Daniel Bobák Adam Hruška VODA Krasové jevy

Krasové oblasti jsou protkány mnohými geologickými útvary, které rozdělujeme podle jejich vzniku na primární a sekundární krasové jevy. primární jevy – jsou jevy, které vznikají při přímém působení erozní činnosti vody. Jsou to například škrapy, závrty, říční ponory, krasová jezírka, krasové kapsy, geologické varhany, slepé údolí, , jeskyně atd. sekundární jevy – jsou jevy, které vznikají opětovným vysrážením rozpuštěného vápence z vodního prostředí a jejich opětovným návratem do pevného skupenství. Nejznámějšími sekundárními jevy jsou obecně krápníky.

Primární krasový jev- Holá jeskyně

Sekundární krasový jev- krápníky

Rychlost postupu erozní činnosti vody se přímo zvětšuje, čím více je narušena celistvost masívu. Vsakující voda postupuje po drobných puklinkách, které svojí erozní činností rozšiřuje. Svojí reakční schopností voda rozleptává skálu, rozpouští minerály a odvádí je v podobě roztoku. Z drobných prasklinek se stávají pukliny. Následující eroze pukliny neustále zvětšuje až začnou vznikat primární útvary, které známe pod pojmem jeskyně.

Jeskyně jsou často rozsáhlé systémy chodeb, táhnoucí se třeba i desítky kilometrů pod zemským povrchem sahající až několik set metrů pod povrch. Vznikají tunely, které mohou dosahovat šířek železničních tunelů. Tlačící masa horniny v nadloží se může vlivem své vlastní váhy zbortit do vzniklého tunelu. Hovoříme o zřícení jeskynního stropu. Následné zřícení dovoluje vzniknout novému krasovému útvaru, který nazýváme propast, když dojde k propojení se zemským povrchem (v Česku nejznámější je propast Macocha v Moravském krasu).

Ukázka propasti.

Největší propast v Česku- Macocha

Geologové krasové oblasti dále ještě dělí na : úplný kras (tzv. holokarst) – označuje dokonale vyvinuté povrchové i podzemní krasové jevy (příkladem je Dinárský kras) neúplný kras (tzv. merokarst) – označuje povrch, který je pokrytý zvětralinami, kde jsou nedokonale vyvinuté povrchové krasové jevy. homolový kras (také mogotový) – je zvláštním případem krasu známého z Číny. Označuje oblasti, ve které nad okolní krajinu vyčnívají ostře řezané kopce zvané mogoty, které jsou pozůstatky po dřívější krasové oblasti. Erozní činnost odstranila veškerou masu hornin, která mezi těmito kopci byla (příkladem je Qui-lin)

Využitelnost jeskyní Krasové oblasti byly v dávné minulosti často osídleny lidmi, kteří využívali jeskyní jako přirozených příbytků, ve kterých nalézali útočiště před nepřízní okolního prostředí. Jako důkaz osídlení jeskyň se do dnešních dnů zachovalo mnoho kosterních pozůstatků prapředků člověka, ale i jeho primitivní umělecké projevy v podobě nástěnných maleb zobrazující scény z každodenního života. Z pohledu zemědělství nejsou krasové oblasti vhodné pro zemědělské pěstování obilovin, jelikož vápenaté půdy jsou nehostinné a chudé. Půdní profil je slabý a humus je častokrát odnášen vodou. I přes dostatečné srážky bývají oblasti poměrně suché, jelikož se zde nemá voda jak udržet a většinou se okamžitě dostává do vodní sítě, kterou je odváděna pryč z oblasti.

Krasové oblasti v ČR Moravský kras Český kras = oblast Berouna Hranický kras Jihomoravský kras Chýnovský kras Mladečský kras Kras pásma Branné Severomoravský kras