Název školy: Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Číslo a název projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály – www.skolalipa.cz Číslo a název šablony klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu: VY_32_INOVACE_214_2.světová válka_PwP Typ materiálu: PowerPointová prezentace Předmět, ročník, obor: Dějepis, 1. ročník, obor Mechanik elektronik, Obchodník Číslo a název sady: Sada č. 11 - Dějiny 20. století se zaměřením na 1. a 2. světovou válku Téma: 2. světová válka Jméno a příjmení autora: Lenka Brychová Datum vytvoření: 16. 4. 2013 Anotace: Výklad nové látky. Žáci získají informace o příčinách 2. světové války, jejím charakteru, fázích. Dokáží srovnat příčiny 1. a 2. světové války, poměry v Polsku okupovaném Německem a SSSR. Umí charakterizovat rozhodující okamžiky války. Znají některá filmová zpracování tématu. Prezentace je určena jako výklad do hodiny i jako materiál k samostudiu. Zdroje: Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.

2. světová válka STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

Obsah 1. Základní informace 11. II. období války 2. Příčiny 3. Situace před válkou 4. I. období války 5. Útok na Polsko 6. Katyňský masakr 7. Zimní válka 8. Konec I. období 9. Letecká bitva o Anglii 10. Vstup Itálie do války 11. II. období války 12. Vstup USA do války 13. III. období 14. Operace spojenců 15. IV. období 16. V. období 17. Výsledky 18. Filmové zpracování 19. Otázky 20. Použitá literatura a zdroje

Základní informace 48 států, v nichž žily na 4/5 veškerého lidstva na bojištích 110 mil. vojáků (v Evropě, Asii, Africe a na všech oceánech) éra druhé průmyslové revoluce - masová výroba motorů (letadla, tanky) přeorientace výroby na zbrojní produkci vynálezci pracovali pro vojenskou techniku (první využití atomové energie) o vítězství rozhodla hospodářská síla (1941 - poměr výroby válečného materiálu mezi oběma bloky vyrovnaný; 1944 – protihitlerovská koalice vyráběla 3x více)

Příčiny společné s 1. světovou válkou: 1. urychlení nerovnoměrného kapitalistického růstu - "krize vymezeného omezeného prostoru" - úsilí o světovládu jedněch na úkor druhých (Německo, Japonsko, do jisté míry i Itálie) 2. zájmové seskupení těch, kdo hájili daný a jim vyhovující status quo (nadvláda nad koloniemi)

Příčiny rozdílné: 1. fašistické režimy - rasismus, genocida, vysídlování celých národů či ras nejen záležitostí ideologie, ale i cílem války - národy stály před nebezpečím zotročení nebo vyhubení 2. země protihitlerovské koalice - válka spravedlivá 3. na místě carského Ruska SSSR - nejen velmocí, ale vzhledem ke své rozloze, lidským, surovinovým i systémovým rezervám a vojensko strategickým výhodám na euroasijském kontinentu i supervelmocí

Situace před válkou 1939 - řada diplomatických jednání - propukne válka? kde? kdo a s kým proti komu? 23. 3. - Chamberlain a krátce poté i Daladier - garance nezávislosti Polska 7. 4. - SSSR navrhl Francii a Velké Británii uzavření trojstranného paktu na obranu proti Německu → bez úspěchu

Situace před válkou 11. 4. - Hitlerův plán útoku na Polsko "Weiss" - pol. července - anonymní upozornění sov. zastupitelství v Berlíně - něm. vláda by uvítala jednání se sovětskou o osudu Polska a Litvy → Stalin se cítil ohrožený z obou stran, jednání s Německem přijal (znechucen neúspěchy při podávání návrhů na kolektivní bezpečnost) 23.8. - uzavřen pakt o neútočení mezi Německem a SSSR (tajné dodatky - sféry zájmů)

1. období války září 1939 - červen 1941 1.9. 1939 - útok na Polsko 1. září – 5. říjen  od 17. září podpořen útokem SSSR západní státy nereagovaly - "válka vsedě" (Sitzkrieg)

Útok na Polsko něm. záminka: pohraniční incidenty na německo-polské hranici, před. přepadení vysílačky v Glivici 31. srpna přepadení „polskými vojáky“ (měli povraždit posádku vysílačky a vysílat výzvy k boji proti Německu) - přepad proveden německými agenty gestapa převlečenými do polských uniforem → první napaden gdaňský poloostrov  Westerplatte Propojení útoku na Polsko s Mnichovskou dohodou a její podporou a „přiživením se“ Polska na osudu ČSR (osud Němců).

Útok na Polsko 3. 9. – vyhlášení války Německu Velkou Británií a Francií letecká a ponorková válka rozsáhlé bombardování Polska Poláci - největší ztráty na životech (6 miliónů obyv., z toho 3 000 000 obětí holocaustu, 400 tisíc padlých či zavražděných vojáků a 2 200 000 civilistů) → teror proti Polákům  Letecká a námořní válka vzplanula prakticky okamžitě, pozemní vojska západních spojenců se teprve formovala.

Útok na Polsko operace Tannenberg“ - likvidace polské elity (do 25. října 1939 zavražděno 20-24 tisíc Poláků) akce „Inteligence“ - zabito přes 40 tisíc polských intelektuálů  stejně krutý teror v části obsazené Sověty – tzv. katyňský masakr

Katyňský masakr 1940 - povraždění polských válečných i civilních zajatců vězněných v sovětských koncentračních táborech a táborech pro válečné zajatce NKVD (cca 22 000 mužů – před. důstojníci a  inteligence) Příkaz k vraždě podepsaný Stalinem, vrchním sovětským vůdcem, Klimentem Vorošilovem, významným maršálem Rudé armády, Molotovem, Sovětským diplomatem, a také Anastázem Mikojanem, vrchní autoritou Státního výboru obrany

Zimní válka anexe Estonska, Lotyšska a Litvy → svazové republiky SSSR žádost o odstoupení části finského území u Leningradu a ostrovů ve Finském zálivu za území v Kareliii odmítnuta 30.11. 1939 - sov. vojska napadla Finsko → sovětsko-finská válka listopad 1939 – březen 1940 SSSR vyloučen ze Společnosti národů 12. 3. 1940 - porážka Finska - podepsáním smlouvy odstoupilo Finsko Sov. svazu celou Karelskou šíji a některá další území

Konec 1. období duben 1940 - něm. vojska obsadila Dánsko a Norsko (zrada norských fašistů – v čele Vidkun Quisling) květen 1940 - vstup Němců do Belgie, Nizozemí a Lucemburska → do Francie v Anglii nový min. předseda Winston Churchill 14. 6. 1940 - vstup něm. vojsk do Paříže 21. 6. 1940 - kapitulace Francie

Letecká bitva o Anglii plán Seelöve (Lvoun) srpen – říjen 1940 série „kobercových náletů“ Luftwafe protiletadlová obrana (Hurricane, Spitfire) vítězství RAF neúspěch německé armády

Vstup Itálie do války říjen 1940 nepřipravenost, neúspěchy pokus o dobytí Egypta → po britském protiútoku ztráta všech držav v Africe pomoc A. Hitlera – Afrikakorps (gen. E. Rommel) bitva o Tobruk pomoc Hitlera i v Řecku 1941 – Jugoslávie (pomoc ustašovců)

II. období války červen 1941 - leden 1943 Kam teď? Na východ? Hitler informován o Stalinově ignoraci upozornění, že se začátkem léta chystá útok na SSSR (dokonce zatýkáni, ti, kteří šířili nedůvěru v pakt) Stalin se zmýlil v odhadu času a v naději, že Hitler bude pokračovat na západě + tragédie vyvraždění většiny velitelského sboru Rudé armády těsně v předválečných letech = Stalinovy viny, které dostaly Sovětský svaz na sám okraj propasti

II. období války plán Barbarossa 22. 6. 1941, 3.15 – přepadení SSSR rychlý postup Němců blesková válka zajali přes milión mužů obsadili Ukrajinu, Bělorusko, Pobaltí postup 50 – 60 km denně 3 směry úderu: Leningrad (900 dní blokády, během obležení do něm. zajetí jednotky generála A. A. Vlasova) Kyjev Moskva (poprvé raketomety kaťuše x Němci 20 km od města - mráz, vyčerpání)

Vstup USA do války 7. 12. 1941 - Japonsko letecky napadlo americkou základnu Pearl Harbor na Havajských ostrovech → zahájení bleskové války Japonska k ovládnutí Tichomoří → obsazeny Filipíny, Malajsko, Indonésie, Barmu → japonský postup zastaven v červnu 1942 u souostroví Midway → USA vyhlásily válku Německu a Itálii

III. období války 1943 září 1942 - únor 1943 bitva u Stalingradu rozhodující, nejdelší a nejkrvavější bitva boj o suroviny (naftu) 68 dní boj o každou ulici, dům, poschodí v čele něm. vojsk maršál Paulus v čele obrany gen. Čujkov zastavení něm. ofenzivy → obrat ve válce

III. období války bitva u Kurska (červenec – srpen 1943) poslední velká německá ofenziva německá taktika „spálené země“ největší tanková bitva (3 tisíce tanků) vítězství sovětského vojska → iniciativa do rukou RA - do října 1943 zahnala Němce za Dněpr

Operace spojenců červenec 1943 vylodění na Sicílii svržena vláda Mussoliniho S a stř. Itálie obsazena Hitlerem – Republika de Salo (milán) – loutkový stát v čele s Mussolinim květen 1943 porážka Němců a Italů v Tunisku bitva o Guadalcanal – přelom ve válce v Tichomoří

IV. období války 1944 – počátek 1945 otevření druhé fronty operace Overlord – 6. 6. 1944 - invaze spojenců v Normandii (překvapení – provedena v místech, kde neočekávána) do září osvobozena celá Francie, Belgie a jih Nizozemska obléhání Dunkerque – účast i čsl. vojáků (gen. Alois Liška) v prosinci - poslední německá ofenzíva v Ardenách (Noc a mlha) - během ledna 1945 průlom

IV. období války 20. 7. - neúspěšný pokus o atentát na Hitlera → poprava řady něm. generálů osvobození RA: SSSR, k Varšavě, do konce r. 1944 Rumunsko, Bulharsko, část Jugoslávie (spolu s jugoslávskými partyzány), většinu Maďarska a část východního Slovenska

V. období (1945) zahájeno překročením Rýna americko- britskými vojsky sovětská vojska vyrazila k Berlínu v dubnu 1945 setkání obou armád na Labi ve dnech porážky mnoho Němců spáchalo sebevraždu (Hitler, Himmler, Goebels, Henlein, ...) 2. 5. pád Berlína 8. 5. kapitulace Německa

V. období (1945) Postupimská konference (17. 7. – 2. 8.) potřetí (Teherán, Jalta) a naposledy Velká trojka dohoda o poraženém Německu boje v Asii a Tichomoří 6. a 9. 8. - svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki 8.8. 1945 - vyhlásil SSSR válku Japonsku 2. 9. – kapitulace Japonska → konec války 14. 8. císař Hirohito vyhlásil kapitulaci Japonska, přesto boje pokračovaly

Výsledky přes 50 mil. lidí mrtvých největší ztráty: SSSR - 26 miliónů obyv. Francie - 1 mil. lidí Velká Británie - 400 000 lidí USA - 300 000 lidí

Výsledky změna politické mapy světa 2 supervelmoci: SSSR, USA SSSR – rozhodující podíl na porážce Německa USA - rozhodující podíl na porážce Japonska vzrůst vlivu Číny vznik OSN (25. 4. 1945, San Francisco)

Výsledky protikoloniální boj potrestání válečných zločinců (Norimberk – 24 zločinců, 12 trestů smrti; Tokio – 28 zločinců, 7 trestů smrti) odsun Němců (výhrady Západu)

Filmová zpracování Katyň, režie A. Wajda, 2007 Nebeští jezdci, režie J. Polák, 1968 Tmavomodrý svět, režie J. Svěrák, 2001 Tobruk, režie V. Marhoul, 2008 Nepřítel před branami, režie Jean-Jacques Annaud, 2001 Hořící sníh, režie J. Bondarev, 1972 Evropa, Evropa, režie A. Holland, 1990 Pád Třetí říše, režie O. Hirschbiegel, 2004

Filmová zpracování Valkýra, režie B. Singer, 2008 Hitler: Vzestup zla, režie CH. Duguay, 2003 Přežili jsme Ardeny, režie R. Little, 2003 Stalingrad, režie J. Ozerov, 1989 Osvobození, režie J. Ozerov, 1969 Železný kříž, režie S. Peckinpah, 1977 Bitva o Británii, režie G. Hamilton, 1969 Ostře sledované vlaky, režie J. Menzel, 1966

Otázky 1. Srovnejte příčiny 1. a 2. světové války. 2. Kdy, jak a proč válka vypukla? 3. Srovnejte situaci Poláků v okupovaných částech Německem a SSSR. 4. Proč došlo k zimní válce? 5. Které bitvy byly v době 2. světové války pro její vývoj důležité? Jak?

Otázky 6. Jak se zapsala Hirošima a Nagasaki do historie lidstva? 7. Proč byl německý útok na SSSR zpočátku úspěšný? 8. Jak se změnil svět po 2. světové válce? 9. Proč je 8. květen státním svátkem? 10. Který film o 2. světové válce vás zaujal? Čím? Proč?

Použitá literatura SOCHROVÁ, Marie a Pavel SLEPIČKA. Dějepis II. v kostce: pro střední školy : [novověk, dějiny nové doby]. 1. vyd. Praha: Fragment, 2008, 184 s. Maturita v kostce. ISBN 978-80-253-0604-8. ŠTĚPÁNKOVÁ, Alena a Pavel SLEPIČKA. Odmaturuj! z dějepisu. Vyd. 1. Brno: Didaktis, c2006, 256 s. ISBN 80-735-8069-1.

Použité zdroje Přispěvatelé Wikipedie, Katyňský masakr [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2013, Datum poslední revize 3. 4. 2013, 20:24 UTC, [citováno 16. 04. 2013] <http://cs.wikipedia.org/wiki/Katy%C5%88sk %C3%BD_masakr> Přispěvatelé Wikipedie, Invaze do Polska [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2013, Datum poslední revize 7. 4. 2013 , 12:35 UTC, [citováno 16. 04. 2013] <http://cs.wikipedia.org/wiki/Invaze_do_Pols ka>

Materiál je určen k bezplatnému používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízeních. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. Škola vlastní licence k software, pomocí kterých byl zpracován tento digitální učební materiál. Pro citaci byla použita norma ISO 690.