Vznik samostatného státu 20. století Vznik samostatného státu

Vyhlášení samost. státu Andrássyho nóta → 28. 10. 1918 – vyhlášení samostatnosti Zákon č. 11/1918 Sb. (recepční norma) Národní výbor → Národní shromáždění – Švehlův klíč 14.11.1918 – zákon o prozatímní ústavě

Německá otázka Čeští Němci odmítají ČSR Jednání o zásobování Sudet 4 provincie Deutschböhmen Sudetenland Bömerwaldgau Deutschsüdmähren ČSR odmítá Němce jako státotvorný národ

Deutschöhmen Sudetenland Böhmerwaldgau Deutschsüdmähren

Slováci v ČSR Maďaři chtějí Slovensku nabídnout autonomii 30. 10. 1918 – Martinská deklarace Vavro Šrobár – ministr pro Slovensko Problematické stanovení hranic

Územní spory Maďarsko Rusíni Poláci ztratilo 73 % rozlohy a 10 mil. Obyvatel ozbrojené potyčky – zásah Dohody → stanovení hranic Rusíni Smlouva v Saint-Germain – 10.9.1919 Poláci spor o Těšínsko Důsledky sporu se projevili i v r. 1938

Politická scéna 1919 – Rašínova měnová reforma 1919 – Pozemková reforma Státní pozemkový úřad 29. 2. 1920 – nová ústava 1923 – atentát na A. Rašína → zákon na ochranu republiky Prezident – volen na 7 let (Masaryk 4x) 18. 12. 1935 – zvolen E. Beneš

Politická scéna Vláda – 4 typy – v čele předseda všenárodní koalice - (1918-1919, 1922-126) rudozelená koalice - (1919-1920) občanská koalice - (1926-1939) široké koalice - (1939-1938) úřednická vláda - (1919-1922, 1926)

V čele vlád Karel Kramář (1918-1919) Antonín Švehla (1926-1929) Vlastimil Tusar (1919-1920) – 2 vlády František Udržal (1929-1932) – 2 vlády Jan Černý (1920-1921) Jan Malypetr (1932-1935) – 3 vlády Eduard Beneš (1921-1922) Milan Hodža (1935-1938) – 3 vlády Antonín Švehla (1922-1926) gen. Syrový (1938-Mnichov) Jan Černý (1926)

Politické strany Sociální demokracie (1921 – rozkol – vznik KSČ) – R. Bechyně Socialistická strana československého lidu pracujícího Československá strana socialistická – V. Klofáč Česká strana lidová – Msgr. Šrámek Československá národní demokracie - K. Kramář Agrární strana – A. Švehla

Politické strany Živnostenská strana – R. Mlčoch Komunistická strana – B. Šmeral Národní obec fašistická – R. Gajda Německá soc. dem – J. Selinger Němečtí agrárníci – F. Spina Němečká křes. socialistiská strana SdP (Sudetendeutsche Partei) - K. Henlain, K. H. Frank

Mimoparlamentní politka Hrad mimoparlamentní, neformální lidé blízcí prezidentovi → podpora jeho politiky zaměřen na zahraniřní politiku Pětka předsedové 5 nejsilnějších stran zaměřena na vnitřní politiku

Zahraniční politika 1921 – Malá dohoda ČSR + Rumunsko + Jugoslávie 1922 – hospodářská smlouva s RSFR 1925 – spojenecká smlouva s Francií základ čsl. obranného systému 1925 – Locarnské dohody Rýnský garanční pakt

30. léta 24. 10 .1929 – černý čtvrtek nárůst nespokojenosti → → 1932 – mostecká stávka a další 1933 – Hitler říšským kancléřem → →vyhrocení nár. problémů v ČSR 16. 5. 1935 – čsl.-sovětská smlouva o vzájemné pomoci a spolupráci 1935 – parlamentní volby (1. SdP, 2. agrárníci, 3. Soc.dem, 4. KSČ

30. léta 13. 3. 1938 – Anschluss Rakouska 4/1938 – karlovarské požadavky + + německá vojska u hranic → 5/1938 – částečná mobilizace 8/1938 – mise lorda Runcimana 9/1938 – pokus SdP o násilný převrat – tvrdě potlačen armádou

Epilog první republiky 15. 9. 1938 – Berchtedegaden Chamberlain + Hitler 22. 9. 1938 – Bad Godesberg vyšší nároky + nároky Polska a Maď. 22. 9. - odstupuje Hodžova vláda → vláda národní obrany – gen. Syrový 23. 9. – všeobecná mobilizace 28. 9. – Hitler ohlašuje vojenský útok

Mnichovský diktát 29. – 30. 9. – konference v Mnichově – bez účasti ČSR pod tlakem a v časové tísni Beneš bez parlamentu přijímá → přijato jménem prezidenta a vlády ČSR 1. – 10. 10. – obsazeno pohraničí 5. 10. - abdikace E. Beneše

důsledky Mnichova ztráta 1/3 území ztráta obrané linie ztráta 33 % rozvinutého lehkého průmyslu narušení infrastruktury oslabení státu – federalizace

Druhá republika 7. 10. – slovenská autonomní vláda uzákoněn název Česko-Slovenská republika 30. 11. – prezidentem Emil Hácha vláda – Strana národní jednoty (Rudolf Beran) opozice – Národní strana práce (Antonín Hampl)

Druhá republika konec demokratických principů 14. 3. 1939 – vyhlášení Slovenského štátu 14. 3. 1939 – Hácha do Berlína 15. 3. 1939 – okupace německou armádou 16. 3. 1939 – Protektorat Böhmen und Mähren

Protektorát Nejvyšší postavení - říšský protektor Protektorátní vláda Protektorátní prezident 28. 10. 1939 – masové demonstrace 17. 11. 1939 – zavčení českých VŠ + poprava 9 studentských vůdců

Protektorát Národní souručenství 27. 9. 1941 – R. Heydrich Potlačit odboj a realizovat germanizaci stanné právo zatčen A. Eliáš

Domácí odboj Demokratický odboj Komunistický odboj Politické ústředí Obrana národa Petiční výbor Věrní zůstaneme sjednocen 1940 – ÚVOD Komunistický odboj Do 22. 6. 1942 – neaktivní Velká tradice X podcenění gestapa

Domácí odboj Tři králové

Domácí odboj

Zahraniční odboj Nejprve Paříž, pak Londýn Představitelem E. Beneš Snaha o uznání nulity Mnichova Druhé centrum v Moskvě (po válce lépe připravená koncepce) – veden Klementem Gottwaldem 27. 5. 1942 – atentát na Heydricha

Domácí dění 1944 – Slovenská národní rada – povstání – potlačeno U hranic operuje Rudá armáda s 1. čsl. Armádním sborem (L. Svoboda) 1. 5. 1945 – 1. spontánní povstání v Čechách (Přerov) 5. 5. 1945 – povstání v Praze (Pražák a Kutlvašr) 9. 5. 1945 – Rudá armáda v Praze