Ptačí chřipka – trvá hrozba pandemie? MUDr.Martina Havlíčková, CSc Státní zdravotní ústav, Praha

CHŘIPKA Vysoce infekční virové onemocnění Epidemie hlášeny nejméně od roku 1510 V 19. století 4 pandemie První ptačí kmen izolován 1902 První lidský kmen izolován 1933

Schéma chřipkového virionu Hemaglutinin (HA) - vazba na hostitelskou buňku Neuraminidasa (NA) – uvolnění viru z buňky, průnik hlenovou vrstvou PB1, PB2, PA – transkriptásový komplex, vliv na virulenci

Základní charakteristika chřipkových virů Chřipka A 16 HA a 9 NA trvalý zvířecí rezervoár epidemiologicky nejzávažnější drift, shift  epidemie, pandemie Chřipka B epidemiologicky méně závažný drift není znám zvířecí rezervoár epidemie Chřipka C epidemiologicky nejméně závažná onemocnění středně těžká až těžká postihuje všechny věkové skupiny vedle člověka infikuje další savce i ptáky trvalý rezervoár v ptačí populaci (především u migrujících vodních ptáků) onemocnění mírnějšího průběhu vyšší frekvence výskytu u dětí vedle člověka popsána infekce u tuleňů velmi mírné onemocnění („common cold“) především u malých dětí vedle člověka popsána infekce u prasat

Pandemický potenciál chřipkového viru                                                                                                                      DRIFT – bodové mutace v rámci téhož subtypu (selektivní tlak , chyby při replikaci virové RNA) probíhají průběžně SHIFT – kompletní výměna jednoho nebo obou obalových antigenů do populace se dostává nový subtyp vůči němu všeobecná vnímavost výskyt v delších časových intervalech (10 a více let) EPIDEMIE chřipka A,B,C pouze chřipka A PANDEMIE

Pandemie chřipky A typu ve 20. století 1918: Španělská chřipka 1957: Asijská chřipka 1968: Hongkongská chřipka 20-40 mil. úmrtí 1 mil. úmrtí 1 mil. úmrtí H1N1 H2N2 po 10 letech cirkulace mizí z populace H3N2 H1N1 (1977) Ruská chřipka návrat subtypu H1N1 1920 1940 1960 1980 2000

Charakter povrchových antigenů chřipkového virus typu A v pandemiích konce 19. a v průběhu 20 století. Pandemie 1889 – 1892 (?) H2N2 1900 (?) H3N8 (pravděpodobné údaje – sérologická archeologie) Španělská chřipka 1918-1952 H1N1 1947 (velký drift) H1N1 Asijská chřipka 1957-1968 H2N2 (PB1 gen ptačího původu) Hongkongská chřipka 1968 - doposud H3N2 Ruská chřipka 1977 – doposud H1N1 (návrat subtypu H1N1) (upraveno dle Hillemana a spol 2002)

Viry ptačí chřipky Zastoupeno všech 16 HA a 9 NA Subtyp H5 a H7 – výskyt ve vysoce a nízce patogenní formě (LPAI – low pathogenic avian influenza, HPAI – high pathogenic avian influenza) Všechny ptačí kmeny adaptovány na původní hostitele, ale jsou schopny překonat druhovou barieru a re-adaptovat se

Současná epizoocie H5N1 adaptace Od roku 1997 lidské případy vysoce patogenního kmene H5N1 (244 onemocnění/143 úmrtí) Zároveň nejrozsáhlejší epizoocie H5N1 mezi drůbeží zejména v JV Asii (utraceno 220 mil. kusů drůbeže) Není jasná role migrujících ptáků na šíření kmene LPAIV adaptace HA MUTACE LPAIV HPAIV H5/H7

Hrozba pandemie Reálná Nevíme, zda to bude H5N1 nebo jiný subtyp (H7? H9? H2?……) Příprava na budoucí pandemii, snížení důsledků: Pandemické plány Systém veterinárních opatření Vytváření strategických rezerv antivirotik Strategie příprava vakcíny Pandemické hodiny tikají, ale nevíme, kolik ukazují…..

Děkuji za pozornost…….