Erazim Kohák Název školyGymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název projektuRozvoj žákovských kompetencí pro 21. století Název šablonyIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMErazim Kohák Označení DUMVY_32_INOVACE_06_2_15 AutorMgr. Zdeněk Srna Datum Vzdělávací oblastČlověk a společnost Vzdělávací oborObčanský a společenskovědní základ Tematický okruhÚvod do filozofie a religionistiky Ročník3. ročník gymnázia

Klíčová myšlenka „ Být uvědomělým demokratem znamená filosoficky myslet“ „Kdo o životě nepřemýšlí, nežije. “ [1]

Život a dílo 1933 Praha morální a ekologický filozof v exilu od r.48, studium fil.na Yaleově univ. od r.1976 prof.na Bostonské univ. od r.1991 prof. na FF UK Praha publikuje ve Fil.čas., zájem o otázky ŽP a čes-sl. vzájemnosti v čas. Listy, Mosty, 7.G aktivní v Českobratrské cír.evangelické

Metodologicky vycházím z Husserla [viz pojem Wertnehmung v Ideen II!]. Svůj filosofický úkol chápu v duchu pozdějšího Masaryka jako průběžné hledání představy o smyslu našeho pobývání a obcování, na které bychom mohli pevně stát a klidně spát. Tento úkol považuji za obzvlášť naléhavý ve věku globalizace, který jedinci otvírá obzory a tím ho jak osvobozuje, tak ochuzuje o tradiční vztahy a souvislosti, které určovaly jeho samozřejmé sebevědomí. Jedinec se stává „člověkem bez vlastností“ (Musil). Pokud se má množina takových jedinců stát soužitím ve svobodě a úctě, ne jen bezejmenný manipulovatelný dav, připadá mi nezbytné, abychom - tentokrát vědomě – promýšleli sdílené i svérázné složky své kulturní totožnosti, lidské, evropské i české. [2]

Základem jak demokracie, tak etiky je pro něho prožitek niterné hodnoty či dobroty všeho bytí a z toho vyplývající postoj úcty a dobré vůle. Tento základ uplatňuje pod doj- mem života na lesní samotě na vztah člověka k mimolid- skému světu. Ve své nejznámější knize The Embers and the Stars (1982) vychází z bezprostředního prožitku pří- rody jako zároveň člověku důvěrně známé a zcela své- bytné. Tento prožitek ho dovádí k ekocentrismu: člověk není "vyšší" bytostí, je však ve své svobodě (či nedosta- tečné pudové výbavě) bytostí odpovědnou. Vypracovává pojetí ekologie nikoliv jako pokusu o návrat k nevinnosti (k přírodě) nýbrž jako vědomé přijetí odpovědnosti za následky lidské přítomnosti a hledání udržitelného pojetí lidského pobývání a života ve společenství všeho stvoření v duchu A.Leopolda a A. Schweitzera. [3]

Dílo V češtině jsem jako první krok v tomto filosofickém úsilí napsal nástin opěrných bodů v dějinách evropského myšlení, Člověk, dobro a zlo Praha, Ježek, 1993;. Po tom následovala řada drobných přípravných prací (např. Průvodce po demokracii Praha, SLON, 1997; a texty souborně vydané jako Orbis bene vivendi Praha, Junák, 2001;. Další základní krok představují dvě etické monografie, Zelená svatozář Praha, Sociologické nakladatelství, 1998 o ekologické etice a Svoboda, svědomí, soužití Praha, Sociologické nakladatelství, 2004 o obecné etice. Po těch následoval další sborník drobných prací, Zorným úhlem filosofa Praha, Ježek, 2004;. [4]

Texty k zamyšlení „Odcizení řeči od života, filozofie od prožit- ku, se nedá čelit stejně umělou, formální teorií o odcizení…Odcizení myšlení od života se dá čelit jen neodcizeným slovem, v němž posluchač přímo cítí pravdu a sku- tečnost žití. Je třeba psát prostě, je třeba jasně myslet, jasně filosofovat, ne mystifi- kovat člověka odborností. Pravda tak vyjá- dřená, že se stává nesdělitelnou, přestává být pravdou. “[5]

„Vyrůstal jsem za války a velice dobře si pamatuji, jak se Němci durdili, jak můžou Češi ronit slzy nad Židy, když na východní frontě trpí a umírají krásní mladí Němci. To jsem slyšel několikrát. A teď to slyším znovu. Jak můžu litovat zvířat, někde zavřených ve vězení, když přece umírá tolik lidí. Jako by židovská bolest méně bolela než árijská, zvířecí než lidská.“ [6]

„Pokud chce fil.usilovat o život v pravdě, ne- může se spokojit ani s dogmatismem, ani se skepsí. Potřebuje se obrátit od nesmyslného světa mat.-fyz.objektů k smysluplnému světu života a usilovat o popis a pochopení jeho smysluplné struktury. Nebude nikdy přísnou vědou, protože své pojmy nemůže oddělit od zážitků. Avšak skutečnost, kterou popisuje zůstává ve své podstatě jedna-skutečnost lidského bytí „ve světě života“: sdílené humanitas ve sdíleném světě dobra a zla [7]

Otázky 01. Co je ekocentrismus ? 02. O jakém odcizení pojednává první txt k zamyšlení ? 03. Vyjádřete hl.myšlenku druhého txtu k zamyšlení. 04. Filozofie usilující o život v pravdě musí podle posledního txtu k zamyšlení provést obrat …?

Citace [1] KOHÁK, Erazim. Zorným úhlem filosofa. Rychnov n.Kněžnou: JEŽEK, s [2] Dostupné z oryNode=486 [3] GABRIEL, Jiří et al. Slovník českých filozofů. Brno: Masarykova univerzita, s [4] Dostupné z oryNode=486

[5] KOHÁK, Erazim. Dopisy přes oceán. Praha: SPN, s [6] Dostupné z [7] KOHÁK, Erazim. Pražské přednášky. Praha: JEŽEK, s. 44.

Odkazy a zajímavosti