Studijní materiál. Vypracovala: Kateřina Jenáčková Rostlinné orgány Studijní materiál. Vypracovala: Kateřina Jenáčková

Orgány vegetativní: kořen stonek list Vyvinuly se u cévnatých rostlin ( tj. kapraďorostů a semenných). Zajišťují výživu, růst a výměnu látek s vnějším prostředím, zabezpečují tedy život jedince. Orgány reprodukční (generativní): produkují pohlavní buňky, gamety. U krytosemenných rostlin je to květ, semeno a plod. Věda: Organologie

Kořen (Radix) Funkce: nasávací vodivá mechanická zásobní syntetická Je to heterotrofní orgán, je založen již v zárodku semene. Při klíčení nejprve kořínek (radikula), pak hlavní kořen, dále kořeny postranní. Soubor všech kořenů je kořenový systém.

Na vegetačním vrcholu je kořen kryt kořenovou čepičkou, která je tvořena živými parenchymatickými buňkami. Chrání vrcholové meristémy před poškozením a usnadňuje vnikání do půdy. Činností vrcholového meristému se kořenová čepička stále obnovuje. Na povrchu kořene je kořenová pokožka (rhizodermis), která vytváří kořenové vlásky. Mezi pokožkou a středním válcem je primární kůra. Činností kambia kořen druhotně tloustne a primární kůra je nahrazena sekundární a původní radiální cévní svazek se mění na kolaterální.

Zóna absorpční Zóna prodlužovací Zóna dělivá (meristematická)

Kořenová čepička Vzrostlý vrchol Pokožka Primární parenchymatická kůra Střední válec

Kořenová čepička

Primární stavba kořene Sekundární stavba kořene

Kořenové vlásky

Modifikace kořene Hlízy Bulvy (řepa, celer) Vzdušné kořeny (pokojová rostlina monstera, orchidej) Příčepivé kořeny (břečťan) Haustoria parazitů

A – kořenové hlízky orseje B – haustoria jmelí C – příčepivé kořeny břečťanu D – bulva celeru

Hospodářský význam Potrava – kořenová zelenina (mrkev, petržel, křen) Krmivo pro zvířete (krmná řepa) Průmysl (cukrová řepa) Výroba léčiv

Stonek Obvykle nadzemní část cévnatých rostlin nesoucí listy, pupeny, reprodukční orgány. Spojení mezi kořenovým systémem a listy (transpirační a asimilační proud). Uložena vodivá a mechanická pletiva. Stonek s listy tvoří prýt. Uzliny (nody) – místa přisedání listů ke stonku, mezi nimi jsou články (internodia)

Lodyha – bylinný stonek s listy Stvol – bezlistý stonek zakončený květem nebo květenstvím Stéblo – dutý stonek trav s nápaditě vyvinutými uzlinami U keřů se stonky větví hned od země a jsou dřevnaté. Polokeře mají zdřevnatělou spodní část stonku, horní bylinná na zimu odumírá.

Primární stavba stonku Pokožka (epidermis) Primární kůra (ochranná a zásobní funkce) – po obvodu kolenchym, uvnitř endodermis nebo škrobová pochva Střední válec – jednovrstevný pericykl a kolaterální cévní svazky Střed stonku – parenchymatická dřeň

Sekundární stavba stonku Druhotná kůra (peridermis) Kambiální válec – směrem k obvodu lýko, ke středu dřevo Druhy pupenů vrcholový – na vrcholku stonku úžlabní – v úžlabí listů

Větvení stonku A – vidličnaté – vzrostlý vrchol stonku dává vznik dvěma dceřiným větvím, ty se dále stejným způsobem větví B – hroznovité - postranní větve jsou v růstu omezovány vrcholovým pupenem, tenčí, nepřerůstají hlavní stonek C – vrcholičnaté – postranní větve nabudou převahy nad hlavním stonkem, ten buď ukončí růst nebo je zatlačen do postranního postavení

Modifikace stonku Oddenky – zásobní funkce (sasanka, kosatec) Oddenkové hlízy – (brambor) Stonkové hlízy (kedluben) Výběžky (šlahouny) – rozmnožovací funkce (jahodník) Stonkové úponky – přichycení (vinná réva) Stonkové trny – (hloh)

Hospodářský význam Potrava – bramborové hlízy, kedluben, ředkvička Průmysl – dřevní hmota, korek, výroba papíru, z cukrové třtiny třtinový cukr atd.

List Postranní, obvykle zelený orgán cévnatých rostlin Procesy – fotosyntéza, transpirace a výměna plynů Mladé listy složeny v pupenech, u dřevin je chrání šupiny, u bylin bývají nahé. Tvar pupenů a postavení pupenů na stonku jsou znaky při určování dřevin v zimním období. Tři hlavní typy listů: dělohy asimilační listy listeny

Dělohy Zárodečné listy, obsažené již v zárodku semene, se zásobní funkcí U jednoděložných jedna děloha, u dvouděložných dvě Asimilační listy – listová čepel řapík

List dvoulící – vzájemně se lišící svrchní a spodní strana List jednolící Většina rostlin má listy souměrné, vzácně se vyskytují nesouměrné (jilm, begónie) různolistost – na jedné rostlině se vyskytují listy různého tvaru (břečťan, topol bílý)

Listová žilnatina – zpevňuje listy, často velmi nápadná Vidličnatá (jinan) Rovnoběžná (lipnicovité) Obloukovitá (liliovité) Zpeřená (buk) Dlanitá (javor)

Jednoduché listy – čepel nečleněná (celistvé listy) nebo členěná (dělené listy) Složené listy – čepel rozdělená na samostatné lístky Podle postavení listů na stonku máme střídavé, vstřícné, přeslenité listy.

Jednoduché – čárkovitý, jehlicovitý, kopinatý, podlouhlý, eliptický, vejčitý, srdčitý Složené trojčetný pětičetný sedmičetný lichozpeřený, sudozpeřený

Hospodářský význam Potravina – hlávkové zelí, špenát, salát Léčivo – máta Koření - vavřín