Studie „PREVENCE A ZDRAVÍ“ Vliv vzdělání na výskyt rizikových faktorů a přístup k primární prevenci MUDr. Vladimír Valenta

MUDr. Vladimír Valenta, , Cíl: Zjistit a popsat změny, které se od roku 1997 do roku 2005 odehrály ve výskytu vybraných rizikových faktorů nemocí a v přístupu občanů města Liberce a lékařů primární zdravotní péče k prevenci a využít tyto informace k orientaci realizovaných aktivit podpory zdraví a Zdravotní politiky Libereckého kraje.

MUDr. Vladimír Valenta, , Soubor a metodika: Opakovaná dotazníková studie reprezentativního vzorku obyvatel města Liberce, v cílovém souboru bylo 1134 osob ve věku 18 – 65 let. Dotazník zahrnoval následující okruhy zájmů: frekvence a průběh návštěvy lékaře, rizikové chování a výskyt vybraných rizikových faktorů, subjektivní hodnocení zdravotního stavu a sociálně ekonomické faktory. Šetření provádělo 15 školených tazatelů.

MUDr. Vladimír Valenta, ,

Podíl osob s alespoň jedním rizikovým faktorem podle vlivu rad lékaře na jejich chování členěných podle demografických charakteristik v % Celkem PohlavíVěková skupinaVzděláníPříjmová skupina MužiŽeny ZŠSŠVŠ123 Celkem 100,0 V tom změna chování Radikální6,57,45,84,03,99,26,06,57,56,57,35,3 Částečná45,744,047,337,239,453,257,240,054,042,148,842,3 Žádná47,848,747,058,856,737,636,753,438,551,543,952,5

MUDr. Vladimír Valenta, , Základní determinanty zdraví a jejich vliv na zdraví v % ŽIVOTNÍ ZPŮSOB 50 % ZDRAVOTNICKÉ SLUŽBY 10% ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 20 % GENETICKÝ ZÁKLAD 20 % ZDRAVÍ

MUDr. Vladimír Valenta, , Sociální determinanty zdraví 50% podíl životního stylu na zdraví je dále ze 35 – 70% sociálními a ekonomickými podmínkami (zdroj: výzkumy VB, USA,K) Zatímco lékařská péče může prodloužit dožití a zlepšit prognózu po prodělání onemocnění, mnohem důležitější pro zdraví populace jako celku jsou sociální a ekonomické podmínky, které se významně podílejí na vzniku nemoci a potřebě lékařské péče. prof. Marmot (2003)

MUDr. Vladimír Valenta, , Sociální gradient Vzdělání, příjem, bydlení, společenské postavení Lidé, kteří jsou níže na sociálním žebříčku mají 2x vyšší riziko závažného onemocnění a předčasného úmrtí Rozhodují příčiny jak materiální tak psychosociální, jak absolutní tak relativní Tendence koncentrování nevýhod

MUDr. Vladimír Valenta, , Rozdíly střední délky života u zaměstnaneckých kategorií v Anglii a Walesu v letech

MUDr. Vladimír Valenta, , THE WIDENING TREND IN MORTALITY BY EDUCATION IN RUSSIA, p20 = probability of living to 65 yrs when aged 20 yrs (Murphy, Bobak, Nicholson, Rose, and Marmot,)

MUDr. Vladimír Valenta, , MORTALITY BY OCCUPATIONAL CLASS: MEN (MANUAL:NON-MANUAL) Rate ratio Finland Sweden Norway Denmark England/ Turin Wales Adapted from Mackenbach et al. IJE 2003; 32:

MUDr. Vladimír Valenta, , MORTALITY BY EDUCATIONAL LEVEL: WOMEN Rate ratio* Finland Norway Denmark Turin Adapted from Mackenbach et al. IJE 2003; 32: * Low Education : High Education

MUDr. Vladimír Valenta, , Lung cancer mortality by social class never daily cigarette consumption Rate per 10,000 manual non-manual

MUDr. Vladimír Valenta, , Co s tím ? Zvýšit povědomí o vlivu vzdělání na zdraví Rozvíjet mezisektorovou spolupráci Prosazovat vzdělávání do primárně preventivních aktivit Prosazovat primárně preventivní aktivity do vzdělávacího procesu Lepší využití vzdělávacího procesu v prohlubování zdravotní gramotnosti