ŽIVELNÉ POHROMY V LATINSKÉ AMERICE Tomáš Hanousek, PdF OU, Učitelství II. st ZŠ, (Ov-Ge), IV. ročník ŽIVELNÉ POHROMY V LATINSKÉ AMERICE Tomáš Hanousek PdF OU, Učiteství pro II. st. ZŠ (Ov-Ge, IV. ročník)

Základní charakteristika Latinská Amerika je územím, které je těžce zkoušeno mnoha druhy živelných pohrom – například zemětřeseními v Mexiku, vulkanickými erupcemi v Kolumbii, hurikány a záplavami na Haiti, suchy a bahenními proudy v Brazílii… Determinantem ne zcela příznivých životních podmínek je zejména poloha, která má vliv na exogenní i endogenní procesy ve zmíněné oblasti. Zřejmě nejvíce postiženým z latinskoamerických států je Peru. Příroda si se životy tamních obyvatel občas zahrává opravdu krutě. Stačí zmínit posloupnost událostí v Salvadoru v roce 2005: „1. října, v době, kdy území státu už bičovala tropická bouře Stan, o sobě dala po 101 letech vědět sopka Ilamatepec. Erupce donutila k evakuaci 7 tisíc lidí. V pátek 7. října se k tomu navíc přidalo i zemětřesení o síle 6,2 stupně na Richterově škále.“ (Zdroj: http://gnosis9.net) Díky moderním vědeckým metodám i finančním podporám do výzkumných programů lze dnes již značně snížit rizika ztráty lidských životů a efektivněji se vypořádávat s likvidací materiálních škod.

Živel první: VZDUCH - A) Tropické bouře a hurikány typické pro oblast okolo Mexického zálivu – souostroví Velké a Malé Antily, Bahamy a kontinentální část Střední Ameriky. Důvod: „ideální“ poloha – díky zeměpisné šířce těsně nad rovníkem (nad 10 °s.š. kvůli působení Coriolisovy síly) a teplému moři (jehož teplota musí být vyšší než 26,5 °C). ročně 1 – 20 hurikánů 2004: tropické bouře na Haiti a v Dominikánské republice, při povodních zahynuly 3000 lidí. Tentýž rok v září srovnal na Haiti hurikán Jeanne se zemí 80 procent všech obydlí a vyžádal si 2 000 obětí. Předpovědi klimatických změn nedávají zbídačeným obyvatelům Karibiku a Latinské Ameriky žádnou naději na zlepšení. Trasy hurikánů nad Atlantikem a Mexickým zálivem v letech 2005 a 2007

Nejničivější hurikány 1998: Střední Ameriku zasáhl hurikán Mitch. Experti jej tehdy označili za jeden z nejničivějších hurikánů v historii. Zemřelo kolem 12 tisíc lidí. Zničena byla téměř veškerá infrastruktura a dvě třetiny úrody. Ekonomika nejhůře postižených států (Honduras, Nikaragua) byla vržena o 30 let zpět. 2005: Ve stínu událostí kolem hurikánu Katrina zůstala zkáza, kterou po sobě v Guatemale, Mexiku, Nikaragui, Salvadoru, Hondurasu a Kostarice zanechal hurikán Stan. Ekologové při této příležitosti upozornili, že rozsáhlé záplavy a sesuvy půdy na řadě míst umocnilo plošné odlesnění krajiny. Úřady vyzvaly mezinárodní společenství, aby pomohlo s obnovou zničené země. Přestože na okamžitou pomoc pro Guatemalu apelovala i OSN, ohlas ze zahraničí byl jen minimální. Pro Guatemalu, kde i před hurikánem žilo 82 procent občanů pod hranicí chudoby a 50 procent dětí trpělo chronickou podvýživou, měla katastrofa dalekosáhlé důsledky. Téměř veškerá úroda kávy, cukru a banánů byla zničena. Cena kávy prudce vzrostla, neboť Guatemala, Mexiko a Salvador disponují třetinou jejích světových zásob.

B) Větrní sourozenci: El niño a La niña periodické změny rovníkového proudění a teploty vody ve střední části Pacifiku, které ovlivňují počasí prakticky na celém světě. V nejvíce postižených oblastech se projevují smrštěmi a následnými suchy či naopak záplavami.

C) Další vzdušné proudy Pampero: západní nebo jihozápadní vítr, který vane skrz území jižní Argentiny. Toto proudění může být velmi silné a zpravidla přináší značné množství srážek, které jsou doprovázeny hromy a blesky. Nastat může kdykoli, nejpravděpodobnější je výskyt v období časného léta na jižní polokouli, tedy mezi říjnem a lednem. Zonda: silný horský suchý vítr fénového typu na východních svazích And v Argentině, často s sebou nese prach. Výskyt v 90% případů v období května až listopadu. Ohrožuje nejvíce argentinské provincie La Rioja, San Juan a sever Mendozy.

Živel druhý: ZEMĚ - Tektonická aktivita

A) Sopečná činnost Častá v Andské oblasti jak Střední, tak i Jižní Ameriky S projevy vulkánů se musejí potýkat obyvatelé států Mexiko, Guatemala, Salvador, Nikaragua, Kostarika, Argentina, Bolívie, Chile, Ekvádor (i ostrova Galapágy), Kolumbie a Peru Nejedná se jen o samotné výlevy sopek, ale také jevy doprovodné: pyroklastické vlny, sesuvy půdy, lahary, přívaly sopečného popela, letící ztuhlé kusy magatu. Tato nebezpečí zřídkakdy znamenají těžký problém v oblastech vzdálenějších než 30 kilometrů od místa erupce, avšak existují i příklady, kdy proudy lávy, bahna nebo popela způsobily vážné problémy i ve vzdálenosti dvojnásobné.

Probability (Percent) B) Zemětřesení Latinská Amerika je odjakživa dějištěm velmi silných otřesů. Nejsilnější seismická aktivita 20. století se odehrála na území Chile 22. května 1960. Hodnota magnituda činila 9,5 (nejvyšší možná hodnota je 10). Jedním z důsledků bylo vyslání tsunami, které pustošilo i značně vzdálené břehy Havaje, Japonska a Filipín. Location Magnitude (Richter) Probability (Percent) Ometepec, Mexico 7.3 74 Central Oaxaca, Mexico 7.8 (72)a/ Eastern Oaxaca, Mexico 70 Western Oaxaca, Mexico 7.4 64 Colima, Mexico 7.5 66 Central Guerrero, Mexico (52)a/ Southeastern Guatemala 79 Central Guatemala 7.9 50 Nicoya, Costa Rica 93 Papagayo, Costa Rica 55 Jama, Ecuador 7.7 90 Southern Valparaíso, Chile 61 Plochy v Latinské Americe s vyšší než padesátiprocentní pravděpodobností výskytu zemětřesení s magnitudem nad hodnotu 7.0 (období 1989 - 2009).  Barevná škála rozlišuje jihoamerické lokality s různou silou zemětřesení. Nejsilnější jsou projevy v místech šrafovaných hnědě na západním pobřeží.

C) Tsunami Přílivová vlna vzniklá v důsledku podmořských otřesů. Ohroženo je zejména západní pobřeží států Kolumbie, Ekvádor, Peru a Chile.

D) Sesuvy půdy Několik typů: laviny, sesuvy svahů, proudy bahna, řícení skal apod. Mohou nastat ojediněle nebo i vícekrát, přičemž pokaždé hrozí značné škody na životech i majetku. Mohou být spuštěna zemětřeseními, sopečnými pochody, vydatnými dešti, poddolováním a řadou dalších mechanismů.

Živel třetí: OHEŇ V jižním Mexiku a Střední Americe jsou požáry vegetace častým jevem v období sucha (mezi prosincem a dubnem). V Jižní Americe bývají požáry typické zejména pro oblasti savan v povodí Orinoka (Llanos) v oblastech států Venezuela a Kolumbie.

Živel čtvrtý a poslední: VODA Distribuce vody ve značné části Latinské Ameriky není rovnoměrná (střídání období sucha s obdobími dešťů). Povodně: jev přítomný v oblastech Brazílie, Paraguaye, Uruguaye, Peru a Bolívie. V květnu 2007 byla Uruguay postižena nejsilnějšími záplavami od roku 1959. Přes110 000 osob bylo postiženo, zejména šlo o ty, kteří se nemohli bránit (děti, ženy a senioři). Přes 12 000 osob bylo evakuováno. Povodně zablokovaly komunikace a zapříčinily chaos v dopravě. 30 000 lidí se ocitlo bez přístupu k nekontaminované pitné vodě. Hlavními důvody jsou přívalové deště spojené se sesuvy půdy (Centrální Amerika, Brazílie, Uruguay, Bolívie) a špatné odvodňování terénu (Paraguay).

Ekonomické a sociální dopady přírodních katastrof Poškození infrastruktury, které vede ke snížení investiční aktivity Ztráta zisku z poškozených, dříve ziskových odvětví Postiženy jsou veškeré ekonomické sektory Ztráty se nevyhýbají ani mezinárodnímu obchodu Negativní dopady na kvalitu života obyvatel Epidemie – ideální kombinace značné vlhkosti, tepla a narušení infrastruktury Sociopatologické jevy – rabování a jiná kriminalita, psychické problémy evakuovaných...

Co je činěno pro zmírnění důsledků? Bylo dosaženo určitého pokroku, a to díky užití nových technologií a nabytých znalostí. Čím dál více propracované systémy monitoringu a varování se stávají silným prostředkem v boji proti vulkanickým erupcím, hurikánům, vlnám tsunami a zemětřesením - instalace varovných zařízení v několika karibských státech zapříčinila pokles počtu obětí na životech, protože je možné v předstihu upozornit na možná rizika, a to i s několikaměsíčním náskokem. Bylo stanoveno mnoho zákazů osídlení záplavových či jinak kritických lokalit. OAS (Organizace amerických států) uděluje strategickým odvětvím (například energetickému průmyslu v Kostarice či zemědělství v Ekvádoru) zvláštní podpory, které umožňují jejich rychlejší obnovu a rozvoj. Přesto stále existuje mnoho problémů k řešení: nedostatečná informovanost občanů o rizicích, absence či neefektivita politických rozhodnutí a podpor, rezignace lidí na hledání alternativních řešení.

Finanční podpora postiženým zemím z rozpočtu České republiky Zdroj: http://www.mzv.cz/wwWo/mzv/default.as p?id=45291&ido=18887&idj=1&amb=1 Chile požár v národním parku, duben 2005 4 500 000 Kč Guatemala, Salvador, Mexiko - hurikány Stan a Wilma: celkem 9 600 000 Kč Kuba - hurikán Wilma - 5 000 000, avšak pomoc nečerpána.

Zdroje informací https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2021.html http://www.dhn.mil.pe http://www.ngdc.noaa.gov/nndc/struts/form?t=101650&s=1&d=1 http://earthobservatory.nasa.gov http://www.naturalhazards.org/investigate/equakes/index.html http://www.ew.govt.nz/enviroinfo/hazards/naturalhazards/coastal/tsunami.htm http://www.sci.muni.cz/~herber/volcano.htm http://geochange.er.usgs.gov/sw/changes/natural/elnino/ http://volcano.und.edu/vwdocs/volc_images/south_america/south_america.html http://vulcan.wr.usgs.gov/Volcanoes/SouthAmerica/framework.html http://www.hurikany.info/ http://rgla.upol.cz/soubory/pdf/2_geologie.pdf http://www.sciencedaily.com/news/earth_climate/natural_disasters/ http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/americas/1079167.stm http://www.cestovatel.cz/clanky/zaplavy-ve-state-tabasco-v-mexiku/ http://weather.unisys.com/hurricane/ http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2005100011 http://www.oas.org/dsd/publications/Unit/oea54e/ch14.htm#TopOfPage http://geology.about.com/od/naturalhazardsclimate/Earthquakes_Volcanoes_and_Other_Natural_Hazards.htm Luhr, J. F. a kol.: Země. Praha; Euroedia Group k. s. 2004 Kolektiv autorů: Almanach geografie National Geographic. Praha; Sonoma Magazines s r. o., 2006