Mikroskopy

Mikroskop: česky též drobnohled optický přístroj pro zobrazení malého sledovaného objektu ve větším zvětšení obvykle je myšlen optický mikroskop, který pro zobrazení využívá světelných paprsků, existují však i jiné mikroskopy, např. elektronový mikroskop

Historie podle některých zdrojů první drobnohled sestavil v roce 1590 v Holandsku Zacharias Jansen – na základě jeho konstrukce se dále mikroskopy zabýval Galileo Galilei další mikroskop byl sestaven v roce 1 676 holandským obchodníkem a vědcem Antonem Leeuwenhoekem – jeho práce byly vrcholem mikroskopického pozorování 17. st. další přelom byl díky britskému geologovi Robertu Hookovi – větší rozvoj mikroskopie, popsal konstrukci mikroskopu s odděleným objektivem, okulárem a osvětlovacím zařízením

Popis mikroskopu základem čočky tvořící objektiv a okulár (objektiv a okulár většinou výměnné) jednoduchý mikroskop ze dvou soustav čoček majících stejnou optickou osu předmět umísťujeme před předmětové ohnisko -> vzniká obraz skutečný, zvětšený, převrácený – pozorování obdobné jako u lupy ohnisková vzdálenost okuláru se pohybuje v řádech centimetrů obrazové a předmětové ohnisko od sebe vzdáleno o hodnotu optického intervalu – hodnoty kolem 15-20 cm

Zvětšení pro úhlové zvětšení mikroskopu platí vztah -> γ a γ0 označuje zvětšení objektivu a okuláru -> f - obrazová ohnisková vzdálenost objektivu -> f0 - předmětová ohnisková vzdálenost okuláru -> Δ - optický interval mikroskopu -> d - konvenční zraková vzdálenost. běžně se dosahuje zvětšení 50× až 1000×

Typy mikroskopů Optický mikroskop Elektronový mikroskop Konfokální mikroskop Polarizační mikroskop Fluorescenční mikroskop

Optický mikroskop jedná se o mikroskop, v němž je obraz zvětšován dvěma sadami spojných čoček: objektivem a okulárem v biologii se pro účely optické mikroskopie užívají objektivy různé síly, tj. různé zvětšovací schopnosti okulár jen zvětšuje obraz vržený objektivem

Elektronový mikroskop obdoba optického mikroskopu fotony nahrazeny elektrony a optické čočky elektromagnetickými čočkami vlnové délky urychlených elektronů o mnoho řádů menší než fotonů viditelného světla -> Proto má elektronový mikroskop mnohem vyšší rozlišovací schopnost a může tak dosáhnout mnohem vyššího zvětšení (až 1 000 000×)

Využití elektronového mikroskopu v materiálovém inženýrství se využívají transmisní i rastrovací elektronové mikroskopy k zjištění povrchových defektů materiálu, případně k zjištění chemického složení a krystalografické orientace zkoumání ve virologii v biologických výzkumech

Typy elektronového mikroskopu transmisní elektronový mikroskop (TEM) nepohyblivý elektronový svazek, detekce elektronů prošlých vzorkem (TE) na fluorescenčním stínítku nebo detektorem rastrovací elektronový mikroskop (SEM) pohyblivý svazek, zobrazení povrchu vzorku pomocí sekundárních elektronů (SE), odražených elektronů (BE), případně signálu z jiných detektorů

Konfokální mikroskop druh optického mikroskopu, jehož výhodou je vyšší rozlišovací schopnost daná detekcí světla pouze z ohniskové roviny mikroskopu v obecné vědecké mluvě se též mluví o konfokálu

Typy konfokálního mikroskopu rastrující konfokální mikroskop skenující zařízení zařizuje posun ohniska excitujícího laserového paprsku konfokální mikroskop s rotujícím diskem místo skenujícího zařízení obsahuje rotující Nipkowovův kotouč, na kterém je mnoho navzájem oddělených clonek

Polarizační mikroskop řídí se Biotovými zákony v dnešní době uplatnění především v mineralogii v biologii se používá v případech, kdy potřeba vyloučit chyby vzniklé dvojlomem, při některých cytofotometrických experimentech či v patologii ve forenzní chemii se polarizační mikroskop používá k podrobnějšímu zkoumání, především vláken a vlasů

Fluorescenční mikroskop používá se zde ultrafialových paprsků, z elektrických obloukových lamp nebo ze rtuťových výbojek, které vyvolají světélkování předmětu v mikroskopu. Při osvětlení předmětu světlem , které nedopadá do objektivu Mikroskopem lze pozorovat částice průměru asi setiny mikronu, avšak nelze rozeznat jejich tvar.