2 Pravěk – vývoj člověka Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Archeologie, antropologie, antropogeneze Archeologie – věda o nejstarších dějinách lidstva (výzkum hmotných památek, nalezišť, vykopávek). Antropologie - věda o původu a vývoji člověka. Antropogeneze – proces vzniku, utváření a vývoje člověka; trval miliony let; antropoidní opice a člověk se vyvinuli ze společných předků; na konci třetihor se vývojová větev rozštěpila na větev směřující k člověku a větev směřující k dnešním lidoopům. Vznik a vývoj lidského rodu osvětlují různé teorie: a) mýty a náboženství b) vývojová, evoluční teorie (Charles Darwin)

Starý zákon (Bible) Na počátku stvořil Bůh nebe i zemi. Země byla pustá a tma byla nad vodami, nad kterými se vznášel boží duch. Potom následovalo v šesti dnech bez přestávky stvoření světla, oblohy, moře a pevniny, rostlin, nebeských těles, nižších i vyšších živočichů a člověka. Adama Bůh uhnětl z hlíny a vdechl mu duši. Z jeho žebra pak stvořil Evu. Stvoření Adama (Sixtinská kaple – Michelangelo Buonarroti)

Evolucionistická (vývojová) teorie Evolucionistická teorie předpokládá, že lidský druh se pomalu vyvíjel ze zvířecích předků společných opicím a poloopicím, z nichž se vyčlenili primáti a později i člověk. Charles Robert Darwin (1809 – 1882) – britský přírodovědec, autor evoluční teorie o postupném vývoji druhů. Karikatura Ch. Darwina jako opice (1871)

Hominizace, sapientace Hominizace – proces polidšťování. Projevuje se: napřimováním postavy a chůzí po zadních končetinách; vývojem ruky (palec postaven proti ostatním prstům) a schopností uchopovat předměty; změnami lebky (zvětšování mozkovny, snižování nadočnicových oblouků, vytváření čela); růstem a rozvojem mozku a jeho schopností; používáním řeči jako efektivního nástroje komunikace. Sapientace – proces, při němž se rozvíjí mozek, myšlení, psychika a společenský způsob života.

Vývojové stupně od společných předchůdců lidoopů a člověka až k současnému člověku (odleva): primát obývající les, Ramapithecus, Australopithecus, Homo habilis, Homo erectus, Homo sapiens, Homo sapiens neanderthalensis a Homo sapiens sapiens.

Nejbližší vývojoví předchůdci člověka

Příležitostně používal předměty - klacky, kameny. Ramapithecus (10 mil. let př. n. l.) 100 – 110 cm vysoký lidoop. Pohyboval se zčásti po dvou, žil v malé tlupě, byl to vegetarián, sbíral plody a semena. Příležitostně používal předměty - klacky, kameny. Nálezy fosilních (zkamenělých) ostatků pocházejí z východní Afriky, Číny, Indie i Evropy.

Australopithecus (5 – 4 mil. let př. n. l.) Byl téměř vzpřímený, pohyboval se po zadních končetinách, chrupem a stavbou kostry připomínal člověka. Žil v malé tlupě, živil se sběrem plodů, semen, ale i masem menších živočichů. Používal nalezené klacky, kameny, kosti. Vyskytoval se v několika samostatně žijících poddruzích (A. robustus – 165 cm vysoký, A. africanus – 120 cm vysoký, A. afarensis -100 cm vysoký). Žil ve stepích a lesostepích východní a jižní Afriky. Podle většiny badatelů představoval Australopithecus slepou vývojovou větev.

Australopithecus afarensis V roce 1974 byla ve východní Etiopii objevena kostra samičky lidoopa druhu Australopithecus afarensis nazvaná Lucy.

Australopithecus africanus

Homo habilis (člověk zručný) 3 mil. let př. n. l. Nejstarší zástupce rodu Homo. Měřil 120 – 125 cm. Jeho postava byla vzpřímená, měl vyvinutou stavbu ruky, klenuté chodidlo. Byl to všežravec, který vědomě zhotovoval a používal jednoduché kamenné nástroje, s nimiž lovil zvěř. Vydával artikulované zvuky. Žil v savanách, řídkých lesích a skalnatých údolích v oblasti Olduvaj v Tanzánii.

Travnatá krajina východoafrické stepi byla životním prostorem Homo habilis, pračlověka, který již používal nástroje (Oldoway George, Tanzanie).

Homo erectus (člověk vzpřímený) 2 mil. let př. n. l. Měl vzpřímenou postavu, dosahoval výšky 165 – 170 cm. Vyráběl jednoduché, hrubě, ale funkčně opracované kamenné nástroje, používal oheň. Lovil zvěř, sbíral plody, žil ve větších skupinách, upravoval si jeskynní obydlí. Dorozumíval se modulovanou řečí. S rozvojem druhu Homo erectus se pozvolna završil proces hominizace. Vyskytoval se v několika formách blíže určených podle místa nálezu. Člověk jávský, pekingský, heidelberský – Německo.

Homo sapiens (člověk rozumný) 400 tis. let př. n. l. Začíná proces sapientace směřující k člověku dnešního typu. Rozeznáváme dva druhy: Homo sapiens stenheimensis (anteneandrtálec) a Homo neanderthalensis (klasický neandrtálec). Uměl rozdělat oheň, vyráběl nástroje z pazourku, používal křemenné hroty a úštěpy, dokázal zhotovit kombinované nástroje ze dřeva a kamene. Pohřbíval své mrtvé. Nálezy u nás: jeskyně Kůlna v Moravském krasu, Šipka u Štramberka, Předmostí u Přerova.

Homo neanderthalensis byl slepou odbočkou vývojové větve člověka Homo neanderthalensis byl slepou odbočkou vývojové větve člověka. Přizpůsobil se životu v době ledové, uměl rozdělávat oheň, lovil oštěpem, ale nebyl schopen dalšího vyššího vývoje.

Vědecká rekonstrukce dítěte neandrtálce se překvapivě podobá dnešnímu člověku. Podsaditý, téměř vzpřímený neandrtálec před vchodem do muzea neandrtálců v německém Feldhoferu.

Homo sapiens sapiens (člověk dnešního typu) 40 000 let př. n. l. Anatomicky moderní člověk měřil 170 – 180 cm. Nelišil se od dnešní populace. Lovil větší zvířata (i mamuty), žil v tlupě (asi 30 členů), dorozumíval se řečí. K lovu používal oštěpy, kopí a kyje. Pohřbíval mrtvé, do hrobu vkládal šperky i zbraně. Nástroje si vyráběl ze dřeva a kamene. Pro opracování používal metodu štípání – tzv. štípaná industrie. Objevují se u něho první nábožensko-umělecké projevy. Naleziště ve Francii (Crô-Magnon), na Moravě Mikulov, Dolní Věstonice atd.

Důležité pojmy: Paleolit – starší doba kamenná Rod – sdružení pokrevně příbuzných lidí. Přirozená dělba práce – dělba práce mezi mužem a ženou (muž – lovec, žena – sběr plodin, příprava pokrmů, péče o děti).   Neolit – mladší doba kamenná 1. společenská dělba práce – oddělení cílevědomého zemědělství od sběru a lovu (vznik zemědělsko-dobytkářského hospodaření = neolitická revoluce). Kmen – rodový svaz, sdružení rodů. Matriarchát - uspořádání rodů po ženské linii, významná role ženy – matky. Eneolit - pozdní doba kamenná Patriarchát - růst významu a postavení muže v rodině a společnosti (výrobní činnost – oráč, řemeslník, obchodník + bojovník). Doba bronzová (bronz – slitina mědi a cínu) 2. společenská dělba práce – oddělení řemesel od zemědělství.

2 Pravěk – vývoj člověka Seznam použitých pramenů: Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Seznam použitých pramenů: Jelínek, J., Zicháček V.: Biologie pro gymnázia, Olomouc 2003 Sochrová, Marie: Dějepis I v kostce pro střední školy, FRAGMENT, Havlíčkův Brod 1997 http://cs.wikipedia.org CD-ROM, Kronika lidstva