Japonsko

Poloha 4000 ostrovů v Tichém oceánu, rozlohou významné pouze: Hokkaidó, Honšú, Šikoku a Kjúšú. Jap. od pevniny dělí Japonské moře a Korejský průliv. Na JZ leží 1000 km dlouhé souostroví Rjúkjú – Okinawa (bojová umění) tvořící hranici Tichého oceánu s Východočínským mořem Od ostrova Sachalin (RUS) odděleno La Pérousovou úžinou Na S sporné Kurilské ostrovy patřící Rusku

Obecně Originální název: Nihon Český název: Japonské císařství Rozloha: 377 835 km2 Hlavní město: Tokio (8 022 000 obyv.), další města: Jokohama 3,3 mil, Osaka 2,6 mil. Státní zřízení: císařství - konstituční monarchie (císař Akihito, premiér Shinzo Abe), 47 prefektur Členství: OSN, APEC, OECD, G8 Měna: Yen (JPY) ¥

Obyvatelstvo Počet obyvatel (2006): 127 463 611 (99,2 % Japonci, Korejci 0,6%, ostatní 0,2%) Hustota zalidnění: 339 obyv./km2  Náboženství: šintoisté 52 %, buddhisté 38 %, křesťané  10% Roční přirozený přírůstek: 0,08 % Střední délka života: ženy - 84,15 let muži - 77,62 let Gramotnost: 99 % Urbanizace: 78,9 % Úřední jazyk: japonština Písmo: katakana (jednodušší) a hiragana (složitější) ohajógozaimasu – dobré ráno

Hospodářství HDP: 4 018 mld. USD (na 1 obyv. 31 500 USD ) Hospodářský růst: 2,7 % Nezaměstnanost (2005): 4,4 % Zemědělství - sklizeň: pšenice, ječmen, kukuřice, rýže, brambory, batáty, cukrová třtina, cukrová řepa, sója Zemědělství - chov dobytka: skot, prasata, drůbež Využití plochy: 11 % orná půda, 2 % pastviny, 67 % lesy, 20 % ostatní  Průmysl - těžba: silný nedostatek nerostných surovin, černé uhlí, ropa, zemní plyn Průmysl - energetika (podíl elektráren): tepelné 59 %, jaderné 30 %, vodní 8 %, ostatní 3 % Export: motorová vozidla, elektronika, stroje, chemikálie  Import: paliva, potraviny, chemikálie, textilní zboží

Povrch Převážně hornatý, sopečného původu (60 činných sopek) Nejvyšší bod: Fujiyama 3776m Nejnižší bod: Hachiro-gata (-4 m) Největší nížina: Kantó (Honšú), v její jižní části leží Tokio Leží na zlomu litosférických desek  seismicky velmi aktivní oblast, desítky zemětřesení ročně + erupce Ničivá zemětřesení průměrně jednou za 5 let

Mt. Hakuba – SZ od Nagana

Vodstvo Nejdelší řeka: Shinano (369 km) Mnoho řek, krátké dravé toky odvodňující malá území, na jaře napájeny tajícím sněhem a ledem z hor, v létě napájeny monzunovými dešti V nížinách často záplavy

Podnebí Mírný pás - sever, subtropický pás – jih lesy mírného pásu, subtropický biotop Srážky po celý rok vydatné (díky hornatému povrchu a blízkosti moře) - přes 1000mm/rok, Jap. Alpy 2500 mm/rok V zimě SZ větry vanoucí z Asie  pokles teploty, vydatný sníh Na J teploty průměrně vyšší  zimní úroda V létě přichází monzuny (známé pod názvem baiu – „slivoňové“) Léto velmi horké a vlhké (časté mlhy) Podzim  prudké bouře, tajfuny a silné deště, zejména na J mohou být katastrofální

Flóra 2/3 plochy pokryty lesy, někde dochovány původní pralesy Bambus – užitkové dřevo, výhonky – zelenina Sakura – vyhledávaná pro krásné květy, vysazovány po celé zemy, v horách i divoce Druhy stromů na jihu: jap. cedr, buk, bříza, katsura a dub Druhy stromů na severu: sachalinský smrk, sachalinská jedle, jedle modrá, plazivá borovice

Katsura – acer palmatum Japonský cedr – cryptomeria japonica

Fauna V zalesněných horách žije mnoho živočišných druhů Divoká prasata, medvědi, divocí psi, srnci, zajíci, antilopy a opice (Japonský makak, nejseverněji žijící opice na světě) Různé druhy ještěrek, želv a hadů, z nichž jsou někt. jedovatí (mořská krajta a druhy habu a mamuši) Velemlok japonský dosahuje délky až 1,5m Mnoho druhů hmyzu Hojně rozšířené ptactvo, pěvců přes 150 druhů, vodní druhy – albatros, buřňák, kormorán Vody bohaté na ryby - treska, losos

Makak japonský– macaca fuscata

Habu – Trimeresurus flavoviridis

Mamuši – Gloydius blomhoffi

Historie První zmínky z roku 660 př. n. l. Do 5. století Jap. obsadilo jižní část Koreje, první kontakty s Čínou (převzalo písmo), rozkvět buddhismu na úkor šintoismu Rostoucí izolace Japonska, císař pod vlivem šóguna (vojenský feudální systém), růst moci samurajů 1274 a 1281 útoky Mongolů po moři, neúspěch – tajfuny zničeno (kamikaze – božský vítr) 1542 příjezd prvních Evropanů, první palné zbraně (mušketa) 1603 – 1867 tokugawský šógunát, vstřícnost západu, pak obava ze šíření křesťanství  1636 styky se západem krom přístavu Nagasaki zakázány 30. léta 19.stol. nespokojenost a nepokoje 1853 připlula amer. válečná flotila do Tokijského zálivu a zůstala tam, dokud Jap. nesouhlasilo s obchodní a diplomatickou smlouvou s USA 1867 Revoluce Meidži – obnovena císařská vláda (Macuhito), zrušen feudalismus, samurajové nahrazeni vojáky, industrializace, zavedena ústava dle evropského vzoru, ve které se však císař ponechává božský původ

Historie 1879 Jap. Obsazuje souostroví Rjúkjú a odmítá stáhnout vojenské jednotky z Koreje  Čínsko-Japonská válka, čínská armáda z větší části zničena  Jap. získává i Tchai-wan 1904-5 Rusko-Japonská válka, hladké vítězství Jap. 1910 anexe Koreje 1. sv. válka – Jap. Se zmocňuje německých držav v Tichomoří Stále více výbojné a militantní 1931 okupace Mandžuska, vznik loutkového státu Mančoukuo 1940 podepsána spojenecká smlouva s nacistickým Německem 1941 vstup do 2.sv.války náletem na Pearl Harbor Okupace Filipín, Hongkongu, Indočíny, Siamu (Thajsko), Malajského poloostrova, Barmy, Bornea, Sumatry a Jávy 1942 zvrat, Jap. začíná prohrávat Do r. 1945 mnoho velkých měst silně bombardováno, odmítalo kapitulovat 6.8.1945 svržena atomová bomba na Hirošimu a o 3 později na Nagasaki 14.8. 1945 Jap. Kapitulace, okupace armádou USA 1946 popřel Hirohito svůj božský původ, přijata demokratická ústava

Tokio Tokio znamená „Východní hlavní město“ Dřívější název Edo 1868 hlavním městem Japonska a sídlem císaře Nachází se na Honšú v reigonu Kantó 12 mil. obyvatel (s předměstím 30 mil.) 1932 zemětřesení – smrt 142 000 obyvatel Nálety USA za 2. sv. války Vysoká míra znečištění, na plážích se nedá koupat, celoroční smog, situace se lepší Dopravní uzel pro vnitrostátní i mezinárodní leteckou, silniční a železniční dopravu Vyspělá síť železnic a metra (12 linek)

Shinjuku Hlavní obchodní a administrativní centrum Tokia Budova metropolitní vlády - radnice

Kjóto Pagoda Toji V letech 794 – 1868 hlavním městem Japonska Dnes hl. městem prefektury Kjóto Bylo na seznamu měst na kt. USA chtělo shodit atomovou bombu, vyškrtnuto pro kulturní význam 1600 buddhistických chrámů, 400 šintoistických svatyní, paláce, zahrady V seznamu UNESCO „Památky na starobylé Kjóto“ Pagoda Toji

Kinkakuji – Zlatý pavilon

Ginkakuji – Stříbrný pavilon

Miyajima torii Štelclová Adéla ©2007