Chemie olova CH-3 Anorganická chemie, DUM č. 5 Mgr. Radovan Sloup sexta osmiletého studia Gymnázium Sušice Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Gymnázium Sušice – Brána vzdělávání II 2

relativní atomová hmotnost 207,2 chemie olova latinsky Plumbum značka Pb protonové číslo 82 relativní atomová hmotnost 207,2 oxidační čísla ve sloučeninách +II, +IV teplota tání 327,46° C teplota varu 1749° C Tento prvek je známý již od starověku. Proto není znám konkrétní objevitel. alchymistická značka olova

chemie olova postavení v tabulce: 14. (IV.A) skupina 6. perioda

výskyt olova v přírodě chemie olova 82 82 p+ 82 e- n0 128 132 Ryzí olovo se v přírodě vyskytuje vzácně. Je převážně vázáno ve sloučeninách. Nejvýznamnější jeho rudou je galenit (PbS - sulfid olovnatý), ze kterého se olovo nejčastěji vyrábí. Přírodní olovo je směsí 4 stabilních izotopů, doprovázených stopovým množstvím radioaktivních izotopů ²¹ºPb a ²¹4Pb. Umělých izotopů olova byla připravena celá řada. Úkol: popiš složení izotopů olova ²¹ºPb a ²¹4Pb 82 82 řešení: p+ 82 e- n0 128 132

výroba olova chemie olova 2PbS + 3O2 → 2PbO + 2SO2 Olovo se průmyslově vyrábí z galenitu, nejdříve se tento sulfid olovnatý převede tzv. pražením za omezeného přístupu vzduchu na oxid olovnatý: napiš rovnici Tento oxid je poté redukován uhlíkem za vzniku elementárního olova: napiš rovnici 2PbS + 3O2 → 2PbO + 2SO2 PbO + C → Pb + CO

vlastnosti olova chemie olova Je to šedomodrý, měkký, tažný a dobře tvarovatelný kov, špatný elektrický vodič, vysoká hustota (těžký kov). Na vzduchu se pokrývá tenkou vrstvičkou oxidu olovnatého (PbO), který jej chrání před další oxidací. Páry olova a jeho rozpustné sloučeniny jsou jedovaté. Je to teratogenní kov – poškozuje plod v těle matky. olovo oxid olovnatý

doplň a dopočítej reakce: chemie olova vlastnosti olova V kyselinách se olovo rozpouští za vzniku vodíku (vytěsňuje vodík z kyselin). Výjimkou je koncentrovaná kyselina sírová a dusičná, kde se redukuje centrální atom kyseliny, vzniká voda a oxid centrálního atomu kyseliny: doplň a dopočítej reakce: 3 Pb + HNO3 → 3Pb(NO3)2 + 2NO + 4H2O 8 Pb + H2SO4 → PbSO4 + SO2 + 2H2O 2 Pb + HCl → PbCl2 + H2 2

použití olova chemie olova Olovo se používá převážně k výrobě akumulátorů, také jako konstrukční materiál v chemickém průmyslu, k výrobě krytů proti ionizujícímu záření, jako olovnice a jako ochranný obal elektrických kabelů. Dále se používá například k odstínění různých druhů škodlivých záření (RTG, ...). Olovo se také přidává do skla (optické sklo) a různých slitin - liteřina (olovo, antimon a cín), pájka (většinou olovo a cín), atd. Značný význam má olovo při výrobě munice. V minulosti se olovo často používalo k výrobě vodovodního potrubí.

sloučeniny olova chemie olova PbO - oxid olovnatý - meziprodukt při výrobě olova je důležitou přísadou pro výrobu olovnatého skla PbO2 - oxid olovičitý - nestálá sloučenina, která má snahu přecházet v PbO; použití v olověném akumulátoru, používá se v laboratorní praxi a zejména v pyrotechnice Pb3O4 - oxid olovnato-olovičitý (suřík) - výroba antikorozních nátěrů, červená barva Pb3(OH)2(CO3)2 - uhličitan olovnatý - je důležitý bílý pigment - olovnatá běloba PbCrO4 - chroman olovnatý - je používán jako žlutý pigment - chromová žluť podtrhni sloučeniny, které mají oxidační účinky:

CHEMIE OLOVA Vytvořeno v rámci projektu Gymnázium Sušice - Brána vzdělávání II Autor: Mgr. Radovan Sloup, Gymnázium Sušice Předmět: Chemie (Anorganická chemie) Třída: sexta osmiletého gymnázia Označení: VY_32_INOVACE_Ch-3_05 Datum vytvoření: říjen 2012 Anotace a metodické poznámky Prezentace je určena pro shrnutí chemie olova v rozsahu SŠ. Pro zopakování základních vlastností olova s důrazem na jeho nebezpečné vlastnosti. Zmíněno je využití olova, jeho základní sloučeniny a reakce s kyselinami. Během prezentace se objeví několik úkolů k řešení, které je součástí jednotlivých slidů. Materiál je vhodné podle možností doplnit reálnými experimenty. Pro reálný experiment je možné demonstrovat rozpouštění olova v kyselině chlorovodíkové, sírové a dusičné. Zdrojem olova pro tyto experimenty může být rybářské olůvko. Použité materiály: Honza, J.; Mareček, A.; Chemie pro čtyřletá gymnázia (1.díl). Brno: DaTaPrint, 1995;ISBN 80-900066-6-3 Greenwood, N.N.; Earnshaw, A.; Chemie prvků I. Praha: Informatorium, 1993, ISBN 80-85427-38-9 Obrázky a schémata jsou dílem autora prezentace. Vše je vytvořeno pomocí nástrojů Power Point 2003, ZonerPhotoStudio 14, Malování, Gimp 2.6.11 Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu.