Stalingradská bitva Friedrich Paulus Přelom ve válce Stalingradská bitva Friedrich Paulus

Přelom ve válce 1. ledna 1943 sovětská vojska zahájila ofenzívu, jejíž cílem bylo osvobození severního Kavkazu Souběžně s probíhajícími operacemi u Stalingradu a na Kavkaze Rudá armáda přešla do útoku i na ostatních úsecích fronty 2.1 sovětské jednotky osvobodily Velikije Luky (Moskevská oblast) 25.1. dobyly Voroněž

Přelom ve válce 2. ledna začala bitva u Búajrat al- Husúnu mezi brit. 8. armádou a německo-italskou tankovou armádou Bitva trvala až do 14.1. a skončila porážkou jednotek Osy 12. ledna začala jižně od Ladožského jezera operace Rudé armády, jejímž cílem bylo prolomení blokády Leningradu

Přelom ve válce 14. ledna došlo k setkání Churchilla s Rooseveltem v Marocké Casablance, které mělo stanovit strategii vedoucí k porážce Německa a Itálie v Evropě Britové prosazovali invazi přes Sicílii do Itálie Američané upřednostňovali invazi do Francie přes kanál La Manche

Přelom ve válce Přes počáteční odpor Američané nakonec přijali britský plán 23. ledna Britská 8. armáda bez boje obsadila Tripolis a pronikla k libyjsko-tuniské hranici Rommel po vyklizení Tripolisu ustoupil na silně opevněnou Marethskou linii

Přelom ve válce 30. ledna britské bombardéry poprvé provedli denní nálet na Berlín 2. února Rudá armáda (Voroněžský front) zahájila Charkovskou útočnou operaci 8.2. byl osvobozen Kursk 15.2. byl po tuhém boji s II. tank. sborem SS dobyt Charkov Jižní fronta 14.2. osvobodil Rostov na Donu

Přelom ve válce 15. března německá armáda dobyla město Charkov a 18.3. Bělgorod 19. dubna vypuklo ve varšavském Ghettu povstání jako reakce na jeho chystanou likvidaci 12. května skončily veškeré boje v severní Africe 22. května německý admirál Karl Dönitz definitivně stáhl své ponorky ze severního Atlantiku Důvodem byly katastrofální ztráty (56 ponorek během měsíce dubna), které byly způsobeny efektivní obranou konvojů

Přelom ve válce 10. června byla spojenci zahájena velká letecká ofenzíva Americké letectvo se soustřeďovalo na denní přesné bombardování Cílem bylo zničení německého leteckého průmyslu a letectva vůbec

Přelom ve válce 5. července po dlouhé přípravě zaútočily německé armády na silně opevněné pozice Rudé armády v kurském výběžku Cílem operace bylo obklíčení a následné zničení velkého uskupení vojsk Rudé armády soustředěného kolem ukrajinského města Kursk Čímž by Německo opět získalo ztracenou iniciativu na východní frontě

Přelom ve válce 10. července se angloamerické invazní síly vylodily u jihovýchodních břehů Sicílie 12. července přešla Rudá armáda do mohutného protiútoku proti oběma německým uskupením V největší tankové bitvě II. světové války u Prochorovky byl 5. gardovou tankovou armádou definitivně zastaven útok z jižního směru

Přelom ve válce Bitva u Kurska byla posledním německým pokusem zvrátit situaci na východní frontě Německá armáda při níž na východě utržila daleko větší materiální a psychologický úder než u Stalingradu

Přelom ve válce 7. srpna Rudá armáda zahájila smolenskou útočnou operaci proti něm. 4. armádě Začalo osvobozování Běloruska 22. září sov. 13. armáda za pomoci partyzánů násilně překročila mohutný tok Dněpru 3. září se britsko kanadské jednotky 8. armády přeplavily přes Mesinskou úžiny a vylodily se v jižní Itálii den podepsal gen. Castellano na Sicílii tajnou kapitulaci Itálie

Přelom ve válce 8. září Itálie oficiálně zveřejnila svou kapitulaci Německo okamžitě přikročilo k okupaci země a odzbrojení italské armády 10.září obsadily Němci Řím 2. října byla osvobozena celá smolenská oblast 19. října se v Moskvě uskutečnila konference ministrů zahraničních věcí SSSR, USA a Velké Británie Schůzka měla na programu urychlení konce války a poválečné uspořádání Evropy.

Přelom ve válce 3. listopadu vojska 1. ukr. fronty zahájila kyjevskou útočnou operaci 6.11. byl Kyjev osvobozen 28.listopadu se sešli v Teheránu na vrcholné schůzce Roosevelt, Churchill a Stalin

Přelom ve válce 24. prosince zahájila Rudá armáda velkou ofenzívu západně od Kyjeva Koncem roku 1943 ovládala německá vojska v SSSR pouze území Běloruska, pobaltských republik, Karelofinské republiky a na jihu část Ukrajiny, Moldavska a Krym 26. prosince byla potopena něm. bitevní loď Scharnhorst v Severním ledovém oceánu při neúspěšném útoku na spojenecký konvoj „YW 558

Postup Německa do SSSR V létě 1942 probíhaly na východní frontě urputné boje Němci dobyli černomořskou pevnost Sevastopol Proniknout zároveň mezi Don a Volhu a obsadit naftová ložiska v Baku nedokázali Když německá a jiná vojska neuspěla v Kavkazském předhůří, soustředila se na útok ve stalingradském směru

Stalingradská bitva Údaje: Místo: Stalingrad, SSSR Trvání: 3. 9. 1942 – 2. 2. 1943 Výsledek: Vítězství SSSR Strany: Velkoněmecká říše + Itálie + Rumunsko + Maďarsko x SSSR Velitelé: A. Hitler, M. von Weichs, F. Paulus x G. Konstantinovič, Žukov, A. Jeremenko, V. I. Čujkov

Stalingradská bitva Bitva o Stalingrad byla jednou z nejvýznamnějších událostí 2. světové války Jedná se o tzv. „zlom na východní frontě“ Až do této bitvy Německá armáda postupovala do nitra SSSR Po bitvě museli ustupovat před sovětskými vojsky

Stalingradská bitva Německá fronta 19.10. Německá fronta 12.12.

Stalingradská bitva Samotný počátek bitvy se datuje na 3. září 1942, kdy se čelní útvary německého XIV. tankového sboru probojovaly až do vzdálenosti osmi kilometrů od centra města Stalingradu O den později byl však jejich útok sovětskou obranou zastaven V následujících týdnech se bitva o Stalingrad změnila v rozhořčený boj o každý m2 Do poloviny září padla Němcům do rukou celá jižní část města

Stalingradská bitva Dějištěm těžkých bojů mezi německými a sovětskými jednotkami se poté staly severní čtvrti Stalingradu Rudá armáda, zatlačená k Volze, využívala všech možností boje ve městě Cílem německých vojsk bylo rychlé obsazení města Německá vojenská uskupení se ve Stalingradu setkala s poměrně tuhým odporem I přes odpor mělo Německo v jednom okamžiku pod kontrolou 9/10 města

Stalingradská bitva 22. listopadu se okolo německé 6. armády uzavřel obkličující kruh sovětských vojsk Známý jako „Stalingradský kotel“ 6. armádě tehdy velel generálmajor Friedrich Paulus

Stalingradská bitva Po dokončení sovětské obkličovací operace se ve stalingradském kotli ocitly německá 6. armáda a IV. armádní sbor německé 4. tankové armády I rumunská 20. pěší a 1. jezdecká divize V kotli o rozloze 1500 km2 se 22. listopadu nacházelo asi 284 000 mužů, z toho 9500 Rumunů a 20 300 sovětských válečných zajatců

Stalingradská bitva Po obklíčení kotle Hitler nařídil Paulsově armádě, aby zaujala postavení kruhové obrany Velitel 6. armády generálmajor Paulus poslal do Berlína žádost o povolení k pokusu o průlom stalingradského kotle Tato žádost byla Hitlerem okamžitě zamítnuta

Stalingradská bitva V odpovědi z Berlína stálo, že 6. armáda má počkat na vyprošťovací útok zvenčí 6. armáda měla v tu chvíli zásoby ještě asi na 6 dní boje Náčelník štábu pozemního vojska Kurt Zeitzler se marně pokoušel získat Hitlerův souhlas s vyklizením Stalingradu 24. listopadu se říšský maršál a velitel Luftwaffe zaručil, že letectvo bude schopno vojska obklíčená ve Stalingradu zásobovat nejnutnějšími věcmi

Stalingradská bitva Německá kapitulace: Situace pro německé vojáky obklíčené v kotli vypadala opravdu velmi špatně Pokusy o vyproštění 6. armády dále pokračovaly, ale již po několika dnech ztroskotaly

Stalingradská bitva 4. tankové armádě pod velením generálplukovníka Hermanna Hotha se v součinnosti s 6. tankovou divizí, přisunutou z Francie, a 23. tankovou divizí během několika hodin podařilo zatlačit svazky 51. armády Bránící se na vnějším obvodu kotle, ale útok, jenž měl zabezpečit levé křídlo vyprošťovací operace, po několika dnech uvázl v prostoru mezi řekami Don a Volha

Stalingradská bitva Němcům nepomohla ani podpora, kterou obklíčeným jednotkám poskytl velitel skupiny armád, polní maršál Erich von Manstein 20. prosince se sovětským vojskům podařilo dosáhnout průlomu ve směru hlavního úderu

Stalingradská bitva Vzhledem k nově vzniklé situaci bylo vrchní velení Wehrmachtu přinuceno stáhnout síly 4. tankové armády Ta se doposud přiblížila na vzdálenost 48 kilometrů od obklíčených Paulusových vojsk Ve snaze zabránit katastrofě, jež se mohla snadno vyvinout v „druhý Stalingrad“, vydalo vrchní velení pozemních vojsk 28. prosince rozkaz k zahájení ústupu z Kavkazu

Stalingradská bitva 25. ledna roku 1943 se povedlo sovětským vojskům v důsledku velké ofenzívy oddělit stalingradský kotel na dvě části Den předtím byl večer na dálku povýšen Paulus do hodnosti generála polního maršála, protože ještě nikdy v historii německé armády nepodepsal německý polní maršál kapitulaci

Stalingradská bitva Hitler věřil, že se tak stane i tentokrát a že Paulus kapitulaci nepodepíše, jenže se přepočítal 31. ledna podepsal generál polní maršál Friedrich Paulus kapitulační listinu, která měla ukončit dosavadní boje v jižní části stalingradského kotle V severní části se bojovalo až do 2. února 1943

Stalingradská bitva Do ruského zajetí se následně odebralo asi 100 000 německých vojáků Z nichž se o 12 let později v roce 1955, vrátilo do Německa asi 5 000 mužů Zbytek mužů zahynul v krutých podmínkách ruských gulagů 2. února 1943 generál pěchoty Karl Strecker podepsal kapitulaci severní části stalingradského kotle, čímž skončila bitva o Stalingrad

Souhrn Stalingradské bitvy V září 1942 se Německá armáda probojovala do Stalingradu Urputné boje v ulicích Stalingradu trvaly od 3. 9. 1942 až do 2. 2. 1943, kdy se bojovalo o každý m2 Nejvíce se bojovalo o nejvyšší bod města – „Mamajevovu mohylu“ Po velmi krvavých bojích, Rudá armáda zastavila postup Německa dále do města

Souhrn Stalingradské bitvy 22. listopadu obklíčila sovětská armáda 6. německou armádu a uzavřela je do tzv. stalingradského kotle V únoru 1943 připravila v prostoru Donu, Volhy a Stalingradu drtivou porážku německým vojskům Vítězství sovětských vojsk ve Stalingradu znamenalo „obrat ve vývoji 2. světové války“

Souhrn Stalingradské bitvy To podlomilo sílu Německa, a od této doby stoupal vliv SSSR Autoritu sovětského svazu poté uznávali i USA a VB při velkých bitvách, neboť dokázali, že dokáží zásadně ovlivnit průběh války Porážka Německa na Volze podpořila další národně osvobozenecké hnutí v Evropě

Souhrn Stalingradské bitvy Německo ztratilo v tomto úseku fronty: - 1.5 mil. Vojáků - 3500 tanků a samohybných děl - 12000 děl a minometů - 3000 letadel Do zajetí bylo vzato 90000 mužů a velitel 6. armády Friedrich Paulus

Friedrich Paulus

Friedrich Paulus 23.9.1890-1.2.1957 Friedrich Paulus se narodil 23. září roku 1890 v Breitenau, malém zemědělském městečku hluboko ve vnitrozemí Hesenska v rodině státního zaměstnance V mládí Paulus studuje práva na univerzitě v Marburgu Ale brzy je uvolněn, protože německá armáda se začíná v roce 1910 rozšiřovat

Friedrich Paulus Poskytuje prostor zájemcům z širšího sociálního spektra Friedrich Paulus je jako kadet-důstojník přijat do armády, a to do provinční jednotky, 111. pěšího pluku Ten také nese dřívější označení 3. bádenský pluk markraběte Ludwiga.

Friedrich Paulus Během dvou let se Friedrich Paulus vypracuje na poručíka V roce 1914 pak Friedrich Paulus odchází na bojiště 1. světové války Za první světové války je 111. pěší pluk součástí 28.divize, XIV. sboru 7. armády Úkolem této armády je průnik od Rýna směrem k pohoří Vogézy, kde se má na hranicích střetnout s pravým křídlem francouzských vojsk a zadržet jej zde

Friedrich Paulus Paulus v této době působí na pozici pobočníka ve 3. praporu svého pluku Pak Friedrich Paulus onemocní a musí frontu v listopadu 1914 opustit - ke svému pluku se pak již nikdy nevrátí

Friedrich Paulus Stává se štábním důstojníkem pluku u 2. pruského mysliveckého pluku Ten je součástí Alpenkorpsu, jednotky, která není nasazována na běžné akce U Alpenkorps zůstává Friedrich Paulus až do konce války - v roce 1917 přechází na vrchní velitelství sboru a plní štábní úkoly

Friedrich Paulus Paulus není horlivý nacista a nemá ani nic společného se zakládáním NSDAP a s její cestou k moci V dalších letech Paulusův vzestup dále pokračuje V roce 1939 je již generálmajorem a v době útoku na Polsko zastává místo náčelníka štábu v nově zformované 10. armádě v Lipsku

Friedrich Paulus Brzy získává 10. armáda nové jméno - stává se z ní 6. armáda Bez větších potíží poráží Polsko a v roce 1940 je převelena k velké ofenzívě na západ Největším Paulusovým úspěchem na západě je jednání, při němž Reichenau a král Leopold podepisují 28. května 1940 podmínky belgické kapitulace

Friedrich Paulus O další tři týdny později kapituluje Francie 6. armáda se stává součástí ozbrojených sil, vyčleněných pro operaci Seelöve, což je krycí jméno pro invazi do jižní Anglie Úkolem 6. armády je nalodit se v Le Havru a při vylodění tvořit levé křídlo v oblasti měst Brighton – Worthing Paulus připraví plány operace a v polovině srpna 1940 se koná v St. Malo generální zkouška akce

Friedrich Paulus Protože ale není k dispozici dostatek vyloďovacích člunů, je účast 6. armády na operaci nakonec zrušena Poté Friedrich Paulus opět mění místo - 3. září 1940 je jmenován do funkce zástupce náčelníka generálního štábu sekce operací v OKH (velitelství pro řízení veškerých operací německé armády

Friedrich Paulus Zde je Paulusovi okamžitě svěřen úkol připravit základní osnovu riskantního plánu Hitler nařizuje, že příští jaro (1941) musí být připraveny plány invaze do Ruska Paulus a jeho štáb na tomto úkolu pracují celou zimu Výsledkem je plán akce s krycím jménem Barbarossa

Friedrich Paulus Počátkem prosince roku 1941 pak nastává prudký zvrat v Paulsově kariéře Barbarossa (invaze do Ruska) se v podmínkách ruské zimy postupně zpomaluje, až se nakonec zastaví docela Moskva stejně jako Leningrad odolávají, armádní skupina Jih není schopna dobýt Kavkaz

Friedrich Paulus Polní maršál von Runstedt rezignuje na svoji funkci Žádá, aby se novým velitelem jeho bývalé 6. armády stal Friedrich Paulus Hitler souhlasí a Paulus tak získává přímou odpovědnost za armádu složenou z více než čtvrt milionu mužů Příštím Paulusovým cílem je Stalingrad - 6. armáda vyráží kupředu 28. června 1942 a je to největší německá armáda na východní frontě, je složena s pěti sborů

Friedrich Paulus Vše jde hladce, jediné zdržení nastane vždy jen, když armáda musí čekat na zásobovací konvoje Paulus, ač trpí úplavicí, plní své povinnosti zdatně Pak Hitler mění opět plány - nechce u Stalingradu jen přetnout ruské zásobovací tepny, chce město, nesoucí jméno protivníka dobýt

Friedrich Paulus V srpnu německá vojska stojí před Stalingradem Ale Rusové jsou rozhodnuti město ubránit Stalin nařizuje, aby civilní obyvatelstvo zůstalo ve městě

Friedrich Paulus Na místní frontu se z moskevské fronty přesunuje se svým štábem nejlepší Stalinův velitel maršál Žukov Schyluje se k rozhodující bitvě druhé světové války, velitelem německé strany je Paulus... Německý útok začíná 21. srpna 1942 - Rusové ale odolají Hitler opakuje svůj rozkaz - Stalingrad musí padnout...

Friedrich Paulus Město je za cenu velkých ztrát výpadem rozděleno na dvě části Boje probíhají s až neskutečnou intenzitou - bojuje se o každý dům, každý sklep, každou trosku v rozbořeném městě Friedrich Paulus ztrácí týdně dvacet tisíc mužů Koncem října odolává německé ofenzivě již jen 1/10 Stalingradu v severní části města

Friedrich Paulus 19. listopadu Rusové udeří - jejich plán je jednoduchý - obklíčit všechny německé jednotky v okolí Stalingradu A plán se, i díky Paulusově nerozhodnosti daří - 23. listopadu 1942 je Paulus a s ním přibližně 250 000 - 300 000 mužů jeho armád obklíčeno Rudou armádou Stalingradský kotel

Friedrich Paulus V této chvíli Paulus zcela selhává Ale Paulus se podřizuje Hitlerovi, který rozkazuje, aby Paulusova armáda zůstala přes zimu před Stalingradem... Rusové chtějí celou operaci ukončit do 8. ledna 1943 Zasílají proto Paulusovi ultimátum, v němž mu nabízejí možnost čestné kapitulace nebo úplného zničení

Friedrich Paulus Paulus, po projednání podmínek kapitulace s Hitlerem (má s ním přímé rádiové spojení), odmítá kapitulovat Nakonec Paulus, i když je 15. ledna Hitlerem jmenován polním maršálem Hitler ví, že žádný německý voják s touto hodností ještě nikdy nekapituloval a předpokládá, že Paulus s poslední ztracenou pozicí spáchá sebevraždu 31. ledna roku 1943 kapituluje

Friedrich Paulus Po kapitulaci je Friedrich Paulus držen v ruském v zajetí téměř jedenáct let Je vězněn v Moskvě a ačkoliv s ním není zacházeno hrubě, je vystaven nátlaku, aby se veřejně zřekl Hitlera Paulus odolává, ale po bombovém spiknutí v červenci 1944 nakonec podléhá

Friedrich Paulus Hitler je rozzuřen, že se k němu takto zachoval nejvyšší německý důstojník v zajetí Propuštěn je Paulus v roce 1953, ale pouze do rezidence v Drážďanech O dva roky onemocní laterální sklerózou a 1. února umírá na drážďanské klinice ve věku 67 let

Důležitá data Stalingradská bitva: 3.9.1942 - 2.2.1943 Bitva u Kurska: 4.7.1943 - 22.7.1943 Porážka německo-italských vojsk v Tunisku: Listopad 1942 - Květen 1943 Kapitulace Itálie: Září 1943 Vítězství spojenců v Tichomoří: Srpen 1942 - Únor 1943