Vývoj politické mapy světa
Vývoj politické mapy světa: Kolonialismus: díky technickému rozvoji se v 15. a 16. století začaly uskutečňovat první zámořské objevy nově objevená území si nárokovaly státy, které je objevily kolonialismus: systém politického a hospodářského ovládání méně vyvinutých oblastí vyspělými zeměmi; kolonie nemají politickou samostatnost a jsou podřízeny tzv. mateřské zemi koloniální mocnosti: Velká Británie, Francie, Španělsko, Portugalsko, Nizozemí a Belgie negativní rysy kolonialismu: přesun bohatství z kolonie do „mateřské země“ omezení samostatného vývoje kolonie
kolonie a kolonizátoři: Velká Británie: Kanada, Austrálie, poloostrov Přední Indie, některé části Afriky Francie: SZ Afriky, poloostrov Zadní Indie, Madagaskar Španělsko: Kanárské ostrovy, Západní Sahara Portugalsko: Angola, Mosambik, Azorské ostrovy, Kapverdy Nizozemsko: Indonésie Belgie: Belgické Kongo Německo: Tanganika, Jihozápadní unie
Historie kolonialismu: koloniální mocnosti během 16. století: Španělsko a Portugalsko koloniální mocnosti od 17. do 20. století: Velká Británie a Francie v roce 1776 získaly nezávislost na Velké Británii Spojené státy americké v 19. století se postupně od svých mateřských zemí osamostatňovaly státy Jižní Ameriky v Africe, Asii i nadále „velely“ díky technickému pokroku koloniální mocnosti první kolonie se začaly osamostatňovat v 1. polovině 20. století, kdy se začaly politicky a ekonomicky vyvíjet; největší vlna dekolonizace (osamostatnění států od kolonií) proběhla v 50. a 70. letech 20. století i v dnešní době si některé země udržely vliv nad koloniemi
Společenství národů (Commonwealth): bývalé kolonie a závislá území Velké Británie, formální hlavou je britský panovník
Ozbrojené konflikty a napětí: v 90. letech skončila studená válka – napětí mezi západní Evropou, USA a východní Evropou v Africe jsou i nadále problémy s diktátorskými režimy, chudobou, malárií, virem HIV Asie: např. problémy mezi arabskými státy a Izraelem nebo KLDR a Korejskou republikou Terorismus: = násilná a nepředvídatelná akce proti politickým nebo náboženským odpůrcům, cílem je splnění určitých požadavků; teroristické útoky mohou mít i civilní oběti teroristické skupiny: Hizballáh (Libanon), Hamas (Palestina), Al-Kaidá