Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona : III/2VY_32_INOVACE_258

Jméno autora:Mgr. Marie Koutná Třída/ročník:II. Datum vytvoření: Vzdělávací oblast:Člověk a příroda Tematická oblast:Diblastika Předmět:Biologie Výstižný popis způsobu využití, případně metodické pokyny: Rybomorky (Myxozoa) (rozšiřující učivo) Klíčová slova: rybomorky, spora, vývojový cyklus Druh učebního materiálu:Výkladová prezentace

Myxozoa

Systém  problematické zařazení  dříve řazeny mezi prvoky  dnes považovány za druhotně zjednodušená Metazoa  příbuzenské vztahy je pojí s žahavci nebo skupinou Triblastica Metazoa Rybomorky ?

Charakteristika  adaptace k parazitickému způsobu života  většinou jsou mikroskopických rozměrů  jsou parazity ryb, kroužkovců, ale i některých dalších studenokrevných živočichů  parazitují v buňkách, mezibuněčných prostorách tkání nebo v tělních dutinách  nedávno byly rybomorky zjištěny i u savců (hmyzožravců)

Spora rybomorky vícejaderné spory (vznikají z více buněk, mají 1–6 pólových váčků) pólové váčky s vymrštitelnými pólovými vlákny, sloužícími k přichycení ve tkáních hostitele i zárodek obsahuje více jader

Vývojový cyklus Životní cyklus rybomorek zahrnuje 2 fáze. Tzv. myxosporeová fáze probíhá v rybách, aktinosporeová fáze v kroužkovcích (definitivní hostitel). Ti jsou opětovným zdrojem infekce pro ryby. V rybách probíhá složitý vývoj vedoucí ke vzniku spor infekčních pro kroužkovce nebo výjimečně pro ryby. Po pozření kroužkovcem se spora vlákny přichytí na střevní epitel a uvolní se z ní améboidní dvoujaderný zárodek - sporoplazma. V kroužkovcích zahrnuje i pohlavní procesy a vede k produkci spor jiného typu, které mají tvar kotvy resp. rybářského trojháčku (aktinospora) a jsou rovněž opatřeny pólovými váčky. Tyto spory se vznáší ve vodě, při kontaktu s rybou se vymrštěnými vlákny uchytí na kůži, žábrech nebo v trávicím traktu a sporoplazma z nich proniká do cílové tkáně (např. skelet, svalovina, vylučovací ústrojí, plynový měchýř, játra, kůže, žábry nebo nervový systém). spora aktinosporeové fáze (B), její detail (C

Zástupci  Rybomorka pstruží proniká z kůže po nervových vláknech do chrupavčité kostry lebky a páteře plůdku lososovitých ryb a vyvolává u nich poruchy koordinace pohybů Dospělé ryby s osifikovanou kostrou jsou k infekci odolné.  Rybomorka parmová je původcem tzv. moru parem. Vytváří v podkoží cysty obalené pojivovou tkání hostitele. Vzniklé "boule" připomínající nádory

Onemocnění ryb  u ryb způsobuje nemoci podkoží a svaloviny projevující se povrchovými boulemi ryba napadená rybomorkami

Jak umořit rybomorky Malé nahlédnutí pod pokličku výzkumu v laboratořích Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR, v.v.i. v Českých Budějovicích. Rybomorky jsou blízcí příbuzní žahavcům tedy nezmarům, medúzám a korálům. Řada z nich však působí onemocnění ryb, což má pro člověka význam, zejména u ryb chovaných pro komerční účely. Sledujte životní cyklus těchto pozoruhodných parazitů spolu s jejich hostitely z řad ryb, nítěnek a mechovek. Poznejte s námi krásu spor, které slouží pro přenos parazita mezi hostiteli. Podívejte se na video

Použité zdroje: Rozsypal, Stanislav. Nový přehled biologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 2003, xxii, 797 s. ISBN Sedlák, E. Zoologie bezobratlých. 2. vydání. Brno: Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Katedra zoologie a ekologie,  Žahavci. SYCHRA, Oldřich, Jiří KLIMEŠ a Pavel ŠIROKÝ. Zoologie pro veterinární mediky [online]. FVHE a FVL VFU Brno [cit ]. Dostupné z: kovci.html kovci.html ZRZAVÝ, Jan. Fylogeneze živočišné říše. 1. vydání. Praha: Scientia, ISBN  Jak umořit rybomorky [cit ]. Dostupné z: