Naše společná přítomnost: Globální výzvy pro kulturní a sociální ekologii Jan Vávra, Zdenka Sokolíčková, Miloslav Lapka a všichni přítomní Pohled filozofický, ekonomický, a jak je to doopravdy (případové studie)

Pět tezí kulturní ekologie Miloslav Lapka, Zdenka Sokolíčková, Jan Vávra

1. Přítomnost  Přítomnost nemá být „strukturálním provizoriem“, nýbrž tím, na čem záleží nejvíce.

2. Trans-disciplinarita  Multi…  Inter…  Trans…  Není dáno předem který přístup je „lepší“

SocietaCulturaNatura Extenze SocietaNaturaextenze ekologie (Human Ecology) SocietaNaturaextenze sociologie (Environmental Sociology) Multi disciplinarita CulturaNaturaextenze ekologie (H.E. Sociobiologie) CulturaNaturaextenze kulturologie (environmentalismus) Pokusy o inter disciplinaritu Intenze Societa„sociologie sociologie“ Cultura„kultura kultury“ Natura„ekologie ekologie“ Diverzifikace, specializace Extenze SocietaCulturaextenze sociologie (kultura sub-kategorie) SocietaCulturaextenze kulturologie (společnost sub-kategorie) Multidisciplinarita SocietaCulturaNaturaKulturní ekologie Pokusy o trans disciplinaritu Fáze extenze a „intenze“

3. Kulturní ekologie  Můžeme mluvit o ekologickém přístupu ke společnosti a kultuře (jako např. human ecology), čili o používání metodologie přírodních věd při studiu společnosti  Nebo vycházet z ekologie, jakožto vědy o vztahu organismů a jejich prostředí a organismů navzájem a kulturu brát jako specifický způsob vztahování se organismu k jeho prostředí.

SocietaCultura Kulturní ekologie Natura

Societa Kulturní ekologie Natura Cultura

Julian Steward (1955) je spojován s termínem kulturní ekologie. "Theory of Culture Change; The Methodology of Multilinear Evolution" Culture change..ways in which culture change is induced by adaptation to the environment

Přístupy kulturní ekologie Zakladatelská teze: Existuje nepopiratelný vliv přírodního prostředí...otázka míry... na sociální organizaci a instituce společnosti, změna přírodního prostředí se projevuje na všech úrovních organizace společnosti. ekologický: KE se zabývá vztahem člověka k prostředí adaptačním mechanismem kultury environmentální: KE se zabývá – je - reakcí na globální ekologickou krizi

Představy o přítomném postavení KE

Human ecology…sociální ekologie  Robert Ezra Park, Ernest Burgess  Pojem sociální ekologie je evropskou verzí původního amerického termínu human ecology (lidská ekologie), který používali od roku 1921 představitelé Chicagské školy.

Jak s Bookchinem? (1921 – 2006) Institut sociální ekologie v Plainfield, 1960 Murray Bookchin Anarchismus podle Bookchina sdílí tři důležité hodnoty s ekologickým hnutím: spontaneita, diverzita, decentralizace

4. Přítomné problémy kulturní ekologie  Společnost (jedinec, skupina, instituce)  Prostředí (příroda, město,kultura)  Krize (společnosti, prostředí)  Změny (hodnot, systému, prostředí, společnosti)  Management  Environmentální témata jsou jedním z přítomných průsečíků

Kulturní reflexe: krajina je jedním z přítomných průsečíků přirozeného světa člověka

5. Dialog člověka a prostředí jako Human Culture Nature  Instituce starého typu – propojený svět – přirozený svět člověka, obnova subjektivní činnosti jedince  Ne monolog - diktát člověka a nároky na uspokojení výlučně antropocentrického příběhu  Ne monolog - diktát biologických zákonů od genu přes biosféru a Gaiu bez možnosti cokoli ovlivnit s pohodlnou nezodpovědností  Mnohdy neúspěšný, rozpačitý, počínající…..dialog člověka a prostředí  Máme na něj dost času? To je právě otázka přítomnosti  Kulturní ekologie jako trans-disciplinární projekt  Finke, P Die Ökologie des Wissens. Exkursionen in eine gefährdete Landschaft: Alber, Freiburg and Munich  Bateson, G Steps to an Ecology of Mind: Paladin, London

Bohuslav Blažek (1942 – 2004) Sociální ekologie je vědní obor, který má tolik tváří, kolik pracovišt a v krajním případě kolik badatelů se jím zabývá. Narozdíl od příbuzné (celkově více biologicky laděné) humánní a kulturní ekologie tento obor nepořádá mezinárodní konference ani nevydává mezinárodní časopis Takto popsána se sociální ekologie může jevit jako trapný chaos. Na druhé straně lze říci, že v ní panuje mimořádná pluralita a většina jejích stoupenců přispívá k rodícímu se vědním paradigmatu daleko důsledněji než kterákoli jiná mně známá věda. Reflexe zodpovědného počínání odborníka je její zásadní součástí.