ČR a svět – rozdělení světa Střední odborná škola Otrokovice ČR a svět – rozdělení světa Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, PaedDr. Alena Pekařová Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. www.zlinskedumy.cz

Charakteristika DUM Název školy a adresa Střední odborná škola Otrokovice, tř. T. Bati 1266, 76502 Otrokovice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0445 /2 Autor PaedDr. Alena Pekařová Označení DUM VY_32_INOVACE_SOSOTR-Mn-On/2-ON-1/9 Název DUM ČR a svět – Rozdělení světa Stupeň a typ vzdělávání Středoškolské vzdělávání Kód oboru RVP 63-41-M/01 Obor vzdělávání Management hotelových a turistických služeb Vyučovací předmět Občanská nauka Druh učebního materiálu Výukový materiál Cílová skupiny Žák, 16 – 17 let Anotace Výukový materiál je určený k frontální výuce učitelem, případně jako materiál pro samostudium, nutno doplnit výkladem. Náplň: Vymezení pojmu Rozdělení světa, charakteristika vyspělých a rozvojových zemí Vybavení, pomůcky Dataprojektor Klíčová slova První svět, druhý svět, třetí svět, čtvrtý svět, nezařazené světy, zhroucený stát, asijští tygři, industrializované země Datum 4. 4. 2013

ČR a svět – rozdělení světa Rozdělení zemí na světy - první - druhý - třetí a čtvrtý Charakteristika vyspělých zemí Charakteristika rozvojových zemí

Rozdělení světa první druhý třetí geografické rozdělení zemí během studené války podle politických sfér autorem tohoto termínu je Francouz Alfred Sauvy – geograf Obr. 1

Obr. 2 Vyspělé země 2008 podle Mezinárodního měnového fondu První svět Vyspělá země: rozvinutá energetika, strojírenský a chemický průmysl, informační technologie nízký podíl těžby nerostných surovin orientace na vědu a výzkum vysoká zaměstnanost ve službách rozvoj cestovního ruchu a dopravy až 33x bohatší než rozvojové země vyšší kvalita lidského života (délka života, vzdělání, gramotnost) USA, Kanada, státy EU, Izrael, Austrálie, Nový Zéland v Asii Japonsko a tzv. „Asijští tygři“ i nově industrializované země Obr. 2 Vyspělé země 2008 podle Mezinárodního měnového fondu

lidově-demokratická vláda Obr. 3 Druhý svět během studené války komunistická vláda Komunistické státy bývalého východního bloku a státy s diktátorským režimem: používání teroristických metod pro udržení moci totalitní politický režim ekonomická stagnace kulturní zaostávání po rozpadu SSSR – zánik druhého světa Státy s přetrvávající komunistickou nebo lidově-demokratickou vládou: Vietnam, Kuba, Severní Korea, Čína, Laos lidově-demokratická vláda Obr. 3 Druhý svět během studené války

Obr. 4 Nejméně rozvinuté země podle OSN Třetí svět Od konce 50-tých let výraz používán pro země Jižní Ameriky, Afriky, Asie a Oceánie, nazývané také „G77“ nebo-li „země Jihu“: ekonomicky málo rozvinuté těžký průmysl a rostoucí znečištění vysoká populace (např. Etiopie) průměrný věk 30 let nefungující školství, zdravotnictví, obrana velká migrace do měst (v r. 2000 až 40 %) emigrace obyvatel do vyspělých zemí obrovský státní dluh nefungující státní správa tzv. zhroucený stát porušování lidských práv nejchudší země – Zambie, Zimbabwe, Haiti, Libérie zařazeny i čtvrté světy Obr. 4 Nejméně rozvinuté země podle OSN

Nezařazené světy Bohatství založeno pouze na těžbě a vývozu komodity: Saudská Arábie - bohatý stát, ale není řazen mezi vyspělé - nejsou rozvíjeny ostatní složky hospodářství (průmyslu) - zaostávání úrovně sociálního rozvoje (občanská práva, vzdělání, sociální péče, práva žen) - působení v teroristických organizacích Další státy, jejichž ekonomika je závislá na těžbě ropy: Bahraj, Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty - vysoká životní úroveň - větší sociální rozvoj - volnost sdělovacích prostředků (televizní stanice v Al-Džazíra – Katar) Obr. 5 Kuvajtské věže

Hnutí nezúčastněných zemí je mezinárodní organizace více než 100 států, které nejsou zapojeny do žádných mocenských bloků hnutí zahrnuje téměř dvě třetiny členských států OSN s 55 % světové populace poslední zasedání v Teheránu v r. 2012 za účelem řešení syrské krize Pouze pozorovatelské státy Obr. 6 Hnutí nezávislých států – stav 2005

Kontrolní otázky Jak dělíme země na světy? Čím jsou typické vyspělé země? Čím jsou typické rozvojové země?

Seznam použité literatury: [1] Estrada Jorge A., Holeček Tomáš. Odmaturuj! ze společenských věd, Evropská unie. Brno: nakladatelství Didaktis s.r.o., 2003. ISBN 8086285685 [2] Rozdělení světa. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2013 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: cs.wikipedia.org/wiki/Třetí_svět

Seznam obrázků: Obr. 1: Vorziblix. Třetí svět. In: Wikipedia [online]. 2008 [vid. 24. 1. 2013]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Cold_War_alliances_mid-1975.svg Obr. 2: Image:BlankMap-World6.svg. Vyspělá země. In: Wikipedia [online]. 2008 [vid. 24. 1. 2013]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:IMF_advanced_economies_2008.svg Obr. 3: NuclearVacuum. Druhý svět. In: Wikipedia [online]. 2009 [vid. 24. 1. 2013]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Communist_block.svg Obr. 4: Gabbe. Nejméně rozvinuté země. In: Wikipedia [online]. 2008 [vid. 24. 1. 2013]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Least_Developed_Countries_map.svg Obr. 5: Deepak_gupta. Kuvajt. In: Wikipedia [online]. 2006 [vid. 24. 1. 2013]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kuweit-towers.JPG Obr. 6: Autor není uveden. Hnutí nezávislých států. In: Wikipedia [online]. 2011 [vid. 24. 1. 2013]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Map_Non-Aligned_Movement.png Obr. 7: Mhwater. Křováci. In: Wikipedia [online]. 2006 [vid. 24. 1. 2013]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bosjesmannendorp.JPG Obr. 8: CDC. Uprchlický tábor. In: Wikipedia [online]. 2008 [vid. 24. 1. 2013]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Rwandan_refugee_camp_in_east_Zaire.jpg Obr. 9: Diliff. Honkong. In: Wikipedia [online]. 2008 [vid. 24. 1. 2013]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Hong_Kong_Skyline_Restitch_-_Dec_2007.jpg Obr. 10: Fotos Gov/Ba. Brazílie. In: Wikipedia [online]. 2009 [vid. 24. 1. 2013]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Salvador_BA.jpg Obr. 11: Sze Ning . Malajsie. In: Wikipedia [online]. 2004 [vid. 24. 1. 2013]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:View_from_Bukit_Terisek.jpg

Čtvrtý svět Označení pro přírodní národy a kmeny žijící na území třetího světa: např. kmeny Křováků v pouštní oblasti v Jižní Africe Indiánů v USA (Ekvádor, Brazílie) některé tzv. nekontaktované kmeny (nedotčené civilizací) převážně lovci a sběrači ohrožení: - příchod velkých těžařských společností, turistikou - zavlečení nových chorob - kulturní genocida (vnucování vyšší kultury) Obr. 5 Namibie 2005 Zpět

Obr. 8 Uprchlický tábor ve Rwandě Zhroucený stát Neplnící své základní funkce: vláda nemá kontrolu nad územím státu nedokáže zajistit základní potřeby obyvatel převzetí moci různými bezpečnostními složkami (např. Barma – dnešní Myanmar) nenávist mezi skupinami obyvatel (Rwanda, Súdán) masový přesun uprchlíků (Zimbabwe) široké porušování lidských práv (Somálsko) nerovnoměrný ekonomický vývoj různých skupin (Pobřeží Slonoviny) intervence jiných států (Irák, Afganistán) Obr. 8 Uprchlický tábor ve Rwandě Zpět

Asijští tygři Země dosahující hospodářské úrovně prvního světa, ale některé s porušováním lidských práv či špatnými pracovními podmínkami např. zaměstnávání dětí: 70. léta - v krátké době rychlý ekonomický růst: - Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong, Singapur 80. léta - Malajsie, Indonésie, Thajsko 90. léta - Vietnam, Čína, Indie Zpět Obr. 9 Honkong

Nově industrializované země Příliv zahraničních investic, rychlý ekonomický růst, větší dodržování lidských práv: Filipíny, Mexiko, Brazílie, Argentina, Chile, Turecko, Jihoafrická Republika Zpět Obr. 10 Salvador - Mexiko

Obr. 11 Národní park v Malajsii ČR a svět Český les v Malajsii V České republice lesů neubývá a asi bychom nenašli mnoho zastánců kácení lesů tropických. Ale i my máme svůj podíl odpovědnosti za celosvětové odlesňování, i když pralesy leží daleko od našich hranic. V Malajsii se již teď vyrábí 5 milionů tun palmového oleje ročně a do České republiky se dováží zhruba 30 tisíc tun ročně. Smaží se na něm, přidává se do mnoha cukrářských výrobků a kosmetiky a v poslední době se do něj vkládají i velké naděje coby příměsi do biopaliv. Indonésie tak již přišla o 700 tisíc hektarů pralesa, který byl přeměněn na palmovou plantáž. www.fairtrade.cz/files/texty/vzdelavani/0_nahledy_komplet.pdf Obr. 11 Národní park v Malajsii Zpět