Obojživelníci (Amphibia) Jan Calta

Zařazení Říše: Živočichové Oddělení: Triblastica Řada: β – Druhoústí Kmen: Strunatci Podkmen: Obratlovci Nadtřída: Čtyřnožci Třída: Obojživelníci

Obecná charakteristika Schopnost života na souši, ale rozmnožováním trvale vázáni na vodu Při vývoji rozsáhlá anatomická přestavba dýchacích orgánů, cévní a svalové soustavy Malé rozšíření – nesnášejí suchý vzduch a nízkou teplotu => největší rozšíření v tropických oblastech Bioindikátoři, nežijí ve slaných vodách Studenokrevní Relativně malá pohyblivost Loveni ptáky, plazi, savci i bezobratlými (raky) Jejich předky byli krytolebci (před více jak 370 mil. let = prvohory - devon, původ u lalokoploutvých ryb) V ČR chráněni zákonem

Rozmnožování a vývoj Gonochoristé Vajíčka oplozována spermiemi při páření ve vlhkém prostředí Oplození vnitřní (většina druhů) Oplození vnější (žáby) U pohlavních žláz tuková tělíska - zásoba energie Vajíčka: Většinou kladena přímo do vody Bez zárodečných obalů a skořápek (jediný obal - chorion)

Larvy (pulci) Anatomie a způsob života podobný rybám - dýchání žábrami Postranní čára (proudový orgán; hlavní smyslové ústrojí) Lysá kůže bez žláz Rostlinná potrava (v prvních dnech života rosolovité obaly vajíček) Ocas hlavním zdrojem svaloviny pro další vývoj

Dospělí jedinci Převážně na souši Mnohobuněčné žlázy – vylučování ochranného hlenu nebo jedovatých výměšků Mimořádně vyvinutý lymfatický systém Pigmentové buňky (chromatofory) => zbarvení Potravou převážně hmyz Dýchací soustava: Plíce - „polykání“ vzduchu Doplňkové kožní dýchání (až 2/3 potřebného kyslíku)

Nervová soustava: Trávící soustava: Vylučovací soustava: Hlavně střední mozek Sluch - bubínek na povrchu hlavy, střední i vnitřní ucho, dvě Eustachovy trubice Zrak - oko chráněno třemi víčky (horní nepohyblivé, dolní pohyblivé, průhledná mžurka), barevné vidění Čich - vyvinutý, poprvé Jacobsonův orgán Trávící soustava: Ústní dutina s ozubenými čelistmi a vychlípitelným lepkavým jazykem Zatažení očních bulev - posunutí potravy do jícnu Končí kloakou Vylučovací soustava: Párové prvoledviny -> močovody -> močový měchýř -> kloaka

Cévní soustava: Kostra: Srdce - 2 předsíně a 1 komora (okysličená krev se částečně mísí s odkysličenou) Tělní a plicní krevní oběh Kostra: Vždy kostěná Není hrudní koš Zploštělá lebka, páteř tvořena obratli zatlačujícími chordu Přední končetiny většinou 4 a zadní 5 prstů

Podtřída: Beznozí (Apoda) Starobylí tropičtí obojživelníci (Afrika, Jižní a Střední Amerika, Indomalajská oblast) Žijí pod zemí Válcovité tělo bez končetin podobné kroužkovcům Lysá, žláznatá pokožka s kruhovitými záhyby Vyvinuta pouze pravá plíce Dobrý čich Vejcorodé (vodní) druhy – vodní larvy Živorodé druhy – larvální vývoj v těle matky Dospělí jedinci v půdě nebo ve vodě, délka kolem 1 m

Červor cejlonský (Ichthyophis glutinosus) Cejlon, při březích řek nebo jezer Délka dospělce kolem 40 cm Samička se obtáčí kolem snůšky vajíček - vylučování kožního slizu s vyživovací a ochrannou funkcí Vylíhlá larva do vody -> přeměna (délka asi 17 cm) -> zbytek života na souši

Podtřída: Ocasatí (Caudata) Mírné pásmo severní polokoule Dva páry stejně vyvinutých končetin Hlava zřetelně oddělená od protáhlého těla Ocas s kožním lemem Larvy podobné dospělým jedincům Schopnost regenerace Převážně vejcorodí (sameček odkládá spermatofory na dno tůně -> pohlavní otvor samičky -> oplozená vajíčka na vodní rostliny) Některé druhy vejcoživorodé a neotenické (rozmnožování už ve stadiu larvy)

Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) Vlhké lesy Aktivní v noci Pomalý pohyb Dospělý jedinec téměř nezávislý na vodě, ale vyžaduje vysokou vlhkost prostředí Délka do 28 cm

Larva mloka skvrnitého Dospělý mlok skvrnitý

Velemlok čínský (Andrias davidianus) Potoky a jezera, živí se rybami Kriticky ohrožený druh Až 180 cm Pražská zoo Inspirace pro Čapkovu Válku s mloky

Lebka velemloka čínského Detail přední končetiny

Čolek obecný (Triturus vulgaris) Ze stran zploštělý ocas Při hladině vody dýchá vzdušný kyslík Přezimuje v půdě mimo vodu Vývoj asi 3 měsíce Pozoruhodné páření - „svatební šat“ samečků (zvýraznění hřbetní části těla, velmi pestré zbarvení)

Samec Samice

Čolek horský (Triturus alpestris) Nejpestřejší zbarvení Břicho bez skvrn (rozdíl od čolka velkého)

Čolek velký (Triturus cristatus) Až 18 cm Zrnitá kůže

Axolotl mexický (Sideron mexicanum) „Vodní dráček“ nebo „tygří mlok“ Chován akvarijně Neotenické larvy se schopností pohlavního rozmnožování (larvální stadium až 35 cm) Keříčkovité žábry Vývoj v dospělce v přírodě jen vzácně (při stresových situacích) - metamorfóza v laboratorních podmínkách (podávání hormonu štítné žlázy)

Macarát jeskynní (Proteus anguinus) Endemit podzemních vod Dinárského krasu Slepý, bez pigmentu Až 70 let Bez potravy vydrží i 10 let

Podtřída: Bezocasí (Ecaudata) Současné druhy v řádu žáby (Anura) Nejpočetnější, nejrozšířenější, vývojově nejpokročilejší Zkrácené, zploštělé tělo bez ocasu Redukovaná krční část Zadní končetiny mohutnější Velké vystouplé oči Nízká schopnost regenerace Zadní končetiny často poměrně mohutné Nemají žebra U samců rezonanční měchýřky Vodní druhy - plovací blány mezi prsty zadních končetin

Skokan hnědý (Rana temporaria) V ČR nejběžnější Samečkům v době páření narůstá na palcích předních končetin „mozol“ - přidržování samice, pomoc při kladení vajíček Samice může naklást až 4000 vajíček Kladení do mělkých tůní (rychlejší vývoj) Ve vajíčkách tmavý pól směřující vzhůru Potravou kromě hmyzu i žížaly nebo slimáci Skok až 1 m Skřehotání

Skokani během páření Detail vajíček nakladených poblíž vody

Skokan ostronosý (Rana arvalis) Zašpičatělá hlava Samci se v době páření zbarvují do modra „Žabí stehýnka“

Zbarvení samce skokana ostronosého během období páření

Skokan štíhlý (Rana dalmatina) V ohrožení může skočit až 2,5 m do dálky Lužní lesy Skřehotání

Skokan zelený (Pelophylax esculentus /Rana esculenta) Hybrid skokana skřehotavého a krátkonohého Celoročně vázaný na vodu Přezimuje v bahně na dně Samička klade až 10 000 vajíček Skřehotání

Skokan skřehotavý (Rana ridibunda) Teplé nížiny Samice dlouhé až 16 cm Život 5 - 10 let Variabilita zbarvení Skřehotání

Kuňka obecná (Bombina bombina) Také kuňka ohnivá - zbarvení břicha Dlouhá asi 5 cm V ohrožení se převrací na záda (- výstraha pro predátora) a může vylučovat bělavý toxický sekret Chybí vnější ušní bubínek Pulci mají dýchací otvor na břiše V ČR ohrožená

Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) Aktivní v noci V ohrožení vylučuje výměšek páchnoucí po česneku Vajíčka klade do provazců a obmotává je kolem stonků vodních rostlin Pulci mohou být větší než dospělí jedinci

Pulec blatnice

Ropucha obecná (Bufo bufo) Aktivní v noci Za očima jedové žlázy Svrchní strana těla bradavičnatá Konzumuje z hlediska člověka škodlivé živočichy, někdy ale také kanibalismus Samice až 20 cm Při páření objímavý reflex u samců - pokud je málo samic, vznikají „ropuší copy“

Rosnička zelená (Hyla arborea) Paličkovitě rozšířené konce prstů s přísavnými polštářky Na stromech nebo keřích v listnatých lesech Skřehotáním reaguje na změnu tlaku, zbarvením na teplotu a vlhkost Samec má nápadný hnědožlutý vak na hrdle „Nejhlasitější“ žába Evropy

Drápatka vodní (Xenopus laevis) Afrika Chybí jazyk Využití ve vědě (hormonální test zjištění rané fáze těhotenství) Chov v akváriích Na bocích „stehy“ - smyslový orgán zaznamenávající vibrace

Veleskokan goliáší (Conraua goliath) Západní Afrika Největší žába (Délka s nataženýma nohama až 96 cm, váha 4 kg, doskok 6 m)

Pralesnička (Dendrobates ) Nejjedovatější Tropické lesy Střední a Jižní Ameriky Přísavky, život v korunách stromů

Zdroje Biologie pro gymnázia, 9. vydání – 2007, RNDr. Jan Jelínek + RNDr. Vladimír Zicháček http://www.giobio.ic.cz/dok/ram_nemoc/obojzivelnici.pdf http://cs.wikipedia.org/wiki/Oboj%C5%BEiveln%C3%ADci en.wikipedia.org http://www.biomach.cz/biologie-zivocichua/obojzivelnici-amphibia http://oko.yin.cz/31/cervor-cejlonsky/ http://blogripper.net/content/landrias-japonicus-et-landrias-davidianus http://amphibia.webzdarma.cz/Colek%20horsky.htm http://zena-in.cz/clanek/axolotl-ma-recept-na-vecne-mladi/kategorie/zviratka/rubrika/domacnost http://nnm.ru/blogs/ianimal/protey_evropeyskiy_ili_olm_lat_proteus_anguinus/ http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id16807/?taxonid=331 http://www.enviport.cz/skokan-stihly-rana-dalmati.aspx http://drapatka.ic.cz/?strana=7