Gustave Courbet Barbizonská škola Realismus v malířství Gustave Courbet Barbizonská škola

Gustave Courbet (1819-1877) reprezentant programového realismu r. 1855 si dal toto v pejorativním smyslu užívané slovo do štítu výstavy svého malířského díla pocházel z Ornans v kraji Franche-Comté napřed studium práv, potom se ale zcela oddal malířství (nikoli studium na oficiální škole, ale studium starých mistrů v Louvru)

Gustave Courbet (1819-1877) 1847 cesta do Holandska 1849 první programové realistické dílo 1853 obraz Koupající se dívky vyvolal skandál v salonu,ale byl zakoupen sběratelem Bruyasem z Montpellieru 1855 Courbetovy obrazy oficiálně odmítnuty odpovědí na to samostatná výstava v čele s plátnem Ateliér Žil v bouřlivé době, zažil restauraci Bourbonů, červencovou revoluci. Únorovou revoluci, II. Republiku a II. Císařství, Pařížskou komunu, nakonec III. Republiku. Nikdy se nezapletl s žádným společenským řádem. Zůstal věrný „ řádu svobody.“ Narozen v malé vesničce Ornans, region Franche Comté. Rodiče patřili k drobné šlechtě, měli zde rozsáhlé pozemkové panství, zůstal celý život svázán s touto oblastí. Courbet chápal, že má-li se stát uznávaným malířem, musí dobýt Salón. Poprvé jej obeslal v roce 1841, ale jeho prvé plátno Courbet a černý pes bylo přijato až v roce 1844. V následujících 3 leetch byla komise jeho dílům příznivě nakloněna, ale v roce 1847 je odmítnut. Neúspěch kompenzuje známostmi (Proudhon, Baudelaire, Champfleury). Champfleury (1821-1889): teoretik nového směru v umění a literatuře, tedy realismu. On nazval Courbeta nejskvělejším představitelem tohoto směru v malířství. Revoluce 1848 znamená pro Courbeta opět úspěch: komise Salonu je sesazena a on může vystavovat 10 obrazů. Pak slaví úspěch svým obrazem Odpoledne v Ornans a odjíždí tam pracovat. Ale další plátno Pohřeb v Ornans věnované památce jeho dědečka už není příznivě přijato. Je označen za socialistického malíře, který se vyžívá v ošklivosti. Další jeho obraz Koupající se je také terčem kritiky. Objevuje se však milovník umění Alfred Bruyas, který toto plátno s nadšením koupí. Courbet u něj strávil několik měsíců a v té době maluje Setkání. Podnikla také další cesty ve Francii, na pobřeží moře (Le Havre), Honfleur, kde potkal Moneta. Také jako Monet maloval v Étretatu mořské scenérie. Když ho Salˇon stále odmítá, za pomoci Bruyase si vymůže povolení k tomu, aby si mohl postavit vlastní pavilón, který nazve La Réalisme a v němž vystavuje asi kolem 40 obrazů. Umělce jeho nezávislost hodnotí vysoko, veřejnost projevuje mnohem menší zájem.

Gustave Courbet (1819-1877) stoupencem idejí Proudhona Přítel básníka Baudelaira Přítel spisovatele Champfleuryho pod jejich vlivem namaloval různé obrazy, např. Slečny na břehu Seiny Jeho přátelé jsou zobrazeni také na plátně Ateliér

Gustave Courbet: Ateliér, podtitul obrazu zněl: Reálná alegorie popisující sedm let mého uměleckého života Courbet dokončiv práci na Ateliéru psal o svých záměrech Champfleurymu: „….lidé, kteří rádi prezentují své názory, budou mít práce víc než dost. Vždycky si něco najdou, jsou to totiž lidé, kteří se i v noci budí s výkřikem: „Chci oceňovat! Musím hodnotit!“ Skutečně nevyčerpatelný zdroj činnosti pro kritiky. Tvrdé hodnocení kvalifikační komise pro výstavu 1855. Naprosté odmítnutí. Odpověď: s pomocí Alberta Bruyase zorganizuje Titula podtitul obrazu komisi dráždil. Kompozice díla přinášela množství interpretací. Podle umělce samého Ateliér znázorňoval jeho vlastní osobnost a společnost, kde musí žít. Courbet sám : postava v centru, sedící pod malířským stojanem Pozvednutý štětec a umělcovo gesto připomíná pozici ruky Boha ze stviření Adama od Michelangela. Maluje krajina, zcela nezávisle na tom, co se odehrává kolem něj. N apravé straně přátelé a lidé, kteřé ho podporují. Muž skloněný nad knížkou je Baudelaire, muž na taburetu je Champfleury. V hloubcie je skupinka postav, v níž jsou Proudhon a Bruyas. Na levé straně alegorie svých zaměstnání či společenských vrstev. Nejblíže plátnu stojí nahá modelka (Múza) a pasáček (Dětstvíú. Ti se zaujetím sledují malířovu práci. Silný dojem, duchovní a fyzická historie Courbetova ateliéru, vlastní umělecká biografie. 1855, 359 x 598 cm, Musée d´Orsay

G. Courbet – další tvorba Lovecké výjevy Krajiny (rodný kraj) Maríny Důsledný realista, kladl důraz na malbu podle skutečnosti, nezatíženou klasicismem a romantismem Vylučoval inspiraci z literatury, věnoval velkou pozornost sociální tématice V roce 1857 svede na Salónu další bitvu o obraz Dívky na břehu Seiny. Ve stejné době cestuje a je vřele přijat v Němrcku, ve Frankfurtu a cestuje po belgii a Nizozemsku. Je nejslavnějším i nejkontroverznějším malířem doby. Pak otevře svůj ateliér a učí v něm mladé malíře. Podniká různé kontroverzní kroky. Francouzsko-pruská válka a Pařížská komuna zajímavě ovlivnila jeho život. Je zvolen předsedou Umělecké federace. Jeho úkolem je ochrana umění a památek. Komunardi ale zboří Vendomský sloup, za což je Courbet po porážce Komuny odsouzen. Musí poskytnout prostředky na jeho rekonstrukci. Je mu zabaven majetek a on odjíždí do Švýcarska. Nikdy se už nevrátí do francie. Za těchto okolností a v nepřetržité činností umírá na vodnatelnost.

Courbetovy lásky a soukromý život: O soukromí toho není známo příliš. Měl spíše krátkodobé vztahy, cenil si svobody a myslí, že manželství by jej syvzovalo. Žil asi 10 let s jednou modelkou a měl s ní syna, který zemřel v 25 letech. Jeho láskou ale byla Joan Hiffermanová, bývalá přítelkyně malíře Whistlera, která Courbetovi pózovala na tomto obraze. Také k obrazům Spánek a Počátek světa. Jo,žena z irska (Krásná Irka)

Spánek: Ze série otevřeně erotických obrazů, kromě toho ještě Počátek světa Dvě spící ženy jsou přirovnány k prokletým ženám z Baudelairovy básně Květy zla: „Nechť naše záclony nás zavřou mimo žití, A sladká únava dá v srdci míru spát Já chci se Delfíno v tvých ňadrech utopiti A v klíně nalézti jak v hrobě svěží chlad.“ Z dalčích erotických obrazů ještě žena se psem.

Pramen Dříve u klasicistů nebylo takových rozdílů mezi postavami, neexistuje nějaký zřetelný předěl mezi Delacroixem a jeho předchůdci. Courbet vše rozvrací, jako první hovoří o nutnosti malovat podle skutečnosti.Malíř musí zachytit na plátně to, co vidí jeho oko a jedině to, co vidět může.

Autoportrét;

Vlna, moře V jeho tvorbě je mnoho obrazů s námětem moře . Namaloval je buď v Palavas u Středozemního moře v roce 1854 a během svých pobytů v Normandii v letech 1859-1869. Myslel na Delacroixův pohled na moře u Dieppe? Možná. Impresionisté se pak na jeho „mořské obrazy“ odvolávali další malíři (Monet, Whistler, Cézanne, Renoir, Matisse. Místo, které tak milovali byl Etretat v Normandii. Vlna a Pobřeží v Etretatu, identické rozměry, považovány za určitý druh diptychu. Je to velký formát, čímž se opět vymkl z konvencí své doby. Není pozadím, ale skutečným tématem obrazu. Plátna zbavena přítomnosti člověka a moře je jediným námětem. Ve stejné době pracují Barbizonci na tom, aby krajinomalba získala na autonomii a stále zvětšují rozměry pláten.

Dobrý den, pane Courbete! Na salónu v roce 1853 se seznámil s Albertem Bruyasem. Byl to sběratel umění a koupil některé jeho obrazy. Díky němu pak v letech 1855 a 1867 získal možnost zorganizovat dvě nezávislé prezentace vlastních děl. Rok poté ho pozval do svého domu v Montpellier. Pracuje na tematu setkání. Dobrý den , pane Courbete! Představuje setkání s jeho mecenášem, který spolu se svým sloužícím a v doprovodu psa vychází umělci vstřéc, aby jej uvítal. Pojetí: konfrontace, křížení dvou uměleckých tendencí. Tradiční setkání, rozmístění postav. Tradiční malířství a malířství naivní. Sloučení figurálního malířství a krajinomalby.Geniální propojení představovaných postav s krajinou. K technice: Používal špachtli, díky tomu získal povrch s modulovanými barvami. V Setkání pomocí špachtle okrové odstíny pro zobrazení cesty. Pozadí: dlouhé a jemné tahy špachtle. Štětec k malování tváří, těl a detailů, oděvů a vlasů. Taky nanášel barvu hadříkem. Listy rostlin rostoucích u cesty.

Zátiší s ovocem, s květinami Courbet znám jako vynikající malíř postav, loveckých scén a obrazů s námětem moře. Jeho zátiší jsou ale neméně zajímavá. Pokusil se dokonce i o spojení, jako je tomu na obraze Altán z roku 1862. Na pozadí kaskády květů je zde ženská postava.Květované šaty, tvář a gesta. Dokonale zapadá. Sama je květinou. Mnoho zátiší maluje po pádu Pařížské komuny, ve vězení. Obrazy představující ovoce, jablka a plody granátovníku. V cele nemůže pracovat se živým modelem, pózují mu tedy jablka. Manifestuje tímto způsobem, že malířství je pro něj životně důležité. Série obrazů se pstruhy je antedatována, tedy do roku 1870, ačkoli je namaloval o něco později. Nemohl přece ve vězení malovat zátiší představující čerstvě ulovené ryby. Chtěl cíleně spojit pstruha s vězením. Přál si, aby ulovený pstruh, jehož má před sebou, byl vnímán jako určitá alegorie malířova osudu.

Pstruh

Pohřeb v Ornans 315 x 668 cm, Musée d´Orsay Odpoledne v Ornans vystavené na Salonu v roce 1849 představovalo jeho prvý velký úspěch. Píše s e o něm v superlativech. Novátor, revolucionář. Klidná kompozice, sedící postavy. O 2 roky později namaluje Pohřeb v Ornans a tento obraz vyvolá skandál. Vytýká se mu, že otevřeně provozuje kult ošklivosti. Proč tolik šokoval? Už například jenom rozměry. Ty byly určny tradičně pro plátna s náboženskou tematikou. Námětem: prostí venkované. Podtitul: Obraz lidských postav. Líčení pohřbu v Ornans. Prostá scéna s hodnotou historického obrazu. Také pohřeb vlastního dědečka: malířství se subjektivními znaky, v té době novinka, která pobuřuje. Champfeury zaznamenal ve stejné méře přítomnost malířství moudrého a naivního. Poslední Courbetova“chyba“: zmíněnou událost neidealizoval. Nic nepřilrášluje a líčí ji jednoduše, to ale způsobí, že kritika označí obraz jako rouhačskou karikaturu.

Spící přadlena 1853 Nejhezčí Courbetův obraz představující spící ženu. Vřeteno a kolovrátek: erotická symbolika. Jaká? Téma: ženské tělo ponořené do spánku.

Slečny na břehu Seiny Opět jeden z obrazů, na něž kritika reagovala velice pobouřeně. Dokonce i Proudhon, jeho přítel a nedávný obhájce, se projevil jako puritán. Ty bytosti na obraze v něm vyvolávají odpor, jsou jako upírové, vyvolávají zví řecí pudy a instinkty. Naopak malíř Cézenne je o několik let později dokázal oceni, jako projev svobody a volnosti, skvělé zobrazení. Vztah mezi manetovou snídaní v trávě. Předzvěst impresionismu.

Další malíři - realisté Barbizonská škola Jean-Francois Millet (1814-1875) Charles-Francois Daubigny (1817-1878) Théodore Rousseau (1812-1867) Gustave Courbet(1819-1877) „zakladatel realismu“

Barbizonská škola Název podle vesnice Barbizon v oblasti Fointanebleuau Romantický zájem o přírodu Zájem o skutečnost Barevná skica před motivem v plenéru Kompozice obrazu v ateliéru Dokončení malby opět venku v přírodě

Jean Francoils Millet 1814-1875 pocházel z Normandie krátce se učil u Delacroixe 1849 se přestěhoval do Barbizonu, zde ho oslovila krajina („hlas země“) nejprve odkázán na pomoc přátel, oceňován až na konci své tvorby v 60. letech scény z venkovského života Sběračky klasů; Klekání Studoval v Cherbourgu, vracel se domů do oblasti blízko kanálu La Manche, pocházel ze selské rodiny. Pomáhal při pracech na poli. Od roku 1835 výlučně maluje. Nakonec skončí v Barbizonu. Spolu s Rousseauem se stane vůdčí osobností barbizonské školy. Ke konci života oceńován.

Charles Francois Daubigny (1817-1878) cesty do Říma, později společně s Corotem po Francii 1860 dům v Auvers-sur- Oise vyzdobil společně s Corotem a Daumierem nástěnnými malbami ateliér na loďce, vyjížděl po Oise, Seině a Yonně maloval říční krajiny

Théodore Rousseau (1812-1867) Náměty v plenéru Inspirace v různých oblastech Francie V roce 1841 se usadil v Barbizonu, kde pracuje v sousedství Milleta Témata: Les ve Fointanebleau Bizarně pokroucené stromy Západ slunce, proměny v ovzduší

Les ve Fointanebleau

Vesnička Bequigny

Říční krajina

Východ z lesa; východ slunce

Les ve Fointanebleau

Informace o Courbetovi Úkol 1: Vyhledej impresionistické obrazy Pissarra, Sisleyho a Cézanna a srovnej je s obrazy umělců barbizonské školy Informace o Milletovi Informace o barbizonské škole Úkol 2: Vyhledej témata u malířů Milleta a Courbeta a pokus se najít nějaká shodná témata u van Gogha Informace o T. Rousseauovi Informace o Ch. Daubignym