Čtenáři a čtení v ČR (2007) společný projekt Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., a Národní knihovny ČR s finanční podporou Ministerstva kultury ČR statistické šetření: DEMA, a. s. metodologie, příprava a vyhodnocení: Prof. PhDr. Jiří Trávníček, M. A. (za ÚČL AV ČR, v. v. i.) a PhDr. Vít Richter (za NK ČR)

Charakteristika projektu a výstupy průzkum českých čtenářů a jejich čtenářské kultury (co, jak, kde, kdy, proč se čte), vztah čtení a jednotlivých médií, čtení a volného času, čtení a nakupování/půjčování knih, profily čtenářů podle intenzity čtení, důvody pro čtení a nečtení, čten. preference, vlivy a očekávání ; zaměření na knihovny (jejich fungování a spektrum služeb); reprezentativní vzorek (1551 respondentů – populace nad 15 let, statistická chyba 2,5 %); sběr dat: – , povaha výzkumu: kvantitativní; výstupy: (1) tisková konference ( , prezentace na webu), (2) samostatná příloha čas. Host (připr. do konce r. 2007), (3) knižní publikace (připr. do poloviny r. 2008); další zamýšlené pokračování: 2010 (zaměření na čtení beletrie), 2013 (zaměření na knižní trh); sledování trendů (srovnání).

Občané ČR jako čtenáři 83% Čechů přečte aspoň 1 knihu za rok (88% žen a 77% mužů); Průměr přečtených knih za rok je 16 (ženy 18, muži 14; lidé nad 65 let 20); Nejvíce čtenářů je ve velkoměstech (87%), nejméně na venkově (79%); Nejvíce čtenářů je ve věkové skupině let (86%) a skupině let (87%), rozdíly mezi 3 generacemi jsou však nevelké (5%); Čtení se Češi věnují několikrát týdně a denně čtou knihy prům. 41 min.; Čtení novin a časopisů se za den prům. věnují 30 min, televizi 111 min., rozhlasu 113 min., video a DVD sledují 51 min., internet používají 86 min.; Nejdůl. diferencující roli hraje vzdělání: mezi čtenáři jsou častěji lidé s vyšším (maturita a výše) vzděláním (91%) než nižším (71%), u lidí s vysokoškol. vzděláním je čtenářů 95%; Knihy získávají nejčastěji v knihkupectvích, od přátel, známých a ve veřejných knihovnách; Za poslední rok koupili v průměru 6,6 knihy a utratili za ně 1 303,-Kč; V domácí knihovně mají v průměru 274 knih; Mají zkušenosti s veř. knihovnou, nejčastěji do ní chodí jednou za měsíc; Preferují souč. oddechovou beletrii a literaturu faktu; Jejich četbu nejvíce ovlivnilo, že se doma četlo.

N = 1551 (celý vzorek) Četba knih (min./ den) četba novin a časopi -sů (min./den) televize (min./den) rozhlas (min./den) video, DVD (min./den) internet (min./den) součet (min./den) nečtenář (0 knih)* hod., 52 min. čtenář sporadic- ký (1-6 knih) hod., 56 min. čtenář pravidel- ný (7-12 knih) hod., 48 min. čtenář častý (13 a více knih) hod., 5 min. * I nečtenáři, tj. ti, kteří uvedli, že během uplynulého roku nepřečetli ani jednu knihu, dostali příležitost odpovědět na otázku, kolik minut odhadem věnují průměrně denně četbě knih. „Mediální den“

Veřejné knihovny 40% Čechů navštívilo v minulém roce veřejnou knihovnu; ženy navštěvují veřejnou knihovnu častěji (46%) než muži (34%); do knihovny chodí polovina (49%) občanů, kteří mají vyšší vzdělání a méně než třetina (30%) těch, kteří mají nižší vzdělání; nejčastěji chodí do knihovny občané bydlící v malých městech ( ob.) nejčastěji chodí Češi do knihovny jednou za měsíc; nejvyhledávanější službou je půjčování knih (97%), dále půjčování časopisů (51%), využívání čítárny a studovny (36%), kopírování (27%) a internet (25%); čím silnější čtenář, tím častější návštěvník knihovny, např. ti, co přečtou nejméně 50 knih za rok, jsou návštěvníky knihoven z 82%, ti, co přečtou za rok 1-6 knih, jsou návštěvníky knihoven z 28%. u současných návštěvníků veřejných knihoven převažuje spokojenost s nabídkou (79%);

Zdroj: statist. ročenky NIPOS

% +9%

Jaká část populace využívá knihovny? +10% -21% +11%

Nákup knih Průměrně každý občan zakoupil během jednoho roku téměř 7 knih; Průměrně každý občan utratil během jednoho roku za knihy 1 303,- Kč; 29% občanů nekoupilo v posledním roce knihu; Rozdíl mezi muži a ženami je minimální: muži – 1 282,- Kč, ženy – 1 319,- Kč. Nejvíce za knihy utrácejí lidé středního věku.

KdeCelkem N = 1550 knihkupectví13% přátelé12% dárky11% knihovna10% doma9% levné knihy6% knižní klub4% supermarket3% antikvariát3% internet2% trafika2% jinde1% nezískává knihy4% neuvedl20% Kde nabýváme knihy

Kdecelkem N = 1551 blízcí17% obchody10% propagační materiály9% tisk9% internet8% knihovny6% televize4% rozhlas2% jinde1% nezajímá se14% neuvedl20% Kde získáváme informace o knihách

Domácí knihovny Pouze 1% občanů ČR starších 15 let nemá v domácí knihovně žádné knihy. Nejčastěji mají občané doma buď 11 až 50 knih (každý čtvrtý) nebo 201 až 500 knih (každý čtvrtý). Těch, kteří mají více než tisíc knih, jsou v populaci 3%. Průměrná domácí knihovna občanů čítá 274 knih. Čím jsou občané starší a vzdělanější, tím vyšší je průměrný počet knih, které se nacházejí v domácnosti, v níž občané žijí. Těch, kdo mají více než 1000 knih, jsou v české populaci 3%.

zastoupení v populaci přečtené knihypeníze za knihynakoupené knihynávštěva knihoven nečtenář (0 knih) 17,2 %0 %10,9 %9,1 %1,3 % čt. sporadický 1- 6 knih) 38,5 %9,5%25,4 %22,8 %26,8 % čt. pravidelný (7-12 knih) 15,5 %11,2%16,5 %17,1 %17,3 % čt. stálý (13-24 knih) 13,6 %18,6 %19,2 %18,2 %23,9 % čt. silný (25-49 knih) 8,8 %21,3%14,1 %14,4 %16,7 % čt. vášnivý (50 a více knih) 6,4 %39,4%14,0 %18,0 %13,0 % Čtenáři a jejich podíl na činnostech spjatých se čtením

1% = 15,5 hlasů (N=1551) Odpovědělo 525 respondentů.

Odpovědělo 455 respondentů. 1% = 15,5 hlasů (N=1551)

42% - průměr EU Zdroj: Keys Figures on Cultural Participation in EU, % - ČR

celý vzorek populace (N=1551) pohlaví (muž-žena) vzdělání (nižší-vyšší) věk (mladší- střední- starší) vel. místa bydlišt ě (venkov- menší město větší město- velkomě sto) příjem na člena domác- nosti (nižší- střední- vyšší) čtení knih (počet) ženavyššístarší čtení knih (jak často) ženavyššístarší čtení knih (kolik min./den) ženavyššístarší nakupování knih (počet) vyšší nakupování knih (peníze) vyššístřednívelkoměstovyšší návštěva knihoven ženavyššímladšímenší město Náš poměr ke knihám a co v něm rozhoduje

Závěry Kniha a její čtení je pro občany ČR socio-kulturní samozřejmostí; Nejvýraznější diferenciační roli v našem vztahu ke knizehraje pohlaví a vzdělání; Velikost místa bydliště nijak nediferencuje; Výraznou diferenciační roli hraje věk, ale nikoli jedním směrem a ne jednoznačně: ve starším věku se nachází nejvíce nečtenářů i čtenářů vášnivých; nejvíce návštěvníků veřejných knihoven je u mladší generace; nejvíce knihy nakupuje střední generace; Příjem na člena domácnosti nehraje podstatnou diferenciační roli, s výjimkou nakupování knih; Čtení knih = všeobecně vyšší aktivita kulturní i společenská (čtenář není pecivál); Typický český „knižní člověk“ = žena s vyšším vzděláním.