ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.0434 NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT AUTOR: Jan KOHOUTEK TEMATICKÁ OBLAST: Socioekonomická a regionální geografie NÁZEV DUMu: Balkán POŘADOVÉ ČÍSLO DUMu: 21 KÓD DUMu: JK_REG_GEO_21 DATUM TVORBY: 17.11.2012 ANOTACE (ROČNÍK): 3. ročník – DUM – obsahuje informace o Balkánu – jeho obyvatelstvu a hlavních historických událostech, které předcházely součanému politickému uspořádání METODICKÝ POKYN: Tematický školní atlas Dnešní svět Školní atlas světa

Balkán - poloha Balkán  je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě Na severu je Balkán ohraničený řekou Sávou a dolním tokem Dunaje, na jihu Jónským, Krétským, Egejským a Marmarským mořem Rozloha Balkánu je přibližně 550 000 km2 Označení Balkán pochází ze staršího názvu pro bulharské a srbské pohoří Stara Planina

Balkán ohraničený řekami Soča-Krka-Sáva-Dunaj

Balkán Na Balkáně leží státy bývalé Jugoslávie Bosna a Hercegovina Makedonie Srbsko Kosovo Černá Hora Slovinsko a někdy také Chorvatsko se mezi balkánské státy obvykle nepočítají) dále Bulharsko, Albánie, Řecko a evropská část Turecka Mezi balkánské státy se v některých případech řadí i Rumunsko

Balkán Země, které celé leží na Balkánském poloostrově: Albánie 100%  Bosna a Hercegovina 100%  Bulharsko 100%  Řecko 84 %  Makedonie 73%   Černá Hora 100%  Srbsko 74% Země, které menší částí rozlohy leží na Balkáně:  Chorvatsko 47%  Slovinsko 23%  Rumunsko 9%  Turecko 5%

Území, které tvoří Balkán bez ohledu na geografické hranice poloostrova (tmavě oranžově jsou označena území nacházejíci se většinou uvnitř poloostrova a ve světle oranžové větší částí mimo poloostrov)

Balkán - obyvatelstvo Na Balkáně žije kolem 55 milionů obyvatel, kteří se hlásí k mnoha různým kulturám a mluví mnoha různými jazyky Mezi nejvýznamnější balkánské národnosti patří:  Řekové (10 milionů)  Turci (9 milionů v evropské části Turecka)  Srbové (8,5 milionů)  Bulhaři (7 milionů) Albánci (5,5 milionů) Chorvati (5,5 milionů)  Bosňáci (2 milionů)  Makedonci (1,4 milionů) Černohorci (260 000)

Balkán - obyvatelstvo Nejvýznamněji zastoupeným náboženstvím na Balkáně je křesťanství (zejména pravoslaví, ale i katolictví) a islám Pojem balkanizace pochází z období rozpadu balkánské části osmanské říše na malé nezávislé národní státy Používá se obvykle ve významu rozpadu, roztříštěnosti, rozštěpení a nestability

Balkán - historie Koncem 6. století začal být Balkán, který byl až po dunajskou hranici součástí Byzantské říše Koncem 7. století se tu zformovala Bulharská říše, první stát, na jehož vzniku se podíleli Slované V polovině 14. století se na evropské pevnině uchytili Osmanští Turci a zahájili dobývání Balkánu Osudovými okamžiky byla bitva na Kosově poli roku 1389, v jejímž důsledku si Osmani podrobili s konečnou platností srbské a bulharské území, a dobytí Konstantinopole v roce 1453, které znamenalo zánik tisícileté byzantské říše

Rozsah Osmanské říše roku 1683

Balkán - historie Podrobené balkánské národy v 19. století zahájily boj za nezávislost na Osmanské říši, což vyvrcholilo balkánskými válkami v letech 1912- 1913 Po druhé světové válce se na Balkáně prosadil sovětský vliv Rumunsko, Bulharsko (a zprvu i Albánie) se staly součástí východního bloku V 90. letech Balkán těžce zasáhl konflikt v bývalé Jugoslávii, který nakonec vyústil v intervenci mezinárodních mírových sil v Bosně a Hercegovině, Kosovu a Makedonii

Chorvatský dům počmáraný a vyrabovaný Srby Chorvatský dům počmáraný a vyrabovaný Srby. Podobné provokace provázely oddělení Chorvatska od zbytku Jugoslávie, a občas přetrvávají dodnes

Válka v jugoslávii Josip Broz Tito Války v Jugoslávii, jinak též Rozpad Jugoslávie, byly sérií válečných konfliktů, které začaly jako nepokoje mezi jednotlivými státy SFRJ (Socialistická federativní republika Jugoslávie) a skončily rozpadem země na několik nezávislých států Na počátku tzv. jugoslávských válek byly vzrůstající neshody mezi jednotlivými republikami a autonomními oblastmi socialistické federace Zásadními problémy Jugoslávie byla zhoršující se hospodářská situace, vzedmutí nacionalismu, ale také pocit ztráty pozic v zahraniční politice, kterou si Jugoslávie vydobyla za dob maršála Tita

Válka ve Slovinsku 25. června 1991 slovinský parlament sérii ústavních předpisů, jimiž mimo jiné vyhlásil také slovinskou nezávislost a svrchovanost Jugoslávská lidová armáda zahajuje vojenské operace proti Slovinsku Válečný střet mezi slovinskou Teritoriální obranou a Jugoslávskou lidovou armádou byl ukončen Brionskou deklarací Poslední vojáci Jugoslávské lidové armády opustili Slovinsko v noci z 25. na 26. října 1991 přes přístav Koper

Postup JLA v době války ve Slovinsku

Válka v Chorvatsku V letech 1991–1995, Sněm Republiky Chorvatsko 25. června 1991 vyhlásil nezávislost republiky na Jugoslávii Zároveň sněm prohlásil Chorvatsko jako "stát Chorvatů", zareagovali na to Srbové žijící na území Chorvatska přáním setrvat v rámci Jugoslávie S podporou jugoslávské armády Srbové tuto část Chorvatska během několika měsíců trvající války ovládli Srbové vyhlásili nezávislou republiku Srbská krajina

Map of Republika Srpska Krajina

Válka v Chorvatsku Vukovarská vodárenská věž je dodnes symbolem válečných útrap města Po selhání OSN proběhla v srpnu 1995 rozhodující chorvatská ofenzíva „Oluja“ (Bouře) a došlo k etnické čistce srbského obyvatelstva obývajícího toto území déle než tři století Vyhnání zhruba 200 tisíc Srbů se neobešlo bez jejich masového vraždění chorvatskými jednotkami

Válka v Bosně a Hercegovině Současně probíhala válka v Bosně a Hercegovině (1992 – 1995) Právě tato byla nejzuřivější a nejničivější Obyvatelstvo zde bylo národnostně velmi promíchané a tedy spory o jednotlivá území byly veliké Po úvodní fázi konfliktu se spojili bosenští Chorvati a muslimové (Bosňáci) do federace, v jejímž čele stanul Alija Izetbegović, zatímco srbským obyvatelstvem zde byla vyhlášena Republika srbská Jejím prezidentem se stal Radovan Karadžić Radovan Karadžić

Válka v Bosně a Hercegovině Během těchto střetů došlo na obou stranách k masovým vraždám, z nichž největší spáchali Srbové na muslimských civilistech a vojácích 28. divize, zajatých v enklávě Srebrenica Oficiální čísla Srebrenického masakru hovoří o 8000 muslimských obětí Součástí občanské války se staly i boje mezi Chorvaty a Bosňáky, jejichž tichým mementem byl zničený most v Mostaru Ačkoliv stále navenek trvalo "manželství z rozumu" mezi těmito dvěma etniky, probíhaly i zde navzájem urputné boje, doprovázené masakry V této občanské válce bojoval prakticky každý s každým

Počátek války – budova parlamentu v Sarajevu

Srebrenický masakr Ačkoliv většinou šlo o muže a chlapce mezi 15 a 65 lety, masakr zahrnuje i případy zavražděných chlapců mladších 15 let a mužů nad 65 let Seznam pohřešovaných a zavražděných lidí v Srebrenici obsahuje 8373 jmen lidí, z nichž téměř 500 bylo mladších 18 let (30 mladších 15 let) V seznamu jsou také uvedena jména 76 žen a dívek Masakr ve Srebrenici je největší masovou vraždou v Evropě od konce druhé světové války, a po holocaustu první soudem označenou genocidou Masakr vedl Ratko Mladić generál Vojsk republiky srbské Ratko Mladić

Srebrenica

Válka v Bosně a Hercegovině Válku ukončila uzavření míru v roce 1995, sjednaná s představiteli Svazové republiky Jugoslávie Rozdělení země bylo provedeno podle situace na frontě ke konci války V zemi jsou dosud přítomné mezinárodní mírové síly NATO

Sarajevo - Grbavica

Použité zdroje a literatura Literatura: Kašparovský, K. (2008): Zeměpis II. v kostce. Praha: Fragment. Tomeš, K. (2000): Zeměpis světa. Praha: Columbus. Toušek, V. et al. (2008): Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. Internetové zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/Balk%C3%A1n http://cs.wikipedia.org/wiki/Jugosl%C3%A1vie http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1lka_v_Jugosl%C3%A1vii

Použité zdroje a literatura Obrazové materiály: BLOOD, Captain. wikipedie [online]. [cit. 17.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Balkan_topo_en.jpg PERCONTE. wikipedie [online]. [cit. 17.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Karte_Suedosteuropa_03_01.png BAYDIN, Atilim Gunes. wikipedie [online]. [cit. 17.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:OttomanEmpireIn1683.png MODZZAK. wikipedie [online]. [cit. 17.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ethnic_Clensing.JPG DIREKTOR. wikipedie [online]. [cit. 17.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Josip_Broz_Tito_Biha%C4%87_1942.jpg AMADALVAREZ. wikipedie [online]. [cit. 17.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Slovenian_war_map.jpg ANJČI. wikipedie [online]. [cit. 17.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Vukovar-watertower-after-war.jpg WYZKOWSKI, Lt. Stacey. wikipedie [online]. [cit. 17.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Sarajevo_Grbavica.JPG SMOLENSKI, Nikola. wikipedie [online]. [cit. 17.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Map_of_Republika_Srpska_Krajina.png EVSTAFIEV, Mikhail. wikipedie [online]. [cit. 17.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Evstafiev-sarajevo-building-burns.jpg EVSTAFIEV, Mikhail. wikipedie [online]. [cit. 17.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Evstafiev-Radovan_Karadzic_3MAR94.jpg MIKHAIL, Evstafiev. wikipedie [online]. [cit. 17.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Evstafiev-ratko-mladic-1993-w.jpg DANS-ENG. wikipedie [online]. [cit. 17.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Srebrenica_Potocari_Memorial_2.JPG SWPAWEL. wikipedie [online]. [cit. 17.11.2012]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:By%C5%82a_Jugos%C5%82awia_2006_(Former_Yugoslavia).svg?uselang =cs