krev, míza, tkáňový mok imunita T Ě L N Í T E K U T I N Y krev, míza, tkáňový mok imunita

Tělní tekutiny: rozdělení tělní tekutiny jsou roztoky anorganických a organických látek. tělní tekutiny rozlišujeme: extracelulární - obsahuje velké množství Na+, Cl-, Ca2+ a hydrogenuhličitanových iontů, dále glukózu, mastné kyseliny, a plyny (kyslík, oxid uhličitý). tkáňový mok krev a míza intracelulární – Mg2+, K+, PO43- tkáňový mok + krev = vnitřní prostředí homeostáza krev – kapiláry -- difúze – tkáňový mok

K R E V Funkce: Složení krve: transportní: O2, CO2, živiny, odpadní látky regulační: transport hormonů a vitamínů termoregulační: rozděluje rovnoměrně teplo po organismu obranná: bílé krvinky udržování stálosti vnitřního prostředí Složení krve: tekutá krevní plasma krevní částice: erytrocyty, leukocyty, trombocyty; vývoj z kmenových buněk kostní dřeně

Složení krve: krevní plazma nažloutlá tekutina, sloužící k přepravě glukózy, tuků aj. 91% H2O: volná (rozpouštědlo) nebo vázaná na bílkoviny 8% organické látky: 1) krevní bílkoviny 7% - albuminy - globuliny - fibrinogen - transport látek, poutají vodu, imunita 2) glukóza 1% - glykémie (0,8 – 1,2 g/l). - glykogen – polysacharid 1% anorganické látky: NaCl a NaHCO3 (Fe2+, Ca2+, I-) pH = 7,4

Krevní roztěr

Složení krve: krevní tělíska

Složení krve: erytrocyty bezjaderné buňky bikonkávní tvar  zvětšují plochu srpkovitý tvar 60% vody : 40% sušiny (95% hemoglobin) životnost 120 dní vznik: kostní dřeň x zánik RES erytropoéza – erytropoetin sedimentace červených krvinek v 1 mm3: muž: 5 mil. č. k. žena: 4,5 mil. č. k. novorozenec: 8-9 mil. č. k.

Složení krve: erytrocyty stavba hemoglobinu bílkovinná složka – globin nebílkovinná složka – pigment hem obsahuje Fe II 1 molekula hemohlobinu 4 hemové skupiny 4 polypeptidové řetězce 1 Hb váže 4 O2 Funkce: přenos kyslíku, odvod CO2 oxyhemoglobin karbonylhemoglobin methemoglobin

Složení krve: erytrocyty vznik erytrocytů – potřeba bílkovin, železa a vitamínu B12 zánik: v RES odštěpení železa oxidace zbytku na žlučová barviva bilirubin a biliverdin anémie hemolýza novorozenecká žloutenka

Životní cyklus erytrocytů

Složení krve: leukocyty bezbarvé buňky s jádrem obsaženy v krvi, tkáňovém moku, míze a řídkém vazivu vznik v kostní dření obranná funkce životnost: několik hodin i dnů v 1 mm3 je 4 – 10 tis. leukocytů leukopénie leukocytóza améboidní pohyb, fagocytóza chemotaxe leukémie

Složení krve: leukocyty - dělení GRANULOCYTY – fagocytóza neutrofilní – nejpočetnější, fagocytóza eozinofilní – množství stoupá při alergiích bazofilní – možné antikoagulační a vazodilatační účinky, produkce heparinu AGRANULOCYTY lymfocyty – imunita, typy B a T monocyty nezralé se přeměňují na makrofágy lymfatické uzliny, slezina, játra (Kupfferovy buňky) největší z leukocytů, pozorovatelné okem

Složení krve: trombocyty úlomky kostní dřeně v 1 mm3 je 150 – 300 tis. trombocytů obsahují látky nepostradatelné pro srážení krve (Ca2+, serotonin, enzymy) hemofilie hemokoagulace: 3 způsoby shluk trombocytů v místě poranění – uvolnění serotoninu – zúžení cév shluk a rozpad trombocytů – vytvoření zátky obsahují koagulační faktory pro srážení krve

Podstata hemokoagulace Bílkovina krevní plazmy, rozpustný fibrinogen, přechází na nerozpustný fibrin, který vytváří síťovitou strukturu, v níž se zachycují krevní elementy a plazma krevní koláč  krevní sérum (plazma bez fibrinogenu) Trombin je v plazmě přítomen jako neúčinný protrombin. Do krve se dostává z jater, kde se tvoří za přítomnosti vitamínu K. Trombokináza se uvolňuje rozpadem krevních destiček. enzym trombin, Ca2+ fibrinogen fibrin enzym trombokináza protrombin trombin

Krevní skupiny, aglutinace aglutinace (shlukování) = reakce antigen – aglutinin antigen: A, B (aglutinogen) – polysacharidy přítomné v membránách červených krvinek aglutinin: anti-A, anti-B (protilátka) – jsou γ-globuliny přítomné v krevní plazmě aglutinogen A + aglutinin anti-A = HEMOLÝZA  uvolnění hemoglobinu do krevní plazmy SKUPINA (systém AB0) AGLUTINOGEN ERYTROCYTY AGLUTININ PLASMA A anti B - anti A, anti B B anti A AB A, B

Krevní transfúze křížová zkouška plazma, krvinky objeven aglutinogen – antigen Rh = Rh faktor 85% Rh pozitivní, 15% Rh negativní protilátky anti-Rh nejsou přítomny od narození  vytváří se při podání Rh+ krvinek Rh- člověku  dárce i příjemce musí mít stejný Rh faktor problém v těhotenství!! matka Rh- a plod zdědí po otci Rh+ u matky může dojít k tvorbě anti-Rh  přes placentu projdou k plodu a vyvolají aglutinaci každé další těhotenství je pak náchylnější k vytvoření více anti-Rh onemocnění krve: ANÉMIE, LEUKÉMIE, HEMOFILIE

Obranný imunitní systém Imunita – schopnost organismu odolávat napadení a působení cizorodých látek a patogenů ochrana proti cizorodým makromolekulárním látkám (bílkoviny, polysacharidy) patogenům (bakterie, viry, houby, prvoci, hlísti, ploštěnci) Imunitní systém nespecifická imunita – pohlcování choroboplodných zárodků fagocytujícími buňkami, uvolňování obranných bílkovin specifická imunita – zprostředkována imunitním systémem - lymfocyty

Nespecifická imunita nespecifická imunita – pohlcování choroboplodných zárodků fagocytujícími buňkami, uvolňování obranných bílkovin zánět – ochranné a reparativní reakce na mechanické či chemické dráždění tkání nebo na infekci fagocytóza  likvidace bakterií  červenání, zduření bolestivost, zvýšení teploty hnis – tekutina vzniklá při hnisavém zánětu ze zaniklých leukocytů, tkáňových buněk a bakterií záněty orgánu: názvy s –itis (bronchitis) pneumonie, angína pyrogeny – látky uvolňované leukocyty, které působí na termoregulační centrum v hypotalamu a zvyšují teplotu

Specifická imunita lymfocyt = funkční jednotka imunitního systému antigen x protilátka imunoglobuliny specifická imunitní reakce B-lymfocyty (Fabriciova burza): látková imunita T-lymfocyty (thymus): buněčná imunita

receptor (imunoglobulin) Aktivace B-lymfocytů receptor (imunoglobulin) antigen B-lymfocyty proliferace plazmatické buňky paměťové buňky

Aktivace T-lymfocytů plazmatické buňky

Imunita mnoho variant imunoglobulinů vakcinace – vpravení usmrcených nebo oslabených mikroorganismů či protilátek vakcinace  imunizace aktivní imunizace - vpravení usmrcených nebo oslabených mikroorganismů pasivní imunizace – vpravení protilátek hypersenzitivita – původně ochranná reakce vyvlává chorobný stav antigeny vyvolávající alergii = alergeny autoimunitní reakce – tělo si vytváří protilátky proti vlastním orgánům a tkáním nebezpečí viru HIV

HIV