Cíle dohodových spojenců Zahájení, složení, rozdělení do skupin Dva hlavní názory Závěry Mírová konference v Paříži
Formuloval ve svém poselství Kongresu USA prezident Wilson – „čtrnáct bodů prezidenta Wilsona“ Tato formulace obsahovala i požadavek samostatného vývoje národů Rakouska – Uherska Ústřední mocnosti (Německo, Rakousko – Uhersko a jejich spojenci) nejprve na tyto body nepřistoupili, po řadě porážek na frontách pak na tomto základě kapitulovali Cíle dohodových spojenců
Konference byla zahájena 18. ledna 1919 a s několika přestávkami trvala až do 21.ledna 1920 Konference se zúčastnily všechny vítězné státy (mimo sovětské Rusko) Rozdělení do několika skupin. Rozhodující slovo měla skupina států s tzv. všeobecnými zájmy (Francie, Velká Británie, USA, Itálie, Japonsko) Zahájení, složení, rozdělení do skupin
Odlišné názory spojenců Francii vedl na konferenci Georges Clemenceau Velkou Británii David Lloyd Československo zastupovali předseda vlády Karel Kramář a ministr zahraničí Eduard Beneš Francie zastávala názor, že má být uplatněn tvrdý postup proti Německu USA a Velká Británie zastávaly smířlivější postup. Dva hlavní názory
Zvítězil francouzský názor Francie nejúspěšnější zemí na konferenci Francouzský ministerský předseda Georges Clemenceau se stal hlavní diplomatickou osobností Pařížské mírové konference Marseillaise (video) Závěry