Imunologie seminář 1 Imunologie seminář 1 J. Ochotná j.ochotna@seznam.cz

Podmínky pro udělení zápočtu Povinná docházka na semináře Složení zápočtového testu (minimálně 90 bodů)

Zkouška z imunologie Počítačový test (minimálně 90 bodů) Ústní zkouška

http://uia.fnplzen.cz/

Sylabus přednášek imunologie Sylabus přednášek imunologie 3. ročník všeob. lék. 2014/2015   1.10.2014          Doc. MUDr. Petr Panzner, CSc.          1. Imunitní systém a jeho význam pro homeostázu organismu, složky imunitního systému a jejich vzájemná spolupráce 2. Bariérové funkce těla a obranné mechanismy 3. Nespecifické buněčné a humorální imunitní mechanismy 4. Specifické buněčné a humorální imunitní mechanismy 5. Fagocytóza a její význam pro imunitu 6. Neutrofilní leukocyty, jejich vývoj a funkce 7. Přirození zabíječi. Interferony. Charakteristika a funkce  8.10.2014          Mgr. Jitka Ochotná 8. Komplement, způsoby aktivace, biologický význam 9. Alternativní cesta aktivace komplementu a její regulace 10. Klasická cesta aktivace komplementu a její regulace 11. Biologický význam komplementu a jeho regulační mechanismy 12. Antigeny, hapteny, epitopy, základní charakteristika. T nezávislé antigeny     superantigeny, sekvestrované antigeny - imunologicky privilegovaná místa 13. Chemická podstata, velikost molekuly antigenů, stupeň nepříbuznosti

Plán seminářů středa týden A Seminář: Úvod do imunologie, příprava protilátek (1.10. 2014) Seminář: Vyšetření parametrů nespecifické imunity (15.10. 2014) Seminář: Vyšetření parametrů specifické imunity (29.10. 2014) Seminář: Zápočtový test, exkurse do laboratoře (12.11. 2014) Seminář: Imunodeficity, autoimunitní onemocnění, autoprotilátky (26.11. 2014) Seminář: Alergická onemocnění (10.12. 2014) Seminář: Oprava zápočtového testu, zápočet (7.1. 2015)

Plán seminářů pondělí týden B Seminář: Úvod do imunologie, příprava protilátek (6.10. 2014) Seminář: Vyšetření parametrů nespecifické imunity (20.10. 2014) Seminář: Vyšetření parametrů specifické imunity (3.11. 2014) Seminář: Zápočtový test (13.11. 2014; 8:30 děkanát; skupiny 1 a 2) (14.11. 2014; 11:40 děkanát; skupiny 7 a 8) Seminář: Imunodeficity, autoimunitní onemocnění, autoprotilátky (1.12. 2014) Seminář: Alergická onemocnění (15.12. 2014) Seminář: Oprava zápočtového testu, zápočet (7.1. 2015)

Plán seminářů pondělí týden A Seminář: Úvod do imunologie, příprava protilátek (13.10. 2014) Seminář: Vyšetření parametrů nespecifické imunity (27.10. 2014) Seminář: Vyšetření parametrů specifické imunity (10.11. 2014) Seminář: Zápočtový test, exkurse do laboratoře (24.11. 2014) Seminář: Imunodeficity, autoimunitní onemocnění, autoprotilátky (8.12. 2014) Seminář: Alergická onemocnění (5.1. 2015) Seminář: Oprava zápočtového testu, zápočet (7.1. 2015)

Doporučená literatura Hořejší V., Bartůňková J.: Základy imunologie. Praha, Triton, 4. vydání, 2009. Bartůňková J., Paulík M. a kol.: Vyšetřovací metody v imunologii. Praha Grada Publishing 2005.

Doporučená literatura Liška, M.; Ochotná, J.; Panzner, P. Základy alergologie a klinické imunologie pro studenty lékařských fakult –I. - IV. část [elektronická skripta]. [cit. 2013-10-01]. Po registraci a přihlášení je plný text dostupný z: http://mefanet.lfp.cuni.cz

Náhled do elektronických skript

Doporučená literatura Špičák V., Panzner P. a kol.: Alergologie. Praha, Galén, 2004. Krejsek J., Kopecký O.: Klinická imunologie. Hradec Králové, Nukleus HK, 2004. Bartůňková J., Šedivá A., Janda A.: Imunodeficience. 2. vydání, Praha Grada Publishing 2007.

Ostatní zdroje http://www.e-imunologie.cz https://cs.wikipedia.org

Imunitní systém

Hlavní funkce imunitního systému

Hlavní funkce imunitního systému. obranyschopnost. autotolerance Hlavní funkce imunitního systému obranyschopnost autotolerance imunitní dohled

Komponenty imunitního systému

Komponenty imunitního systému lymfatické tkáně a orgány buňky imunitního systému molekuly imunitního systému

Lymfatické tkáně a orgány

Lymfatické tkáně a orgány Primární lymfatické tkáně a orgány Lymfatické tkáně a orgány Primární lymfatické tkáně a orgány * kostní dřěň, thymus * místo vzniku, zrání a diferenciace imunokompetentních buněk * nezralé lymfocyty zde získávají svou antigenní specifitu

Kostní dřeň

Thymus

Sekundární lymfatické tkáně a orgány Sekundární lymfatické tkáně a orgány * místo setkání imunokompetentních bb. s Ag * slezina * lymfatické uzliny a jejich organizované shluky (tonsily, apendix, Peyerovy plaky ve střevě) * MALT (mucous associated lymphoid tissue)

Sekundární lymfatické tkáně a orgány Lymfatická uzlina Slezina MALT

Buňky imunitního systému (imunocyty) Vývoj červených a bílých krvinek začíná ve žloutkovém vaku, pak se hematopoéza přemisťuje do fetálních jater a sleziny (3.-7. měsíc gestace). Hlavní krvetvornou funkci má kostní dřeň. Všechny krevní buňky vznikají z jedné pluripotentní kmenové buňky (CD 34).

Povrchové molekuly leukocytů CD antigeny – povrchové molekuly leukocytů

CD antigeny

Povrchové molekuly leukocytů Antigenně specifické receptory (TCR, BCR) Adhezivní molekuly integriny, selektiny, adhezivní molekuly imunoglobulinové rodiny) Fc receptory Komplementové receptory Cytokinové a chemokinové receptory HLA Receptory PRR

Imunitní mechanismy

Imunitní mechanismy Nespecifické a specifické imunitní mechanismy spolu vzájemně spolupracují.

Nespecifické imunitní mechanismy Nespecifické imunitní mechanismy * složka buněčná – neutrofilní, eosinofilní a bazofilní granulocyty, mastocyty, NK buňky, monocyty humorální – komplement, interferony, lektiny a další sérové proteiny * rozeznávají konzervované struktury (PAMPs)

Specifické imunitní mechanismy Specifické imunitní mechanismy * složka buněčná - T lymfocyty (TCR) humorální – protilátky * rozeznávají specifické části antigenu (epitopy) * mají imunologickou paměť

Imunitní mechanismy

Antigen (imunogen) = látka, kterou imunitní systém specificky rozpoznává a reaguje na ni tvorbou protilátek či pomožením specifických T lymfocytů Proteiny nebo polysacharidy > 5 kDa (optimální velikost je cca 40 kDa) autoantigen exoantigen alergen

Rozdělení antigenů podle jejich příbuznosti Antigeny: a) autologní b) syngenní c) allogenní d) xenogenní

Epitop = část antigenu, která je rozpoznávána imunitním systémem (lymfocyty- BCR, TCR; Ig) Zkříženě reagující antigeny – sdílí jeden a více stejných nebo podobných epitopů

Interakce antigen – protilátka Vazebná místa protilátek (paratop) tvoří nekovalentní komplexy s odpovídajícími místy na molekulách antigenů (epitop) Komplex antigen-protilátka je reverzibilní

T-independent pathway

Protilátka (imunoglobulin) je glykoprotein, který je syntetizován plazmatickými buňkami tvorba protilátek je vyvolána přítomností antigenu

Využití protilátek v diagnostice Reakce protilátek s antigenem je základem všech sérologických metod využívaných v medicíně. Jednotlivé metody se liší způsobem jejich vizualizace. Existuje velké množství detekčních systémů umožňujících zviditelnit reakci antigenu s protilátkou. Takto lze diagnostikovat široké spektrum infekčních či autoimunitních chorob člověka a zvířat.

Protilátky využívané v diagnostice Monoklonální protilátka – je produkována klonem buněk pocházejících z jedné plazmatické buňky; váže se velmi specificky k určitému epitopu antigenu Polyklonální protilátka – je produkt mnoha klonů plazmatických buněk; jde o směs protilátek namířených proti různým epitopům antigenu

Příprava monoklonálních protilátek César Milstein Georges J.F. Kőhler 1984 – Nobelova cena

Využití monoklonálních protilátek v terapii inhibice rejekce transplantátu léčba některých nádorových onemocnění (imunotoxiny, radioimunotoxiny, bispecifické protilátky…) léčba autoimunitních chorob léčba některých virových onemocnění Humanizované protilátky

Děkuji za Vaši pozornost