struktura)? Kde tento děj používáme? Které látky ji způsobují? Jakou strukturu má hemoglobin? Jaký tvar může mít terciární struktura? Jaké jsou důkazové reakce bílkovin?