Fototerapie

Jedna z definic fototerapie „Fototerapie je léčba psychických obtíží, jako je sezonní deprese, způsobená nesouladem vnitřních hodin člověka s vnějším časem, pomocí intenzivního osvětlení v ranních a večerních hodinách o síle 2000 až 5000 luxů.“ (Hartl a Hartlová 2000, str. 171)

Východiska metody Slunce jako božstvo napříč historií a kulturami (Egypt, Japonsko, keltové,…) Lidová moudrost „kam nemůže slunce, musí lékař“ Kauzální vztah mezi světlem, hormony a psychickým laděním

Využití metody Poruchy spánku Sezónní deprese (SAD) Endogenní deprese Neurologické problémy seniorů * Medicíncké (fyzioterapie kožních onemocnění a hojení)

Premisy účinnosti Množství světla má vliv na produkci melatoninu a dalších hormonů Regulace světla umožní regulaci hormonů Změny hormonů způsobují změny nálady mezi světlem a náladou tedy existuje kauzální vztah, čehož lze využít v terapii

Úskalí Příliš jednoduché řešení hodně složitého problému? Účinnost je individuální, záleží na jednotlivci a jeho problému Světlo přirozené a na kůži je suplováno osvětlením umělým a na sítnici. Některým hormonům to ale nevadí (melatonin) Některé studie jsou neúspěšné v porovnání s placebem (Sato, 1997)

Výzkumy Výzkumy naznačují zmírnění depresivních symptomů, nikoli však jejich zmizení nebo dokonce vyléčení deprese. Účinky na problémy se spánkem spíše skrze mírnění depresivních symptomů, ne však jako vyléčení samotných pacientů (endogenní x exogenní příčiny) (Avery et al., 2001) Opakovaně signifikantní výsledky při léčbě SAD (až 60% pacientů do 5 dní) (např. Sher et al., 2000)

Kontraindikace Možné vedlejší účinky: bolesti hlavy, únavy očí, nespavost, iritace spojivek, stavy zmatenosti, mánie Pouze krátkodobě (měsíc) a pod dohledem (poškození očí) Aplikace denně, zlepšení očekáváme nejdříve po deseti dnech, nejpozději za 2 týdny. Nutná pravidelnost

Jak ne Web kontroverzní ezoterické slečny, jež po vzoru východních učení doporučovala přímý pohled do slunce pro „lepší zrak a odblokování mozku. "Čočka lidského oka se nemůže poškodit ani spálit sluncem. Je to přirozené světlo.„ Jedna z náctiletých čtenářek pak údajně strávila několik hodin pohledem na slunce, následkem bylo trvalé poškození sítnice. A následná reakce fanouška? „Jen nízká frekvence našeho fyzického těla může způsobit poranění v různých směrech při vystavení vyšší energii čistoty“

Jak ano Pod odborným dohledem, vystavení světlu o síle min. 5000 luxů. Často 2x dennně 30 minut, po probuzení a večer a po celkovou dobu minimálně 2 týdny a ne více jak 6 týdnů (Praško, 1990) Je využívaná v některých psychologických a psychiatrických zařízeních Používá se i vystavení přirozenému slunečnímu světlu (Lack et. al., 2007) * cena: lampa 5400,- sezení v +- 100,-

Závěr Výsledky jsou slibné v oblasti mírnění příznaků SAD a depresivních symptomů. Další možnosti se zatím zkoumají I v případě malé nebo pochybné účinnosti, může fungovat jako relativně levné a neškodné placebo případně podpůrná léčba ke klasické psycho a farmakoterapii Zní však dostatečně nadějně na to, aby byly prováděny další, podrobnější výzkumy

Zdroje Avery, D. H., Eder, D. N., Bolte, M. A., Hellekson, C. J., Dunner, D. L., Vitiello, M. V., & Prinz, P. N. (2001). Dawn simulation and bright light in the treatment of SAD: A controlled study. Biol Psychiatry, 50, 205–216. Boyce, P., & Hopwood, M. (2013). Manipulating melatonin in managing mood. Acta Psychiatrica Scandinavica, 128(Suppl 444), 16-23. doi:10.1111/acps.12175 Hartl, P., & Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. (Vyd. 1., 774 s.) Praha: Portál. McEnany, G. W., & Lee, K. A. (2005). Effects of Light Therapy on Sleep, Mood, and Temperature in Women With Nonseasonal Major Depression. Issues In Mental Health Nursing, 26(7), 781-794. doi:10.1080/01612840591008410 Lack, L., Wright, H., & Paynter, D. (2007). The treatment of sleep onset insomnia with bright morning light. Sleep And Biological Rhythms, 5(3), 173-179. doi:10.1111/j.1479- 8425.2007.00272.x Praško, J., & Hartlová, H. (1990). Fototerapie a cirkadiánní rytmy u depresivních poruch. (Vyd. 1., 127 s.) Praha: Nezávislý novinář II. Sato, T. (1997). Seasonal affective disorder and phototherapy: A critical review. Professional Psychology: Research And Practice, 28(2), 164-169. doi:10.1037/0735-7028.28.2.164 Sher, L., Matthews, J. R., Turner, E. H., Postolache, T. T., Katz, K. S.,&Rosenthal, N. E. (2001). Early response to light therapy partially predicts long-term antidepressant effects in patients with seasonal affective disorder. J Psychiatry Neuroscience, 26, 336–338.

Konec Matějková Veronika, Němcová Tereza FF UK, Psychologie, 4. ročník