OLMÉKOVÉ, AZTÉKOVÉ, MAYOVÉ, TOLTÉKOVÉ, INKOVÉ AMERICKÉ CIVILIZACE OLMÉKOVÉ, AZTÉKOVÉ, MAYOVÉ, TOLTÉKOVÉ, INKOVÉ

OLMÉKOVÉ Období: 1200 – 300 př. n. l. Hlavní sídlo: La Venta Rozsah říše: na území Mexika – státy Veracruz a Tobasco Vládci: nedoložení Charakter. rys: tesání obrov- ských kamen- ných hlav http://cs.wikipedia.org/wiki/Olm%C3%A9kov%C3%A9

Sídla Olméků http://commons.wikimedia.org/wiki/File:800px-Olmec_Heartland_Overview_5.jpg

ZAJÍMAVOSTI jméno Olmékové jim dali Aztékové a znamená „Lidé ze země gumovníků“ hlavním motivem sochařství nejsou jen obří hlavy, ale i jaguáři – uctívaná zvířata po roce 200 př. n. l. jsou olmécká centra náhle opuštěna nejstarší kultura Střední Ameriky hráli posvátnou míčovou hru s gumovým mí- čem – hráči nesměli upustit míč na zem; k udr- žení míče mohli používat jen ramena, lokty, kolena, boky; poražené družstvo bylo popra- veno a obětováno bohům ZAJÍMAVOSTI

MAYOVÉ Období: 250 -900 n. l. Hlavní sídla: Copán, Tikal, Chichén Itzá Rozsah říše: pol. Yukatán, jih Mexika, Gua- temala, Salvador, Honduras Vládci: Uaxaclajuun, Ub´aah K´awiil (Osmnáct Krá- lík) Charakt. rys: stavitelé pyramid a přesného ka- lendáře http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Flickr_-_archer10_(Dennis)_-_Guatemala-1593.jpg

Sídla Mayů http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Larger_Southern_Maya_area_v3.svg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Maya_civilization_(orthographic_projection).svg

ZAJÍMAVOSTI nejvyspělejší civilizace předkolumbovské Ame- riky pyramidy, chrámy, kamenná města, sochy, stély, složité hieroglyfické písmo, matematické a astronomické znalosti kalendář s přesným výpočtem délky roku jejich náboženství bylo velmi krvavé – uctívají bohyni sebevraždy Ixtab (při obřadech kněží zajatcům rozřezávají obsidiánovým nožem hruď, rvou srdce z těla, z oběti stahují kůži, krev je pokládána za potravu bohů) ZAJÍMAVOSTI

Věda Kalendář – astronomické znalosti (zatmění Slunce, poloha Měsíce); výchozí da- tum – r. 3114 (bohové stvo- řili svět); rok – 18 měsíců – 20 dní Věda Matematika – dvacítková soustava, pojem nula http://commons.wikimedia.org/wiki/File:A-Mayancalender2.JPG http://en.wikipedia.org/wiki/File:Maya.svg

Věda Astronomie – observatoře Hieroglyfy – tesány nebo ryty do kamene, vyskytují se ve 2jí formě - v normální nebo jako hlava bož- stva, člověka, zvířete. Rozluštěna jen část. http://en.wikipedia.org/wiki/File:Palenque_glyphs-edit1.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Chich%C3%A9n_Itz%C3%A1_Mayan_observatory.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Morley_1915_ISglyphs.jpg

TOLTÉKOVÉ Období: 10. -12. st. Sídlo: Tollan Rozsah: centrální Mexiko Vládci: Quetzalcoatl, Huemac Charakt. rys: jako skvělých umělců si jich vážili Aztéko- vé, kteří jiný- mi národy po- hrdali http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tula_Pyramid_Jaguar.jpg

Sídla Toltéků http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Toltecas.png?uselang=cs

Toltécká nádoba z oranžového ZAJÍMAVOSTI v jazyce Aztéků znamenalo slovo „Tolték“ umělec či architekt významným městem Toltéků byl Teotihuacan – ná- boženské centrum nejslavnějším králem a bohem byl byl Quetzalcoatl (Opeřený had) měli kalendář – rok 260 dní, 52 ročních cyklů (jako my máme století) Toltécká nádoba z oranžového jílu http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Toltec-style_Vessel_1.jpg

Pyramida Slunce Teotihuacán „Místo, kde se člo- věk proměňuje v boha“ 63 m, nejvyšší pyramida v Amer. 235 m při základ- ně - 4 terasy http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pir%C3%A1mide_del_Sol.jpg

AZTÉKOVÉ Období: 14. – 16. st. Sídlo: Tenochtitlán Rozsah: Mexiko, Gua- temala, Salva- dor, Honduras Vládci: Itzcóatl Montezuma Charakt. rys: krvavé obřadní rituály Nepřátelé: šp. dobyva- telé – Hernán Cortés http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mitos_y_Fantasias_de_los_aztecas_foto_7.png

Sídla Aztéků http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Aztec_Empire_1519_map-fr.svg

ZAJÍMAVOSTI Aztékové vybudují své město Tenochtitlán na ostrově uprostřed jezera, na místě, které jim podle legendy určil bůh Huitzilopochtli - budují hráze - během rituálů obětují i 20 000 zajatců, králové při nich rvali zajatcům srdce z těla - podrobili si okolní kmeny - říši vyvrátil španělský dobyvatel Hernán Cortéz - umění Aztéků bylo náboženského charakteru – uctívali četná božstva (oslavná keramika, sochy z kamene, ob- sidiánu a křemene) - kresby ve formě piktogramů – představovaly předměty - používali jednoduché platidlo – kakaové boby

Aztécký kalendář - rituální a sluneční (18 měsíců po 20 dnech a 5 dnů nešťastných) - kamenný, ve středu je tvář slunečního boha, kolem nebesa a dny http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Aztec_Sun_Stone_Replica_cropped.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Aztec_calendar_on_Amate.jpg

Kodex Mendoza - popisuje život ve střed- ním Mexiku kolem obdo- bí jeho dobytí Španěly - zahrnuje: dějiny aztécké říše, líčení života aztéc- ké společnosti a zázna- my tributu z podmaně- ných oblastí - vytvořen kolem r. 1550 http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Codex_Mendoza_folio_20r.jpg

Dobytí říše Posledním panovníkem byl Montezuma II., jehož říši zničil v 16. st. španělský conquistador Hernando Cortés. Mexic- kého zálivu dosáhl v r. 1519 a v r. 1521 po mnoha masa- krech a zavraždění Montezumy dobyl Tenochtitlán. Využil víry Aztéků v návrat bílého vousatého boha Quetzalcoatla z východu, za kterého byl Cortéz Aztéky považován. K zániku říše přispěla krutost šp. dobyvatelů i infekční cho- roby (neštovice, spalničky a tyfus). http://commons.wikimedia.org/wiki/Hern%C3%A1n_Cort%C3%A9s?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cortez_and_Montezuma_at_Mexican_Temple.jpg

INKOVÉ Období: 15.-16. st. Sídlo: Cuzco Rozsah: Kolumbie, Ekvádor, Peru, Bolívie, Chile, Argentina Vládci: Pachacuti, Huayna Copac, Atahualpa Charakt. rys: za příslib svobody jsou Inkové schopni Španělům naplnit celý sál zlatem Nepřítel: šp. dobyvatelé – Francisco Pizarro http://cs.wikipedia.org/wiki/Inkov%C3%A9

Rozsah říše Zpočátku tvořilo říši jen město Cuzco a jeho okolí, postupně obsazovali panovníci další území. Svou zemi nazývají jako „Země čtyř částí“. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tupac-inca-conquest.png

Dobytí říše V roce 1531 vyplouvá z Panamy Francisco Pizarro se 3 lo- děmi a 180 muži. V Peru se dozví, že v říši Inků došlo k občanské válce mezi vládcem Huáscarem a jeho nevlast- ním bratrem Atahualpou. Pizarro toho využívá a vyráží do vnitrozemí. Atahualpa zajme Huáscara. Francisco Pizarro Vládce Pachacuti – rozkvět Cuzca http://commons.wikimedia.org/wiki/File:PachacutecIXinca.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Francisco_Pizarro

Dobytí říše Atahualpa se rozhodne přátelsky přijmout bílé muže ve městě Caja- marca. Mezitím Pizarro obsadí všechny budovy kolem náměstí. Povraždí asi 3000 indiánů a inku zajmou. Na pokyn Atahualpy sná- šejí Inkové zlato – 55 tun zlata a 12 tun stříbra. Ani to inku nezachrání, je postaven před soud a odsouzen k smrti. Je uškrcen. Španělé ovlád- nou i Cuzco. Atahualpa poslední inka http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Atahualpa.jpg

Kultura Kipu – uzlové písmo, barevné šňůky opatřené uzlíky. Sloužilo při správě země k zaznamenávání počtu obyva- tel, vojska, úrody, počtu zvířat a polí. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Inca_Quipu.jpg?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Quipu.png?uselang=cs

Kultura Machu Picchu – incké kultovní město v peruáns- kých Andách. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Before_Machu_Picchu.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Machu_Picchu

Zdroj: http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=2654&catid=13&Itemid=4 http://www.artmuseum.cz/smery_list.php?smer_id=114 BAUER, Jan. Krvelační Mayové: Zničila je nenávist k vlastním králům?. History revue Speciál: 44 nejmocnějších říší světa. 2010, roč. 2010, č. 1, s. 85-88. ISSN 1803-0440. BAUER, Jan. Aztéčtí rekordmani: Během rituálů obětují 20 000 zajatců najednou. History revue Speciál: 44 nejmocnějších říší světa. 2010, roč. 2010, č. 1, s. 92-94. ISSN 1803-0440. BAUER, Jan. Pohřbila Toltéky pyšná princezna?. History revue Speciál: 44 nejmocnějších říší světa. 2010, roč. 2010, č. 1, s. 90-91. ISSN 1803-0440. BAUER, Jan. Posledního inku už nezachránil ani křest: Během rituálů obětují 20 000 zajatců najednou. History revue Speciál: 44 nejmocnějších říší světa. 2010, roč. 2010, č. 1, s. 96-97. ISSN 1803-0440.