Bitva o Stalingrad Dějepis Autor: Pavel Hrstka Inovace výuky na Gymnáziu Otrokovice formou DUMů CZ.1.07/1.5.00/34.0488 Dějepis Bitva o Stalingrad Autor: Pavel Hrstka

září 1942- 2. únor 1943 dnešní Volgograd, jihozápadní Rusko Stalingrad září 1942- 2. únor 1943 dnešní Volgograd, jihozápadní Rusko

Účastníci Sověti Jihozápadní, Donský a Stalingradský front 1 143 000 mužů (k 19. 11.) Velitel: maršál Georgij Žukov Ztráty 486 000 mrtvých a zajatých, 614 000 raněných a nemocných

Němci 6. armáda 290 000 mužů (k 22. 11.),postupně až 700 000 mužů velitel generál Friedrich Paulus ztráty 265 000 mrtvých a zajatých, 23 000 raněných a evakuovaných

Před bitvou Po neúspěchu u Moskvy získala u Němců prioritu jižní fronta s cílem proniknout na Kavkaz, dostat se ke zdrojům ropy a případně protáhnout tažení až do Indie Poslední překážkou na této cestě bylo město Stalingrad, jehož strategický význam podtrhovalo ještě jeho jméno

Bitva 17. června se generálplukovník Friedrich Paulus rozhodl zaútočit Německá 6. armáda se 8. srpna dostala k „vnější obraně“ Stalingradu 21. srpna německé jednotky prolomily vnější obranu a překročily Don

Dne 23. srpna se 6. armáda dostala k Volze (severně od Stalingradu), v této fázi se A. Hitler, patrně z prestižních důvodů, rozhodl opět posílit 6. armádu Poté Němci, prakticky na předměstí Stalingradu, narazili na odpor 62. armády generála Čujkova V této fázi bitvy německá armáda spálila dřevěné předměstské čtvrti, ale nepodařilo se jí dosáhnout výraznějších úspěchů

13. září byla sovětská frontová linie šest a v některých místech patnáct kilometrů od Volhy Pozici držely divize 62. armády, jež měly k dispozici asi 60 tanků Po 14. září se bitva rozpadla do nepřehledných a nelítostných pouličních bojů, které trvaly až do sovětského protiútoku

14. října došlo k hlavnímu úderu německé armády, tento den byl nejkrvavějším dnem celé bitvy, po masivních náletech a dělostřeleckém útoku se Němci dostali do Traktorového závodu (tím došlo k definitivnímu přerušení oprav a výroby tanků), čímž postoupili o téměř dva kilometry

Dne 26. října se vojákům 16. tankové a pěšákům 94 Dne 26. října se vojákům 16. tankové a pěšákům 94. pěší divize podařilo dobýt předměstí Spartakovka, o které se tvrdě bojovalo již od srpna Po tomto úspěchu ovládala německá armáda více než devět desetin Stalingradu 11. listopadu Friedrich Paulus zaútočil znovu, uvědomoval si, že je nutné dobýt město Stalingrad do příchodu zimy, 12. listopadu se jeho čtvrté tankové armádě podařilo výpadem dosáhnout břehů Volhy jižně od města a tím uzavřít obklíčení

19. listopadu už začal Stalinův protiútok 20. listopadu se dal do pohybu Stalingradský front 23. listopadu se tyto jednotky v husté sněhové vánici setkaly u Kalače na Donu západně od Stalingradu, zde obsadily velmi důležitý most přes Don tento úder byl pro německou armádu velmi těžký

22. listopadu obdržel generál Paulus rozkaz vydržet a očekávat další rozkazy 26. listopadu převzal velení nad skupinou armád Erich von Mannstein, který se měl pokusit osvobodit 6. německou armádu v rámci vyprošťovací operace Zimní bouře 12. prosince byla zahájena Mannsteinova vyprošťovací ofenzíva v rámci operace Zimní bouře

Rudá armáda v rámci operace Prsten svými postupnými útoky stále více svírala smyčku kolem Stalingradu, německá vojska byla postupně zatlačena na východ až do stalingradských ruin 24. prosince obsadili Rusové letiště v Tacinské 8. ledna poslali Nikolaj Nikolajevič Voronov a Konstantin Konstantinovič Rokossovskij Paulusovi výzvu ke kapitulaci, v níž slibovali lékařskou pomoc a potraviny Paulus nabídku nepřijal

Teprve v několik dní před samotnou kapitulací požádal Paulus Hitlera o její povolení Hitler však, zaslepen svým přesvědčením, kapitulaci odmítl se slovy: "Šestá armáda musí splnit svou svatou povinnost" Navíc ještě Paulusovi věřil a povýšil radiotelegraficky Pauluse 30. ledna do hodnosti polního maršála, prakticky očekával, že raději spáchá sebevraždu, než by volil zajetí, neboť ještě žádný německý maršál se nevzdal nepříteli Paulus se přesto 31. ledna vzdal

Význam Bitva o Stalingrad je považována za klíčovou nejen na východní frontě, ale je označována za přelomovou bitvu celé II. světové války Sovětské vítězství způsobilo obrat ve válce, Němci po sovětském protiútoku zahajují ústup a již nikdy nedosáhli většího vítězství a během necelého roku byly německé jednotky vytlačeny z území SSSR

Zdroje Kuklíková, J.- Kuklík, J.: Dějepis 4 pro gymnázia a střední školy; Nejnovější dějiny. Praha: SPN, 2001. ISBN: 80-7235-175-3. https://www.google.cz/search?q=bitva+o+stalingrad+-+mapa&espv=210&es_sm=93&tbm=isch&source=iu&imgil=9qps8kwL6Xw-LM%253A%253Bhttps%253A%252F%2 Black, Jeremy : Sedmdesát velkých historických bitev. Vyd. 1. [Praha] : Slovart, 2007. 304 s. ISBN 8072098128.