RAFAEL SANTI (6. dubna 1483, Urbino – 6. dubna 1520, Řím) italský malíř a architekt v období vrcholné renesance

jeho otec Giovanni Santi, také malíř, učil Rafaela malovat od 11ti let, po smrti obou rodičů, jej vychovával jeho strýc a kněz Bartolomeo Urbino bylo za vlády Federica da Montefeltro centrem kultury vévoda štědře podporoval umění i umělce a na jeho dvoře pracovali význační italští malíři (např. Donato Bramante, Piero della Francesca, Paolo Uccello, Luca Signorelli...) učednická léta strávil u Pietra Perugina (označován jako nejslavnější umbrijský malíř, podílel se na výzdobě Sixtínské kaple ve Vatikánu) v Perugii, který měl na jeho ranou tvorbu velký vliv již v 18ti letech byl Rafael Santi nazýván mistrem 1. zdokumentovanou prací je oltářní obraz v chrámu sv. Nicoly z Tolentina v Citta di Castello (obraz byl značně poškozen při zemětřesení, dochovaly se pouze fragmenty)

V roce 1504 odchází do Florencie, kde stráví 4 roky zde studuje práce Leonarda da Vinciho a Michelangela, poznává florentskou renesanci a dotváří si svůj vlastní styl malby vrací se zpět do rodného kraje, ale je pod vlivem umělců florentské školy, zejména Fra Bartolomea jemné elegantní linie Peruginovy nahrazujue mnohem robustnějšími a působivějšími formami roku 1508 je Rafael papežem Juliem II. povolán do Říma, aby freskami vyzdobil reprezentativní prostory papežského paláce, zde již pak zůstává a pracuje téměř výhradně ve službách papeže Julia a jeho následovníka Lva X. (je autorem jejich portrétů) v roce 1514 je pověřen vedením stavby baziliky sv. Petra (stává se jejím hl. architektem) a v následujícím roce je jmenován správcem antických sbírek Vatikánského musea

Rafael Santi se nikdy neoženil, zemřel v den svých 37 Rafael Santi se nikdy neoženil, zemřel v den svých 37. narozenin na horečnaté onemocnění byl pohřben v rodném Urbinu a jeho pozůstatky byly roku 1759 přeneseny do římského Pantheonu na náhrobku je nápis: „Zde leží Raffaello, za jehož života se Příroda obávala, že nad ní zvítězí, když zemřel, toužila zemřít s ním.“ Rafael měl velký vliv na pozdější umělce. stal se vzorem pro francouzského malíře Nicolase Poussina a inspiroval také svým obrazem Paridův soud částečně Edouarda Maneta k obrazu Snídaně v trávě i přestože byl umělcův život velmi krátký, jeho dílo je rozsáhlé

Rafael se zaměřoval na tvorbu madon Nejslavnější madonou je Sixtinská madona. Pochází zřejmě z roku 1513. Je nazvána podle papeže Sixta, který před ní klečí. Obraz je pojat v pyramidální kompozici, matka a dítě se zjevují v nadzemském prosvětlení. Mladá žena s otevřeným a důvěřivým pohledem drží starostlivě a laskavě v náručí dítě, které se dívá vylekaným a bázlivým pohledem. Madona napolo stojí, napolo se vznáší v oblacích. Syna si něžně vine na hruď, zároveň ho však ukazuje s mateřskou pýchou. (Puškin) dnes v galerii Zwinger v Dražďanech

Athénská škola (1508-1511)

Zasnoubení panny Marie (1504) Vztyčení kříže (1502)

Madona s dětmi(1506) Madona velkovévody (1514)

Francesco Maria della Rovere (1514) Rafael také zhotovil 10 návrhů globelínů se scénami ze života svatého Pavla z Tarsu a sv. Petra pro Sixtinskou kapli

Portrét Baldassare Castiglioneho (1515) Žena se závojem (1516)

La Fornarina, Santiho milenka

ZDROJE: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rafael_Santi http://referaty.superstudent.cz/materialy/rafael-santi http://nebo-tak-nejak.blog.cz/1105/rafael-santi http://cs.wikipedia.org/wiki/Gobel%C3%ADn#Historie_tapiseri.C3.AD knihy Renesance a humanismus a Středověk